Na počátku července jsme se po zkušenostech a doporučeních vypravili na nikým nevyhledávanou a hrozně hnusnou horu, nějaký to Matterhorn 4477,50 m.n.m.. Aklimatizaci jsme nepodcenili a Monte Rossa, respektive její předvrchol Punta Gnifetti 4559m.n.m., byl pohodovou, byť únavnou, záležitostí.
Ale to již se zrychleně tlukoucím srdcem vzhlížíme na onu pověstnou hranu Hörnli za G7 Bernské klasifikace, kde kdysi zažil starej Wajmpr to své dobrodružství. Dnes je hora považována za horolezeckou povinnost. Tak jsme se do toho teda nanominovali.
Počasí má bejt spíš gužón než brošér, takže již plánujeme ranní odchod. Po pivku odpoledne, vystupujeme asi do jedné čtvrtiny hřebene, kde osvojujeme nejproblematičtější místa výstupu, co se týče hledání cesty. Mezitím si matně uvědomujeme, že někde slyšíme úpěnlivě vzdychat obětavý hubšraubr s bílým helvétským křížem. Asi se jedná o nějaký výlet všudypřítomných japončíků, ale situace je poněkud vážnější, což se dovídáme v zápětí.
Potkáváme první dvojku sestupující z vrcholu, které se tážeme, co způsobilo tak vytrvalý vzlet Air Zermatt-stroje. Dozvídáme se, že se jedná o českého mladíka, jenž se zřítil z výšky 4200 m.n.m. do útrob východní stěny. Ten vrtulník se pohyboval nahoru a dolu minimálně dvě hodiny a serčoval v ostfejs, ale bohužel ten den, tělo nenalezl. Sestupujeme dolu se smýšenými pocity, ale náš zítřejší výstup to nemůže ohrozit. Jen přemýtáme, aby se něco podobného v nejbližšíéch dnech neopakovalo.
Vrtulník mezitím, vynáší připnutého chlapa do výše 4003 m.n.m. na Emrdžensy chatku Solvay, odkud během deseti minut snáší totálně psychycky vyřízeného českého kolegu. Ani se mu nedivím.
Večer, když pomáháme personálu na Hörnli Hütte uklízet po japoncích nádobí, se od místního matadora (ten, co byl přivázán na laně pod vrtulníkem), že oba byli nedostatečně oblečeni, unaveni a hlavně bez lana.
Opět to potvrdilo moji teorii Nevědoucích na horách.
Povězte i Vy Vaše zážitky z Matterhornu, ať si co nejvíce lidí uvědomí, že to opravdu není prdel !!!
Mel jsi na mysli tuto zpravu [dnesni mfdnes]??? A priste si to po sobe precti, pocet hrubek je otresny!!!
15.7.2002 Ze světa - strana 12
Slovenský horolezec se zřítil z Matterhornu
Bern
Při výstupu na slavnou horu Matterhorn ve švýcarských Alpách se v pátek
odpoledne zřítil 22letý slovenský horolezec a na následky pádu zemřel. Podle
policie se alpinista pokoušel o zdolání hory východní stěnou a v nadmořské výšce
4200 metrů se zřítil do hloubky asi 800 metrů. Tělo zahynulého horolezce se záchranářům zatím
nepodařilo nalézt a vyprostit.
Autor: (ČTK
Zapsal: jirka, 23:15:24 15.07.2002
Ta čeština
Zas tolik jich tam neni, ale jsou tam. Umím teď totiž jenom švýcarsky. Tak sorry. Ta zpráva z MF Dnes bude popisovat právě tuto událost. Byli jsme bezprostředně u toho a nikdo neměl podrobné informace. Záchranáři nevěděli ani jméno a zda je pojištěn. Co se týče výstupové trasy, kterou měli absolvovat, nemyslím si, že se jednalo o průstup východní stěnou. Dle svědectví ostatních horolezců se měl zřítit z normálky do východní stěny. Pod východní nebyly žádné stopy ve sněhu, navíc to tam dost krutě padalo. Slováci spali v kempu nedaleko Hörnlihütte. Tolik vím já.
Zapsal: Azbest, 07:18:09 16.07.2002
Zpravodajstvi
Tohle je zpravodajsky web. Jirko!
Uvedomujes si, ze na tyto stranky muzes napriklad prispet zpravou primo z Zermatu nebo treba z Patagonie ? Pri podminkach a v situacich, kdy Ti opravdu zalezi hlavne na sdelene dulezite informaci.
Vam ostatnim nehnidopychum vezte, ze Vas clanek muzete editovat klidne a v klidu po case (sam to tak delam, kdyz si ho prectu a naleznutou chybu opravit), ale tihle otravni cestinarsky rejpalove jiz vystreleny sip sveho prispevku nezastavi. Pak jsou jen za blbce.
Azbeste, jen by me zajimalo, jestli jste to nakonec vylezli na vrchol.
Zapsal: JirkaS, 09:16:44 16.07.2002
Je to tak ...
Chlapi díky, mluvíte mi z duše. Na Maťák jsme nevylezli z důvodu počasí. Byli jsme to vpředvečer prohlídnout tak do 3600, a útok byl plánován na 3:30 ráno. V šest večer buřina, že na chatě sršely okapy elektřinou, kroupy a během dvou hodin deset novýho. Ráno to byla ledová hora a nejsem Georg Hackl abych tam někde pajtloval nožkama. To se nedá svítit, byli jsme na to tak trochu připravený, že se to nemusí povést. Eště se tam budu muset s Martinem holt vrátit :o)
Když jsme v zimě vlezli na Solvejku a vodevřeli toaletu, vlítli mi špinavý papíry do obličeje.
Fakt to není žádná legrace.Tak bacha.
Zapsal: John, 23:26:49 16.07.2002
hmmmm
jestli nekomu v tomhle vadej hrubky je mi ho lito....
Zapsal: klassik, 09:03:45 18.07.2002
fakt sorry
Kdyz uz chci neco napsat, tak tam ty hrubky opravdu byt nemusej. Jinak obsah dobry. Diky
Zapsal: L.P., 14:58:56 20.07.2002
keketi
keketi
Zapsal: kekety, 19:48:32 24.07.2002
hora co ční k nebesum
Protože jsem byl na Materrhornu asi týden před Azbestem připojím i ja svou trošku zažitků z této hory. Možná to někomu pomuže si uvědomit, že to opravdu neni až taková pr... legrace.
Na Materrhorn jsem úspěšně vystoupal Hórnligratem již dvakrát. V obou případech s kolegou nelezcem, což hraje dost významnou roli hlavně při rychlosti výstupu. Diky tomu se mi ani jednou nepodařilo zvládnout výstup z Hornlihutte na vrchol a zpět za jeden den (jak doporučuje průvodce), ale museli jsme využít útulny Solvay k nouzovému přespání. Když není moc lidí a druhý den je dobré počasí na sestup, tak je to celkem přijatelná varianta, ale nedoporučuji si ji takto plánovat.V Solvayce je pouze jedna palanda. Pohodlně v posteli se tam tedy mohou vyspat 4 lidi. Ostatni musí na stůl a na zem. K dispozici je asi 10 ks dek a dvě zapomenuté karimatky. Není zde voda ani vařič!! V boudě je take vysílačka pro nouzové volání, ale ta zrovna na začátku června nefungovala. Místní horská služba tvrdila, že ji na sezonu vynmění. Naštěstí je na chatě docela slušný signál a lze tedy přivolat pomoc mobilem. Toho jsem museli bohužel letos využít i my a tak jsme se ze Solvajky po dvou dnech čekání v bouřce svezli věrtaljotom. Je to super zážitek, ale na svou čest bych raději slezl dolu po svých. Jenže za ty dva dny napadlo na kopec přes půl metru sněhu a to je v podmínkách této rozbité hory opravdu nepříjemné. Pokud jste tam nebyli, tak vězte, že symbol všech hor je z blízka jen hromada kamení, nad kterou gravitace zhusta vítězí. Když to vše pokryje čerstvý sníh, je pohyb v tomto lomu vskutku šťavnatým zážitkem. Nemyslím, že bych patřil mezi lezce bez morálu, ale když jsem zkoušel cvičně kousek sestoupit, tak jsem se málem p.... strachy.Zkrátka raději na sníh nečekejte.
Cesta přes Hornligrat je velmi dlouhá a namahavá -převýšení 1200m od chaty. Když chcete stihnot - chata, vrchol, chata za den a neriskovat změnu počasí musíte docela pelášit. Předpokládá to dobrou aklimatizaci a schopnost se bezpečně bez jištění pohybovat v dvojkovém terénu.
S čím je třeba ještě při výstupu počítat:
Asi největším problémem je orientace. Cesta není značena, až na některá místa, kde vás navedou mužiky a občas slaňáky. Nejtěžší je spodní pasáž, kde se traverzují tři kuloáry, každý v trochu jiné výšce od hřebene.
Při prvním výstupu jsme ráno našli v druhém kuloáru tři promrzlé Španěly, kteří večer slanili moc nízko a už se nedokázali vrátit.Naštěstí pro ně, byla noc relativně teplá a tak přečkali nouzový bivak bez následků. Ideální pro průstup touto částí je chytit se mistnígho guida (ale i ti občas tápou)a nebo si úsek projít den předem. Nezapomeňte, že tudy půjdete s čelovkou. Nad třetím kuloárem se cesta vine převážně východní stěnou přes několik ploten až k chatě Solvay.Pozor v cestě je spousta falešných stop v podobě slaňovacích smyček.
Asi 100 výškových metrů pod chatou je další nepříjemné místo. Výstup se zvedá na hřeben a vede přes úsek volné suti. Pokud jde někdo nad vámí, shazuje kamení a ani se nemusí moc snažit. Letos to odnesla jen přeska batohu a termoska - nezapomeňte na přilbu.
K chatě se dolézá asi 30m trojkovým koutem, je tam pár nýtů. Náročnější je také odlez od chaty na rameno sněhového pole. Pak začíná podle podmínek mixový terén nebo sníh o sklonu cca 45 - 50 stup.Povedou vás jistící tyče. Dále se pokračuje po exponovaném hřebeni až k závěrečnému kolmému výšvihu. Ten se leze asi 100m po tlustých šplhacích lanech. Je trochu otročina a taky vám dochází kyslík. Pokud by jste chtěli lézt čistě, stoupne obtížnost až na 5 UIAA. Za posledním lanem je sněhové pole vrcholové čapky. Levou částí při hřebeni vyjdete až k soše sv. Bernarda a na vrchol. Pohled z vrcholu je fantastický.
Sestup stejnou trasou je časově téměř stejný jako výstup. Až k chatě Solvay se dá hodně proslaňovat. V plné sezoně vás budou zdržovat ostatní. Také je možný postup přes italský vrchol ( o metr nižší) a sestup hřebenem Lion - je tam více fixů a k chatě Rif. Carel je to jen 600 výškových metrů. Ovšem potom vás čeká trochu delší návrat k autu.
No snad tam neni moc hrubek a Azbestovi přeju příště úspěch. Hore zdar Bolek
Zapsal: bolek, 15:49:59 26.07.2002
Unava
No byl jsem na Matt 29.7.2002. Kromě počasu je nejvíc nebezpečná únava při sestupu. Na počasí jsem měl štěstí, ale šel jsem bez aklimatizace a tak po nějakých 12 hodinách člověk dělá chyby.... Stačí zrakový klam, opřít se o skálu, která je ve skutečnosti o 30cm dál a letíte. I když byl krásný slunečný den - přece jen skončil jeden lezec v černém pytli pod helikoptérou....
Chce to soustředění i když se nejedná o technickou obtížnost. Čas 6hod nahoru a 7hod dolů je naprosté minimum - rychleji to lze jen s vůdcem, který jde naprosto jistě a nehledá cestu. Reálný čas při dobrém počasí 15-16hodin.
Rozhodně je nutnost vzít 3litry vody - lépe vzít 5 litrů a určitě nějaké jídlo. Hmm nejčastější chyba, kterou opakují všichni donekonečna je jištění mezi sebou. Když jste podělaní - tak tam nelezte a neohrožujte spolulezce. Je to akorát zvýšení ryzika na dvojnásobek. Když se chcete jistit - dělejte štandy, nebo používejte stávající skoby, kruhy... je jich tam dost a to není žádná ostuda. Jinak je jištění mezi sebou na Matt prostě kravina - to si nechejte na placatý ledovec ve více lidech. To že to dělají vůdci je klauzule smlouvy a je to berla pro klienta, který si zaplatil cca 20 tis Kč... Je to jen zvýšení morálu... žádná logika.
Magnusku, jsi blbej, protože si to nepochopil. Až něco kloudnýho vyplodíš, možná to odvolám.
Zapsal: , 10:01:27 08.08.2002
Odvolávej si co chceš a kdy chceš. Jsi sráč, poněvadž ses ani nepodepsal. Navíc tvoje napsanost postrádá kromě hlavy také patu. Jak to, že nevím, o čem mluvím? Jaxnato přišel, co je to za nablblou hlášku? Mluvím přece o jazyce českém. Co jsem nepochopil a co kloudného bych měl plodit? Nadávky bychomsme si měli vyměňovat spíš mejlem, jenže to bys nesměl bejt takovej hovnař a musel bys sem napsat svoji adresu. Job tvoju familiu, job tvoju mať.
hoši, hoši, Vy si to teda dáváte...
Na "Matýse" jsme se doškrábali 14.8.02, o den předtím jsme vycházeli z Hornli, těsně po zlepšení počasí, nikde ani stopa, sami na kopci, (krása, co?), sněhu po prdel a na Solvay jsme to šli i s blouděním 14 hodin. A sólování, no, to snad ani ne. P.S.: byl to slovák a podle vyjádření jeho kolegů z 12.8. "našli z něho iba topánku". Tak ať se daří. Čau.
Zapsal: Honza, 14:29:02 22.09.2002
Ani pytel neutece
Taky tam mame prima zimni pytel na Vychodni stene. Ani nam rozhodne ten kopec neutece, ovsem optimismem ohledne pripusteni zas tak nehyrim.
Zapsal: Magnusek, 19:45:01 29.10.2002
magnusek je borec
Jestli někdo říká,že je magnusek blbej,tak neví vo lezení vůbec nic a neměl nikdy v ruce montanu..
My gosh, why is everything so eevsnxipe at where you live? Is the cake bite size too? It kind of looks like financier cake. I like it! How much did that almond powder cost you? I looked everywhere (planning to make macaron)and found it at Whole Food. I paid $12.99 for a bag! This baking/pastry hobby is draining my bank account slowly....
Greetings! I know this is somewhat off topic but I was wondering if you knew where I could locate a captcha plugin for my comment form?
<!-- 5.167.14.62/ -->
ChristianSpennende �¥ se vekta p�¥ disse da. H�¥per ikke det er oppgraderinger for et st�¸rre marked, som igjen gj�¸r skoen mer lik eks Boston.
<!-- 5.167.14.213/ -->