Laco Kulanga, legendární horal, chatař, nosič a správce Skalnaté chaty, odešel v pondělí na onen svět.
V pátek ho našli turisté v bezvědomí a potlučeného se zlomenou klíční kostí poté, co uklouzl, když šel s nákladem ze Skalnatého plesa na chatu. Po ošetření v nemocnici Laco podepsal revers a odešel domů, kde v pondělí dopoledne bohužel zemřel.
V níže umístěných odkazech a traileru na film Sloboda pod nákladom, který je o tatranských nosičích, jsou vzpomínkové články na tohoto borce, který se zapsal do historie tatranských vynášek neskutečnými výkony, jako jsou například: 207,5 kilogramový náklad, který vynesl na Zamkovského chatu a nebo 151 kg, které vynesl na Terynu.
Laco mne naučil jednu věc: "dievčata treba obozerať, netreba pred nimi machrovať a keď si vyberieš, choď za ňou a chyť ju za ruku, keď ti vyšmýkne, vieš na čom si. Keď ti ruku nechá, možeš si ju aj odviesť." Nejlepší rada do života! Budu na Laca vzpomínat jen v nejlepším.
Po lezeni na Kezmaraku sme uz nestihli poslednu lanovku, tak sme zasli na Skalnatu chatu a najsamvacsi sam na chate zadrel “Chlapci, ked chcete pivo chodte na Zamku”. Odvtedy som u neho nebol. Uplny suhlas - velmi divny clovek to bol, tromfol aj Jilka.
V 70-tých letech jsem v zimě jezdil téměř každých 14 dní lézt do Tater, takže s Laco Kulangou jsem se často potkával.
V červnu 1974 jsem jako novopečený učitel základní školy vzal poněkud nerozvážně 30 patnáctiletých holek a kluků na týdenní školní výlet do Vysokých Tater. Tenkrát to ještě bylo možné. Na celou skupinu jsme byli dva. Já a ještě jedna kolegyně učitelka. Všechny túry probíhaly v pohodě, až na výlet na Téryho chatu. Byl začátek června a v tomto roce byla ve vyšších polohách ještě spousta sněhu. Na velkém i malém hangu pod Terynou byla ještě spousta sněhu. Během výstupu se totálně zkazilo počasí. Déšť rychle přešel ve vánici. Většina děvčat a kluků měla mírně řečeno zcela nevyhovující oblečení a boty. V okamžiku, kdy jsem chtěl ve velkém hangu zavelet k návratu, jsem s hrůzou zjistil, že část dětí již zmizela nahoře kdesi ve vánici. Nezbylo tedy nic jiného, než na Terynu dorazit. To se nakonec povedlo, všichni dorazili sice totálně zdecimovaní, ale živí. Na Teryně byli pouze dva lidé. Laco, který tam měl v mezisezóně službu a Jarka Tallová. Laco okamžitě všechny děti nahnal do postelí, zatopil, sušil jejich věci, napájel je čajem. Po čtyřech hodinách spolu s Jarkou vyrazil spolu s námi dolů a pomohl dopravit děti bezpečně na Zamkovského chatu, kde už začínalo léto. Je to historka starší 45-ti let, od té doby jsem si Laca vážil. Samozřejmě to byl absolutní exot, možná magor. Je jenom málo borců, kteří podobným způsobem propadli Tatrám. Budu na něj vzpomínat vždy v dobrém.
Jjj, tenkrát byla trošku jiná doba. Dokonce bylo tolerováno, když jsem drzého spratka propleskl. Z dnešního pohledu to bylo neuvěřitelně nerozvážné. Během studií na pedagogické fakultě jsem si v rámci povinné prázdninové praxe vymyslel horolezecký třínedělní tábor v Českém ráji. Sám na 10 kluků. Hned první den jsem jim s Oťanem Novákem ukazoval "pravé lezení" a v Příhrazích na Turnovské jsem se vypravil na Žofkovic cestu Bum bum. Z vršku jsem schrastil na balkon a silně se zrakvil. Kluci mě museli odnést do stanu a celý týden se o mně starat. Díky tomu se naučili pít pivo, protože já nebyl schopen udělat krok. Dovedl bys si to představit v dnešní době? Já ne.
Ty vole, normálně ses téměř zrakvil a ještě na to museli koukat mladí kluci a ty na to vzpomínáš s nostalgií. Typický český drastický masochistický přístup. To jako tak nenávidíš svůj život, že jsi tak emočně přilnul k momentům, kdys téměř umřel? Nebo rád týráš mladé lidi tím, že je chtě-nechtě podrobuješ tomu, že se musí koukat na svého zrakveného vedoucího? Kdyby ses zrakvil pořádně, tak bys tady nepsal takové blbosti a už bys ani nemohl jít do skal. Chudáček, dneska něco takového nesmíš dělat oficiálně, tedy je ti odepřeno mít při tvých rakvících se radovánkach mladé diváky. Ale nezoufej, pořád jsou někde na pískách haldy turistů, jim můžeš pořád předvádět umění rakvení se, ale tobě asi chybí ta moc vzít sebou málo tušící naivné lidi bez toho, že by mohli nějak výrazně protestovat, jelikož jsi autorita, co?
Museli byste asi v těch Tatrách chvíli žít, abyste pochopili ty mezilidské rozměry. Bohužel Laco nebyl typ na "první dobrou", ale z té druhé strany skutečný chlap. To bych o Jílkovi neřekl a už vůbec o Edovi ze zbojníčky, svého času. To byli hadi falešní a o lidském rozměru nemůže být řeč!
Tihle chlapi pomalu odcházejí se současného života a chataři si budou muset zásobovat vrtulníky či nakupovat od hostů. A pochopitelně pak v rámci trhu budou chaty jen pro finančně vyvolené. Ergo západ náš vzor a konec idily v horách...
Kvalita sluzeb, no cim vic sluzeb ala Kaufland a pod tim vic lidi ala konzumentu a pod, a tim vic plastu bordelu a pod, vzdyt si preci kancl-borci zaplatili ne? Maj narok na zazitek, uzitsi a po nas potopa. To je hnus Velebnosti..
To ale blábol, jak souvisí způsob zásobování chat s množstvím bordelu? Lidí stejně, bordel je dopraven dolů na zádech či třeba vrtulí při dalším zásobování.