Jel by někdo o víkendu na Vltavu? Paráda Roviště... Ne! O víkendu na Roviště ne, když je tam kolem ještě jiných deset oblastí, kde je klid.
Tentokrát padla volba na Pakostu. Chtěli jsme si zalézt a využít toho, že kluci už tam byli a znají přístup. Ha chyba, už je to trochu dýl, takže až třetí odbočka je ta správná. Autem po silnici č. 118 do Zduchovic, na Žebrákov, minete odbočku vpravo do lesa se zákazem vjezdu a další štěrková polňačka vpravo už vede správně do cípu louky u lesa. Dál pěšky levou lesní cestou a pěšinou na hranu svahu nad Vltavou, pod kterým jsou skály.
slunce mraky ještě neprotrhlo, ale uš se těšíme až si sáhneme
Artie na vyhlídce nad Pakostou, foto Marťan
škuner, leze se v pravé stěně, foto Marťan
Pakosta a vpravo Kost, foto Marťan
zprava vypadá věž Kost hrůzostrašně, foto Marťan
před lezením se vždycky na pár minut rozehřejeme, Žíža a Holajz, foto Marťan
místní železo z různých dekád, vše drží a funguje, foto Marťan
Polezeníčko
Žádné mechy a podobně, pěkná žula, 50 cest. Kluci se divili, proč že sem vlastně nejezdí častěji. Celá tato starší oblast je dílem bratrů Obstových, pak Algeny a jeho spolulezců (teda žádnej Marťanskej kvak) - příbramákům dík.
Nejlepší lezení v téhle oblasti je okolí polověže/pilíře Pakosta s přilepenou věžičkou Kost, spolu s okoními nejbližšími skalami (Utajená věž + pilíř a Škuner), stačí 40m lano a pár expresek.
Výhledy, slunce, suchá přírodní skála (taková příjemná jemná vyšisovaná žula), lezení na jednom fleku a poblíž, cesty za 6 a 7 i pro nějakého začátečníka něco najdete (viz třeba Utajená věž nalevo od Pakosty). Všechny cesty zpravidla kolmé poskytnou pěkné lezení konstatntní obžížnosti od nástupu po slaňák. Najde se plotna, hrana, převísek (na Škuneru) i nějaké spáry (jedna pěsťovka, nejen tu si můžete zkusit odjistit i po vlastním).
* Ve Zduchovicích a okolních vesnicích jsou hospody, kolem skal jsou důlní díla.
Přilby? Nechám na vás. Skály zvětrávají, něco jsme odhodili a každý rok něco upadne i na Rovišti.
Artie si dává Bonattiho spáru 6+ jen po vlastním, foto Marťan
Žíža leze na Kost, foto Marťan
Artie, Mírová 7, foto Marťan
Artie leze Rolling Stone 7+, foto Holajz
svačinka před dlašími cestymi, Holajz, Žíža a Artie, foto Marťan
Artie jistí, foto Marťan
Algena leze Hlavolam 5 na Pakostu, foto Marťan
Malá historka
...jasně, nevydrželi jsme to, po lezení jsme odpoledne ještě prostříhali šípek u paty vedlejší nadějné věže (Holajz: "Marťane nebudeš mi to věřit, ale já vidím věž a není v průvodci! Počkáme na Algenu a jdeme tam!"), ale zjistili jsme, že první nebudeme, že už tam Obstové dávno vylezli a zanechali v údolce nýty, takže nadšení zbytku týmu opadlo, ale nakonec jsme přidali ještě několik cest, aby se vůbec někomu vyplatilo tam popojít, slaňák i knížku. Jsou lehčí, ale pěkné. Pěkně to doplňuje vedlejší Pakostu. (S Petrem jsem si psal, on už to lezení tolik neřeší, takže se to jmenuje třeba utajená věž a nad ní Utajený pilíř, vždyť je to jedno.)
horní část údolní stěny Utajené věže, foto Marťan
vlevo dole Utajená věž a zatím nelezené a neodjištěné pilíře vedle Pakosty, foto Marťan
Větší dobrodružství a klid?
"Ten Marťan, už mu nikdo nic neříkejte, všechno dá na internet a všude je pak lidí jak... !"
...no nemyslím si, na Pakostě je pěkné lezení na jeden den, vyplatí se někdy vrátit. Žádný pytle, žádnej strach, prostě si to rádi budete někdy chtít zopáknout. Teď se tam pojede podívat pár lidí a pak to zase opadne jako všude.
výhled na Solenice, dvě stěny 40 a 80 m, foto Marťan
jeden z masivů cestou na Jiný svět (Stěna stínů, Kýsův pilíř a Superkvak), foto Marťan
Ale jestli opravdu chcete být na skalách sami, můžete zkusit při následujícím výletu oprášit i další sektory rozeseté vpravo ve svahu (případně nedaleké Solenice). Krpál nad řekou je v okolí Pakosty vysoký asi 50 m a co sto metrů je nějaký masiv asi 20 m vysoký, kde je několik cest: Stěna stínů, Kýsův pilíř a Superkvak. Nejlepší je nadejít skály po proudu cestou po hraně svahu, pak už pod nimi vede znatelná pěšina, ale občas potkáte nějaký šípek, takže nůžky můžou přijít vhod. Jinak je porost celkem řídký, akáty vše dusí. Leze tu někdo každý rok, ale narváno není. Nejdál je masiv Jiný svět, který dostal název proto, že už nelezete po žule, ale po jakés břidlici (sedmičky a šestky po těch malých lištách jsou zajímavé). Budete li mířit sem, už se vyplatí cesta od spodní louky, nebo po lezení valézt na svah a vrátit se lesem výše.
Artie leze po břidle, Čarostřelec 7-, Jiný svět, foto Marťan
prej šestka, Artie, 6 Jiný svět, foto Marťan
hladká stěna na místní břidle, Jiný svět, foto Marťan
Nový průvodce na Vltavu
Po několika letech, kdy JirkaS objíždí skály, stříhá křoví, fotí, maluje a přelézá cesty, vyptává se místních lezců a střídavě práci na průvodci odkládá a zase se zakusuje do díla... No prostě už to bude. Jo jo, na letošní sezónu asi v dubnu, tak se můžete těšit!
Házíme Jirkovi sice vytrvale klacky pod nohy, protože se poblíž Vltavy zformovala partička - řekněme další generace velkých magorů. Cesty přibývají po desítkách a desítky pak padají v místních hospodách. Hotová renesance, mladá krev i druhá míza. Přibývají nejen tu a tam cesty, ale dokonce nové masivy a oblasti. Zatím je na nás Jirka hodnej, přidává do průvodce jednotlivé linky i stránky, ale už nám to prý nebude tolerovat. Uzávěrka se blíží (teď - cca březen), potom korekce s místními matadory. Jirkovi se kouří z počítačů a od tužky, občas si ale i stihne jít zalézt a k mnohým skalám trefí už i poslepu.
Stále ale zbývá dost detailů, třeba chybí i některé informace o starších prvovýstupech o kterých se informace nedostaly ani k příbramákům a Algenovi, ani nebyly v knize v Oborách (ta už tam není, ale nová bude snad u Heroldů). (Soráč, to si hřeju povlívčičku v OVK a historii lezení - protokoly chybí, možná se někdo ozve až po průvodci a já si troufám předpovídat, že za nějaký rok Jirka udělá i jeho další vydání.)
Berte to jako reklamu, na průvodec se těším a nejsem sám.
jedna z místních jezerních příšer, foto Martin Kulajta
PS: smyčky v nýtech a borhákách: Někdy se stane, že nová cesta nejde dolézt hned,... dojde síla, slunce, nebo jištění, pak je třeba zase problém sladit se spolulezci termín další návštěvy, nepřijede počasí,... Ať už zdola nebo zhora tvořené, jde o tzv. "projekty", do takových cest se prostě neleze. Dva roky + minimálně se sluší zeptat správce (zde třeba Algeny), jak je to starý, kdo to dělal a pak i autorů, zda-li je to tedy už volné k přelezu, když už to teda někdo chce dolézat. Ti první do toho dali fůru práce a matroše.
Píšu to proto, že občas se v některých projektech zřejmě leze, je tam třeba mágo a podobně. Navíc ono to přelezením nekončí, většinou minimálně následuje dokumentace,... Někdo to třeba neví, tak aby věděl, co ty smyčky v jištění ve skalách skalách znamenají. Ať si pak nerozbíjíte držky, nebo vás to leta nemrzí ;) PPS: Slaňáky! Když tam není maillona, která je vyměnitelná, tak používejte na jištění TopRope nebo spouštění všude ve skalách vlastní karabiny. To se tak dělá, Dík!
Holajz leze Rolling Stone 7+, foto Martin Kulajta
Články o Pakostě už tu byly dva, krátké, starší, bez fotek. A taky bude průvodce a taky je tohle trochu skalní web. Další článek budou Lomy nad Velkou, musíme proslavit Ježoura.
Užijte si slunce na trávě u skal a lezte každý tam, kde je vám nejlíp, čau!
Rád bych ještě P.T. čtenářům ujasnil pojem „Marťanská stezka“. To je takový přístup, kdy slovo Pakosta není v navigaci vašeho pašíka, abyste následně na polňačce utrhli firemnímu kombíkovi výfuk a prorazili vanu. Při bloudění budete mít dost času vymyslet originální výmluvu pro zaměstnavatele „jak sem v Praze najel na hrbolek“ resp. ty víc free, cool a in „potřebuju SUV“. Při opájení představou o půl míče dražšího auta zjistíte, co to znamená pojem „plno klíšťat“ a „křovinořez“. Finální bojovka o titul „Skalní stopař“ při hledání všech uvedených sektorů prověří i poslední zbytky vašich soft i hard manažerských dovedností. Při vycházejících nadávkách nad roztrhlým lezeckým tričkem za dva tácy a se zapadajícím sluncem, kdy černý berry odmítá připojení na net (voe, tady není signál), absolvujte finální silovou disciplínu při stahování lana. Příští víkend se vrátíte na Roviště s jeho neopakovatelnou atmoškou rybářských závodů, jekotu „dobééér“ a dětí, štěkotu čoklů a auty přeplněné louky u chat(kde voe taky jinde).
Ten dar slova:) Klíšťata jsou všude, křoví je u všech skal. Hlavně Roviště bývá zarostlé jak blázen a přeci se tam chodí fest. ...bývá lepší jít na skály s někým kdo už tam byl, ale ty zážitky když to člověk hledá poprvé. ...většinou jsme vždy všechno našli, ale nejlepší je, když ty škatulky opravdu přestanou fungovat, člověk začne namáhat hlavu a nohy, ne jako když otevře dveře auta a leze.
dobrej pokus o flame... treba ja nemam firemni auto, telefon, ba nepouzivam ani navigaci, protoze me bavi pouzivat hlavu (no obcas holt zabloudim), ale i tak mam Roviste rad. Co nemam rad jsou ti, co hodnoti ostatni a maji jen svou pravdu. Jasne, je tam kus ironie, nadsazky, ale taky dost zapsklosti a zavisti. Pokud ti vadi Roviste, nejezdi tam, pokud ti vadi, ze nekdo jede jinam, neni to tvuj problem...
JJ, vysoká nadsázka. Asi jsem pro odměřené a solidní čtenáře lezce měl stručně napsat "Pakosta je pro opravdové sklaní hledače a romantiky, ostatní budou asi zklamáni". Před 2 lety jsme našli "hlavní" sektor, potom ještě starý důl, ale ostatní sektory odolaly. Ty břidlice shora vypadají jako rozchrastaný kvak. Fotky, v době spící akátové džungle, se vám povedly.
A možná taky ne. Spousta lezců jezdí i kvůli 20 m dlouhým cestám do ciziny a berou si na to dovolenou, aby tam po čtyřech-osmi vylezených cestách pak spali v přeplněném kempu nebo v prachu u cesty vedle auta. Ano, v cizině jsou i cesty které mají 30-40 m, na Vltavě jsou také.
Více fotek z okolí Pakosty a Solenic viz vyhledávání pojmu Vltavská podkova ...a třeba proto tam lidi jezdí;)
Proto si asi byl i letos v Chulille. Asi trochu jiný skály než Pakosta. Marťane, v cizině kromě přeplněnejch kempů a válení se vedle auta jsou prostě i trochu lepší skály než je tohle (a je fuk kolik maj metrů) a to včetně Roviště nebo Hlubočep o Kutnohorsku nemluvě.Řekl bych že to je hlavní motor toho,proč tam lidi jezdí a létají. Skoro každá překližka je vlastně lepší než tohle a to z mnoha důvodů,včetně ochrany přírody před lezci. :D sorry. Ale když tě tohle baví. Jen to prosímtě nesrovnávej s cizinou...by někdo mohl říci,že jsi choromyslnej.
No tak překližka je lepší jen o to, že existuje, kdežto skály u Pakosty ne (jednou jsem se o jejich neexistenci utvrdil neúspěšným pokusem je najít). Jinak ty skály na fotkách vypadaj dobře, co to je a kde to je, chlapi? Ty jsou samozřejmě nesrovnatelně lepší než překližka!
To záleží na tom, co tam chceš dělat. Vltavská žula své kouzlo určitě má. Pokud chceš strávit den dva v přírodě, projít si kouzlem hledání skály, orientování se v neznámém terénu a máš rád specifickou přírodu mezi Kamýkem a Slapy, tak je tato oblast super. Ale pokud chceš strávit i třeba jen dva tři dny opravdovým lezením, je lepší si cestu o hoďku protáhnout a vzít to alespoň do Jury. Solenice, Velká i Pakosta jsou super, ale na těžší vícedenní lezení to není. Ale na jednodenní výlet z Prahy bych neváhal. Takže pěkná práce, gratuluji.
Uf, jeden o koze, druhý o voze. Jestli je pro vás u Pakosty málo osmiček a těžších cest, někdo by mohl považovat za chorobomyslné, že se vůbec zdržujete pod tímto článkem (to se musí rozbalit seznam cest a to je moc práce). Principielně je u každé skály parkoviště, nějaký přístup, kopec, křoví, strom, jištění i výhled, činnost na místě obdobná. Holt módní trendy ale nezastavíš.
...Adame nějaké písky jsem viděl a kluci jistě taky. Ano i v Labáku se leze, navrhuji pod každým článkem vyjmenovat všechny skály u nás. A ty znáš na Vltavě všechny skály, které mají přes 80 m?
jojo, řáděj magoři! :)
Pěkné dílo! A na článek o Velký se taky těším (tam jsem nebyl... dobře počítanejch dvanáct let - to jse asi zatím stihli sem tam něco přidat, co?)
Ja nevim jestli se bavite o koze nebo o voze.je jasny ze lezeni venku je lepsi nez u nas.labak je supe,tak i cesky raj.nakonec povltavska zula je taky dobra.budme radi za to co u nas je.
Vcera jsme tam byli a diky suprovymu pocasi jsme si to maximalne uzili. Byl tam jenom jeden dalsi par jinak krasne volno. Trosku komicky bylo, ze jsme samozrejme netrefili prvni cestu a jeli nekam do pole :D Pak jsme ji teda trefili a zase misto te odbocky doleva jsme sli dolu a doprava :D No ale nakonec jsme to nasli a pojali jsme to jako "trek a pak lezeni". Skaly suprovy, lezli jsme 5 - 7+ a byli jsme v podstate jen v tom prvnim sektoru, vtom vzdalenejsim nikoli. Nicmene tam cekaji dalsi cesty a tesim se az pojedeme zase. Muzu vrele doporucit. Hoj
Ahoj, k těm smyčkám. Díky za připomenutí. Mezi Mírovou a Bonattiho spárou je cesta, kterou jsme dělali v roce 2010. Pak nebyla síla a čas na dolezení. Až teď jsem se dostal na Pakostu znovu a dolez to.
Autoři Míra "Berry" Beránek a Eda Preisler. Klasu hodnotíme za 8+. Určitě to někdo už lezl, řekněte jak to vidíte s klasou.