V kategorii B startovali Bára Bernardová, Arina Jurčenko, Anna Mihalčíková, Lukáš Mokroluský, František Danda, Stanislav Junaštík, v kategorii A Karolína Gendová, Martina Dušánková, Hana Šikulová, Ondřej Mázl, Štěpán Bulena, Matěj Maršálek a v juniorech Michaela Smetanová, Eliška bulenová, Adéla Bajerová, Marek Jeliga, Jan Vopat a Štěpán Děták.
Pořadatelé v Grazu zvolili netradiční formát závodu. Neobvyklé například bylo vypouštění lezců na závodiště po skupinách jednotlivých národností nebo to, že koučové směli být přítomni na závodišti pouze během lezení svých svěřenců a závodníky z ostatních skupin již sledovat nemohli.
V kvalifikaci B opět zazářila naše čerstvá Mistryně Evropy Barča Bernardová a jako jediná postoupila do finále, navíc z druhého místa! Barča si neporadila pouze s jedním pohybovým boulderem, který byl během 4minutového limitu náročný na vymyšlení a na jeho dokončení jí už nezbyl čas, ačkoliv TOP měla na dosah. Ari Jurčenko lezla také výborně, ale problém jí dělaly závěrečné kroky do TOPU, jejichž zvládnutí by ji vyneslo v pořadí výrazně výš než na dosaženou 22. pozici. Anička Mihalčíková se zřejmě v boulderech trochu ztratila a zřejmě zafungovala také nervozita, která jí ve výkonu limitovala.
Barča v nedělním finále vytřela zrak nejen soupeřům, diváků, ale i našim koučům. Poté, co v Permu ukázala, že v obtížnosti nemá konkurenci, předvedla převahu také v boulderingu a z EPM si přivezla zasloužené zlato!
V kategorii kluků B, kde byla opravdu velká konkurence, se v kvalifikaci nejlépe vedlo Lukymu Mokroluskému. Ten skvěle TOPoval druhý boulder, v dalším, který byl spíš kampusového charakteru, po dírkách a bez nohou, bylo vidět, že má silovou rezervu, na kterou bude muset ještě potrénovat. Bezvadně zvládl náskok do posledního boulderu, ale dvakrát vypadl z TOPu, jehož udržení by ho vyneslo do finále. Fanda Danda se musel vypořádat s nepříjemnou situací u druhého boulderu, kde mu rozhodčí překvapivě uznal nejistý TOP, na což belgická výprava reagovala podáním protestu. Na vzniklou situaci se chystali reagovat také naši koučové, a to podáním protestu na technický incident. Po zhlédnutí videa byl protest uznán a Fanda získal další dvě minuty na dolezení, které bohužel v TOP neproměnil a v kvalifikaci získal tři zóny, Standa Junaštík zóny dvě.
Kvalifikace dívek A začala sice nadějně, kdy Karolína Gendová na flash TOPovala první boulder, to se nepodařilo ani mnohým silnějším soupeřkám. Martina Dušánková se s tímto boulderem vypořádala na druhý pokus a Hanka Šikulová bohužel včas nepřišla na jeho řešení. To se jí stalo "osudným" v podstatě ve všech boulderech. Druhý boulder byl dynamický, což se opět ukázalo jako slabina našich závodníků a bude potřeba se na tento nedostatek zaměřit v jejich přípravě. Třetí boulder byl silový, velmi náročný a dočkal se mezi závodnicemi pouze jediného TOPu. Čtvrtý, kde byl klíčový krok v průtlaku nad hranou, vypadal nadějně opět pro Karolínu, bohužel si ale nevšimla ostré hrany stěny, která by jí zřejmě vynesla TOP. Ostatní naše holky boulder nepřečetly. Poslední boulder byl spíše o jemném lezení a precizní práci nohou a i zde bylo vidět, že jsou bouldery nad schopnosti holek.
Mezi kluky se nejlépe vedlo Ondrovi Mázlovi, který TOPoval v prvním skokovém boulderu a ve všech dalších zónoval. Ondra předvedl velmi dobrý výkon a věříme, že v dalších závodech se mu povede ještě lépe. Štěpán Bulena ukořistil dvě zóny a byla velká škoda, že v prvním boulderu už kvůli času nestihl TOPovat oběma rukama. Pro Matěje Maršálka se jednalo o první mezinárodní závod a ačkoliv nezískal více než jednu zónu, tak věříme, že šlo o cennou zkušenost a první rozkoukání na závodu podobného formátu.
Ani Juniorkám se v kvalifikaci nedařilo podle představ a očekávání a do finále nepostoupily. Nejlépe zalezla Eliška Bulenová, která se umístila na 16. místě. První boulder se nepodařilo včas přečíst Áďe a Elišce. Eliška sice nakonec betu našla, ale čas už jí nezbyl na více než zónu. Míša naopak odhalila správnou metodu velmi brzo a boulderem se prošla relativně snadno. Druhý boulder s náskokem do madla se podařil TOPovat Elišce, která si je na rozdíl od většiny našich závodníků ve skocích jistá. Třetí boulder byl opět spíše o jemném technickém lezení a popasovat se s ním během 4minutového limitu bylo opravdu náročné. Velkou škodou byl v tomto boulderu Eliščin pád od TOPu, jehož udržení by ji vyneslo do finále. Ani další bouldery nedaly holkám šanci na zlepšení výsledku.
Marin Jeliga zalezl skvěle a skončil na 12. místě, tedy těsně za postupovou čarou! V prvním boulderu, který byl skokový s těžkým krokem za patu do TOPu, se vypořádal výborně. Druhým - silovým boulderem se prošel s naprostým přehledem hned na první pokus, ačkoliv většina soupeřů se s tímto boulderem pěkně potrápila. Ve třetím bylo jasné, že síla trochu chybí a otázkou zde bylo jeho udržení zóny, které bylo lehce sporné a vyčkávalo se na možnost podání protestu za její uznání. Vzhledem k tomu, že by mu přiznané body do finále nepomohly, se nakonec koučové rozhodli protest nepodat. Ve čtyřce Marina jasně limitovala výška, zatímco s "ladičkovým" boulderem pět se popasoval opět skvěle. Sám Marin komentoval své zlepšení oproti minulým závodům v Gratzu za výrazné a především ocenil práci stavěčů, kteří podle jeho slov postavili parádní bouldery! Honza Vopat dostal při klíčovém patičkování v prvním boulderu křeč do lýtka a bohužel neTOPoval. Na druhý a třetí boulder bohužel silově neměl a získal pouze zónu v jednom z nich. Zóna se mu podařila také ve čtvrtém boulderu a pátý TOPoval s přehledem. Pro Štěpána Dětáka byl EPM v Grazu také prvním mezinárodním závodem a už od prvního boulderu nezvolil úplně šťastnou taktiku a pálil jeden pokus za druhým, což je určitě poučením pro příště, že tudy cesta nevede. Stejně jako u Honzy neměl silově na boulder číslo dva a tři, ve čtvrtém vybojoval zónu, ale pátý boulder bohužel nezvládl technicky.
Celkové výsledky naleznete na
webu IFSC.
Více fotografií naleznete v
galerii Soutěžní lezení.
foto: Dody Kétyi