Rozsáhlá oblast, která se rozkládá v záhybu řeky l‘Herault. Řeky, která dala jméno celému kraji, v departmentu Languedoc-Rousillon a která svojí průzračností láká lezce po lezení ke koupání a vodáky ke splutí.

Oblast, o které jste asi zatím neslyšeli, a která by přitom neměla chybět na vašem playlistu, nabídne skvělé lezení pro všechny lezce a je, podle našeho názoru, dost hodně pěkná.

Čísla hovoří za vše: Naleznete zde celkově přes 610 cest (stav k roku 2005) z toho:

48 cest do 4 stupně,
95 cest od 5a do 5c+,
264 cest od 6a do 6c+,
154 cest od 7a do 7c+,
37 cest od 8a do 8b+.

Délka cest je také poměrně variabliní, nejvíce cest je v délce do 30 m, ale najdou se i vícedélky, je jich celkem 120.


Celkový záběr na skály v Thaurac od západu, na levé straně dvoupatrový Mur des Lamentations (lezec leze cestu 7b+) , na pravé straně vysoká La Grande Face a mezi nimi La falaise de l Aigle a Le Miroir d Argentine (hi res)
foto by © JirkaS

Možností je zde opravdu mnoho, cesty stále přibývají, vždyť i v poměrně novém průvodci jich pěkná řádka chybí. Některé sektory jsou posazeny poněkud výše ve svahu (nejvyšší vrchol stěn má 487 m) a vedou k nim strmé cestičky. V některých se doposud příliš neleze a tak se zdá, že oblast se bude i dále rozvíjet tímto směrem. Thaurac nás prostě překvapil, původně měl být jen výplňovou oblastí našeho velkého climbing tripu, ale nakonec jsme se sem vraceli stále častěji a dalo by se říci, že se stal těžištěm našeho lezeckého výletu.
Abych stále nechválil jako určité negativum je dosti frekventovaná silnice mezi skalami a řekou, na dně údolí. Ve vzdálenějších sektorech již naštěstí hluk projíždějících vozů není tak otravný. Nyní dokonce restaurují vyšší opuštěnou silnici, tak uvidíme, zda z ní bude příjemná kolonáda, po které se projdete pod skalami, od nástupu k nástupu, či tam pustí auta.


Pohled na sportovně laděnou sekci všech sektorů Le Mur des Lamentations
foto by © JirkaS

Charakter lezení je více podobný technickému lezení v kolmých a mírně převislých stěnách. Najdou se i střechovité převisy, ale kolmice převládají. Skála má nejvyšší kvalitu, vápno je neolezené a uplatníte zde dobrou techniku nohou, sílu prstů a hlavu. Chyty jsou škrabkoidní, ale místy vápno tvoří hladké splazy se sklopenými chyty. Sem tam narazíte i na krápníky. Jištění je vynikající a na štandech jsou řetězy s majlonkami. Lano bych doporučil 70 m i když většina cest je do 30m.
Cesty jsou dost často trochu nepřehledné, protože nejsou moc vidět chyty.


Mapa příjezdu z map na Lezci
mapa by © Google


Detailní mapa oblasti, včetně všech sektorů a podsektorů (hi res)
nákres by © JirkaS

Příjezd, přístup:
Nejlépe se se dostanete z Nimes opustíte dálnici A9 (Marseille - Toulouse) a vydáte se po silnici D999 směrem na Saint Hyppolite du Fort a odtud na Ganges, nebo z Montpellier (teké z A9) a vydáte se na sever směrem na městečko Ganges po D986. Až do Ganges však nedojedete, neboť před městečkem Saint Bauzile de Putois se vám otevře pohled na vápencový průlom řeky Herault, což je již skalní masiv Thaurac. Musíte ještě projet tímto městečkem a pak již k jednotlivým parkovacím místům.
Nejsnáze se jde k Mur Lamentation, které se nacházejí nad silnicí v údolí. Parkuje se v opuštěném lomu u silnice a odtud výšvihem na bývalou silnici (nyní opuštěnou) a pod jednotlivé sektory. Odtud se také nastupuje k sektorům Mur de White Rastafarian, Falaise de L Aigle a Miroir d Argentine. K pěkným podsektorům Le Grande Face a Les Balcons du Thaurac je třeba zaparkovat na konci městečka Saint Bauzile de Putois, zaparkovat naproti Moulin Canoye (jednosměrka) lze 400m vystoupat po cestě do první zátočiny (sem lze také dojet z druhé strany od jeskyní, parkování) odtud k viditelným sektorům La Grande Face a Dale du Benedictin. K sektoru Tour de Thaurac se dostanete po této jednosměrné silničce, když v táhlé zátočině jdete traversovou cestou na západ. Viz mapka.
K sektorům na jižní straně se dostanete, když pojedete směrem k jeskyním Grotte des Demoiselles. Po asi 2km stoupání dojedete na parkoviště k jeskyním, odtud se vyráží k sektorům na pravé straně od jeskyní ( Falaise de la Grotte, Baume d Ayme) naopak vlevo od jeskyní jsou lehce dostupné sektory (lze sem popojet autem a sektory jsou citovány zprava doleva) Falaisea de Benje, Falaise de l Epingle, La Combe de la Coste a Impase de la Baume). Pokud sjedete níže od jeskyní (asi 1km) se dostanete do táhlé zátočiny, kde je značený přístup do sektoru Tour de Thaurac.

Klima:
Stěny jsou natočené ke slunci a tak se hodí spíše pro pozdní podzim, zima a jaro. Příliš zde nefouká a když, je možné se skrýt na méne exponovaných stěnách. Když jdou fronty od západu, tak deště a mraky zachytí pohoří Cavennes (Tarn) a v Thauracu je pěkně. Pro horké letní dny jsou k dispozici některé sektory s hustým stromovím, nebo otočené na sever či západ. (Cengle de Josep, Impasse de la Baume)


Jana leze cestu Sous le soleil des tropiques 6c
foto by © JirkaS


Nějaký Frantík leze cestu  v dolním patře, Le Mur des Lamentations, Reve d Icare, 6a+
foto by © JirkaS

Sektory:

V sektorech je velký guláš, jsou zde totiž nejen sektory, ale i podsektory. V db na Lezci jsou zadány jen podsektory.

Mur des Lamentations
Je asi nejlepší lezení z hlediska orientace blízkosti přístupu a rozmanitosti cest. Je přímo nad opuštěnou silnicí a je horizontálně rozděleno na dvě části. V dolní, která je kratší a tvoří pěknou balkonovitou terasu pro horní sektory, naleznete spíše lehčí až hodně lehké cesty. Krátkým výšvihem, po lanech, nebo kraťounkou procházkou okolo, se dostanete na terasovitou polici, ze které začínají ty skutečné lezecké lahůdky. Celý mohutný sektor je rozdělený na asi sedm podsektorů, které usnadňují orientaci a lehce se liší v chrakteru. Asi nejvíce senám líbil Malavida, má pohodový přístup (viz mapka) a je nejvíce vpravo. Ale ani ostatní sektory nejsou k zahození. Za pohodovějším lezením jděte více doleva do Dalle a Jacky a Paulette a Marcel. Pro nejlehčí cesty pak do kteréhokoliv sektoru v dolním patře, ale nejsou příliš pěkné.

Mur de White Rastafarian
Samostaná stěna vysoko ve svahu. Otočená na západ, trochu méně navštěvovaná, s horším, na orientaci náročným výstupem. Převážně, až na jedno 6c, těžké cesty v kolmé hladké skále.

Falaise de L Aigle
Je vysoko ve svahu (přístup asi 20 min) a nejdete zde (pokud to teda najdete) pěkný lezení po neolezeném vápně v několika podsektorech. Dolní dva metry jsou převislé a ne zcela pevné, ale tím se nenechte odradit, zbytek je pěkné pevné vápno. Sektory jsou Totem, Diable de Tasmanie.

Miroir d Argentine
Hladká stěna s těžkými cestami ještě více vpravo od Diable de Tasmanie.

Le Grande Face
Na stejné úrovni více vpravo nepřehlédnutelná stěna, která ve čtyřech podsektorech nabídne téměř 40 vícedélkových cest v pevné skále. Některé cesty mají délku až 130m a i 5 lezeckých délek. Dostanete se sem asi 10 min pochodem, z odbočky (viz. detailní mapa), přístup je na terasovitou poruchuv dolní třetině stěny, odtud se také nastupuje do cest, nápisy cest na štandech jsou hůře čitelné, nastudujte si cestu před nástupem, od štandu toho není díky počátečním převisům mnoho vidět.

Dalle du Benedictin
Parádní stěny vpravo od Le Grande Face, nástupy cest z široké terasy. Ta je rozdělěna na dva hlavní podsektory, kolmá skála. Většinou lehké cesty, po stranách podsektorů těžší.

Terrasses de l Aiguillette
Přístup je ze silničky od jeskyní podobně jako k Dalle du Benedictin, v polovině kopce traverz doprava a výšvihem k sektoru Bal des Cons (impozantní cesty, s drsnou skálou a klasou). Najdete zde dva sektory Bal des Cons a Illusions Perdures a o něco výše vpravo další dva sektory: Vaisseau Fantome a Etrave du Vaisseau Fantome. Nejvíce vpravo je dosti převislý poslední sektor Tour de Thaurac.

La Face Sud
Mnoho podsektorů v hlavní stěně. Několik ve svahu v kaňonu. V části kde je vstup do jeskyní, není možné lézt. Leze se jen nalevo a napravo.

Les Roches D Agones
K těmto skalám musíte přejet přes řetězový most pod vesnicí St. Bauzille de Putois a vydat se kousíček proti proudu do vesnice Agones. Přístup je pak evidentní z mapky. O lezení zde nemohu refrovat, pro naprostou vytíženost na skalách blíže od auta, jsme se se sem nedostali, ale stěny vypadají velmi pěkně.




Jirka v cestě Gargamel, 6b
foto by © JirkaS


Pohled na vstupní bránu soutěsky Thaurac, vpravo dominuje Face Sud, v levé části částečně viditelná Les Roches d Agones (hi res)
foto by © JirkaS



Tip:

Pokud se vám podaří si sebou vzít loď, máte o zábavu o „rest dayích“ postaráno. Řeka lze sjíždět z několika míst. Lze startovat nad skalami i pod nimi, nebo přímo od nich. A stojí to za to, je to krásná, čistá, poměrně divoká řeka, která má díky dvoum přehradám, které stabilně upouští, na splutí vždy dost vody. A je podle stavu až WW II a tak se určitě nudit nebudete.

Pak lze doporučit návštěvu jeskyní Grotte Des Demoiselles, které patří mezi jedny z nejznámějších jeskyní ve Francii. Asi sotva byste navštívili jeskyni s bohatější krápníkovou výzdobou, tahle je skuteně jedna z nejkrásnějších, a je vlastně součástí masivu skal Thaurac, na kterých se leze.
V kraji je možné si prohlédnout mnoho dalších atrakcí, jako například muzeum průmyslové výroby hedvábí, muzeum hasičské, lze se projet vyhlídkovým vlakem s parní lokomotivou nebo zajímavou bude jistě i prohlídka bambusária. (za všechny atrakce se platí, od 4 do 12 Euro).

Kemp, ubytování bivak:
V oblasti je poměrně mnoho kempů, ale jejich provoz bývá v pro lezce příhodnou dobu, říjen až duben, omezen. Pod skalami lze nouzově přespat v některém z četných portálů hlubokých jeskyní. Bivakování je zde povoleno. (sektor Mur des Lamentations pod sektorem Dalle a Jacky) Komfortnější bydlení lze sehnat v rozvětvené síti venkovských chat (Gites Rurales), kde se cena celé chaty (4-6 osob) pohybuje v mimosezóně v cenách 200 – 300 Euro za chatu (až 7 lidí) na týden. Nebo v jedné z četných vodáckých ubytoven, jejich sezona však definitivně končí v říjnu, kdy je ještě na lezení dobré počasí.


Jana prohlíží lákavé 7b+
foto by © JirkaS

Potraviny a voda: Nákup je nejlepší v Intermarche v Laroque (1,5 km od skal) nebo ve větším městešku Ganges, které je pár km proti proudu řeky. Bagetu v Laroque nebo v Saint Bauzille de Putois.

Průvodce, mapy navigace:


Seženete ho v Saint Bauzille de Putois v Baru Glacier na Place du Christ a stojí 18 Euro. Sestavili ho Fabien Roumanille a Jean-Luc Fabre a je celkem pěkně udělaný, je jen ve francouštině, ale určitě se podle něj dobře zorientujete a lehce najdete všechny sektory podle detailních foto nákresů. Avšak detailní popis cest v sektorech je již méně přehledný u textového popisu cest chybí klasifikace, musíte si ji vyhledat v nákresu cesty, také by průvodce zasloužil update, hodně cest totiž přibylo od roku 2006, kdy byl vydán, takže popisuje stav před téměř pěti lety. Podle mého názoru je v něm i nějaká podivná převodní tabulka (7b je 9-, 7c je 9+, 8a 10-) a možná proto, nám některé cesty přišly klasifikačně trochu podceněné, ale to je možná jen tím, že jsme béčka.


Příprava na plavbu, nafukovací člun je ideální, jeho ovládání lecos odpustí v četných peřejích
foto by © JirkaS



Peřeje přímo pod skalami
foto by © JirkaS


Historický most, u kterého často končí 18km dlouhý úsek
foto by © JirkaS


Gtotte des Demoiselles vstup
foto by © JirkaS

Varování:
Prý se tu má vyskytovat rostlina La Rue. Prý je zajímavá, ale obsahuje silice nebezpečné pro nervový systém. Více zde:
 Thaurac - La Rue


Okolní oblasti:
Russan, Saint Jean du Bueges, Saint Guilhem du Desert, Claret, Corconne.

Zdroje:
Jediné dostupné stránky o oblasti Thaurac Escalades au Thaurac
Stránky o jeskyních v oblasti Thaurac Grotte des Demoiselles

GPS souřadnice:

Parkoviště a jednotlivé stěny najdete nejlépe v sekci mapy na Lezci.

Dokument ke stažení:

Detailní situační plánek  Thaurac - download