První alpská chata kterou zbudovali čeští alpinisté, se nachází nedaleko slovinského Jezerska.

Zbudovali ji členové Pražského odboru Slovinského planinského družstva, první výhradně české alpinistické organizace. Chata v téměř nezměněné podobě české chalupy pod názvem Češka koča (Česká chata) slouží dodnes.




Češka koča na dobové pohlednici (cca 1910)

Horská chata se nachází na dně kotle Spodnje Ravni ve výšce 1 542 m. Obklopují ji skalnaté štíty Jezerske Kočny, Grintovce, Dlouhého hřbetu (Dolgy hrbet) Rinky a Baby. Dnes jako jedna ze sítě chat provozovaných slovinskými alpinisty sdruženými ve Slovinském planinskem družstvu poskytuje služby všem horolezcům a vysokohorským turistům právě tak, jak měli v úmyslu její zakladatelé.

Vznik chaty je neodmyslitelně spojen se vznikem první, výhradně české, alpinistické organizace. Tou byl Český odbor Slovinského planinského družstva. Český odbor vznikl z iniciativy českých alpinistů a milovníků hor v roce 1899 v Praze. V jeho čele stál významný pražský lékař té doby, prof. Karel Chodoumský. Český odbor byl organizací nacionální v dobrém slova smyslu. Jeho členové si otevřeně kladli za cíl čelit na území Julských a Saviňských Alp germanizačním tlakům německých spolků, a nutno říct, že toto zaměření bylo plně v intencích postavení sportu v průběhu národně emancipačního hnutí.




Jezersko na dobové pohlednici (cca 1930)


Český odbor se sice nemohl pochlubit významnými sportovními úspěchy, ale byl intelektuálně i ekonomicky poměrně silnou organizací, které se soustředila zejména na průzkum některých horských skupin (např. Martuljky, Škrlatice či Razoru), budováním chodníků a chat, ale i vydáváním průvodců (např. L. Mareš, Saviňské Alpy, 1900; J. Čermák, Průvodce po Julských Alpách, 1902; V. Dvorský, B. Franta, Slovinské Alpy a Přímoří, 1910, ale i např. průvodci výsostně turistické, jako Moře Adriatické s podtitulem Istrie, Dalmacie, Černá hora, Benátky, pobřeží italské, Korfu, který členové odboru vydali v r. 1911).

Přidáme-li ještě řadu, pravda nepříliš obtížných, prvovýstupů v horolezecky právě objevovaných oblastech, lze říct, že Český odbor své poslání více než naplnil. Na místě je připomenout, že členy odboru byla především řada odborníků, geografů a kartografů, kteří se významnou měrou zasloužili o poznání dosud prakticky neznámých a přitom významných oblastí slovinských Alp.

Škodou je, že např. Tatry, a obecněji Karpaty stály na okraji zájmu odboru, byť i sem pořádali jeho členové četné výpravy, byť spíše nesystematicky a bez významnějších výsledků. Ale i to mělo souvislost se zmíněným národnostním hnutím. Zejména v Tatrách vedle spolků maďarských a německých totiž velmi aktivně již několik desítek let působily polské taternické organizace, tedy spřátelení slovanští horolezci, ale i řada zde usídlených Čechů a Slováci, kteří poměrně záhy překonali období, kdy při výstupech figurovali „pouze“ jako nosiči a vůdci. Odbor se tedy plně soustředil na „slovanské“ alpské regiony, a byť by se mohlo zdát, že jde o pohoří poměrně vzdálená, je asi na místě připomenout, že se jednalo o dobu, kdy se tyto oblasti nacházely s Prahou v jediném státním útvaru.




Mapa okolí chaty z průvodce "Saviňské Alpy" z r. 1900

Výstavba horských chat a útulen byla jedním ze stěžejních bodů programu českých alpinistů. Nelze se proto divit, že první chata, kterou byla právě pod Grintavcem zbudovaná Češka koča slavnostně zahájila svůj provoz již v prvním roce po založení Českého odboru. V roce 1909 následovala druhá chata vybudovaná toutéž skupinou, Korytnicka koča pod Mangartem. Výstavbu třetí „české“ chaty přerušila 1. světová válka, která rovněž fakticky ukončila činnost odboru, neboť v nových geopolitických souvislostech a se zánikem rakousko-uherského soustátí přestávala mít „slovanská“ organizace působí ve vzdálených Alpách smysl.

Aktivity českých horolezců se zcela logicky přesunuly bližších Tater i do budování československé vzájemnosti. Se stejnými cíli zde začaly působit i další organizace, jako např. Klub českých turistů (resp. Klub československých turistů). Nutno podotknout, že i organizační zkušenosti bývalých členů odboru, ale i alpinistů působících v německých spolcích poměrně záhy vedly k značnému rozkvětu československého, ale i slovenského horolezectví. Chaty v Alpách se tak staly minulostí, i jedním z milníků historie českého alpinismu.
-tof-

Repro: archiv www.horolezeckametodika.cz  a www.horolezeckaabeceda.cz

---

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2009.

Původní článek s odlišným výběrem fotografií

---

Česká chata a okolí chaty z průvodce "Saviňské Alpy" z r. 1900