Aby redakce lezce neřekla, že mám blbý kecy pouze útržkovitě, nabízím jich větší množství pohromadě.

Út 18.6.2013
Domluva s Burim na Steinera na Dachstein. Předpověď nejistá.

St 19.6.
V severních vápencových Alpách na víkend peklo. Tatry, jižní Kežmarák – Obrovský kút.

Čt 20.6.
V Tatrách na víkend peklo. Dolomity, severní pilíř Langkofelu.

Pá 21.6.
Dolomity najednou moc daleko, smrt z cesty. Nadto na víkend peklo. Grossglockner. V severních kuloárech bohužel moc dobrá podmínka (Buri čeká na led, firn moc snadný) a Stüdlgrat profláklý, čili jižní stěna.

Cesta bez problémů přes Mnichov, Kitzbühel. Zde jako puci na cedule s přeškrtnutým jménem tunelu Felbertauern – strategické spojnice, bez níž se nelze od severu dostat do Kalsu – východiště na jižní Glock. Podle jejich webovek sesuv půdy a tunel zavřený. Z Mittersilu tedy obchvat (oser) přes Zell am See a po Grossglocknerské vysokohorské silnici na Franz Josefs Höhe. Nástup tedy od severu a namísto v záhrabu pod stěnou nocleh na Erzherzog Johann Hütte (3450) – moje radost, Buriho žal?

So 22.6.
Jeden pramen polovičního lana, motyky, šrouby ne, atd., start v 11. Sněhu dost, z Glocku možná lyžba až na údolní ledovec Pasterze. Sjezdovým žlabem vzhůru. Sníh měkký. Oblačno - zataženo. Na chatě cca v 16:00. Nocleh 14 EUR v lágru (AV). Brkaše s klobásou. Křesadlo místo sirek – uff. Sousedi v lágru – Poláci - křesadlo – neúspěšně - jejich závist - náš fortel. Odpoledne sněžení cca 2 cm a navečer okno. Krásné výhledy do údolí i na Kopec. Vaření čaje a pakování na zítřek. Acylpirin a ibuprofen od Buriho – hlava nebolí. Večerka 18:30.

Ne 23.6.
Spal celkem dobře (hlava nebolela), Buri celkem blbě. Budíček 2:30. Obvyklá ranní směs nasrání a těšení. Na chatě již z nějakého důvodu (zřejmě kvůli počasí, neboť odpoledne fronta) celkem čilý ruch. Snídaně - tortila hnusná jak prdel - příště něco jiného!! Start 3:15 po ferratě dolů bez maček, záhy nasazujeme. Měsíc skoro v úplňku, světlo přímo do stěny. Jak ve dne. Obzor nepatrně světlá. V údolí pod námi jen málo světélek – ne jak např. na Blanku.

Pod ferratou návaz a traverz po ledovci Ködnitzkees, do spádnice velkého firnového pole uprostřed jižní stěny. Sníh na chůzi po rovině měkký, na chatě lehce pod nulou a zde lehce nad nulou. K okrajové trhlině (cca 3300 mnm., překonána lehce, sněhu ještě dost) cca 45° hang, na tento sklon tvrdost sněhu celkem ucházející. Kousek nad okrajovkou do skalního prahu pod firnovištěm – vedu já. Práh zastavuje, všude voda z tajícího firnoviště. Drahocenný čas běží. Rozednívá se. Vztek, vždyť vše šlo, krásné ráno, teď hovna! Doprdele! Zatloukám skobu. Na hlavu voda. Rukavice durch. Já kokot! Oběť – karabina. Hurá zpět na sníh.

Druhý pokus Buri. Namísto bezhlavého a hloupého útoku přímo vzhůru vodopádem - traverz po spodním sněhu, přes potok a dále (stále v mačkách) po suchých plotnách. Úspěšně na úroveň spodního okraje velkého firnoviště (3400 mnm). Já - traverz zpět a výstup tímto. Jde rychle. Sklon cca 45°. Lenost se odvazovat, souběžně bez mezijištění (sic! Schubert!)


Firn ve spodní polovině stěny
Na horním okraji firnového pole (3550 mnm) cik-cak mezi skalkami, nakonec není kam dál, takže vlevo ubíhající roklí strmě vzhůru. V rokli potok, ledová glazura, mokrá skála, natátý lámavý led a sníh. Alespoň že jde jistit. V jednom místě mačkami na rozpor v komíně pokrytém glazurou + na sokola odfouklá ledová deska. Psychické vyčerpání, následné vedení délky přes tříštivý ledový pilířek Buri (bravurně). Na štandu: jedna rezavá skoba (hurá, jsme dobře!), půlka rozbité mačky (kdepak jsou  ostatky jejího majitele?) a omšelá smyce zamrzlá v ledu (á, tak ostatky asi taky v ledu).

Dále již snadnějším terénem na nestabilní a rozměklý sněhový pilířek. Tento dílem zleva, dílem přes na horní malé firnoviště pod hedvólem. Vlastně žlab, který ústí v sedélku mezi malým a velkým Glockem. Na druhou stranu za tímto sedélkem končí Pallaviciniho kuloár. Moc nelíbí, seshora povykování normálkářů a stopy ve sněhu – znamení kamenů z normálky. Takže raději vlevo strmým sněhovým ramenem (souběžný postup, ale zde již jištěný ve skále) na skalní pilíř. Zde svačina (cca 10 dopoledne, 3650 mnm). Info Burimu, jak vypadá ohnilá a rezatá skoba, která na něj čeká v následující délce – traverz bez nohou, který se láme v koutovou širočinu (Buri za rohem a nevidí ji). Radost ze skoby – známky správného směru ne, zde spíše punku, mačky dolů, Buri vpřed a vzhůru.


Traverz a za ním širočina
Nadávky na povinné, špatně jištěné odfouklé šupiny, ale v pohodě. Výše již lehčeji, znova souběžný postup. Pilíř pokládá, najednou jak vejři – jistící tyč a halas seshora. Ještě kousek, charakteristická přejištěná plotna bez chytů nenechává na pochybách – jsme pod nejtěžším úsekem Stüdlgratu (cca 3700 mnm). Trochu tím oprasení hedvólu (pochyby o poctivosti). Nesourodé stěnky, sutě a sněhy pod náma - radost, že jsme na pevném, suchém a lehkém hřebeni. Traverz a širočina, co Buri přebouchal, nikoliv zadarmo, takže jaképak oprasení.


Již na Stüdlgratu
Pod šplhacím lanem nás pouští trojice Brňáků (zdroj halasu). Buri po laně, já na druhém zprava širočinou, (Sport. Buri již sportoval v hnusném traverzu). Dále již pohodovým terénem na vrchol (3798 mnm, cca 12:30, radost).

Na vrcholu sami, mlha. Tři velké tablety od Buriho, že prý sežrat. BCAA - zázračné překližkářské bobule. Sestup po normálce v pohodě - normálkáři již dávno dole. Předposlední na hoře my a za námi ještě ti Brňáci.

Na chatě pivko, nudlovka, Buri jakýsi hrudkovatý proteino-sacharidový preparát s příchutí jahody – hnusný jak prdel (těžký osud sportovního lezce!!) Dolů cca 14:30. Dobře, klouzání a běh bez maček, dole ve žlábku úplně samo po botách. Poslední lanovka nahoru pryč. Po svých cca kolem šesté k autu. Buri - kufříkový kempový vařič - těstoviny.

Cesta zpět do Práglu bez problémů. U Budějic v hrozné průtrži mračen zdechlo. Dál jen na dva válce (tříválec fábka). A na ty dva válce max 50, takže do Prahy cca po druhé ranní.

---

Souhrn:

Účastníci: Buri, Honza

Oddíl: tajnej, aby Marťan neřekl, že to je reklama a hlavně aby to ev. zájemce o členství neodradilo, že lezem v takovejch sračkách.

Vylezeno: Grossglockner - Südwand - č. 1038 dle průvodčíka od Rothera (V. Pillwax, P. Unterberger, S. Huter - 29.6.1891), IV+, sníh/led do 60°, spíše však 45°, čas cca 8 h (průvodcovský 5 h), styl: 1x spouštění ze skoby, 1x šplh po laně, jinak kolektivní OS.