Protože bouldering a obzvláště bouldering na Mlýnském vrchu je letos v módě, ihned po rachotě jsme se minulou středu nasoukali do Vlastovo Forda ve složení Já, Azbest, Martin a Vlasta a řítili se směrem na sever.

Vlasta jel tak rychle až mu upadl vejfuk. Nejprve nás Vlasta zavedl na svůj dávný projekt Pofiderie, ale nikoho z nás do zkoušení kroků v této zamešené hladké stěnce nepřesvědčil.


Jali jme se zkoušet něco na Píchavkách. Plazili jsme se po šutru jako slimáci. Nejlepší slimák byl Azbest, protože jako jediný dal boulder Kolumbovo ztroskotání 7A. Martin jenom nevěřícně chodil kolem a pořád něvěřícně a pohrdavě mumlal: Boha jeho to je buldering, nemáte tu něco previsnutého?


Šli jsme tedy zkoušet traverz Hypodrom za 7B v sektoru U ohniště. Teď s odstupem času již vím, že minulou středu nebylo to pravé tření a že se třely leda tak ryby v potoce, ale nám ruce z oblých chytů spíše vyklouzávaly a každou chvíli jsme končili prdelí na zemi.


Velryba to je klasika. Zkoušeli jsme Tučný rybí traverz 7A, ale kolikrát jsme ani nenastoupili. Jen Azbest v něm vytrvale cupital tak deset minut a když už byl z nejhoršího venku a zbejval mu lehký výlez, šmejkla mu noha a bylo po srandě. Pak jsme ještě chvíli skákali z výlezu v boulderu Vedle hrany 7A a potom nás konečně Vlasta dostal na svojí Pofiderii.


Vlasta hodil lano za strom, pak chvíli čistil a pak už jsme zkoušeli první kroky. Teda jestli tohle někdo přeleze, tak to bude darda. My to bohužel nebyli, ale možná příště. Tomu kruhu co tam je, ale raději moc nevěřte, ten chce dozajista vyměnit.


Na Pofiderii jsou sakra malé jebky

Někde bacha na jazyk
Bouldrovací den jsme uzavřeli na Hamburgeru, kde jsme dopili poslední piva co jsme s sebou měli, no a jelo se domů.


Kdepak, na Ležkách je krásně. A ty panorámata!
Fotos by Azbest - www.climber.cz