Čech František D'Agostino, Yosemity: 3 těžké bigwally za 2 týdny
Český lezec František D'Agostino má za sebou mimořádně úspěšné působení v yosemitském údolí. Společně s Američanem Samem Strohem během dvou týdnů volně přelezli tři těžké vícedélkové cesty: El Niño (5.13c), Golden Gate (5.13a) na El Capitanu a Father Time (5.13b) na Middle Cathedral Rock.
Největší pozornost vzbudil jejich přelez Golden Gate na El Capitanu, který dvojice zvládla za 26 hodin a 10 minut.
Lukáš Mokroluský skončil dnes na 16. místě v semifinále závodu světového poháru v boulderingu v Bernu ve Švýcarsku.
Finále pak vyhrál Japonec Sorato Anraku, 2. byl Francouz Mejdi Schalck, 3. Belgičan Hannes van Duysen.
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level.
Na netu jsem našel lezeckou oblast Tigray.
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner v Praze o lásce k horám, strachu a nebezpečí
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Nové kurzy pro instruktory na umělé stěně v Lezeckém centru na Ruzyni
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla 3. boulder za 8C: Drift na Holštejně
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
Čech František D'Agostino, Yosemity: 3 těžké bigwally za 2 týdny
Golden Gate dal za 26 hodin a 10 minut
Český lezec František D'Agostino má za sebou mimořádně úspěšné působení v yosemitském údolí. Společně s Američanem Samem Strohem během dvou týdnů volně přelezli tři těžké vícedélkové cesty: El Niño (5.13c), Golden Gate (5.13a) na El Capitanu a Father Time (5.13b) na Middle Cathedral Rock.
Největší pozornost vzbudil jejich přelez Golden Gate na El Capitanu, který dvojice zvládla za 26 hodin a 10 minut.
František o výkonu informoval na Facebooku, kde uvedl, že šlo o „největší lezecký den jejich života“. Cestu lezli odspodu, střídali se v nástupech do délek a oba vedli i obávanou délku Downclimb (5.13-). Klíčovou pasáží byl slavný A5 Traverse, který oba přelezli až na pátý pokus v plném slunci.
Předtím dvojice 2. května volně přelezla El Niño na El Capitanu za 18 hodin a 21 minut. Následně 14. května přidali i Father Time na Middle Cathedral Rock, kde strávili necelých 15 hodin. Podle amerických lezeckých médií patří všechny tři cesty mezi nejprestižnější a nejobtížnější velké volné výstupy v Yosemitech.
Pětadvacetiletý František D'Agostino (původním příjmením Bulička, to nové přijal po manželce - viz komentáře pod článkem), bývalý člen výběrového mládežnického týmu ČHS Sokolíci, působí dlouhodobě mezi českou lezeckou špičkou. Partner Sam Stroh je známý především rychlými volnými přelezy velkých yosemitských stěn; v roce 2021 se stal nejmladším lezcem, který přelezl Freerider na El Capitanu za jediný den.
tak především se musí vycházet z charakteru oblasi. Asi by byla hloupost sebrat stabilní smyci tam, kde je zvykem lézt jen s expreskama (třeba na Srbsku Mobilis in mobili, Svíčková nebo na Rovišti Nejdelší vandr). Jsou to smyce, o kterejch se obecně ví, jsou správcem nebo dobrým duchem oblasti po pár letech vyměňované a jejich odstraněním by se výrazně ohrozila bezpečnost dalších lezců. Otázkou je, jestli se pak přelez dá považovat za RP - no ale jelikož tam tu smyci mají všichni tak asi jo, a zrovna tenhle aspekt mě moc netrápí.
Pak jsou smyce "legendární" - o kterých se obecně ví (na prachově pod 1. kruhem údolní spáry na Drážďany, na Suškách v "L", Vega, na obrvegrech Májová cesta), což jsou uzly zatemované nějakým zřejmě pádem tak, že bez poškození skály nejdou vyndat. Kupodivu jsou to smyce ve spárkách, které mají prakticky rovnoběžné stěny a normální člověk (který není smyčkovej démon) do nich nezaloží. To jsou ty smyce, na které pravděpodobně směřoval Matyho dotaz.
Pak jsou smyce "atypické", třeba hodiny které mají metr a půl v průměru a je na provázání potřeba smyce šestimetrová. tu moc lidí s sebou běžně nenosí. sám jsem takovou smyci kdysi zanechal na jednom bezvýznamném prvovýstupku v Císařském údolí. minimálně poslouží k sebejištění prvolezce když mu druholezec posílá po laně třeba druhej konec lana na provázání. zásadně nebrat, a když už je hnusná, tak nahradit novou smycí.
Poslední skupinou jsou smyce "zapomenuté", které jdou lehce ven. buď je druholezec nešika a nevyndá smyci, nebo prvolezec cestu zapytlí a ze smyce slaní. Taková smyce se pak stává majetkem nálezce.
Co s těma legendárníma: na cestě Vega (když jsem ji lezl, je to asi 2 roky) byla smyce dost vorvaná, asi z ní někdo slanil a nezbývalo než na cancour nasadit prusíka a jistit za něj. bezpečnost pofidérní, smyce totálně zatemovaná, nikde jiná možnost. Když už smyci vyrveš (třeba ze slanění, aby tam měli ostatní volnou spárku, je riziko, že se tam zrakví někdo, kdo se smycí natuty počítá, cestu zná, leze ji poněkolikáté a nemá smyci s sebou. Nějak mi to nechce z huby ven, ale tohleto je jedna ze situací, kdy se dá diskutovat o přidání kruhu. Samozřejmě né přidat kruh svévolně, ale po zvážení správce oblasti a místních.
Za nejrozumnější považuju vyměnit fixní smyce za kruh nebo borhák, jak se např. stalo v Tisý v Tušení stínu. Obrovská smyce v hodinách moc elegantně nevypadala.
Zapsal: David, 12:36:44 13.09.2002
Pořádně to vykruhovat?
Jsem z těch, co když mají kruh víc jak tři metry pod sebou, vzpomínají, jestli přibalili toaletní papír. Ale myšlenka "pořádně to vykruhovat" mě fakt děsí. Snad jsi Fery měl jen špatný den nebo kocovinu?
A proč ne. Víc cest bude lezitelných, lidi se rozptýlí a my srabi budem mít co novýho lozit. A nebudeme ničit ty cesty, který leze každej. Třeba na Podmokelskou ve Skaláku nebo na Očko na Křižáku.
Zapsal: Fery, 14:38:47 13.09.2002
Re: A proč ne?
Polemika jen a pouze s tímto Tvým argumentem. To je právě ono. Dobře zajištěný písek by v dnešní době a atmosféře znamenal MNOHONÁSOBNĚ více lidí a to by znamenalo zničenej písek.
Nesouhlasím, že by se lezci rozptýlili, ale naopak by se na písek davy lezců přitáhly.
Sám dobře víš jak dnes vypadá několik oblíbených a tedy asi relativně bezpečných pískových cest. Kdyby došlo k výraznému plošnému přijištění budou tak vypadat všechny přijištěné. Za to dám ruku do ohně. Kromě extrémních sportovců, kteří ani na zajištěném písku nenajdou úplně tu svoji parketu, by se pak na písek přesunula ta obrovská masa, která leze "na pohodu". Protože písek je krásnej a jsou to v čechách absolutně nejvyšší stěny.
Nejlepší řešení je - Maty a všichni ostatní - stabilku, která se ti nelíbí vyndat a nahradit ji novou z vlastní kapsy. Ale kdo z nás je takový altruista?
Jinak různorodost komentářů svědčí o tom, že to není problematika jednoduchá.
K názorům, že se jedná o stabilní jištění o které by se měl starat správce řeknu jen tolik, že zatímco kruh (nýt) je třeba vyměnit jednou za 15, 30, 50 let, potom smyci za dodržení stejné kvality musíš měnit každý rok. A to je asi utopie.
Nezapomínejme na to, že nylon UV zážením degraduje. Lano, které používáte, je expozici UV záření vystaveno řekněme 50x kratší dobu než smyce, která často v J stěně visí pořád.
A to že opravdu houby vydrží jen dokladuje případ kamaráda, který dolezl k hodinám na jedné známé cestě, kde byla stabilka, dal si tam svoji smyci, do té jištění a protože už nemohl, ODSEDL si (kdo ví proč) do té stabilky. Hádejte jak dlouho si poseděl?
A ještě k úvahám jak se na stabilku dívají pravidla. Myslím, že není cesta, kterou by autor od začátku projektoval s tím, že tady bude stabilka. Prostě někdo někdy (autor, správce, nějaký lezec) usoudil, že by byla užitečná a svoji smyci tam nechal. Každý z vás jistě může v cestě nechat svoje dobře založené smyce. To že se hned následující dvojka zaraduje jak snadno přišli k materiálu, je věc jiná. Ale stabilky se objevují postupně a jejich existence je spíš zvyková, než že by podléhala nějakým pravidlům.
Ty davy už tam stejně jsou a spousta cest se lozí na rybáře. Spíš by ty lidi měl někdo nějak vychovat. Když nefungují oddíly, tak umělý stěny to asi nebudou, ne?
Zapsal: Fery, 13:35:38 16.09.2002
vyhazuji je
Pokud se mohu připojit, tak jen za sebe: věřím, že smyce jsou přenosná a dočasná řešení postupového (sestupového) jištění a ve skále by neměly zůstávat. Nejpřesvědčivější argument se mi naskytl, když jsem si před asi 6 lety v Labáku do jedné "zatemované" erární smyce odsedl a probral se za 3 dny v Ústí na JIPce. Smyce nevypadla, přetrhla se v uzlu a to si stále připomínám, že jsem si ji prohlížel a říkal si, že z takovejch erárů jsem se v Tatrách něco naslaňoval. Když jsem mnohem později na VK Labské pískovce přišel s připomínkou či návrhem, že takové smyce hodlám vyhazovat, nikdo nebyl proti. Netvrdím, že jak někde vidím smyčku, tak se po ni sápu, abych ji vyhodil, ale už jsem jich pár sundal a to bez náhrady. Kdo nechce umět smyčkovat, na písku se mu stejně asi líbit nemůže. Na druhou stranu je pravda, že na místě tutových smyc se objevují kruhy, což ale v mnohých případech považuji spíše za vhodné, protože stokrát cvaklý kruh, je pro skálu neší zlo, než stokrát provazované tutové hodiny.
Jirka Ch.
Zapsal: JiCh, 13:56:24 16.09.2002
Hawk!
Zapsal: René, 18:34:44 17.09.2002
Každý má svou zodpovědnost
1/ Každý kdo leze má být schopen objektivně posoudit kvalitu jištění na základě vlastní zkušenosti a pak se rozhodnout jestli jde dál, jestli cvakne starou smyci, nebo ji vyndá a dá novou.
První dvě možnosti jsou pravda poněkud rizikovější než možnost třetí....
2/Jestliže se někdo zrakví protože neumí založit, sorry, ale budu se cítit líp než kdyby se zrakvil protože přerval smyci o níž jsem věděl že je naprd a nechal ji tam. Druhá strana je, že ho třeba mohla narovnat, zbrzdit, atp.. Ale závěr je, že když na to nemáš, tak tam nelez...
3/ Nejsme ptáci a nemáme křídla, tak se podle toho na skalách chovejme. Kruhy popřidávané do cest to ale neřeší. Francie má jištění perfekt, ale nevím jak jiné, ale mně to cavkání s jedním nýtem u kotníku, druhým u pasu a třetím u ramene docle sere, takže tudy asi ne. Navíc i z lehké cesty která má výraznou psychickou stránku mám většinou výraznější radost, než z vynýtované devítky.
Radek
* Na klasice na Kapelnika se v dobach minulych standovalo v hodinach nad udolni hranou.Kdo je chtel provazat, musel si svazat x smyc dohromady,pak zakrysit do diry a provazat.A najednou tam kdosi rozumny dal kruh.Klasici se urcite obraceli v hrobe,normalni lezecka populace zajasala.
* Krizak-Lamprda (nebo i Krizovy kral):nejpopularnejsi cesta mela kdysi pod 1.kruhem hodiny.Nekdo je urval a byly nahrazeny stabilkou v trhline u hranky.Za rok ztvrdla na sutr (nekdo muze rict,ze pekne drzela tvar a dobre se cvakala) a duveryhodne rozhodne nevypadala.Kdyby se misto ni dal malej krouzek nebo jen drik, urcite by to bylo smysluplnejsi.
*Mam za sebou desitky a desitky prvovystupu na pisku, myslim, ze stabilku misto radnyho jisteni-tedy kruhu pouzit neni mozny.Pokud je to misto, kde je temer nemozny zavazat hodiny ci zalozit uzel-patri tam kruh.Kazdy prvovystupce nese zodpovednost za jisteni, ktery osadil.Nikdy nevim,kdo a kdy cestu prijde prelizt.Treba taky za pet let a pri predstave,ze to radne hodi do sluncem vysisovany stabilky-good luck!!!
*Tvrdit,ze smyce ma pravidelne vymenovat spravce oblasti je prinejmensim usmevne.Neznam oblast,kde by vsechno jisteni-kruhy i slanaky byly v poradku!Natoz nejaky smyce!Proste se na to kasle,nejsou lidi,cas nebo prachy.(Proto budme vdecny za kazdej vymenenej kruh,slanak ci nejt.)
* Pro Zobana: pokud te hustota nejtu ve Francii sere-jak pises,cvakej si kazdej desatej a udelas si z toho lezeni podle svyho gusta, nebo ne? A kdyby ses chtel ukojit trochu blize,zvu te k nam do Adru,kde je spousta - dle mistnich-lehkejch cest,ktery vsak temer nikdo neleze,protoze maji psychickou stranku az moc vyraznou (neboli se tam muzes klidanko zrakvit).
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Český lezec František D'Agostino má za sebou mimořádně úspěšné působení v yosemitském údolí. Společně s Američanem Samem Strohem během dvou týdnů volně přelezli tři těžké vícedélkové cesty: El Niño (5.13c), Golden Gate (5.13a) na El Capitanu a Father Time (5.13b) na Middle Cathedral Rock.
Lukáš Mokroluský skončil dnes na 16. místě v semifinále závodu světového poháru v boulderingu v Bernu ve Švýcarsku.
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level. 
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
Ano – aktivně si zjišťuji informace