V letošním roce byly na Šiša Pangmě dokonce dvě české expedice. Jedna z jihu, druhá ze severu. Ze severní strany vystoupilo celkem 6 horolezců, z toho 2 ženy. 

Expedice Šiša Pangma 2004

Počátkem října (10.10.2004) se do Čech vrátila velmi úspěšná Česká horolezecká expedice SHISHA PANGMA 8013 m.

Skupina horolezců : Z. Hofmannová, F. Kolář, P. Matoušek, J. Milfait a O. Nováková celou akci provedla doposud nepříliš obvyklým „lehkým – neexpedičním“ stylem bez standardního zabezpečení v základním táboře (tj. zejména bez kuchařů a bez jejich péče  o účastníky v BC), bez budování postupových táborů, bez využití šerpů a nosičů a samozřejmě bez použití kyslíku.
Ve dnech 28. a 29.9.2004 vystoupilo na vrchol osmitisícové Šiša Pangmy severním hřebenem celkem 6 českých horolezců (SHISHAPANGMA (8013m,nově se uvádí 8035m) – historicky poslední vylezená osmitisícovka, která se jako jediná celá nachází v Tibetu). Vrchol zdolaly také dvě české horolezkyně a staly se tak prvními Češkami, které kdy stanuly na vrcholu Šiša Pangmy. Současně se zařadily mezi nepočetnou skupinu českých žen, které kdy vystoupily na osmitisícový vrchol. Mimořádností v historii Českého i Československého horolezectví je současné dosažení osmitisícového vrcholu dvěma českými horolezkyněmi bez použití kyslíku a šerpů.
Na vrchol vystoupili :
28.9.2004 :
o Ladislav Drda
o Josef Skala
29.9.2004 :
o Zuzana Hofmannová
o Pavel Matoušek
o Josef Milfait
o Olga Nováková

Expedici jsme zahájili 29.8.2004 odletem z Vídně. Následujícího dne přistáváme v Kathmandu, hlavním městě Nepálu. Trávíme zde pouze dva neklidné dny vyplněné sháněním potřebného vybavení, potravin, vyzvedáváním carga a dořešením některých formalit. Komplikace způsobují zejména pouliční nepokoje proti muslimům, vzniklé po smrti 12 Nepálců v Iráku. Pro cizince je ovšem ve městě bezpečno.
Z Kathmandu celá výprava odjíždí autobusem směr Tibet. Cestou překonáváme několik závalů cesty, na posledním je ovšem nutno veškeré věci přenosit několik stovek metrů. Další cesta již pokračuje náhradním autem. Hranici do Číny překračujeme na hraničním přechodu Kodari – Zhangmu. Zde již přesedáme do terénních aut a pokračujeme velmi exponovanou cestou do Nyalamu. Je to poslední větší osada na cestě ve výšce 3700m. Trávíme zde 3 dny a aklimatizujeme se výstupy na okolní kopce. 6.září přejíždíme do tzv. Čínského základního tábora. Je ve výšce 5000 m a jsme zde opět několik dní, než si organismus alespoň částečně přivykne na nedostatek kyslíku. V této výšce je pouze poloviční tlak vzduchu.
Z Čínského tábora se pak dva dny přesouváme do našeho hlavního základního tábora, označovaného také často jako předsunutý základní tábor (ABC – 5600m). Většinu nákladu nám nesou jaci. Jsou to pěkná, ale bohužel trochu polodivoká zvířata a tak se stává, že se cestou nákladu zbavují. Kromě zdržení tak dochází k poničení a ztrátě řady věcí. Počasí je výpravě převážně nakloněno, ale cestou do ABC mírně sněží. 11.září je již celá výprava v hlavním základním táboře (ABC).
Od tohoto dne začíná vlastní výstup. Po několika dnech aklimatizace se postupně propracováváme do tábora 1. Cesta vede celkem pohodlnou, ale dlouhou ledovcovou morénou. Následuje ovšem velmi nepříjemný úsek, kdy se překonává velmi členitý ledovec. Pak již jen několik stovek metrů převýšení a stavíme stany v 1. táboře. Z důvodů aklimatizace se vracíme zpět do BC. Na několik dní se kazí počasí, ale to je poslední výrazné zhoršení počasí za celý náš pobyt. Napadne nový sníh, zafouká stopy a znepříjemní a zpomalí na několik dní postup k vrcholu. Po umoudření počasí se opět vydáváme vzhůru. Postupně se posouváme do prvního, druhého i třetího tábora. Trvá to ovšem několik dní. Třetí tábor je ve výšce asi 7100m. Z tábora vycházíme ještě za tmy, za velmi chladného a větrného počasí. Odhaduji, že teplota ve stanu je – 20 °C, venku zajisté pod  -30°C.  Poslední část výstupu vede po pilíři, většinou sněhem, místy mezi skalami. Postup zpomaluje zejména výška, která se projevuje nedostatkem kyslíku. Přes občasné mraky i sněžení lze počasí celkově hodnotit jako příjemné. Na vrchol vystupují 28.9.2004 Ladislav Drda a Josef Skala. Následující den pak čtveřice : Zuzana Hofmannová, Olga Nováková, Pavel Matoušek a Josef Milfait.
Výstupem končí sice cesta nahoru, ale ještě dva dny trvá sestup unavených horolezců s vydatnou zátěží do základního tábora. Teprve pak se dostavuje opravdová radost z úspěchu.
Cesta domů je již jen pěknou tečkou za celou výpravou. Poslední dva dny v Nepálu trávíme návštěvou exotických památek a stylových restaurací. Vždyť každý z nás přišel o několik kg váhy a je zapotřebí to dohnat.
V nejbližších dnech proběhne promítání na tradičním srazu v Bezuchově, 27.11. na Horování v Šumperku.

Pavel Matoušek
vedoucí expedice