Drobnou nevýhodou věže je přístup k ní. Ze všech stran se musí počítat alespoň s hodinkou. Tato nevýhoda se ovšem obrací ve výhodu v okamžiku, kdy zjistíte, že kolem vás nehalasí žádní lenošiví bouzci. V blízkém okolí je i pár biváčků a přespat se dá i přímo pod věží v místech, kde končí vycházkový okruh. Výchozím místem je ze strany od Labe Schmilka, kde po vyběhnutí po schodech Heilige Stiege odbočíte na hřebenové cestě doprava a asi po 10 minutách podle cedulky sejdete dalších 10 minut doleva k Friensteinu. Ze strany od Křinice zaparkujete třeba v Beuthenfallu a vydáte se k masívu pod Blosstock a doleva po Königsweg. Poté po půlhodince odbočkou doprava do rokle, kousek vedle Friensteinu na terasu.
A jen co uschne propocené tričko, rychle vzhůru do stěn. Cest je mnoho, a tak vám vybírám jen pár těch, co se mi vždycky líbily. Sami si můžete vybrat další. A vezmu to pěkně podle hodinek počínaje starou cestou.
Alter Weg III - první sportovní průstup v roce 1873, komín napravo od stěny pod slaněním, vhodné pro všechny, co chtějí na vrchol a nemohou nebo nechtějí nebo už nemohou jinudy.
Freischwimmerzeugnis Xa - stěna pod slaňákem, 1. kruh směšně nízko lehce cvakatelný z rozporového komínku, pak stěna s dalšími 3 kruhy, obtíže někde mezi 2. a 4., pěkné, těžké, celkem dobře zajištěné.
Königshangel IXa - superklasika od Fritze Eskeho z roku 1965, historicky první IXa v Sasku, koutek s koutkovým sokolíčkem, který vám svou levou doprava ubíhající stěnou neustále sklápí hlavu k pravému rameni, vrcholí převislým výlezem, 2 kruhy, první je přidaný dodatečně, tahle cesta se mi dodnes líbí jen ze země, ještě jsem ji nezkoušel, mám dojem, že to byl Miloš Burýšek zvaný Žbirka, kdo se zde při exhibici před davem dychtivých slečen přičinil o jejich náhlé rozprášení po nečekaném opuštění linie cesty.
Frienstein, Hypnose Xa pod prvním kruhem
Hypnose Xa - další superklasika, stěna jako sklo s pár vyfouklými zrzavými děrami, 2 kruhy ke 3., který je od zprava přibíhajícího VIIIc, nejtěžší je kus mezi 1. a 2. kruhem, chce to sáhnout i kus doleva a netlačit se jen přímo vzhůru, trochu odstrašuje i výška k 1., ale dá se to udržet popřípadě odskočit, jedna z nejpodařenějších desítek v Sasku, krásná až spanilá je po poledni, kdy ji pomalu opouští slunce a vykresluje strukturu skály.
Frienstein, Hypnose Xa pod prvním kruhem
Rübezahlstiege VIIIc - superklasika, 1960, 1 kruh, nástup spárou nalevo od Hypnosy ke kruhu, od něj nepřehlédnutelným širokým mělkým lavorem, nejtěžší místo vysoko nad kruhem, specialitka pro rozvážné hlavy, zde lze zažít to správné přešlapování s nabíráním odvahy do nevratného kroku, ryzí pískaření, a pozor, největší chyt v lavoru je slepá uličky.
Verfolgte der Inquisition Xb - skvěle odjištěná položená plotna napravo od předchozí cesty, jen se po ní o něco hůře pohybuje.
Himmelsleiter VIIa - povinná četba, chrochtanda, položenou doprava ubíhající lehce ufuněnou ruční spárou přes kruh ke druhému, to, co následuje je samotná esence lezení, dvě svislé řady pevných krafliček vzdálených od sebe půl metru, oddělených plochým hladkým mělkým žlábkem, smyčky tu nejdou, ale to je nepodstatné.
Hauswand IXa - vyvýšená Arnoldovka na samém jižním cípu věže, přísné lezení, které prověří sílu v prstech, 2 kruhy, při hraně vlevo vede IXb, Hudyovka s příznačným názvem Memento Mori a 1 kruhem.
Na severní straně Friensteinu také na terase masívu stojí věž Grottenwart. V životě jsem na ní nebyl.
Friensteinwächter, Alter weg VIIc
Na západní straně se nachází Friensteinwächter, krásná věž, která vedle svého souseda působí až útle. Kromě svého vzhledu je významná tím, že nejlehčí cesta Alter Weg je za VIIc. Poprvé sportovně lezena v roce 1921. Nastupuje se z balkonu u západní hrany a traverzem do koutové spáry při této hraně. Spárou přes kruh do jeskyňky ke druhému. Smyčky moc nejdou, lezení krásné, strach musí jít stranou. Přecenění vlastních sil se trestá smrtí. Skutečně. Od druhého kus doleva a ( možno i se stavěním ) do žlábku a na vrchol. Krásná cesta, krásný vrchol, slanění 28 metrů, lze i přesedat.
A pro milovníky čudlů opět jedna lahůdka. Vpodstatě pár metrů na jih od Friensteinu stojí Kleiner Amboss, jehož Alter Weg za VI přes blok u jihozápadní hrany stavěním ( bez za VIIb ) a stěnou vlevo přes kruh jistě neurazí.
Tschüs
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tak jako má Schmilka svůj velký stein Rauschenstein nebo Malý Zschand svůj Heringstein nebo Schrammsteiny svůj Falkenstein, mají i Affensteiny svůj Frienstein. Také je velice rozlehlý, ale výškou svých stěn nepřesahuje třicet a možná i méně metrů. I přesto, že stojí na kraji vysokého masívu, na který se však neleze. Kromě malého kousku jej lze celý pohodlně obejít. Z míst poblíž kraje masívu se nabízí krásný výhled do širokého údolí Křinice, který se ještě násobí při pohledu z vrcholu. I proto je Frienstein hojně navštěvovaný jak lezci tak turisty.