Několik lehkých sportovních cest nedaleko centra Prahy, kousek od tramvaje i auta.

Po roce zkušebního provozu a drobných dodělávek se několika (asi deseti) šílencům podařilo uvést do přijatelného stavu několik cest na položených vápencových plotnách v Modřanské ulici. Dalo to dost práce, neb bylo nutné na takových příšerně sportovních a moderních cestách nainstalovat alespoň drobné známky přírody - sem tam zasít kus lišeje nebo mechu, několik vzácných květin z rodu bohrhakenoidae či nytoida, pocukrovat skálu trochou hlíny, prachu a narafičit volné kamení. Druhak jsme v přestávkách pěstovali některé drobné neřesti, jako návštěvy lezeckých stěn a podobně. Myslím, že nakonec budou s výsledkem všichni uživatelé spokojeni a tato virtuálně-industriálně-triviálně-intaravilánní horolezecká oblast bude téměř k nerozeznání od těch přírodních, po kterých se lezlo v horopravěku.


nikdo si již nedokáže vzpomenout, zda-li se horohrátky provozovaly i zde
(na fotografii v popředí) a kdo byl první návštěvník

Nuže, nasaďme si 3D brýle a můžeme vyrazit. Podle útržků vzpomínek několika legendárních sápačů se zde provozovaly vertikální hrátky již dříve, nicméně stále jsme nevypátrali kde přesně Braničtí rytíři působili a jaké napáchali škody (tzv. jak škodili), natož další podrobnosti. Ba ani v archivu OVK (místní firma skladující olovo, vrtáky a kruhy) nevězí žádný protokol o prvosápání nebo jiný dokument. My se však nevzdáváme a doufáme, že v antikvariátu narazíme na příhodné periodikum (časopis vzhůrista a podobně).

Bájné hrdiny jsme se také marně pokusili přivolat (tzv. "otevírání skal") jednoho srpnového odpoledne léta páně 2011, zvoláním kouzelné formule "Braník pičo!" a ochutnávkou produktů zdejšího pivovaru před jednou z mnoha zazděných slují. Vzhledem k tomu, že se ani rytíři, ani další pozvaní nadšenci ani po dlouhé době nezjevili, usoudili jsme, že několik nebezpečných a hrůzostrašných směrů tedy dokončíme sami, než se vydáme na další pouť jinam,...



Největší rozruch zde započal na sklonku roku 2010, kdy některé všímavé alpinisty (zahrádkáři pěstující sukulenty) zaujalo, že nám orgány nezakázaly vzlínati po tradičních často navštěvovaných terénech, nýbrž nám za přímluvy ČHS (ekologického sdružení čističů hor) dovolili lézti také po terénech málo známých, což navíc v případě Branických skal povolili již také před mnoha lety. Do této doby minimální návštěvnost Branických skal může být ovšem také způsobena množstvím dalších aktivit, které lze v okolí provozovati a do jejichž osidel vás místní provozovatelé lapí. Tyto okolnosti a bájné zkazky způsobily, že jsme se nejprve mnoho ostýchali a nevěděli si s takovým darem rady, nicméně nakonec jsme se osmělili a vstoupili do světa zdejších vertikál pod zástavami "O Strach nebo smrt!" a překonali postupně ony nástrahy.

Některé příklady z okolních aktivit a mámení

- jedete-li autem, zajisté se ztratíte ve změti sjezdů a nájezdů Barrandovského mostu, navíc pokud minete i jednu odbočku, ocitnete se snadno na opačném konci Prahy či dostanete zácpu, parkoviště je ale ve skutečnosti poblíž skály (v případě vyčerpání je nejbližší čerpací stanice naproti skalám - další non-stop zvýšené riziko!);
- jedete-li vlakem, vidíte sice nádherné velké stěny, ale po několika zatáčkách ztratíte orientaci a pak se zajisté ztratíte mezi informačními cedulemi na hlavním nádraží, takže ke skále se raději necháte odvézt taxíkem (kde prověří vaše úspory);
- přijedete-li na kole nebo bruslích, neodoláte a budete pokračovat v jízdě po krásně upravené cyklostezce;
- připlujete-li po vodě, můžete v plavbě pokračovat v nedaleké plovárně, nebo si těsně před skalami vypůjčit kolečkové brusle;
- přijedete-li tramvají (funkce která vrátí náhodnou hodnotu čísel 3,17,21 které vám zrovna pojede), jste nuceni vystoupit o stanici dříve (Dvorce), nebo o stanici později (Přístaviště) - v obou případech na vás poté čeká nebezpečí mnoha zdejších náleven a občerstvoven (stejně obezřetně postupujte i u autobusů 118,124 a 192,196,197,198);
- pokud sem vyrazíte se svou dívkou či chlapcem, skončíte pravděpodobně na jedné z mnoha laviček, nebo dojdete až nahoru na kopec na vyhlídku nad plotnami, odkud civilisté dolů odhazují svůj nepotřebný méněcenný majetek a kochají se výměnou sluncí a měsíců;
- ke skalám se nedostanete ani s ratolestí, je tu totiž krásný palouk, kam odpoledne svítí slunce a u kterého je hřiště s prolézačkami, přežijete-li máte ještě na vybranou, můžete si shora hodit porvaz;
- vezmete-li s sebou na pomoc čtyřnohého miláčka, i s ním pravděpodobně skončíte na nějaké louce v okolí, kde se vám ale může stát osudnou nějaká mina (po cukrářsku kobliha);
- pokud se skutečně dostanete ke skalám a je vedro, raději prchnete kamsi k vodě;
- pokud je deštivo či velké vlhko, skála je nelezitelná.
...vidíte, není snadné si zde zalézt!


Dezorientační body - budova trafostanice a dětské hřiště


Kde se neleze a skála na vás upadne - kostelík a okolí (nálevna s kalichem)

---

Kde se leze:

Dolní plotna

- menší sektor s krátkými položenými lehkými cestami do 15 m. Vyprojektovali jsme tu 7 přímých linií (x 2 jištění) + čtyři slanění s maillonou. Po terénní praxi jsme došli k dalším třem přirozeně-matematickým diagonálním variantám (2 spáry + 1 rovnoběžka) a více to již zde netřeba násobit. Konečný součet jest 10, obtížnost 4-5. Plotna je kompaktní, pevná a místy až příliš hladká.

---

Levá Plotna

- nabízí dobrodruhům lehké (asi za 4) lezení v relativně kompaktní skále s náhodně se opakujícími nekompaktními odchylkami. 2 cesty zajištěné nýty a slaňovacími řetězy: "Scream of stone" je světlý 40m pás nalevo, (7 nýtů, slanění 20 + 20 m). "Pizza Al Spinaci" - výrazný světlý trojúhelník na hraně mezi převisy a plotnou. Nástup koutem od štandu na polici, dále středem plotny přes nýty (4. je špatně vidět). Kdo se při slanění bude chtít kochat v převisech, tomu nevyjde lano ani přesně, ani vůbec! V ideálním případě končí vaše cesta v nedaleké pizzerii Mosquito. S poukazem na kvalitu horniny nedoporučujeme u horních štandů následující tance: Čtverylka, Čardáš, Dupák.

Lokální specifika:



Sklon je u obou sektorů pozitivní cca 55°. Na nástupištích není příliš místa na tancovačku. Vzhledem k provozu civilních neznabohů a barbarů v horním patře se doporučuje využití bojových helmic, při večerních a nočních aktivitách se může hodit havířský kahan (samojistě bezplamenný protipožární). Vzlínání jest povoleno každoročně pouze od 1.1. do 31.12. a to každý den ve dvou dvanáctihodinových intervalech (přesně jak je uvedeno v jímce z 3.8.2010).



Dodatek:

Prvnímu kdo vyleze RP/solo některou z cest jen po nohou, bez použití rukou k lezení a pořídí video, zprostředkuji na oplátku panáka (skáčou to i děti ve školce). Zkušení válečníci můžou pořídit videozáznam z dalších zdejších cest, nebo při sólosestupu některé z cest použít bicykl či ski. A to se vyplatí! Ochcávky, jako třeba turistika s cepínem a podobně se netolerují! Víme? Rozumíme. Kdo nerozumí, raději se co? Optá na lampárně.

* Pokud vás článek vytočil, doporučuji pootočit ptačí pohled na mapě.cz.

Toť vše, přihlásí-li se další blázen, možná se najde i nějaký volný směr v horních plotnách. Kontakt na správce najdete i na webu slavných oblastí.