Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level. Na netu jsem našel lezeckou oblast Tigray. Našel jsem na google nějaké místní půjčovny aut. Můžeme vyrazit. Po příletu hotel, ubytko a jdeme nalézt autopůjčovny. První adresa dle google prázdné místo mezi domy. Druhá adresa nikde žádné parkoviště s auty. Třetí adresa, nikdo půjčovnu nezná. Čtvrtá, konečně se zadaří… Půjčovna se nachází ve třetím patře za drogerií a lékárnou. Zavřeno. Do háje, zajdeme zítra. Mezitím jsem na hotelu oslovil další půjčovny apkou Whatsapp. Tvrdí, že bez řidiče nikam. Nevzdáváme se. V Ugandě také tvrdili, nelze, před rokem, a nakonec jsme našli půjčovnu, kde nám půjčili auto bez řidiče. Pravda, když nám upadl motor z auta na zem „ nějak si to vyřeš“, ale to je loňská historka. Druhý den kancelář otevřena. Paní nám vysvětluje, bez řidiče můžete pouze v okolí Addis do 100 km. Řidiče vám do oblasti Tigray nedáme. Tam se střílí! Důvod je, že některé regiony jsou hlídány armádou, protože tam dochází k vojenským konfliktům. Přestože příměří v etiopském Tigrajském státě platí, násilí páchají obě strany konfliktu v Tigraji – jak vládní jednotky a s nimi spříznění eritrejští vojáci, tak i povstalci TPLF. Válka v Tigraji byla v letech 2020 až 2022, kdy podle odhadů umřelo 800 tis. lidí. Ok, co dále? Jak se tam dostaneme? Plán je jednoduchej. Na netu jsem našel Salem Bus - rychlá doprava po celé zemi. V boční uličce hlavního města je mini kancelář z vlnitých plechů bez dveří, sotva vlezeme dovnitř. Dvakrát lupen do města Mekele prosím. Dostáváme lístek cena 3000 birr = 400 kč. Jízda trvá 8 - 9 hodin. Na lístku je etiopský čas a evropský čas. Den v Etiopii začíná v 6 hodin našeho času, v tu dobu vychází slunce. Odjíždíme ve 21:30 hodin místního času - evropský čas 03:30. Uvedeno na lístku. V Etiopii je rok 2018. Zpoždění hodinka. Bus je poloprázdnej, klima jede naplno, ponožky na nohou, péřovka hřeje. Venku 30 st. Proč jedeme na východ 100 km, jak ukazuje pozice na mapách.cz, když město Mekele je na západ? Možná jinej bus? Kdepak. To jen bus se vyhýbá rychlejší a kratší cestě, protože vede přes území Tigraj. Cesta má nakonec 1050 km. Jedeme 16 hodin. Po cestě je mnoho vojenských kontrol, nás si nevšímají. Mekele příjezd ve 20 hodin, tma. Nemáme chodit ven po setmění. Na hotelu se pomocí Whatsapp spojím s Kidajem majitelem Guest House & Camping. Ubytko přímo pod skalními věžemi. Místo je známé jako Abune Yemata – pravoslavný kostel z 15. století vytesaný do skalní stěny. Přístup je po vertikální skále, kde turistům házejí lano. Druhý den nás Kidaj čeká před hotelem. Měl cestu do města a zajistí odvoz autem (samozřejmě mi jej zaplatíme), než se s námi trmácet místním busem s přestupy. Mekele – Hawzen – Megab. Dále tuk-tuk 6 km. Poslední 2km jdeme pěšky, cesta plná výmolů. Tuk- tuk má nejlepší léta dávno za sebou a chůze je rychlejší. Ubytko skromné, stan necháme v batohu, nabízí místnost s matracemi na zemi. V noci pozor na hady, štíry, pavouky. Moskyti tady nejsou, jsme ve výšce 2500 m. Jdeme omrknout skalní věže. Levá věž - Guhe Tower - Magic Smelly Poodle 5.11 6c+ VIII- 150 m 2012 Kidaj viděl stěnu lézt pouze jednou. Kidaj nám večer vypráví o válce s Eritreou. Žil s rodinou celý rok schovaný ve skalách, dolů chodil za tmy pro vodu každý den. Když zde byla válka, Eritrejci vraždili celé rodiny, aby se nikdo nemohl pomstít. Ostatní věže zatím čekají na objevení a výstupy. Vybereme věž v pravé části. Nástup od kempu 40 minut pod stěnu. První spára 20 m. Pískovec se ve spodní části stěny dost láme. Místy jsou bobky od damanů, kteří nás pozorují. Jsou jich desítky. Druhá délka, traverz za hranu do spáry na sokola, kde smrdí moč damanů. I to patří k lezení. Následuje výrazná police. Třetí délka překrok přes komín, policí traverz 10 m za další hranu. Čtvrtá délka přímo přes převis v pevné skále. Dále po malých chytech přechod do rajbasu na vrchol. Na hladkém oblém vrcholu založíme vrcholovou knihu. Kudy dolů? Jediná možnost, uděláme slanění za malý stromek. Slanění celých 60 m potom trojkový sestup dalších 50 m zpět k nástupu pod stěnu. Matroš: 2x 60m lano, friendy vel. 2-5., smyce, UFOring, majlonky na slanění. Věž jsme nazvali – Daman Tower: Normální cesta 5c/6a Diretissima 6c Cesta komínem 6b Údolní cesta 6b Následující den jdeme z kempu k silnici, kde nám Kidaj zajistil Tuk-Tuk. Další oblast je vzdálena 10 km. Přístup od silnice hodina, 100 výškových metrů. Šest výrazných věží. Na netu jsem našel výstupy na dvě věže. Sheba Tower 152 m E4 5C, Gheralta range (2005) – jediná stará smyce v druhé délce. Excalibur 108 m E7 6b Gheralta range first ascent 2021 team North Face (vyjištěno nýty) Další oblast je vedle kempu na levé straně obrovský masív. Nástup hodina z kempu. Kimir, Gheralta massif Arenas Movedizas 7b+/c 350 m (2012) V okolí do 20 km jsou další velké stěny a věže, které čekají na výstupy. Rozloučení s Kidajem, návrat do města Mekele. Jídlo si dáváme s místními na ulici. Občas jsou to zajímavé šmakulády s nástupem průjmu. Ale kdo by neochutnal místní kuchyně a pohostinnost místních. Následoval vejlet po Etiopii. Nejblíže (240 km) v Danakilské proláklině (120 m pod hladinou moře) horké lázně u jezera Afrera. Jedeme po nové silnici z betonu, postavené Číňany. Bohužel silnice končí po 30 km. Když začala válka s Eritreou (jsme 30 km od hranic), Čína přestala financovat výstavbu. Míjíme rozestavěné mosty přes vulkanické horniny (ztuhlé magma). Cesta autem 30 km/h. Jedeme krajinou sopek a písečných plání, kde vidíme malá tornáda, nikdy zde neprší. Zastávka u nejaktivnější sopky Erta Ale s lávovými jezery. Síra stoupající z kráteru štípe do nosu, očí, pěkně si zapláčeme. Následující den pokračujeme po velkém solném jezeře, Solná krusta je do 1 m. Oblast Dallol je jedinečné geotermální místo na světě. Působení přítomností síry a minerálů nabízí výjimečné geologické formace: kyselé horké prameny, sírové hory, solné sloupy a věže vysoké až 50 m, čekající na provovýstupy 😊 a malé gejzíry. Jedeme vyprahlou plání Hadar v Dolním údolí řeky Awaš, kde objevili ostatky Lucy - částečně dochovaná kostra samice hominida druhu Australopithecus afarensis nalezená roku 1974. Návrat do Addis. Chtěli jsme navštívit Bale Mountains, kde jsou boulderové oblasti a možnost treků, ale každý den prší několik hodin. Zvolíme přelet do města Lalibela v horách ve výšce 2500 m. Město je známé unikátními kostely, labyrinty tunelů, chodeb a dalších budov vytesaných do skal, přičemž 11 kostelů je od roku 1978 zapsáno na seznamu UNESCO. Proto také vstup 100 dolarů. Poslední tři dny chodíme po okolních horách. Návrat do Addis a odlet domů. Konec etiopského vejletu. V Etiopii nejsme nikdy sami. Vždy se na nás přilepí místní děti .- dej peníze. Dospělí samozvaní průvodci po horách i ve městech, abychom nezabloudili.....samozřejmě chtějí za své služby zaplatit. To ale rozdáte všechny prachy v první vesnici..... Jirka Horský UltraAnt Praha Lukáš Adámek HO Liberec ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||