Trochu opožděně, ale přeci jen jsem se nakonec přinutil dokončit tuto reportáž z minulého léta. Snad vás navnadí na to nadcházející.

Obsazení: Hop, Janina, Martin, Maruška Termín: 19.7.2000 - 3.8.2000 Oblasti: Massone (Itálie), La turbie (Nad Monakem), Annot (Francie) Výlet se započal nedaleko ČB, kde jsme my čtyři nasedli do Opla Kadeta a vyrazili přes Rakousko směr Lago di Garda. Do Massone (Itálie) jsme dorazili až kolem deváté večer a přespali jsme nahoře ve vinicích. Původně jsem sice zamýšlel spaní v jeskyni, ale když se na nás po cestě ke skalám rozštěkalo asi sto psů z nějakého útulku či co, tak jme vzali nohy naramena, neboť já se psů bojim a nejvíce psů Lukášů neboť ti je cvičí na sežrání mé osoby.
Ve Verdonu Druhý den jsme šli lízt. Janě se podařilo přelézt Rapper 5c+ a Over Booking 6a OS. Lezla i Maruška a šlo jí to také dobře. Pro Martina jsme bohužel neměli sedák a tak byl o nevšední zážitek ochuzen. Pak jsme se šli podívat do jeskyně a vymýšleli jsme jak asi vznikla. Celkem jsme zastávali tři hypotézy. Martin tvrdil, že vznikla přírodně, já že ji udělali ufóni a holky zastávali teorii, že ji udělali lidi nějakýma strojema (taková blbost může napadnout jen ženský). Kdo byl v Massone, tak však ví, že jeskyni si udělali lezci, aby mohli jejím stropem lézt těžké cesty. Koupaní v Lágu nebylo nic moc a tak jsme pokračovali do Francie. Ve Francii jsme nejprve zamířili do Nice, kde jsme se vykoupali a pak jsme jeli do La Turbie, kde jsou nádherné vápencové skály s úžasným výhledem na Monako. Na parkovišti byli již zaparkované dvě slovenská auta, ve kterých přijely kluci a holky ze Slovenska. Byli mezi nima i bratři Repčíci. Večer šli všichni do Monaka a totálně se tam spili. Když přišli pořád nás budili, zvláště jedna holka, až se Janina naštvala a zakřičela na naše slovenské bratry: "Tak už ji někdo vošukejte ať už toho nechá!" Nechala nás. V Monaku je docela tvrdá klasifikace a je to všechno trochu ojetý ale jinak nádhera. Zde se dařilo zase především Janinině, která zde dala mnoho pěkných onsightů. Já jsem dal nejvíc 6b OS, ale i tak jsem se docela utahal.
Nad Monakem Další dni navštěvujeme Monte Carlo v Monaku, kde vyhráváme tučnou sumu v kasinu a jedeme to roztočit do St. Tropez, cestou vidíme oblast kousek od Nice St. Janet, kde je ale v parném létě neradno lízt. V St. Tropez jsme všichni trochu otrávení množstvím turistů a tak odjíždíme do Verdonu. Jedeme po levém břehu kaňonu a je to tam opravdu skvělý. Bohužel nemám průvodce a tak zde žádnou cestu nelezeme. U jezera se koupeme a dokonce si za 75 franků půjčujeme šlapadlo a jedeme kaňonem proti proudu řeky. Další den se s Maruškou a Martinem loučíme a zatímco oni se chystají na cestu domů, my chceme ještě nějaký čas pobýt v pískovcové oblasti Annot.
Annot Jedeme stopem po pravém břehu Verdonu a ještě téhož večer dorážíme do malebné vesničky, nad kterou jsou v lese roztroušeny obrovské balvany tvořící bizardní ůtvary s ještě fantastičtějšími cestami. Pod jedním šutrem si děláme bivak ve kterém trávíme tři dni, po které zde lezeme. Cesty v Annotu jsou převážně po dírkách (i když občas sekaných). Přestože jsou některé cesty sekané, jsou velmi vyvážené a většinou mírně gradují. Zde se mi podařilo vylézt cestu Elektrochoc 7b OS a Versau 7a+ OS. Janina zde dává jedno 6 áčko za druhým a nakonec boduje na dvouch technických 6a+. Jinak je ale celé tři dny zalezlá v bivaku a mýt a nakoupit posílá mě. Když už z ní potom musím seškrabovat mech, rozhodujeme se pro odjezd.
Annot Přestože jsme původně plánovali navštívit ještě nějakou oblast více na severu, deštivé počasí nás od toho odrazuje a tak se pro nás zpátěční cesta stává dost nepříjemnou. Jedeme kolem Ceuse ale nahoru tedy nejdeme. Jednu noc dokonce spíme u jednoho kluka kousek za Gapem, který nás vzal na stopa. (Shodou okolností je to prodavač v místním lezeckém kšeftu a taky lezec.) Domů jsme nakonec dorazili až po třech dnech úplně promočení, zatuchlí a nevonící. Ale celkově to bylo super.