Tak abychom to uzavřeli: ČHS mě vyloučil ze svých řad (byť podmínečně) za to, že se dlouhodobě angažuji v tom, aby bylo vidět Výkonnému výboru pod prsty. Přečtěte si kompletní výrok Disciplinární komise:

Zde je popis, co se dosud dělo:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=14916 

Osobní jednání se konalo 8. srpna. Rozhodnutí jsme dostal e-mailem 15. srpna. Obě strany sporu se vzdaly odvolání. Dnes 21. srpna stále není na webu ČHS, a proto ho kopíruji sem:

Věc: Rozhodnutí disciplinárního komise

Disciplinární komise Českého horolezeckého svazu (dále jen DK) ve složení Vladislav Rezek - předseda komise, Miloslav Šramota a Jakub Filip na svém zasedání dne 08. 08. 2018 uskutečněném po nařízeném ústním jednání v sídle Českého horolezeckého svazu (dále jen ČHS) se stranami disciplinárního řízení vedeném na podnět Výkonného výboru ČHS, který byl ve věci zastupován Martinem Veselým, proti Jakubu Turkovi rozhodla takto:

Jakubu Turkovi se uděluje disciplinární trest podmínečné vyloučení z ČHS na zkušební dobu 6 měsíců podle §8 a §10 Disciplinárního řádu ČHS.

Odůvodnění:

25. 05. 2018 byla uvědomena DK o doručení podnětu k zahájení disciplinárního řízení učiněného Výkonným výborem (dále jen VV) proti Jakubu Turkovi (dále jen J.T.). Podání jménem VV učinil Martin Veselý, zastávající funkci 1. místopředsedy VV, pověřený k podání podnětu VV na jeho zasedání 25. 04. 2018.

DK obsah podnětu systematicky rozdělila na 2 body:

1) 21. 03. 2018 Jakub Turek zveřejnil obsah smlouvy mezi ČHS a akciovou společností Seznam.cz v článku „smlouva mezi Seznam.cz a ČHS" na webu lezec.cz. V příloze článku připojil scan vlastnoručně přepsaného obsahu zmiňovaného kontraktu. Smlouva mu byla na jeho žádost 28. 11. 2017 (se schválením akciové společnosti Seznam.cz) poskytnuta k nahlédnutí. Předtím se J.T. písemně v čestném prohlášení zavázal obsah smlouvy neposkytnout třetím osobám. Tím se měl dopustit poškození dobrého jména ČHS zejména proto, že: „nyní i do budoucna může odradit od další spolupráce nejen společnost Seznam.cz, nýbrž i další partnery ČHS stávající i potenciální, a to včetně orgánů veřejné správy."(citováno z podnětu)

2) „Jakub Turek poškodil pověst některých členů Výkonného výboru ČHS a zaměstnanců sekretariátu ČHS uváděním nepravdivých výroků a zkreslených skutečností, kterých se dopustil při zveřejnění informací o smlouvě se společností Seznam.cz na webu www.lezec.cz v článku ze dne 16. 11. 2017 „Chceš něco vědět o ČHS? Odprejskni!" a ve výše uvedeném článku z 21.3.2018" (citováno z podnětu).

K bodu číslo 1)

Zjištěný skutkový stav: DK měla k dispozici kopii prohlášení J.T., kterým se výslovně a jasně zavazoval obsah předmětné smlouvy neposkytnout třetím osobám. Podpis tohoto prohlášení byl zároveň podmínkou pro poskytnutí smlouvy k nahlédnutí. Listina byla opatřena jeho podpisem, jehož pravost nikdo nezpochybnil. J.T. nepopírá, že tuto listinu podepsal a jejímu obsahu rozuměl.

V článku z 21. 03. 2018 na webu lezec.cz je nepochybně zveřejněn obsah kontraktu mezi ČHS a akciovou společností Seznam.cz, čímž došlo k jeho poskytnutí třetím osobám. Autorem článku je podle informace na webu „Kuba Turek" což je pseudonym J.T. pro publikaci na webu lezec.cz a J.T. autorství článku nepopírá.

Argumentace Jakuba Turka: Podle čl. V. odst. 2) písm. b. Stanov Českého horolezeckého svazu (dále jen stanovy) mají všichni členové ČHS právo žádat informace a vysvětlení týkající se činnosti ČHS. Dále uvádí čl. V. odst. 7) písm. f. stanov, který stanovuje: „7) Členové jsou zejména povinni: (...) f. řádně a svědomitě vykonávat svěřené funkce, umožnit kontrolu své činnosti (...).Nakonec ještě zmiňuje §580 1) odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), který říká: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to účel a smysl zákona vyžaduje." Z výše uvedených ustanovení stanov a zákona vyvozuje, že ČHS má povinnost smlouvy tohoto typu sama automaticky zveřejňovat. Proto prohlášení, kterým se zavázal obsah smlouvy neposkytnout třetím osobám, je neplatným právním jednáním, protože bylo v rozporu se zákonem a dobrými mravy (resp. bylo v rozporu to po něm požadovat).

1) poznámka zpracovatele rozhodnutí: J.T. po celou dobu řízení, v písemných projevech a proběhlém ústním jednání, naprosto náhodně používá výrazy: paragraf, článek a odstavec. V odůvodnění bylo k jeho argumentaci připojeno terminologicky správné označení

DK k argumentaci J.T.:

Stanovy v čl. V. odst. 2) pism. b. zakotvují právo všech členů ČHS žádat informace týkající se činnosti ČHS. J.T. tedy v souladu se stanovami žádal poskytnutí předmětné smlouvy a v souladu s jeho právem mu byla smlouva poskytnuta k nahlédnutí. Nicméně z výše uvedeného ustanovení, ani extenzivním výkladem, neplyne povinnost VV zveřejňovat jakýkoli typ smluv jakýmkoli veřejným způsobem. Pokud tedy VV neměl povinnost smlouvu zveřejnit, logickým argumentem a contrario (důkaz z opaku) docházíme k možnosti VV smlouvu veřejně nezpřístupňovat (jiná situace je v případě vyhovění individuální žádosti).

Čl. V. odst. 7) pism. f. ukládá (mimo jiné) povinnost členům ČHS zastávající funkci v některém z orgánů ČHS, řádně a svědomitě vykonávat svěřené funkce a umožnit kontrolu své činnosti. Ze zjištěného skutkového stavu neplyne, že by nějaký z členů VV porušil svou povinnost vykonávat svěřenou funkci řádně a svědomitě. Členové VV v souladu s uloženou povinností dostatečně umožnili J.T. kontrolovat výkon jejich funkce tím, že mu poskytli předmětnou smlouvu k nahlédnutí.

Co se týče odkazu na §580 odst. 1) občanského zákoníku a neplatnosti prohlášení T.J. je třeba uvést toto: Jeden ze základních principů, kterými se řídí v současnosti platný občanský zákoník je vyjádřen v jeho §574 kde je stanoveno: „na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné" Proto jakákoli argumentace vedoucí k zneplatnění právního jednání, které jinak splňuje všechny obecné náležitosti právního jednání (tj. způsobilost subjektu, svobodná a vážně míněná vůle + náležitá forma projevu vůle) musí stát na opravdu pevných základech. „Neplatnost je tedy zcela výjimečnou, a to negativní vlastností právního jednání". 2) Současný právní řád rozlišuje 2 druhy neplatnosti - absolutní a relativní (akademické nikoli legislativní pojmy). Absolutně neplatné právní jednání je takové, které v právním světě nebylo nikdy schopno vyvolat jakékoli právní následky, protože je zatíženo velice závažnými vadami. Jedná se tedy pouze o jakousi fikci právního jednání, které nikdy neexistovalo. Absolutně neplatné právní jednání je takové, které pro svou neplatnost nepotřebuje výrok soudu, protože trpý takovými vadami právního jednání, že je ve veřejném zájmu, aby nevyvolalo jakékoli právní následky. Relativně neplatné právní jednání je naproti tomu takové, které sice trpý vadami, ale je neplatné až od momentu, kdy jeho neplatnost vysloví soud (nutno zdůraznit soud, nikoli disciplinární komise sportovního spolku). Potom co soud vysloví neplatnost relativně neplatného právního jednání, jeho právní následky se zpětně zruší a výsledek je stejný jako u absolutně neplatného právního jednání. Principiálně by se mělo o absolutně neplatné právní jednání jednat tam, kde je jeho neplatností chráněna celá společnost a nikoli pouze jednotlivec. 3)

2) DVOŘÁK,J., ŠVESTKA,J., ZUKLÍNOVÁ,M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. 2., aktualizované a doplněné vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s.,2016. 188s.)

3) obsah tohoto úseku vychází ze znalosti právního řádu, právní teorie a výše zmíněné publikace

Protože argumentace T.J. vychází z toho, že jeho závazek nikdy platný nebyl, evidentně je řeč o absolutní a nikoli relativní neplatnosti (na tu je třeba konstitutivního výroku civilního soudu).Důvody absolutní neplatnosti se nenachází v T.J. zmiňovaném §580 nýbrž v §588 a podmínky pro neplatnost určují daleko tvrději než dikce §580. Důvody absolutní neplatnosti lze na základě litery zákona (§588 čten v kontextu s §581 větou první, v souvislosti s §31-37 a §582 odst. 2 občanského zákoníku) formulovat do třech bodů takto:

1) Je-li právní jednání v zjevném rozporu s dobrými mravy. Zjevný rozpor je vymezován jako rozpor tak podstatný, že je objektivně očividný, zřejmý.

2) Je-li právní jednání v rozporu se zákonem, ale jen za podmínek, že dotyčné zákonu odporující právní jednání zjevně narušuje veřejný pořádek.

3) Jestliže právní jednání zakládá povinnost k plnění, které je od počátku nemožné.4)

Zmiňovaný §580 odst. 1) určuje jako hlavní důvody tzv. relativní neplatnosti rozpor s dobrými mravy nebo rozpor se zákonem pokud to smysl a účel zákona vyžadují (tedy nestačil by pro neplatnost jakýkoli rozpor se zákonem, ale jen jeho kvalifikovaná forma).

Jak v ustanovení §588 tak §580 figuruje jako jeden z důvodů rozpor s dobrými mravy. V případě absolutní neplatnosti (§588) by měl být rozpor zjevný tedy „každá osoba průměrně rozumná (§4) rozpor s dobrými mravy jednoduše rozpozná a nemusí nic zvlášť zkoumat" 5)
.
Pojem dobré mravy nepatří mezi ty snadno definovatelné. Podle judikatury Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu (např. 25 Cdo 200/2008; II. ÚS 249/97) se jedná o „souhrn etických zásad, jež jsou zachovávány a uznávány rozhodující částí společnosti a jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo s nimi v souladu (in concreto jde zejména o slušnost, čestnost, poctivost, vzájemnou úctu a důvěru)".

Více vodítek nám právní řád ani právní teorie k tématu, co jsou dobré mravy, neposkytuje. Zjevný rozpor potřebný pro absolutní neplatnost by měla být však schopna rozpoznat každá průměrně rozumná osoba, tedy podle znění §4 občanského zákoníku, každá svéprávná osoba a takové jsou v DK hned tři.

4) volná citace z: DVOŘÁK,J., ŠVESTKA,J., ZUKLÍNOVÁ,M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. 2., aktualizované a doplněné vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s.,2016. 191s
5) tamtéž s. 192

DK se jednomyslně usnesla, že prohlášení J.T. ve kterém se zavazuje obsah smlouvy mezi ČHS a akciovou společností Seznam.cz nezpřístupnit třetím osobám není ve zjevném rozporu s dobrými mravy ba dokonce není v rozporu s dobrými mravy vůbec. DK neshledala ani žádné zákonné ustanovení se kterým by bylo prohlášení v rozporu.

DK je toho názoru, že podmínka VV na J.T., nezveřejňovat obsah smlouvy byla ospravedlnitelná, zejména v kontextu požadavku akciové společnosti Seznam.cz, aby obsah smlouvy nebyl veřejně přístupný.

Prohlášení J.T. ve kterém se zavazoval smlouvu třetím osobám neposkytnout není tedy v rozporu se stanovami, dobrými mravy, se zákonem a ani jím nebyla založena povinnost k plnění, které je od počátku nemožné. Není důvod pro jeho neplatnost podle §580 odst. 1 ani §588 občanského zákoníku.

J.T. se tedy úmyslně zachoval v přímém rozporu se svým závazkem vůči ČHS a požadavkům smluvních partnerů ČHS. Nelze prokázat přímý úmysl svaz poškodit, nicméně jeho jednání bylo způsobilé zapříčinit vážnou újmu na dobrém jméně ČHS čemuž nasvědčují i negativní reakce akciové společnosti Seznam.cz na skutečnost, že obsah kontraktu je v rozporu s dohodou veřejně přístupný na internetu.

Součástí stanov, kde jsou vymezeny jak práva členů, tak jejich povinnosti, je v čl. V odst. 5 písm. a) stanoveno mimo jiné „dodržovat stanovy, vnitřní předpisy a rozhodnutí orgánů ČHS, chránit dobré jméno ČHS a dodržovat zásady spolupráce mezi členy ČHS…“. J.T. svým jednáním vědomě porušil toto ustanovení zveřejněním smlouvy mezi ČHS a akciovou společností Seznam.cz.

Odůvodnění výše trestu: V minulosti bylo zvykem udělovat nejmírnější možný disciplinární trest (veřejné napomenutí) pokud se jednalo o první disciplinární delikt dané osoby. DK se rozhodla v tomto případě udělit trest přísnější vzhledem k očividnosti a bezohlednosti provinění, kdy J.T. neváhal zavázat se k přesně formulované povinnosti už s úmyslem ji obratem naprosto porušit. Následně argumentoval dobrými mravy v situaci, kdy vědomě bez nátlaku podepsal listinu, kterou vydával za nemravnou.

Vyloučení z ČHS (v tomto případě podmínečné) je sice v hierarchii trestů teoreticky nejtvrdší sankce. Jiné sankce však svou povahou neodpovídaly druhu provinění (nebyla způsobena vyčíslitelná škoda ergo finanční pokuta nebyla na místě) nebo byly pro osobu J.T. neaplikovatelné (není činnost, kterou by šlo zastavit či omezit). Proto byla zvolena varianta podmínečného vyloučení. Vzhledem k okolnosti, že se jednalo o první delikt J.T. byla zkušební doba vyměřena na nejkratší možnou dobu, tedy 6 měsíců.

K bodu číslo 2)

Při disciplinárním řízení se nepodařilo prokázat, že by některý z výroků J.T. ve zmiňovaných článků na webu lezec.cz byl úmyslnou lží, sdělenou se záměrem poškodit ČHS, některého z jeho zaměstnanců nebo členů VV.

V tomto bodě nebyly žádnou ze stran navrženy ani provedeny žádné důkazy.

Martin Veselý zastupující v řízení VV k tomu uvedl, že bod byl myšlen především pro dokreslení celé situace. Neoznačil konkrétní lživé výroky, ale poukazoval, na celkové neopodstatněné negativní ladění textů, především článku „Chceš něco vědět o ČHS? Odprejskni!". Jako nepřiměřený a urážlivý vnímal už název, neodpovídající situaci, kdy byla smlouva poskytnuta k nahlédnutí po vzájemné výměně 3 emailů (každý odeslal 3) mezi sekretariátem a J.T. v horizontu kratším než jeden měsíc.

DK se usnesla, že disciplinární trest by bylo možné udělit, pokud by jednání odpovídalo skutkové podstatě a intenzitě pomluvy ve smyslu trestněprávním. Tak tomu v předloženém případě nebylo.

J.T. byl v tomto bodě shledán nevinným.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí mají účastníci řízení právo se odvolat do 15ti dnů ode dne doručení rozhodnutí disciplinárního orgánu k odvolacímu orgánu, jímž je výkonný výbor ČHS.

Předseda disciplinární komise: Vladislav Rezek
Rozhodnutí vypracoval: Jakub Filip