Varovn Bezpenostn komise HS petren lano na uml stn
Bezpenostn komise HS varuje nvtvnky a provozovatele umlch horolezeckch stn ped nebezpem peseknut lana v karabin postupovho jitn.
Na umlch horolezeckch stnch je bnou prax ponechvat expresky s karabinami pipnut na stn. Jejich trval osazen zde vak vede k tomu, e karabiny jsou asto intenzivn opotebovvny. Pedevm pi spoutn lezc pes karabiny dochz asem k vraznmu zbrouen tla karabiny v mst ohybu lana. Z logiky vci to nejvce postihuje posledn karabinu na hornm konci vstupov cesty (tzv. vratn bod), ale nedvn incident ukzal, e nebezpe je tak nkde jinde.
Druhou nejvce obrouenou karabinou je zpravidla karabina prvnho postupovho jitn. A zde se skrv nebezpe, e obrouen karabina me zpsobit peseknut lana. Jisti ve vtin ppad stoj od stny poodstoupen cca 1 a 2 metry. Lano tak do karabiny vstupuje pod uritm hlem a tahem napn expresku od stny. Pi spoutn zde zaten lano na karabinu tla a obruuje ji. Ovem oproti vratnmu bodu zde lano nen okolo tla karabiny obtoeno o 180, ale je piloeno k tlu karabiny pn, co vede k tomu, e tlo karabiny je obruovno do roviny tvoc kolmou hranu s bon stranou tla karabiny. Vznik tak ostr hrana, na kter se lano v ppad zachycen pdu doke peseknout (oproti tomu v karabin vratnho bodu se ostr hrana tm neutvo, protoe lano pi posunu a zaten zde sice tlo karabiny obruuje, ale v ohybu 180 ji obruuje opt do zaoblenho tvaru).
Obrzek 1
Pi spoutn lano vstupuje do karabiny pod mrnm hlem, a pi hornm okraji karabiny lano vedouc dl svisle nahoru obruuje tlo karabiny do roviny kolmo poloen k podln ose karabiny. Vznik tak ostr hrana viz. Obrzek 2 ne v textu.
Popis udlosti: Pd prvolezce do prvnho postupovho jitn, dolo k peseknut lana, pd na zem, natst z mal vky, bez nsledk na zdrav. Dlka pdu 1,6 m. Pdov faktor 0,57.
Hmotnost padajcho prvolezce 80 kg. Jitno bez prokluzu (staticky). Pouito jednoduch
dynamick horolezeck lano o prmru 11 mm.
Obrzek 2 a 3
Karabina dlouhodob pouvan na pozici prvnho postupovho jitn.
Obrzek 4 a 5
Lano peseknut na ostr hran obrouen karabiny.
Obrzek 6 a 7
Detail peseknutho lana, charakteristick stien vlken do jedn roviny.
Zvr: Provozovatel umlch horolezeckch stn by mli prbn kontrolovat karabiny
postupovho jitn, a karabiny, kter jev znmky pokozen obrouenm lanem, vas vyadit
a nahradit novmi karabinami. Zvenou pozornost je teba vnovat karabinm prvnho
postupovho jitn, a vbec vem karabinm, kter jsou v mstech zmny smru veden lana
(nap. pod pevisy, na zatku nebo konci traverzu, v traverzu nap koutem, apod.).
V ppad, e na obrouenou karabinu postupovho jitn naraz nvtvnk uml stny, ml
by na tuto skutenost neprodlen upozornit provozovatele stny.
No ja popravd sm nevim. Prijde mi to divn. Dyt tam je rdius ne? A nerikejte mi, e je ta karabina tak ostr aby petrhla lano? Copak je to ost noe? A jet pi tak malikm pdu. Takovch spe odsednut mm za sebou stovky a nikdy jsem se nebl a zdrav. Tak jak to bylo mon?
Bu jsi ten lnek neet, nebo ses nepodval na ty fotky... Pi dostaten dklouhm brouen lanem tam prost vznikne ostr hrana :-)
Na jinm mst tady na Lezci je uvedeno, e se jednalo o ztcela nov lano renomovan firmy.
Singingrock dl speciln presa s ocelovou karabinou pro umlky,ale to by 135 K platc lidikov asi chtli po Holmancentru moc.Teba tam pagt rupne pt majiteli a budou tam natoup.
Byl jsem u toho take se jednalo dle kluk o 14 dn starho mamuta.Chyba byla jednoznan v karabin !! lo o ocn a ihned po udlosti lidi ze stny zaali karble kontrolovat a mnit.nali jete cca 5 stejn znaka stejn problm take sp chyba materilu u karabiny.
David Peterka
jo to m pravdu, ale prost na stn vydr dle. Jinak pravideln kontrola je vdy nutn a to ne jen stavu obrouen ale taky jestli se zmek pln dovr. To taky me bt pina epesnho nebo sp expresnho prseru.
Ok, prvotn pina je zmiovan hranov ost, ale hned v zvsu je jisti a efekt zvan "stih materilu". Podle fota a koneckonc i v lnku je to uvdno - prokluz 0. Pi prokluzu cca. 10-30 cm se domnvm, e by k petren u tak malho pdu nedolo. Lano by bylo teba u nepouiteln, ale vydrelo by. Lidi, vidm to na stnch denn ty pdy s nulovm prokluzem, brrr.... vdy pte mte jenom jednu:))!
tro co k nen pravda. prokluz s Gri-Gri dt de a jakej... kmo m s nm jist a chyt m jako do peinky. j osobn s nm jistm ejn druholezce, ale je to fakt parda.
Doporucuji precist si navod, ktery k Gri-Gri od Petzla je...Gri-Gri nei urceno vubec pro jisteni prvolezce...a nejake podrzeni a nadskakovani? Jestli jde o to zmrzacit nebo zabit spolulezce, tak vrele do toho. Mozna by bylo prima zacit pouzivat mozek a vhodne pomucky pro jisteni, nez vymyslet hlouposti jako blokovani zachytneho mechanismu u Gri-Gri, stejne tak nadskakovani...Proc jen Cesi nemohou delat neco tak, jak se ma, a musi stale vymyslet nesmysly?
Z Katalogu Petzl:
GRIGRI Samoblokujc slaovac brzda.
Vhodn pro jitn a zachycen pdu prvolezce,
jitn pracovnch cest i pro lezen s hornm
jitnm.
Self-braking belay device.
Works equally well for lead climbing and toproping.
nevm nevm s tm prokluzem zrovna tomhle konkrtnm ppad kdyby ho udlal jak k tak z tch daj co jsou napsan tak by nazemi skonil stejn skuste si to taky spotat
No jasn,s gri-gri se d eit prokluz stiskem zazen a nadskoenm, ale to u jsou zbyten detaily. Jinak pi vhodnm rozloen vah /t잚 jisti a leh lezec/, zvl kdy u m nacvakno ve vce expreskch, kter nejsou v pm linii, tak nen problm dt 0 prokluz i pro fyz. slabho jedince, kter to vtinou udl ze strachu, e mu lezec spadne na zem. Doufm, e mi te nebude pst o obec. prodlouen lana pi pdu.
Nezapomente to poslat Schubertovi ci jeho nastupci z DAV Sicherheitskreis, urcite ho to potesi, neb pretrzeni modernich lan je extremne ojedinela udalost.
Pokud vm, tak rz se zatenm pes opravdu ostrou hranu obvykle nevydr dn, ani modern lano - jak pe prv citovan Schubert. A tohle byla sakra ostr hrana, a to kovov, podle tch fotek.
Kdybyste si nkte sem tam nco peetli, tak by jste se nedivili petrenmu lanu na takov hran jako prase!
Zrovna tak je asi tko chyba ve vrobci karabiny.
Chyba je jednoznan na provozovateli stny, kontrola a vmna karabin je jen na nm.
To me taky napadlo. Ale nejdriv trocha kupeckych poctu. V clanku je zminena delka padu 1,6 m, padovy faktor 0,57, takze pad chytalo 2,8 m lana. K delce padu diky nulovemu prokluzu jeste predpokladam, ze pulka z tech 1,6 m byla nad expreskou a pulka pod expreskou. Takze padajici byl 0,8 m nad expreskou a zbyvaji 2 m od expresky k jistitku. Z toho mi vychazi prvni expreska maximalne 3 m od zeme, spis min (pruves, jistic dal od steny). Je to hodne nebo malo?
Je pravda, ze treba v Chocni prvni expreska vzdycky chybi, nekdy i dve. Kdo chce, ten si cvakne svoje, kdo si veri, cvaka az ty dalsi.
Jeste me napadla myslenka, ze prvni expreska se pri spousteni brousi tim vice, cim dale stoji jistic od steny. Rozklad sil, akce, reakce. (Pokud stoji jistic primo u steny, tak se nebrousi skoro vubec.)
No v chocni je prvn expresa u taky dost nzko a dlouho jsem nevidl si nkoho pidvat vlastn, ale m pravdu dv(tak rok, dva sptky) tam ta prvn byla celkem vysoko a prvn svoji si dval skoro kadej. Ale my je tam kontrolujem pravideln.
Dky Tomm za zpracovn tohodle lnku, protoe je docela dobrej a ve dobe vysvtluje a jak to bv nejlep uen je z chyb. Jak u vichni pou ve, taky bych nikdy neekl, e by se to mohlo stt, ale kdy to vidm a vm autorm lnku, tak se je poteba si dvat pozor.
a j u myslel ze rajce Brno tam ne nco vymn tak to m 4x protoenej tachometr a ono ne . fakt je ten e tam jsou ty lana tak tuh e by se sp zlomila ta karble :-D
Urit takov karble nem nic spolenho s bezpenost. U p.Prochzka pe, aby se kad rpanec na karabin pebrousil mirgl paprem. Take si sprvce stny me sypat maglajz na hlavu. A taky by m zajmala vka a hel lana smujc na karabinu. Pokud to mlo bt prvn jitn, cca 2.5 m nad zem, pak jisti stl asi 4m ped stnou, aby bylo vbec mon mluvit o stihu lana.
PS: Jestli to nkomu neshrnulo oplet ji dve, tak si z ns nkdo dl blbce.
spotej si to z pdovho faktoru a dlky pdu. z toho si mes udlat pedstavu jak bylo prvn jitn vysoko. pro jednoduchost v cm 160/0,57=280cm to je dlka lana zbytek u zvldne :-) a kde je chyba
pokud je to na mne tak by mne zajmalo podle eho soud e jsem to pehldl. dlku lana si snad um spotat a po dosazen do obrzku zjist i jak bylo to prvn jitn vysoko(ve je modelov ppad) koumku
Je to sp lanem a snad ani ne ne nabrouenou karabinou
17:13:10 03.04.2008
Njak se mi to cel nezd. J pesn tohle lano roca ml a vyadil jsem je, protoe se jako pln nov lzlo o hranu (pi odsednut druholezce (ta ani nebyla nijak extra ostr) a oplt el neskuten hrub do hje. J bych asi nechal pezkouet to praskl lano. Chyba je myslm v tom lan. Ta karabina je OK. Nem toti nabrouenou hranu, ale m dv nabrouen hrany a tak je radius OK. Sla se rozlo do polomru cca 1 cm a nic se dobrmu lanu nestane. Ale to se snad asi mus odzkouet.
Jenda
Re: Je to sp lanem a snad ani ne ne nabrouenou karabinou
17:25:09 03.04.2008
Jendo,
nejedna se o zminenou karabinu, tu jsme druhy den vyhodili spolecne s par dalsima, kde hrozila brzka tvorba ostri, aby je nahodou nekdo nevzal a nepouzil a nebylo dokonano.....
Re: Je to sp lanem a snad ani ne ne nabrouenou karabinou
17:28:20 03.04.2008
S tim lanem me to ale taky napadlo, nebot nariznout se mohla jen cca 1/3 opletu a zbytek musel prasknout, nebot duse se prefikla az o radny kus dal. Ale to by musel rict odbornik na lana.
Ahoj,kdo nechal karabinu v tomhle stavu na stn je blzen,to si mus pece kad kdo u chvilku leze vimnout,e je to error,nebo je to jen vmysl aby bylo o em pst.
Ahoj,kdo nechal karabinu v tomhle stavu na stn je blzen,to si mus pece kad kdo u chvilku leze vimnout,e je to error,nebo je to jen vmysl aby bylo o em pst.
Bych se mon taky kouknul na to lano. Karable je sice zral na prser ale takovou kodu, to nevm. Lana se testujou na mnohem vtch dardch a ostejch hranch ne je tato. Testoval jsem jednou lano kter mlo u jen jdro obalen lepc pskou a vydrelo regulrn pd a tohle takov pd rozhodn nebyl.
"Lana se testujou na mnohem vtch dardch a ostejch hranch" - to prvn je pravda, to druh ne. Podvej se (teba do Prochzky, do Schuberta, v Horolezeck abeced to je nejsp taky, ale tam si to nepamatuju pesn), jak vypad pdov zkouka podle normy. Tzv. Granit test (co byla zkouka pdem pes ostrou hranu, viz Prochzka) se u masov nedl, nejsp prv proto, e to skoro dn lano nevydrelo.
Prost monosti materil jsou omezen. To, e na skle je rozumn lzt na plkch nebo na dvojatech, je velmi opodstatnn zsada.
Siln pochybuju, e ta karable mla i po probroueni njak ostr prmr men ne 0,75 mm , co je klasick testovac hrana a jet zrovinka na tom ostrm rdiusu se to kouslo.
Domluv si v Lanexu nebo u SR, a t pust se kouknout na testovn lana.
Tm samozejmn nesniuji problm t karable, ta byla opravdu hin a pravdpodobn dlo skzy dokonala.
Bylo by zajmav to lano poslat ve zmnnm firmm, a ho nechaj opadat.
Alei,
1) Obecn nejsme zcela jist ve pi, ani jednomu se nm nelb karabina a oba bychom rdi vidli dotyn lano na padostroji :)
2) M pravdu, e nevm, jak se v poslednch letech testuj lana v Lanexu nebo v SR. M znalosti jsou u starho data (a sp z Nmecka). Chce ct, e aktuln se lana testuj na hran 0,75 mm a vydr to? (Platn normy EN 892, ani trochu tvrd UIAA 101 to nepoaduj.) Podle jak metodiky? UIAA 108 (zruen v roce 2004 pro nespolehlivost)? Starho Granit testu (kter skoro nic nevydrelo)? Neho jako T-edge (nedokonen metodika, pokud vm; a taky to skoro dn lano nepeilo)? Opravdu by mne to zajmalo. (Nemm nic spolenho s dnou lanaskou firmou, jsem jen lezouc oura, kterho docela zajm, jakou m pi njak skaln tlam vyhldku dt podlahu :)))
/Kdy tak me na mail, chce-li./
Roberte, j u taky pro dnou lanaskou firmu nedlm. Jen si tak pamatuju co ve ty lana vydr a je mi celkem jedno podle jak normy. Prost se mi zd nepravdpodobn, e to kousla jen ta jedna karable. Jistilo se sice do GRI-GRI ale tvrd pd to prost nebyl. Lidsk tlo absorbuje obrovsk mnostv t pdov energie a hodn si taky vezme lano samotn, pokud je v podku. U statiky bych se nedivil. Pokud nebylo lano patn, co si myslm j, tak se to mohlo jet peznout, ale i tak je nepravdpodobn, e se to zlo sakumprsk cel. Ta zbrouen plocha nebyla tak dlouh aby to fiklo cel lano. Prost mi to nesed. Mu se samozejm mlit, ale nesed mi to jen na tu karabli. To ve. Budu z netrplivosti ekat na vsledky njakch test co urit si myslm budou.
Pokud to byla stejn karabina jako na fotce, tak pi probrouen jet o cca 1mm hloubji vznikne opravdu ostr hrana s hlem ost cca 70-80, a o takovou hranu se zne kad lano...
Je hodn divn, e ta konkrtn karabina zmizla - za tim bych tipnul uklizen dkaz a vyhnut se nhrad kody??
OK, jak u jsem psal, nejsme ve pi. Mme prost jen rzn podezen. Krajn pravdpodobn jsi na vlastn oi vidl vc lan, ne j, kter m pocit, e o opravdu ostrou hranu se zne skoro cokoliv. A uznvm, e tahle hrana byla kovov, co je podle mne pro lano lep ne skaln hrana (kvli odvodu tepla). Taky bych byl zvdav na testy...
Alei, mm dotaz: kolikrt jsi vidl zkouku lana na opravdu ostr hran (tj. 90 bez zaoblen?) a kolik lan j peilo? Polomr hrany 0,75mm a ostr hrana je obrovsk rozdl..
Ta karabina na fotce vypad sp na to ost (pesnji cca 120 ostr hrana), pokud ta "akn" byla probrouen jen o kousek vc, tak ten hel se zmn na 90 nebo i jen 70 - a to se u hodn podob noi. Navc od brouen lanem na t hran mohl bt i otep... Gl.
Nesetnkrt. Jo, ta hrana byla asi jist ostr, ale ten kluk padal z mal vky a jeho tlo absorbovalo hodn pdov energie. Nkolikansobn vce ne elezn zva a pdostroji. :o) Hele j se nehdm, e to nemohla zpsobit ta karable, ale zd se mi to krajn nepravdpodob. Je tu hodn ale co by chtlo osvtlit.
No, otep tam asi nebyl, pokud to neudlal nkdo pilnkem. Nedovedu si pedstavit, e lano by sebevce tlaen na podloku vybrous otep. To u je siln spekulace. :o))
Lano se klidn mohlo kyvadlem peznout, ale je tady zase to mal ale. Jak dlouh byla ta vybrouena plocha aby to fiklo cel prmr dobrho lana? Asi zstane u spekulac bo karabli u nemme. Snad jestli otestujou to lano tak se uvid.
Jo jet kolik lan ji peilo. Za dob mho psoben v dan firm a existence dan normy jsme chtli vechny lana mt s pdem pes hranu a nkter mly i dva ale zastavili jsme se a u tehdy VIPERA kter byl fakt u moc tenk na tuhle dardu. Te nevm jak to je bo u tam nedlm ale vm, e se pracovalo na tom aby i VIPER tu "hranu" ml i kdy se to necertifikovalo. Nikdo toti nev kdy se zase nco podobnho zavede e?
J se taky nehdm :-) Ale jako stroja ctm, e problm byl v ostr hran a lano bylo v podku.. Co vim, tak "normov hrana" m mal zkosen 0,75mm (nebo zaoblen, prost nen pln ostr..). Tak m zajm jestli jste to zkoueli jen na t normov nebo i na ostr..
Lano funguje jako psov bruska a ten otep tam klidn bt mohl - na to bych ale poteboval vidt tu karabinu..
Kdysi jsem zkouel jak jde lano pefiknout noem - stailo lehce piloit a sedl jsem na zemi ;-) Taky mi jednou lano lo lehce pes ostrou hranu na bidlici, druholezec si jen odsednul a lano bylo zl do plky.. Take vim, e ostr hrana v karbli pefikne lano i pi malm pdu... Gl.
Jasn e je lep nepadat. O tom nikdo nepochybuje. Ale tenhle lnek nen o tom, e nkdo lezl cestu nad sv monosti a tm pdem se dostal do problm, jak naznauje koment ve...
podla tvojej logiky ("pad do prveho=cesta nad jeho moznosti") mi vychadza, ze keby padol do druheho tak na tu cestu s prehladom ma...hmmm...interesantne..
Aha, takze tu prvni radsi necvakat? Ja se klepu v 8+ a kdyz nalezu do 9- a spadnu do prvni tak jsem teda vocas, pls forgv m. Hele kamo, mluvi se o umelce, ne o pisku.prober se
to je jasny,kde jinde natrenovat,nez na umelce,kde sou jisteni kousek od sebe a clovek tak muze zkouset i tezsi cesty?a co je cesta nad moje moznosti?ta,kterou nedam s jistotou na OS?dycky me prece muze ustrelit noha,protocit/urvat se stup,spadnu u prvniho v bouldru a ne kvuli vytrvalosti apod.,ne?
O kousek v sem psala, pro si myslm, e je tvj koment mimo msu. No a k tomu, co napsal Nesmrteln blzen, nen co dodat. Jinak j bych zas mohla napsat, e fakt nechpu chytrky, co dlaj rychl soudy a komentujou na Lezci nco, o em nejsp nic nev. Nebo si u toho snad byl? V jakou konkrtn cestu lezli? Byla to devtka? Zn je? V, e se klepou v estkch? Ani se nechci ptt, co na to Jan Tleska...
Tenhle lnek je vydanej jako varovn ped tm, co se me stt kdekoli, nejen na uml stn. Bohuel se nm nepotailo zskat tu konkrtn karabinu. Znova: Me se to stt kdekoli, tak nen dleit kde se to skuten stalo. Dleit je, aby si provozovatel karabiny zkontrolovali, ale taky kdy nco takovho uvidte, abyste na to upozornili. Lano mme slben, tak nechme udlat zkouku. Pak upozornme vrobce. Nakonec vzva: Kdekoli narazte na poruen jitn, podejte zprvu mstnmu sprvci skal. Pokud ho neznte, tak pmo m, nebo na HS.
Jet m napadlo doplnit: Podobn porucha jistcho prostedku se me stt kdekoli, pokud se pi lezen na rybu provlkne lano pmo kruhem. Nedlejte to, me to bt nebezpen pro ostatn, pouvejte vdycky vlastn karabiny!
Jet m napadlo doplnit: Podobn porucha jistcho prostedku se me stt kdekoli, pokud se pi lezen na rybu provlkne lano pmo kruhem. Nedlejte to, me to bt nebezpen pro ostatn, pouvejte vdycky vlastn karabiny!
o, pi lezen "na rybu" se to stt neme, prote dochz k pravidelnmu opoteben cel titvrtiny tla kruhu a hel nbhu je velmi mal, take nikdy nevybrous ostrou hranu. Leda e bys provlkal prvn postupov kruh. Tm neobhajuji lezen "na rybu", kdy s hornm, tak pes svoji expresku ve slaku, to je jasn.
Ok, m pravdu, kdybych byl hnidopich, tak ti eknu, e jsem ml na mysli expresku se roubovakama, ale je to jedno, voba vm vo co go a merito problmu je pece nkde jinde.
Vratn bod se ojd do polomru = lano se nem o co znout. "Jenom" se slak ni a asem se zni pln - proto pi spoutn neprotahovat pmo kruhem, ale pout svoje karabiny..
Provozovatel lezeck stny je povinnen nahradit vechny kody (lano) a poku by se chtli inkriminovan soudit za jmu na zdrav (i psychickou) maj zkrtka velkou nadji..
Bohuel, je to odraz dnen doby: brt a nedvat (rozumj vybrat vysok vstupn a ji neinvestovat). Nejlepm aenm je vak takovou stnu pt "vynechat".
hned zitra zkontrolujeme karable na stene. Jednou jsem na stejne vybrousenou kdesi narazil a normalne bych se vsadil, ze to nekdo vzal kulatym pilnikem.
zastancum gri-gri bych odporucil jine jistitko. Hlavne tem co s nim dokonce dokazou davat prokluzy. Normalni lidska reakce je pri nahlem leknuti vsechny svaly stahnout, zatnout, sevrit. Staci se trochu mene soustredit na prvolezce ( kouknes vedle, kecas s kamosem) a pri jeho nahlem padu paku sevres namisto toho, abys ji pustil. Zkuseny jistic - co tvrdil jak gri-gri ovlada synovi privodil tezky vyron. Mne syn spoustel z cesty, u toho trochu couval dozadu, zakopl o sutr a samozrejme v leknuti sevrel paku. Odnesla to o predskali rozbita kolena. Nejvic se mi libilo v Sperlonge v jeskyni - duta rana, Japonka stna v prachu a vedle Polak suse konstatuje: ,,Zase trimal gri-gri.
Gri-gri patri do rukou jen malym detem a velmi slabym zenam. Tam je predpoklad, ze se jim pri padu vyrve z ruky a o prokluz mate postarano nizkou vahou jistice.
V Imste na stene pouzivani gri-gri zakazali uplne.
Podlah pro obracene zalozene lano sem uz taky par videl.
No, nhoda je blbec a bume rdi, e to bylo kousek nad zem a dotynm se nic nestalo a hlavn, e jsme vichni moudej, tedy vme na co, si mme dvat pozor, ale ml bych dv zl otzeky:
1)Kdy pipustme, e lano bylo v podku, je majitel/zprvce stny povinnen nahradit znien lano??? Chce to po nm nkdo? Jak se k tomu postavil? Sic je te krat o pouh ti metry, ale pece, pricip je pricip, tak a koup nov a zbyl X-3m si nech? M osobn by pilo lto, znien nov lano kvli expresce, kter tam nem bt.
2)Jak jsem pochopil stalo se to na Smchof, asi nejdra stn v tto republice. Pokud vm, tak je tam vude betonov podlaha enky tenk a jen nkde, maj/mte tam v plnu dt nnek vcero, i tlustch, i vcero tlustch pro ppad nehody? Nebo njak pokrt celou podlahu(-je tam zima na nohy...)? Protoe na stnch, kde jsou kupkladu parkety to pr lid pej i pi pdu od stropu(11m). Ale ten beton znan sniuje ance na peit a zvyuje zvanost porann pi pet, ekl bych. Nhoda je blbec a lidsk ivot za enky stoj, ne? By jeden a by blbce, co nco neudlal sprvn a blbci jsme obas vichni.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.