Velikánské oči otevřené dokořán, povzbuzování soupeřů, ohromná radost: "Tatí, vyhrála jsem," když se jí podařilo vylézt první kvalifikační cestu, a pak zase pláč v náručí, po neúspěchu v nižších partiích stěny ve finále.
A opravdový šrumec, kdy se 150 dětí od tří do 18 let honí po tělocvičně, a noví kamárádi a stará přátelství a vzpomínky na letní výlety do skal a ... Za chvíli zas vzorně poslouchají pokyny rozhodčích a potom čekají na vyzvání ke svému pokusu, po kterém se zas vrátí do chumlu, aby si znovu hrály na honěnou. Byl to pro mě i pro Bětku první závod a pro oba mimořádně intenzivní zážitek, slovy Bětky: bylo to úžasný.
Takové dojmy jsem si odnesl z nedávného závodu školního přeboru v Újezdu nad Lesy na okraji Prahy a vůbec jsem nezaznamenal ani náznakem to, co zaznívá občas v diskusích na Lezci, nějaké třenice rodičů nebo snad nedej bože mezi mládeží.
Tímto připomenutím jsem chtěl poděkovat organizátorům závodů otevřeným i pro úplné začátečníky, jako je ten v Újezdě, za to, jak nezištně připravují pro děti i jejich rodiče takovéto skvělé akce. A taky upozornit, že možná budoucí Mrázové a vůbec závodní lezení, o čemž píšeme zde na Lezci v on-line reportážích, začínají tady.
Dívky kat. A 1. kvalifikace - Újezd nad Lesy - Školní přebor 11.11.2003
Čekání na první cestu - Újezd nad Lesy - Školní přebor 11.11.2003
Cesta kluků v převisu - Újezd nad Lesy - Školní přebor 11.11.2003
Stěna - Újezd nad Lesy - Školní přebor 11.11.2003
Stupně vítězů - Újezd Školní přebor 11.11.2003
(Výsledky závodu v Újezdě z 11. listopadu 2003 jsou na webu ČHS)
Čeho se tyhle lezečky nedočkaly! Na stará kolena přešaltovaly z klukovských hor, pořádných skal a písku na holčičí překližku. To si snad ani nezasloužily...
Obec? Ty nazýváš tu pr... patu světa obcí?
Je to asi 1000000000 Km od Prahy a musíš tam jet jedině na traktoru nabo na praseti. Ale stěna je tam určitě hezká......:-)
Hele hošane. Do Oujezda se mi nenavážej, bydlim tu už dvacet let, stěna je super a bus sem taky jede. Občas sice zapadá polní cesta nebo se povozu zláme kolo, kůň vytrati podkovu, ale je tady krásně.
Je mi líto, že jsem první člověk, kterej závody v Újezdě zkritizuje, ale úroveň byla tak otřesná, že si to neodpustím. Už ze zde zmíněného názoru, že stěna je pěkná, mi běhá mráz po zádech. Pokud bych měl stěnu nějak okomentovat, pak musim říct, že je to nejhorší stěna, na které jsem kdy lezl.Chyty jsou hnusné, profily jednotvárné, ale to by se ještě dalo zvládnout. Úplně nejhorší na celé stěně jsou cesty. Charakterizoval bych je asi takto: nemotorné absolutně nechutně netechnické pádlovačky na jejichž konci je jeden či dva těžké kroky(čí spíše nechutné chyty). No prostě hnus...Další děsnou věcí na závodech byla jako obvykle organizace.Na stěně, na níž můžou lézt naráz tři i čtyři závodníci najednou, lezl většinou jeden, maximálně dva. Díky tomu se pak závody protáhly do pozdních odpoledních hodin.A rozvržení cest?V mé kategorii(85-87) bylo absolutně neschopné.Nejdříve se lezly dvě kvalifikace z nichž postoupila naprostá většina závodníků až na pár začátečníků.Finále bylo také o ničem, takže stále ještě postoupilo 11 lidí.Nakonec se tedy muselo lézt ještě super finále a super-super finále...Já osobně jsem byl úrovní organizace(naprostý chaos) a lezitelností cest tak znechucen, že jsem vylezl obě klasifikace(obě top) a jel radši domů...
p.s.:měli v organizaci takovej chaos, že mi dokonce napsali u finálové cesty top, přestože jsem cestu vůbec nelezl...:-)
Je mi líto, že jsem první člověk, kterej závody v Újezdě zkritizuje, ale úroveň byla tak otřesná, že si to neodpustím. Už ze zde zmíněného názoru, že stěna je pěkná, mi běhá mráz po zádech. Pokud bych měl stěnu nějak okomentovat, pak musim říct, že je to nejhorší stěna, na které jsem kdy lezl.Chyty jsou hnusné, profily jednotvárné, ale to by se ještě dalo zvládnout. Úplně nejhorší na celé stěně jsou cesty. Charakterizoval bych je asi takto: nemotorné absolutně nechutně netechnické pádlovačky na jejichž konci je jeden či dva těžké kroky(čí spíše nechutné chyty). No prostě hnus...Další děsnou věcí na závodech byla jako obvykle organizace.Na stěně, na níž můžou lézt naráz tři i čtyři závodníci najednou, lezl většinou jeden, maximálně dva. Díky tomu se pak závody protáhly do pozdních odpoledních hodin.A rozvržení cest?V mé kategorii(85-87) bylo absolutně neschopné.Nejdříve se lezly dvě kvalifikace z nichž postoupila naprostá většina závodníků až na pár začátečníků.Finále bylo také o ničem, takže stále ještě postoupilo 11 lidí.Nakonec se tedy muselo lézt ještě super finále a super-super finále...Já osobně jsem byl úrovní organizace(naprostý chaos) a lezitelností cest tak znechucen, že jsem vylezl obě klasifikace(obě top) a jel radši domů...
p.s.:měli v organizaci takovej chaos, že mi dokonce napsali u finálové cesty top, přestože jsem cestu vůbec nelezl...:-)
Tak tam příště nejezdi, když se ti to tam nelíbí. Akorát by mě zajímalo:Proč na Újezdských závodech je vždy nejvíce závodníků. Není to náhodou tím,že si všichni zalezou a maji radost, že vylezou vysoko a nespadnou hned na nástupu?
Přesně tak! Příště nejezdi!! Tyhle závody jsou určeny především a hlavně pro malý začínající lezce a pokud si se jim občas podíval do rozzářených očí, tak ti to muselo být naprosto jasný!! A pokud si sám někdy něco pořádal, tak určitě víš, že to není žádná sranda, když máš zvládnout kolem dvou stovek děcek a mládeže, postavit cesty pro 10 kategorií, ve kterých lezou poprvé v životě děcka v bačkůrkách a zkušení a leckdy namachrovaný borci v "Mirážích". Pro ty jsou pohárový závody a rád se na jejich výkony, ale skutečný, ne ty písemný, podívám a pak můžeme pokecat o obtížnosti....
Hoj Houmy.
Dve pripominky na zavody:
1)je hloupost, aby bylo finale lehci nez kvalifikace. U nas v kategorii vylezli kluci, kteri nevylezli kvalifikace, dali top ve finale bez vetsich problemu. Toto finale bylo naprosto zbytecny.
2)u zavodu na obtiznost lezt finale na cas ja blbost!!!!
Jo, musím říct že jsem rád, že jsi po kvalifikaci zmizel. Takovyhle blby co to umeji pouze zkritizovat nepotrebujem. A pokud by sis prohlidnul ty fotky co jsou nahore poradne tak by sis asi vsimnul-pokud by ses podival nezaujatym okem-usmevu na vsech tech detskych tvarich. Paklize ti to nestoji za tech par hodin casu (kdyz uz jsou ty steny lehci)pak se dej na sola. Nikdo normalni s tebou nepoleze!
Ja osobne si teda myslim,ze letos se sice s obtiznosti cest pro kategorii E moc nevytahli, ale jak vidno,nekterym z nas tyhle cesty proste nesedly... Na druhou stranu pro prcky je to super zazitek.Vyzkousi si jaky jsou zavody(mnohdy i na mnohem vetsi stene nez na jakou jsou zvykli)a zazijou tu fajnovou atmosferu jak uz bylo zmineno...A hlavne, taky nekdy je fajn se ulejt ze skoly,ne??? :)))
Uz nekolik let stavim cesty v Ujezde a naprosto souhlasim s tim co napsal Houmles. Urcite je co zlepsovat, ale to bychom potrebovali asi tak trojnasobej pocet lidi a nejmin desetinasobek penez. Pak verim ze by si zde zalezli uplne vsichni a k maximalni spokojenosti.
Nenech se otrávit, kamaráde! Hluboce se skláním
před lidmi, kteří nezištně makají i pro druhé.
A jen ať si děcka a mládež zašportujou aspoň na
překližce, je to furt lepší, než kdyby fetovali.
Fandím Ti!
Venca Š.
gratulace ze Slovenska od Kuba.Betku hned poznal.U nás budou ješťe dva detský závody.13.12. v Zl.Moravcích a 21.12. v Banské Bystrici.Ty v Bystrici budou na bouldrovce asi 5 x 3 metry,ale detska budou určite spokojný.Nedejte se odradit.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Velikánské oči otevřené dokořán, povzbuzování soupeřů, ohromná radost: "Tatí, vyhrála jsem," když se jí podařilo vylézt první kvalifikační cestu, a pak zase pláč v náručí, po neúspěchu v nižších partiích stěny ve finále. 
A opravdový šrumec, kdy se 150 dětí od tří do 18 let honí po tělocvičně, a noví kamárádi a stará přátelství a vzpomínky na letní výlety do skal a ... Za chvíli zas vzorně poslouchají pokyny rozhodčích a potom čekají na vyzvání ke svému pokusu, po kterém se zas vrátí do chumlu, aby si znovu hrály na honěnou. Byl to pro mě i pro Bětku první závod a pro oba mimořádně intenzivní zážitek, slovy Bětky: bylo to úžasný. 
Ano, živě!