... my už jsme to však nevydrželi a i přes značnou nepřízeň počasí vyrazili z práce, od rodin, z ponurých zasmrděných stěnek zase odřít bříška silně se potících prstů.
Romantické skály jsou schovány v lese a jejich stěny jsou natočeny jihovýchodním směrem. Dosahují výšky něco mezi 20 a 35 m a tvoří je tři masivní v řadě uspořádané zubovité stěny (s několika malými věžičkami v popředí, které spolu s většími kolegyněmi tvoří jakési kamenité náměstíčko) proto se také nazývají Les Trois (3) Commeres. Kvalita, nádherné prostředí a malá návštěvnost, působí
Tak jako už několikrát i letos se nám podařilo dohodnout se a vyrazili jsme zchladit svá rozpálená těla do ledových vod italských kanyonů, tentokrát nejen do okolí Arca ale měli jsme v plánu i jiné destinace.
Ráno vstali presne tak, ako si to naplánovali, zobudil ich budík. Ako pstruhy v bystrine vyskočili z lôžka a o chvíľu ich už kolesá popičibrutalauta nezadržateľne viezli po známych cestách pod mohutné končiare Tatier. Už ani sami nevedeli koľký krát prechádzali okolo týchto miest za novými dobrodružstvami.
Tohle malá video jsem natočil 1.4.2003 na Petrohradu. V prvním bouldru (asi za 6B) uvidíte nejprve mě, a pak už exceluje Štěpán Neustupný v boudrech Levej 7B/B+ na Půlnočník a zejména v suprovém skoku Flaying Boy 7B na Nočníku.
Pokusil jsem se napsat o tom, jak jsme byli s kamarádem poprvé na skialpech. Už delší dobu jsme s Honzou na horách pokukovali po odvážlivcích kteří, zdánlivě proti všem fyzikálním zákonům, šlapou na lyžích do kopce za zážitky, o kterých se nám, co máme patu přišpendlenou, může jenom zdát. Chtěli jsme to taky zkusit.
V šestém pokračování miniseriálku nás čeká jeden z nejznámějších kopců v okolí Cortiny, Tofana di Rozes. Její jižní stěny s četnými pilíři jsou perfektně vidět ze silnice na Passo Falzarego. Co pilíř, to několik pěkných, ale i dost frekventovaných cest. Platí to i o hraně prvního pilíře. To je ten na obrázku úplně vpravo s ostrým stínem a zásekem - suťovou policí v ho
Nádherná divoká oblast s množstvím dlouhých cest sportovního charakteru. Oblast je na kopci s nadmořskou výškou kolem 900 m.n.m. nad stejnojmennou vesničkou.
... my už jsme to však nevydrželi a i přes značnou nepřízeň počasí vyrazili z práce, od rodin, z ponurých zasmrděných stěnek zase odřít bříška silně se potících prstů.
Podpořen rozumným klimatem, které vládne i v největších vedrech na Vyhlídkové skále (asi netřeba připomínat, že se jedná samozřejmě o Petrohrad), kde do stínu vysokých stromů profukuje větřík, který dělá posezení pod skálou tolik příjemným (ovšem bohužel jenom posezení) vytáhnul jsem Karla Hegra a bráchu Zdendu vytvořit několik nových věcí v oblasti, kterou už jsem považoval za vyčerpanou. Ona podpora přišla konkrétně minulý týden, kdy se mi podařilo dolézt zbytek nádherného traverzu „Bouře a vzdor“, který má teď přelezeny obě části zvlášť (viz registr boulderů – „Bouře 7C+ tr“, „Vzdor 7C+ tr“) a teď tedy čeká pouze na spojení. Takže tedy doufaje, že i v tomhle počasí se dá zaškodit jsme vyrazili s cíli Zdenda lézt šestky, Karel fotit a zbaštit nějakou tu Pizzu u Gábi a já zkusit celý traverz. Jak to dopadlo, posuďte sami.
Zelené mléko - 3 - Zdeněk Resch
Lajka - 5A SD - Zdeněk Resch
Valentina - 5C - Petr Resch
Prvním postupovým cílem bylo oprášení již na jaře očištěného masivu vlevo dole pod Raketou, jež nese název Bajkonur. Historicky první přelezenou záležitostí se stalo Zdendovo „Zelené mléko“, poněkud nedočištěná trojka, ostatně čistit by to na Bajkonuru chtělo ještě skoro všude. Následoval přelez sokolíkové spáry „Lajka“ za 5A SD, kterou jsem urval druhým pokusem. Hned vpravo od ní vznikla velmi pěkná „Valentina“, 5C ze stoje. A pak už šlo do tuhého. Výzvou byl směr uprostřed stěny, který jasně ukázal, kde že je hranice lezení po malých chytech v tomhle počasí a tak si mohl pouze Zdenda připsat super skalp „Pozor padá Gagarin“ za 7A z vysokého chytu (menší nechť si plivnou pod nohy nebo i něco přihodí). Na přelez tak čekal už pouze Karlovo mírně krtkový směr úplně vlevo. Karel se zkousnul a 6B ze sedu bylo na světě a název? Dal jsem v tom šest marných pokusů a protože mi Karel nesmírně věří, jmenuje se věcička „Tlusťoch na posedmé“. Tak to byl Bajkonur ve slovech a číslech.
Pozor padá Gagarin - 7A - Zdeněk Resch
Tlusťoch na posedmé - 6B - Petr Resch
Dalším cílem bylo vylezení několika směrů na Sekáček. Nejjasnější linie ze strany od Ementálu byla k našemu překvapení notně omaglajzována, stopy však nevedly až na vrchol, takže jsme si dovolili dát věci vlastní název „Sbírám céčka“, ačkoli je to jenom 6B+. Z náhorní strany vzniklo „Tupí“ za 6A+ a z údolní jsme se dali do zkoušení „Ostří“, moc pěkný projekt. Z druhé strany než jsou „céčka“ pak Karel zprovoznil pěknou vzdušnou hranu „Nad propastí 5A“.
Sbírám céčka - 6B+ - Zdeněk Resch
Sbírám céčka - 6B+ - Karel Hegr
Ostří - projekt - Zdeněk Resch
Nad propastí - 5A - Karel Hegr
Pozor!!! Zcela nový a úžasný blok mezi Sekáčkem a Ementálem. Již dlouhou dobu lákající vklíněný balvan překvapil solidním nástupem ze stropu, který jasně umožňoval vylézt na obě strany. A tak vznikl Vytunel, směrem dolů vede „Svoboda 6A“, nahoru je „Snopková 6B“. Už jsme bohužel nestihli dát spojení obou nejen boulderů – „Libertu“, která nastupuje nahoře na balvanu, slézá „Svobodou“ a vylézá „Snopkovou“.
Svoboda - 6A - Karel Hegr
Snopková - 6B - Karel Hegr
Posledním, řekl bych velmi seriózním, kouskem dne byl velmi pěkný traverz „Piknik 6Btr“, který nastupuje ze spáry ve velké stěně nad Sekáčkem a křižuje celou stěnu pod nýty doleva. Konec je celým tělem na kameni vlevo.
Veleúspěšný zájezd jsme zakončili zastávkou na zahrádce našich rodičů, kde bylo nutné svlažit vyprahlou zeleninu. Za svitu čelovek očekávaje každým okamžikem zakousnutí divým psem či zastřelení ambiciózním sousedem a za stálého upozorňování Karla „nestříkej tou vodou tak nahlas“ jsme splnili i tento nelehký úkol a tak doufám, že se čtenáři nebudou zlobit za ztracený čas nad těmito řádky.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.