Lezecký průvodce na Sokolíky, Sokoliki, či Sokolky - kopce Sokolik (642m) a Krzyzne Góry v Polsku (654m), popisuje asi nejznámější žulové lezení v okolí Adršpašsko-Teplických skal vhodné pro deštivá období. Přes 600 cest, jak tradičních tak sportovních vede na téměř 50 věží případně polověží.

Také o minulém víkendu stále ještě pršelo, takže jsme využili nabídky Trutnovských lezců a nechali se doprovodit ze Žacléře do Polska. Investice do paliva se vyplatila a poznali jsme nové skály, kde je slyšet polské i české lezecké povely a nadávky. Lezců je tam mraky, nebo jsme trefili nejnavštěvovanější věže. Zase to mělo výhodu, že jsme si mohli vybrat, které lezkyně a nadějné adeptky máme obdivovat. Taky tam trénoval borec slacklineista takovou jednu high asi 30metrů dlouhou, viděli jsme pády a ručkování, ale i úspěšný radostný přechod tam a nakonec i zpátky.



Obálka průvodce
foto by © Sudetica Verticalia


Na Sokolíky vede cesta přes silniční přechody česko-polské státní hranice v Horní Malé Úpě (252) nebo Královci (16). Pak horšími silnicemi přes Kowary, Kostrzyca, Bukowiec, Krogulec a Karpniki, ale to už je kopec i se skalami dávno vidět, jak zmiňoval kdosi v diskusi. Zákazy vjezdu ve vsi Karpniki jsou snad důsledek rozbouřeného potoka a strhlé lávky.

Na kraji cílového kopce, severně nad vsí Karpniki uhybá ze silnice vlevo lesní cesta ke schronisku Szwajcarka (tel. 75/753-52-83), tam se dá i oficielně nejblíž parkovat. Bohužel nyní je zavřená pro výměnu vodních odtokových žlabů. Do vjezdu se vejde i několik aut, ale další oficiální parkoviště je kousek dál po silnici. Parkování by mělo být 5-10 ZL (krát asi 7Kč - ale minimálně na schronisku nechtěli koruny ani vidět, max eura). Kempovat by se mělo dát u Schroniska a podle plánku vede ze vsi také cesta na lezecké tábořiště Tabor pod Krzyva. Podle průvodce je v případě přespávání (doufám že u skal) předeším nutné si odnést odpadky a nedělat oheň, vařiče jsme u skal viděli. Na skály lze dojít také z obce Trzcinsko.


Mapa oblasti (hi res)
foto by © Sudetica Verticalia


Průvodce jsme pořídili na shronisku za 13 éček, jinak chtěla slečna 45 zlotek. Ještě tam mají nějakou polskou učebnici lezení asi za 35zl (nejspíš Planowanie treningu we wspinaczce sportowej od stejného nakladatelství) a průvodce na nedaleké Rudawy Janowickie za 35zl. Tentokrát jsem nejprve mluvil suše česky a slečna odpovídala suše polsky - že bere jen zlotky a že se domluvíme cestou zpátky. Ani večer na mě neměla náladu, ale naštěstí jsem opatřil éčka u lezců tuším z Vysočiny a pak jsem se až do rána objímal s komárama a muchničkama na louce. Při další návštěvě jsem slečnu obral éčkama o dva průvodčíky. Jen do teď nechápu, že se za každý průvodce platí úplně v jinym kurzu měny. Asi jsem dostal nějakou turistickou přirážku na podporu regionu. Na to, že tam leze polovina Čechů by mohli trošku polsky obchodně myslet a ty kačky používat.

Brožovaný průvodce formátu A5 ve slušný kvalitě a barvách. Lámeme polštinu, obdivujeme opět preciznost nákresů i rejstříky a začínám si na nové polské průvodce zvykat. Je tu převodová tabulka Krakowské klasifikace (Kurtyki) na ostatní klasy, nechybí tabulka pro buldery. A také klasicky úvod, obsah, zpracování průvodce a vysvětlení piktogramů, geologie a morfologie, klima, mapa a plánek, historie, pravidla, používání slaňáků, anglické shrnutí, seznam literatury, seznam cest a autorů. V závěru jsou hlavně důležité poznámky k cestám - jako omezení zón a pod. Průvodce končí deníčkem přelezů a stránkou na poznámky. Barevné i černobílé fotky v průvodci i příloha s přelezy borců jsou pěkné, vše foceno několika autory. GPS souřadnice nejsou.



Tabulka klasifikace a obsah
foto by © Sudetica Verticalia



Uspořádání průvodce a piktogramy
foto by © Sudetica Verticalia


Na Tepu vede nejtěžší cesta 
foto by © Sudetica Verticalia



Nákresy Tepy
foto by © Sudetica Verticalia



Sokolik Duzy
foto by © Sudetica Verticalia



Seznam nejtěžších cest
foto by © Sudetica Verticalia


U každé věže je v průvodci popis, malá fotka odpovídající nákresu, nákres, piktogramy a seznam cest (s obtížností, autory, někdy popisem cesty). Ta malá fotka je boží, protože podle ní zorientujete bezvadně nákres - muselo to dát dost práce sfotit. Nákresy stran věží jsou černobílé s červenými tlustými čárkovanými linkami cest. Piktogramy u věží označují světovou orientaci, výšku skály, rozložení obtížnosti min-max a sklon cest. U obtížnosti cest je někdy v závorce TRAD / TRAD+ to jsou cesty s vlastním jištěním (popř. slaňákem), plusko znamená přibrat k tradiční sadě frendů 1-5, karabin a smyc také navíc: speciální vklíněnce, další frendy nebo minifrendy.

Asi se hodí i malý popis skal, ale článek o lezení na Sokolíkách by měl napsat někdo, kdo se tam vyzná víc. Takže k zajímavým věžím se dostanete od schroniska dál na vrchol kopce, dolů a opět nahoru na druhý kopec, stále širokou cestou. Jsme ještě v Karkonoskem parku narodowym. Žula je zde jemnozrnná, žádných velikých krystalů jsem si nevšiml. Na tření to drží a k tomu uživíte krom lezeček i ruce, něco je třeba protlačit. Většinou jsou to takové jakoby balvanovité hromady, takže krom rajbasů, spár a oblin zakusíte i převisy, silové sokoly, najdou se madla, dírky, škrabky a stiskáče, poličky a sem tam lišta. Někde může po deštích protékat i voda. Sportovky jsou osazené borháky nebo nýty cca po 3 metrech a některé nákresy mají křížky. Bouldery jsou tam také. Slanění na skále tvoří bytelný štand - zavrtaná a zalepená sada, která je svařená už od výrobce - 2 borháky spojené dvěma oválnými oky řetězu, na spodním borháku jsou dva kruhy, všechno ve stříbrném nerezu (žádné mailony, leda že by to snad časem někdo přebrousil TR). Ale najdou se i komplet tradiční věže, kde není kouska železa. Jediný problém je moc cest u slaňáků (ve kterých je jako i jinde povoleno jistit pouze přes vlastní karabinu nebo 2 expresky!), to může být v tak hustě lezené oblasti problém. Navíc pokud tam mají ve zvyku lézt s horním a obsazovat cesty nebo i celý slaňáky.
Kdo nevyhledává masy, může hledat zapadlejší sektory nebo zakoupit průvodce na sousední Rudawy Janowickie (tyto 4 oblasti najdete i v mapě na lezci). Pozor na obtížnost cest, od stupně 6 je tam všechno šestka, akorát že polské VI.1 je 7- UIAA atd.





GÓRY SOKOLE, przewodnik wspinaczkowy

• Sokolik
  
• Krzyzna Góra
  
  

Sudetica Verticalia, Wroclaw 2007
160 stran
ISBN 978-83-924478-1-8
Vydavatelství: Sudetica Verticalia / Artur Sobczyk
Nákresy: Wojciech Tadeusz Wajda
Mapy: Artur Sobczyk
Cena: 13 Euro (45 zlotých)












Plus:

• cena ujde, na západě by stál asi 2x tolik
  
• praktické informace + způsoby jištění přes slaňák
  
• snadný přístup podle mapky
  
• u vysvětlivek jsou také anglické výrazy
  
• precizní nákresy věží a masivů
  
• malé fotografie skály u nákresů
  
• pěkné fotografie
  
• rejstřík cest rozdělený podle stupňů obtížnosti (od 5 výše)
  
• rejstřík autorů s celými jmény a čísly stránek jejich cest
  

Mínus:

• na místě se nedá pořídit za české koruny
  
• chybí minimální čeština v rozsahu AJ, případně němčina
  
• chybí slovníčky
  
• chybí GPS souřadnice věží
  

Zdroje:

Webové stránky www.sudetica.pl

Email obchod: biuro (zavináč) sudetica.pl
Email prvovýstupy: wtwdoz (zavináč) poczta.onet.pl

Na lezci najdete již některé zadané cesty a sektory pod oblastmi Sokoliki a Krzyzna Góra, v mapách je zadaná oblast, chybí ale zatím GPS jednotlivých sektorů.



Věž Krzywa Turnia
foto by © Martin Tučka



Drtič na věži Chatka
foto by © Martin Tučka



Věž Sukiennice a Rój Hektora
foto by © Martin Tučka



Kde průvodce sehnat?

• V místním schronisku
  
• Přes web vydavatelství (jenom 40zl)
  
• U nás pravděpodobně ne