Bouldrovat do polska?

No jasně! Čáru jsme překročili v Náchodě a po asi deseti kilácích jsme už viděli stráň posetou šutrama.
Kde přesně to je nevim, snad jen za hranicema na první křižovatce doleva, a pak furt pryč až se to objeví po levý straně na vršku serpentýn.
Vyskočili jsme z auta a Andrej už nás volal stranou, že támhle je vidět ta hrana co říkal Tomas a ať se jdem podívat.
Začali jsme se rozlejzat v lehčích bouldrech a celkem jsme se v chladném počasí rozehřáli. Beru bouldrmatku a valim směr bouldr XXL co jsem si při zběžném průzkumu vyhlédl. Taková plotnička s pár chytama a nahoře oblá hrana. Andrej se v tom prošel, já dost zabojoval a Majkl to vzal jako osobní výzvu a drtil a drtil. Nakonec si musel dát ultimátum posledních dvou pokusů, aby na tom nestrávil celej den. Za chvíli řev a ten soc spadl z vršku, při druhém limitním pokuse už to dal a řval ještě víc.
Bouldrů by se tu člověk nedopočítal, jsou označeny červenou šipkou Český a černou (většinou s názvem) Polský. Obtížnost si tu najde každý.
Vyzkoušeli jsme fůru bouldrů,i Janina si zabouldřila celkem slušně než jsme se vydali za "morfo" bouldrem co tu Andrey lezl při jeho minulé návštěvě a nespojil to. Morfo proto, že prej morfologický a tudíž, že je v tom Andrey krátkej a temnej. Ha ha, dal to skoro hned a my jen čuměli, zejména já, když to dal po ňákým čase i Majkl a já si ne a ne šáhnout na doskakovanej chyt. Tekla mi krev z fakera co jsem si ho rozdrbal na předchozích bouldrech, a začínalo se šeřit. Majkl vysmátej jak mi to nejde, vytáhl čelovku a začal mi provokativně svítit na doskakovanej chyt. To světlo jako by mě navedlo a začal jsem chyt tečovat. Do toho se přidala další krev, tentokrát z malíčku. Nakonec jsem to skočil, to už do mě prudili že tu budem bivakovat.
Večer už jsme si vyjeli pohodu u Peňáka a já o pivko chladil a léčil prsty.
Doufám že časem přinesu podrobnější info kde, co, a jak a taky fotky. Čugo příště.