Mluvili jsme o tom už více než rok a minulý víkend jsem se sem s Honzou Hrnčířem (Hrncem) konečně vrátil. Protože vždycky, když jsem viděl jakoukoliv fotku z Loferu, chtěl jsem tam prostě být. Top vápenec, super výhledy, hory.

Prostě paráda. Teď se to povedlo, a hned 2x po sobě. Tento víkend jsme se sem vrátili ve třech i s Vojtou Semíkem a matrošem na vrtání. Minulý víkend jsme si vyhlídli krásnou cestu vedle mé dřívější, a jedné z aktuálně z nejoblíbenějších, pod názvem BREXIT za 7a+. V knížce na vrcholu jsme u této cesty našli komentář „geniale“. Super. 
Plán na tento víkend byl tedy jasný. Nová vícedélka kousek vedle Brexitu. Vyrazili jsme jen na otočku. Když vyrazíte ve 3 ráno z Prahy, tak na parkovišti v Loferu jdete často jako první do skal.

2.30 budíček, Hrnec po příjezdu ke mně hlásí, že nespal vůbec. Balil a nemohl najít ráčnu. Jako vrchní fotograf se k nám tentokrát přidal Vojta Semík. Brzy ráno jsme na místě a do skal vyrážíme už v 7.30 z parkoviště s cca 50 nýty a pěti řetězy.



Je to asi hodinka k topu, vždy se musí slanit. Hodím dolů statiku a doufám, že směr je správný, mám jako vždy i plán B. To je jasné. Kdo mě zná, ten ví, že bez něj do skal nejdu.



Slaňuji 60 m a můj směr přes převis zprava je lámavý, či po blbé skále. Ale když traverznu, dostanu se do krásné plotny a tou to nějak půjde. Zespodu bych na to nepřišel...Vím, že prvovýstup se dělá ze spodu, ale tady jsem téměř všechny cesty dělal shora a nikomu to tady nevadí. Naopak velmi oceňují kvalitu, s jakou cesty děláme. Jsou vždy super zajištěné, na štandech jsou řetězy s karabinami a na nástupu často velký kámen na přezutí.



Po asi 8 hodinách vrtání jsme konečně dole a chybí 1 nýt! Řešení není složité. Na prvním štandu na velké polici jsem udělal 2 díry a dal jen jeden nýt s karabinou. Dá se tam vylézt ze strany sólo, tak příště.




Na konec října je překvapivě děsné vedro. Máme jednu vodu pro dva, jídlo jsme nechali nahoře. Po mnoha hodinách a horku se začíná projevovat únava, žízeň a to fest. Velká část cesty je lehce položená a prach a hlína se nedají 100% zamést, takže foukám a modlím se, ať nespadnu. Cestu vylezu cíleně poměrně rychle. Hrnec po celém dni se po chvíli v lezečkách už těměř nepostaví na nohy, tak musí i za expresky. Čas nás trošku tlačí. Večer se blíží. Vojta mezi tím usnul na štandu na hraně, ale dá si s gustem aspoň poslední délku. V 17.30 jsme všichni nahoře. Dáme zápis nové cesty do knížky a rychle k autu.







Jako bonbonek na konec na parkovišti pokecáme s dalšími lezci. Koukají na nás jako na blázny, když zjišťují, že jsme si sem odskočili na jeden den vyvrtat cestu. Lezci si chtějí dát naši novou cestu další den. Jsme nadšení a prosíme o fotky. Druhý den nám pak posílají vzkazy s tím, že cesta je boží a kvalitou připomíná Verdonesque style. Jsme poctění a víme, že tahle cesta bude prostě TOP.





Cestu jsme pojmenovali FRANCO COLUMBU (nej kámoš Arnolda Schwarzeneggera, který nedávno odešel). Má 5 délek a návrh klasifikace je 7a/7a+, 7a, 7a, 6c, 6b. Stačí 12 expresek a jedno 80m lano.






Související články o Loferu:

Lofer

Zpět v Loferu

Novinky z Loferu