V Krkonoch budou poprv oficiln trasy pro skialpinisty
Na zklad spoluprce s eskou asociac horskch vdc (AHV) a Horskou slubou pipravila v Krkonoch Sprva KRNAP poprv pro leton zimn sezonu osm doporuench skialpinistickch tras, kter vedou jednak po turistickch znaench cestch, ale tak mimo n.
Pro lyae tm vznikly zcela nov okruhy a nkter sjezdy.
Viz:
TISKOV ZPRVA
Vrchlab 13. jna 2010
Sprva KRNAP jde vstc skialpinistm
Na zem Krkonoskho nrodnho parku je zkony zakzn1 pohyb mimo znaen cesty v I. zn a vnkterch lesch. Stmto omezenm se vminulosti dostvali do konfliktu nkte vyznavai skialpinismu, telemarku i snowboardisti. Na zklad spoluprce seskou asociac horskch vdc (AHV) a Horskou slubou pipravila Sprva KRNAP poprv pro leton sezonu osm doporuench skialpinistickch tras, kter vedou jednak po turistickch znaench cestch, ale tak mimo n. Pro lyae tm vznikly zcela nov okruhy a nkter sjezdy.
Tyto okruhy vznikly na zklad poadavk AHV a minulch vah Sprvy KRNAP. Vedou zejmna po znaench cestch. Podailo se nm ale najt nkolik krtkch sek mezi turisticky znaenmi cestami, aby mohly vzniknout okruhy, kter, vm, budou pro skialpinisty zajmav, k editel Sprvy Krkonoskho nrodnho parku Jan Hebaka. Zdvodu ochrany prody zstanou lyam i nadle nepstupn krkonosk ledovcov kary, s jejich zpstupnnm nelze potat ani do budoucna. Na druhou stranu tchto osm okruh je prvn clenou nabdkou pro skialpinisty vKrkonoch, dodal Hebaka. Trasy budou vyznaeny pouze zempisnmi souadnicemi (budou zveejnny na www.krnap.cz vetn podrobnho popisu tras). seky vedouc mimo cesty budou moci bt uvny pouze za takov snhov pokrvky, pi n nebude dochzet kpokozen vegetace (tj. minimln 30 cm zhutnlho snhu).
Vzhledem ktomu, e pohyb zimnmi Krkonoemi m sv specifika, byli kjednn pizvn i kolegov zHorsk sluby. Nkter turistick cesty vedou lavinovmi oblastmi. Na takov msta umisuje Horsk sluba upozornn. Uveden okruhy vedou vtinou relativn bezpenmi lokalitami, pesto by se uivatel ped vstupem do lavinovho ternu mli informovat o stupni lavinovho nebezpe. Za samozejmost tak povauji to, e do oblast shrozbou pdu lavin budou skialpinist vybaveni funknm lavinovm vybavenm lavinovm vyhledvaem, snhovou sondou, lopatou, lkrnikou, telefonem, poppad batohem sairbagem a budou umt stmto vybavenm pracovat, uvedl nelnk Horsk sluby Krkonoe Adolf Klep. I sohledem na vyznaen nkterch sek uvedench okruh jen zempisnmi souadnicemi je nezbytn, aby skialpinist mli ssebou pijma GPS.
Pestoe Krkonoe nejsou pro skialpinismus pli atraktivnm ternem (ve srovnn nap. sTatrami i blzkmi rakouskmi Alpami), zjem veejnosti o skialpinismus roste i v Krkonoch, na co mus Sprva KRNAP reagovat. Vopanm ppad se aktivita stane nekontrolovatelnou. Sprva KRNAP proto povauje za vhodnj ukzat legln monosti a zpstupnit takov sti hor, kter nejsou vkonfliktu spedmty ochrany prody. Bez ohledu na tuto nabdku okruhu a sjezd se mohou vyznavai skialpinismu pohybovat i na ostatnch cestch dle Nvtvnho du KRNAP.
Pohyb skialpinist po tchto trasch bude upraven opatenm obecn povahy, kter dle naeho pedpokladu vstoup vplatnost na zatku zimn sezony. Trasy budou vyhrazeny na dvouletou zkuebn dobu, vprbhu kter budou odbornci i strci sledovat dodrovn nastavench pravidel i vliv lyaskho provozu na chrnnou produ.
Skialpinistick trasy
(slovn popis tras dle map 1 : 25000 Krkonoe-Vchod (vyd. 2009) a Zpad (vyd. 2006), nakl. ROSY; pesn trasovn bude vyznaeno souadnicemi GPS)
pindlerv Mln a okol
1. Svat Petr vstup po sjezdovce Stoh A po modr (cesta bom Stohu) Klnov Boudy po zelen kChalup na Rozcest dle po erven kVrovce sjezd po zelen Dlouhm dolem Svat Petr
2. Martinova bouda po zelen kLabsk boud po modr sjezd do Labskho dolu Labskm dolem po modr kDvorskmu potoku po pin vstup kPatejdlov boud po zelen k Martinov boud
3. pindlerv Mln po lut po Devask cest bouda U Blho Labe po modr (Webrova cesta) dolm Blho Labe vzvru odboen zmodr znaky (Webrova cesta) kBlmu Labi, pechod a vstup podl toku po levm behu (pi pohledu po proudu) Lun bouda po erven Starou Bucharovou cestou kTetevmu labu po vrstevnicov svnici do Hrazenho dolu labem podl Hrazenho potoka Dlouh dl po zelen do Svatho Petra
4. Medvd koleno po zelen kMedvd boud po lut na Brdlerovy Boudy po modr smr Pta kameny necel 1 km pina pod Moravskou boudu sjezd po lut k Davidov boud koln cestou po modr bu k Medvd boud a po zelen do Medvdho kolene, nebo ikmo vzhru 150 m vstup na Brdlerovy Boudy
Pec pod Snkou a okol
5. Pec pod Snkou po erven vstup do Modrho dolu zimn tyovan cesta Modrm dolem kVrovce po zelen pes Richtrovy Boudy sjezd Pec pod Snkou (varianta sodbokou na ervenou na rozcest uRichtrovch Bud do Zelenho dolu nebo na ervenou eleznou stezku)
6. Pec pod Snkou po modr do Obho dolu, vstup do sedla pod bvalou Ob boudou po erven pes vrchol Snky dol po lut k horn stanici lanovky na Rov hoe sjezd prsekem pod lanovkou doln stanice lanovky po lut na zelenou do Bukovho dol Pec pod Snkou
Rokytnice nad Jizerou a okol
7. Rokytnice nad Jizerou vstup podl potoka vLim Doupti napojen na lutou znaku (Vl cesta) Okrun cesta sjezd prsekem U Vlka Vrata napojen na trasy KT
8. Hoen Domky vstup po modr sjezdovce dle po modr znace na rozcest Zadn Plech po lut na Krakonoovu sndani po modr (Harrachovou cestou) vstup na rozcest U ty pn po zelen (esk cest) Renina zahrdka po erven do Kotelskho sedla varianta 1: tyovan cesta Lys hora po sjezdovkch sjezd do Rokytnice nad Jizerou, varianta 2: po erven sjezd na Dvoraky, odtud sjezd po znaench cestch do Rokytnice nad Jizerou nebo pes Vl heben
Taky jsme psali o tchto trasch a z KRMNAPU nm napsali:
z uveejnn tiskov zprvy nam tiskovm mluvm nejsme vbec astn, protoe se jedn o zleitost, kter jet neprobhla sprvnm zenm. Chtla bych Vs proto poprosit, aby jste, dokud nebude cel vc schvlen a hotov, nic konkrtnho neuveejovali.
Take doporuuji vykat s jsotem nebo skpotem zub do prosince :-)
z uveejnn tiskov zprvy nam tiskovm mluvm nejsme vbec astn, protoe se jedn o zleitost, kter jet neprobhla sprvnm zenm. Chtla bych Vs proto poprosit, aby jste, dokud nebude cel vc schvlen a hotov, nic konkrtnho neuveejovala. Slovn popis a mapy se samozejm objev na naem webu, vetn podmnek uvn a pravidel chovn - zhruba zatkem prosince.
S pozdravem,
Petra astn
odborn pracovnk: botanika, turismus
odd. ochrany prody
Sprva KRNAP
Dobrovskho 3, 543 01 Vrchlab
tel.: 499456219 a 607605941
e-mail: pstastna@krnap.cz
To, e na KRNAPu jedna ruka nev co dl druh je problm KRNAPu. My ostatn se budeme dit tm, co ekl tiskov mluv, protoe jedin on je kompetentn za celou organizaci mluvit. To, e je Petra astn z jeho vyjden neastn je jej vc (i kdy ji chpu). Co se mi ale nelb je, e se v diskuzi zveejuje e-mail, kter byl ryze soukromm nzorem a nebyl adresovn irok veejnosti. Pestoe je chybou p. tastn, e sama komunikovala s mdii (co by ml dlat jenom tiskov mluv), jej e-mail neml bt takovmto zpsobem zveejovn.
Napsali jsme KRNAPu dost o upesnn jedn trasy. Z KRNAPu pilo toto. e se jedn o soukrom nzor tam napsan nen. Je to odpov pracovnka sttnho orgnu na dotaz mdia. Nen kolem mdi zkoumat, jestli to, co dostala od sttnho orgnu za odpov na oficiln dotaz z mdia je soukrom, nebo nen a zda onen, kdo odpovdal, je oprvnn za tento sttn orgn hovoit s veejnost. V t odpovdi je zejm ntlak na neuveejovn skutenost ohledn skialpovch tras v Krkonoch, kter pedtm zveejnil tiskov mluv a negovn sti jeho oficilnho vyjden.
Proto na uveejnn tohoto mailu vetn jeho pvodce nevidm nic neetickho.
Na tomto serveru pevzat a doslova uveejnn tiskov zprva Sprvy KRNAP je oficilnm stanoviskem! Nejedn se o dn pedasn unik informc, o dn pedasn uveejnn, ale naopak o prbn informovn veejnosti a naich aktivitch a plnech. Pravdou je, e seznam uvedench tras mus bt jet vyhlen opatenm obecn povahy,kter dle naeho pedpokladu vstoup v platnost na zatku zimn sezony. RD
Prosim Vas klid! Tiskova zprava je predbezna informace a text Petry Stastne
odpoved na soukromy mail na web Hory-*-info, kteri chteli detailni popis c. 7.
Pozadala jsem je, ze cela vec jeste neni hotova, jestli by nemohli poseckat s
uverejnovanim cehokoli, nez to cele probehne spravnim rizenim a bude vydano
opatreni obecne povahy, ktere upresnuje i nejake podminky pohybu skialpinistu,
ktere tiskova zprava neobsahuje. Navic to bude na webu Spravy KRNAP s detailnim
popisem tras, GPS souradnicemi. To opatreni obec. povahy se prave precizuje,
bude ho jeste pripominkovat horska sluzba a obce, takze to jeste nejakou dobu
potrva.
Ten mail s mym jmenem tam byl vlozen bez meho vedomi.
Z diplomatickho hlediska se jist jedn o vznamn moment - ledy se hnuly - ale z lyaskho hlediska to je trochu jak s tim vlkem a kozou - vizte povolen trasy.
asi takhle bych zaal ten koment.
Pedevm by to chtlo podkovat vem kdo se na tomhle podlely.. urit to nebylo jednoduch se s nkm dohodnout...
Ale na druhou stranu... nai ddov po krkonoch lezli... ale mm takov tuen e nae generace ani jin po ns se tohohle nedok... a je to smutn...
ddov mon v horch lezli, na druhou stranu se dv teba stleli medvdi, nebo lovili vlci, sobi a zubi (to u ped hodn dlouhou dobou), dv zkrtka nebylo tolik lid a hlavn tolik lid s autama schopnejch tam na vkend vyrazit, nekm, e nastaven rove ochrany je optimln (kolikrt se mi to zd dost psn a nkter vci teba i postaven na hlavu) ale chrnit se to asi mus, jinak to ti neznalej i neurvalej z ns zasvin, rozdupou, rozprodaj, vytej, .. pedstavivosti se meze nekladou
jasn e nejsou... to ano.. na druhou stranu mon kdyby u ns bylo kde alpsk lezen aspon trochu nacviit.. mon by to bylo o hodn lep, a "mon" by jsme tu pak neetli lnky jak se echci vydaly do alp bez vbavy bez zkuenost atd:-) i kdy je mi jasn e se vdycky nkdo najde kdo bude vystupovat z ady..buhuel mezi ohromnou masou lid se najdou i s prominutm hovada... a kvuli takovm buhuel vznikaj i vechny zkazy... a ty pak hold je lep respektovat, aby se vubec nkdy njak vyjmka dala projednat.
Pro ncvik alpskho lezen se v esk republice bude tko hledat njak vhodn msto. Hory a kopeky, kter jsou na zem dnen republiky maj nejenom malou vku, ale i divokost a odlehlost nen srovnateln s podmnkami v Alpch nebo jinch velehorch. Ani za dvnch dob, kdy se jet psvalo eskoslovensk socialistick republika to nebylo o mnoho lep , byly to pouze Tatry, kter byly, podle mho mnn, jedinou slunou monost. Tam mstn horolezci cviili pohyb v horch, v lt, v zim, nkte teba s clem vpravy do hor v bvalm Sovtskm svazu. Ped padesti lety toti mnoho lid do Alp nejezdilo, nkolik mlo reprezentant a ppadn nkte synov a dcery vych papal. S oficilnm zjezdem do Alp asto jelo nkolik nehorolezc, jakou funkci tito mli si kad snad doke pedstavit. Podmnky a monosti v tomto smru se zmnily. Zajet si zalzt do Rakouska, Nmecka nebo do Francie nen dn problm. V esk republice je ale vechno jaksi pedureno, zregularizovno a plat dnes spousta rznch omezen, pedpis a zkaz. Tak do hor a na skly dnes jezd lid jist mnohokrte vc, negativn vliv na produ je tm tak vt a spousta sportovc se o njak zkaz tak pli nestar. To pochopiteln vyvolv napt mezi jednou a druhou stranou. To, e KRNAP oficiln povol nkter trasy pro sklialpinisty pokldm za kladn fakt a tm, kterm se podailo po tkch debatch toto ziniciovat je teba podkovat. Jenom jedna vc mi vrt hlavou odlin postoj mluvho Radka Drahnho a Petry astn. Jak sprvn jeden diskutr zde poznamenal tak emu a komu se tedy m vit? Co je oficiln a co je soukrom mnn?
Nevm, ale pokud srovnm to, co se pe v tiskov zprv p. Drahnho a uniklm e-mailu p. astn, zd se mi, e na tom nen nic v rozporu. Tiskov zprva tvrd, e existuj urit lyask okruhy (a ony asi opravdu existuj, lyask okruh je jenom trasa v ternu) a e se pipravuje opaten obecn povahy. Tiskov mluv mimo to dle tvrd, e jeho stanovisko je oficiln (no jasn, obsahem tiskov zprvy je obvykle to, co chce dotyn instituce rozit tiskem). V e-mailu se uvd, e tiskov zprva je pedbn (rozum se, e byla vydna dve, ne ono opaten obecn povahy) a e konkrtn informace o urit trase bude mon podat, a bude ve projednno. Co je na tom k nepochopen?
Tm vechny tyhle trasy (krom asi 2 sjezd) m projet na bkch i moje mma. Radi j nebudu kat, e to bude legln a od tto zimy, vdycky si myslela, e nic neporuuje.
Snaha vech, kdo se na jednn podleli, je uznnhodn. My flkai, co se neangaujeme, nemme co kat, ale vsledek... nevydrm... NEUVITELN stupek ochrany prody pustit lyae do prseku pod lanovkou atd. Tohle nen ani o vlku a koze, to jsou jenom kozy. Alespo kdyby ta notoricky znm Studnin hora (nemyslm jma, ale nekodn svah k chat Dvn). Dal absolutn nekodn sjezd: od Vrbatovky na Krkono a ra do Dolnch Mseek.
Srovnm Tatry: ze tech dolin se udlala skialp ZNA a zbytek je zkzan. Hlavn dvody regulace: plaen kamzk, pedasn probuzen svi pod snhem, nien klee za nzk pokrvky atd.
Pro tedy obdobn zna nejde udlat by jen v JEDINM krkonoskm kotli? Takovm, kde je nejm klee. Kamzci a sviti prominou.
To sp tam, kde je nejvc klee ne? Pokud vm tak se m ve velkm mtku v Krkonoch likvidovat. Kamzkm a svim se tmto omlouvm - jich se doufm likvidace netk :)
Technika uz je davno nasazena, kdo nebyl od leta v okoli pramenu neuveri. Klec zmizela, typci (kazdy ve svem aute)to tam v prvni zone likvidovali motorovkama.p
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.