VYSOK TATRY 4. ledna (zpravodaj TK) - Prvn obti Vysokch Tater v letonm roce jsou dva et horolezci. Zahynuli v lavin, kter je smetla v ptek odpoledne cestou na tru z Tryho chaty do Pnho sedla v Mal Studen dolin. Jak dnes informoval mluv Horsk zchrann sluby Vysok Tatry Tom Petrk, smrtc deskov lavina se strhla v masivu irok ve a nesla trojici horolezc asi 130 a 150 metr do dol.
Netst ohlsil na Tryho chat tet ze skupiny horolezc, kter lavinu peil a vrtil se na chatu pot, co se probral z bezvdom. V lavin vak zstal jeho 54let otec z Nchodska a 28let kamard z Trutnovska.
Podle Petrka zchrani okamit rozbhli ptrac akci, kterou ale kvli silnmu vtru a snen museli veer peruit. Jak uvedl mluv dle, v ptrn po tlech dvou eskch horolezc pokraovali zchrani dnes od pt hodiny rann, piem transport postiench do Starho Smokovce skonil a odpoledne kolem 13:00 hodin SE.
V tchto dnech plat ve Vysokch Tatrch 3. stupe lavinovho nebezpe. Pestoe je v oblasti Tater mlo snhu, jeho zbytky jsou nafoukny ve labech a na skalch a hroz samovolnm vznikem deskovch lavin. Horsk stezky vedouc k chatm jsou vak bezpen.
PRAHA 4. ledna (TK) - Z evropskch hor zahyne kadoron nejvce
eskch horolezc ve Vysokch Tatrch. Loni si nejvy slovensk hory vydaly 13 obt, z toho osm ech, a v roce 2001 v
nich zahynulo 18 lid, z nich tetina pochzela z R.
Vybran tragdie eskch horolezc v Tatrch v poslednch dvou letech: 2. nora 2001 - estadvacetilet horolezkyn z
Novho Msta nad Metuj uklouzla v oblasti Bankovskho sedla a nsledn pd z nkolikametrov vky nepeila.
7. nora 2001 - Ve stn Malho Kemarskho ttu zemel esk horolezec z Mnku pod Brdy pot, co se pi slaovn stny
dvojici horolezc petrhla jistc smyka.
17. bezna 2001 - Pi vstupu na vrchol Kemarsk kopy ve Vysokch Tatrch se smrteln zranil 38let esk horolezec.
14. dubna 2001 - Pod lavinou v iarsk dolin v Zpadnch Tatrch piel o ivot 27let esk skialpinista z Tince.
16. ervna 2001 - Ticetilet mu z Chrudimi uklouzl na skle pi sestupu ze sedla Vhy do Tk doliny a tkm zrannm na
mst podlehl.
16. ervence 2001 - Pravdpodobn vysok teploty a nmaha se staly osudnmi 52letmu eskmu turistovi z Prahy, kter
zkolaboval pi vychzce iarskou dolinou v Zpadnch Tatrch.
13. srpna 2001 - Turistick pechod zpadotatranskho masvu Rohe se stal osudnm pro 48letho eskho turistu. Mu pi
pochodu upadl do bezvdom a ztil se z desetimetrovho svahu.
20. z 2001 - Tragicky skonil vstup mladho horolezce z Prahy vchodn stnou na heben Lomnickho sedla ve Vysokch
Tatrch. Horolezec se po vstupu do sedla pevlkal do suchch vc, zejm ztratil rovnovhu a upadl, piem se ztil asi 25
metr dol zpadn stnou do Filmaskho labu.
2. prosince 2001 - Ve Vysokch Tatrch zahynuli dva mlad ei, kte pi vstupu na Mal Kemarsk tt vypadli z jistcho
stanovit a ztili se do hloubky asi 150 metr.
7. ledna 2002 - Patnctilet dvka z R ve Vysokch Tatrch neastn upadla pod Tryho chatou a vn si poranila hlavu. Po
nkolika dnech podlehla v nemocnici tkm zrannm.
12. srpna 2002 - Dal obt slovenskch hor se stal 22let horolezec z Vrchlab, kter se ztil pi hledn sestupov cesty tsn
pod vrcholem Kurbunkulovho ttu.
13. listopadu 2002 - Osmou obt Vysokch Tater v roce 2002 se stal 49let esk horolezec, kterho v dolin Pednch
mdidol v lokalit nazvan Pedn jatka smetla lavina.
nob jf
Takhle to je zmrskan turisti a lezci dohromady. Zaujala mne Tk dolina. Ten nzev je asi odvozen od Tkoslovenskho okialistickho zcen, nebo co. Jinak ze sedla Vha se jde do esk doliny.
ak dolina je dajn sprvn, pouvaj to zejmna nkte slovent "nrodobojci". Fakt je ten, e v uritch velmi starch mapch je pojem ak dolina uveden, ale ve veker literatue novjho data a zajmna map KG, je pojem esk. Bral bych to jako dvoj mon nzev.
Jinak je to fakt dost zmrskan a jeliko mm trochu pehled, tak je tam i ze pr dost jasnch nepesnost. Turisty a horolezce je fakt lep nemchat, aspo na lezeckm webu. radek
V Pukovi je taky esk dolina. Mon to mohlo vzniknout zkomolenm z Poltiny. Tk se polsky tum me ct nco jako Cieszka a to zn podobn jako esk. Schvln se podvm do Paryskho a kdo m Komarnickho prvodce, a se mrkne tam.
te se ta dolina jmenuje esk. ovem do zatku 20. stolet se nazvala v goralskm ne njak jako "taka", znamenalo to tk, protoe spodn prh doliny byl neschdn pro ovce a v dolin se nedalo pst. no a kdy vzniklo eskoslovensko, tak vznikla poteba slovanskho pojmenovn doliny, kter mla na mapch pouze nmeck a maarsk jmno, a njakej ten goral dostal otzku jak se ta dolina jmenuje, zamumlal "taka", a v map se objevilo esk. ovem te je to esk dolina, nzev se vil, a akou dolinu nechme hurslovkm.
Toto je o nzvoslov VT uveden na http://www.hory.sk/nazor1.htm
Poznmky k nzvosloviu Vysokch Tatier
Dominik Michalk, Tatransk Horsk Sluba
Histria - zdroj omylov
Nzvoslovie vo Vysokch Tatrch vychdza prevane z udovho pomenovania doln, plies i vrcholov. Rokmi sa vak na mnoh pvodn vznamy nzvov zabda, nzvy sa prispsobuj niekedy jazyku niekedy dobe. Je to vsledok zabdania na jazyk naich predkov, slep akceptovanie stavu, nepoznanie histrie?
Uveme len niekoko prkladov nepochopenia pomenovania aspo tch vznamnejch vrcholov i doln a plies:
* Rysy (2499 m n.m.) - pomenovanie vzniklo z goralskho "rysy" o znamen iary, ryhy. Tie skutone dobre vidno pri pohade zo severu na vrchol Rysov ale aj cel sek severnch stien v pokraovan na Mengusovsk tty - s to aby a ikm terasy dlho do leta zasneen a tm sa vinmajce ako zvisl lnie na tmavom pozad skalnch stien.
* Zlobiv (2457 m n.m) - pomenovanie vzniklo poda vraznch abov, ktor s charakteristick pre tento tt pri pohade z Kaacej doliny. ab sa po goralsky povie "zlob". Zlobiv teda neznamen tt, ktor sa hnev (od eskho zlobiti se), ale tt s vraznmi abmi.
* Gnok (2461 m n.m.) - ide o tt horolezeckej verejnosti znmi ako Ganek, pre ktor je typick mohutn skaln terasa - galria Ganku, nad cca 300m vysokou severozpadnou stenou. Pomenovanie je vlastne prenesen vznam gnku ako vyvenho priedomia. Ganek je vak po goralsky a gnok je po liptovsky teda reou zemia ktor nem ni spolon s danou lokalitou.
* Otepy - zakonenie hrebea Prostrednho hrotu (2441 m n.m.), pre ktor je typick tvar odtiepnutia sa vrcholovch parti hrebea od hlavnho masvu Prostednho hrotu. Otep je portov nstroj a so skalnm masvom charakteristickch tvarov nem ni spolon.
* Posk hrebe (2199 m n.m.) - spisko-nemeck nzov ktor sa odvinul od mylnho nazvania Goralov Poliakmi (zmena vznikla z podobnosti goraliny a potiny). Za Poskm hrebeom leiaca Bielovodsk dolina bola zemm goralov z Jurgova, ktor leal na Slovenskom zem (obec bola predan Posku za as surovinovo zaujmavho zemia Tena poas ministrovania Benea v Masarykovej vlde za bvalej SR). Posk hrebe teda nikdy nebol hraninm hrebeom medzi Slovenskom a Poskom a zemie za nm na severe, bolo vdy zemm Slovenskm.
* ak dolina, pleso a tt (2502 m n.m.) vs. esk dolina, pleso a tt. Dolina s akm prstupom pre pastierov oviec dostala v goraline pomenovanie "ynsko", o je po spisky "eko". Omylom nemeckho mapra v 19. storo vzniklo potom pomenovanie s prdavnm menom "esk/esk"
Ako vidno zmeny, omyly vo vzname slova i premeny nzvu maj najrznejie podoby. Nasledovn prklad ukazuje, ako sa umelo menil nzov aj poda politickej situcie:
* Franz Jozef csc - od r. 1894 do r.1919
* tt legionrov - 1923 - vojnov obdobie
* Stalinov tt - od r.1949 do r.1956
* Gerlachovsk tt - od r. 1956 do asnosti.
Bojme sa vlastnho jazyka?
Jeden z najznmejch omylov, ktor m takpovediac u aj svoju histriu je pomenovanie akej doliny, akho plesa a akho ttu. Pomenovanie vzniklo z goralskho nzvu "ynsko dolina". "ynsko" znamen doslovne "ako". Jedn sa prakticky o jedin odno Bielovodskej doliny, kde sa vyskytuj svisl trvnat porasty, na ktor sa v minulosti oplatilo vyhna ovce na pau, ale kde bol zrove pre niekdajch pastierov aj naja prstup. Dostupnos ternu sa teda prirodzene premietla do miestneho pomenovania. ynsko sa po spisky povie "eko". V tom ase, psala sa prv polovica 19. storoia, ke neexistovali tlmonci, si preto vtedaj mapr berlnan Albrecht Sydow zrejme ani nemohol sprvne vysvetli spisk ekvivalent "eko" ako "ako". "eko" mu skr znelo ako preho znme "esko". Pre pomenovanie doliny, plesa a ttu preto celkom prirodzene zvolil prdavn meno "Bohmische". Na tento, pre vtedajie pomery celkom sympatick omyl, nadviazala vtedajia turistick uhorsk a neskr i esk verejnos. Boli pri tom medzi nimi i tak vznamn autori a znalci Vysokch Tatier ako J. Hlavek, Z. Peek i F. Kroutil spoluautor populrneho horolezeckho sprievodcu. Naproti tomu boli snahy uvies nzvoslovie do sladu s pvodnm jazykovm vznamom miestneho goralskho nzvu. Ide najm o mapu Vysokch Tatier z r. 1957 autorov P. Janek, tiavnickho a M. Rajana. Bola to aj snaha obanov obce Javorina, ktor iadali zmenu nzvu ete v 50-tych rokoch. Miestny nzov s prdavnm menom "ak" je v sasnosti pevne vit u miestneho obyvatestva, o sa premieta aj do nzvoslovia mp, najm lesohospodrskych mp podrobnho mertka. Opodstatnen nzov "ak" sa uvdza aj na najnovch mapch Vysokch Tatier vydvanch v Posku, pravda v poskej transkripcii.
Len na slovenskch mapch stle figuruje vecne nesprvny nzov "esk". Vyvstva teda otzka, dokedy budeme dokazova a svetu predklada nau vlastn nectu k udovmu nzvosloviu, ktor je jednm z nositeov nho kultrneho dedistva? Odpove mono poznaj mapotvorcovia vo VK, mono nzvotvorcovia v jazykovednom stave SAV?
Vzpomnl jsem si na debatu ped lety, kter snad i konila vypsnm odmny - piva. Jednalo se o Tatransk Matliare - tady co znamenaj (pokud vbec nco znamenaj) Matliare. Pivo zstalo neudleno, nebo to ani na Slovensku nikdo nevdl. Je nkdo znal?
No, v tom pehledu co sem sem oupl z agentury budou urit nepesnosti, ty jsou toti tm vude (moje zkuenost), a neml jsem as to rozdlovat na turisty a horolezce. Dal jsem to sem protoe to je o Tatrch a o tom co se stalo a o tom jak asto se to asi stv. Kadop je to vdycky na webmasterech Lezce, aby posoudili a ppadn klidn vystihli (co udlali nedvno u mho kratikho info o GG a chpu to).
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano, iv!