V okamiku, kdy jsem ve svahu nad Brnlkou dlal u tet pemet a do pusy se mi dral snh, znlo toto poekadlo obzvlt krut.
Nakonec jsem z toho incidentu dostal bez vraznjho pokozen a jedin, co po odeznn panickho strachu ze snhovch pol zbylo, je obrovsk respekt a snaha pochody vedouc k lavinm co nejlpe pochopit.
Z toho, co jsem spolu s ostatnmi nashromdil v rznch publikacch a na zklad vlastn zkuenosti, vm pedkldme alespo mal vez, aby diskus okolo tmatu jako Glockner 2002, nebo Parichvost 2004 bylo co nejmn.
eknme, e toto je prvn kapitola a pokusme se co nejdve pidat i dal kousky.
Zkladn mechanismus vzniku lavin
Ve snhov pokrvce psob ada faktor a probh ada fyziklnch proces. Lavina je jednm z mechanickch proces, ale a tm pln poslednm v ad. Ve snhov vrstv probh jej sesedn, plazen, ppadn sesypy, nebo splazy. Sesedn a plazen je stejn jako i dal procesy zpsobeno pedevm gravitan silou, ale nen zeteln okem. Sesypy a splazy u jsme schopni lokalizovat zrakem, ale dosahuj zpravidla velmi malch rozmr.
Lavina je poslednm z mechanickch proces kter uvedeme, ale je souasn procesem nejniivjm. Lavinu meme z geomorfologickho hlediska rozliit na ti psma psmo odtrhu, psmo transportu a psmo nnosu.
Jak jsme ji uvedli, lavina vznik na podkladu fyziklnch proces ve snhov vrstv. Tyto procesy vedou zejmna ke dvma druhm napt. Napt tahov v mstech, kde m snh tendenci tvoit odtrh, a tlakov v mst, kde se vrstvy snhu vzjemn opraj a stabilizuj o svou masu. Dva nzorn pklady podoby profilu svahu a na nm lec snhov vrstvy jsou zobrazeny na nsledujcm obrzku:
V optimlnm stavu je tlakov napt vy tahovmu. V okamiku, kdy tahov napt pekro tlakov, uvoluje se lavina. Je nutno si uvdomit, e tmto faktorem me bt napklad lya, nebo na svah vstoupiv horolezec. Nicmn, aby to nebylo tak jednoduch, hraje svou roli v tomto procesu mnoho dalch faktor. Soudrnost snhu, vrstvy, v nich je uloen, zaten svahu, teplota, atd.
Faktory nejvznamnji ovlivujc vznik lavin
- sklon svahu
- podklad snhov vrstvy
- historie snhov vrstvy nov snh
- smr pevldajcho vtru (nvtrn, zvtrn)
- dispozice svahu (severn, jin)
- ptomnost dutinov jinovatky ve spodnch vrstvch snhov pokrvky
Sklon svahu
Sklon svahu je jednm z nejzetelnjch faktor, kter znme. Obecn se d ct, e laviny padaj nejvce na svazch od 30 do 60 stup. Ze strmjch svah se snh odsypv prbn, z mrnch zpravidla nedojde k dostatenmu tahovmu napt. Nicmn je zaznamenn ppad, kdy lavina spadla na svahu o sklonu 12 stup!!! Jednalo se o lavinu z mokrho a tkho snhu.
Nejnebezpenj laviny pak padaj prv ve svazch o sklonu kolem 30 stup, kdy sklon umon nashromdn dostaten vrstvy snhu a v ppad odtrhu se jedn o posun obrovskch mas snhu.
Nebezpen podklady snhov vrstvy
Jednoznan nejnebezpenjm podkladem snhov vrstvy jsou travnat svahy. Trva se pod snhem polo a utvo optimln kluznou plochu. Jistotu nemme ani u svah pokrytch kosodevinou. Kde sice v menm mtku, ale peci jen dochz ke stejnmu jevu. Podle dosavadnch sledovn dce umstn men stromky, nebo skaliska ve svahu svah nestabilizuj, ale naopak mohou vzniku laviny napomoct. Vraznji vystupujc skupiny skal meme povaovat za stabilizan prvky svahu, stejn jako napklad dostaten hust les. Nicmn pozor, paklie lesem zvldnete projet bez problm na lych, lavina to zvldne taky!!!
Historie snhovch vrstev
Histori snhov vrstvy myslme skladbu snhovch vrstev jednotlivch period snen. Kad zmna teploty, snen, vtr formuje snhovou vrstvu a zanechv znaky, dky nim jsme schopni tyto skutenosti z vlastnost jednotlivch vrstev vyst.
Snh se po dopadu na zem vlivem fyziklnch proces mn, jedna z monch podob metamorfzy snhu
Pokud napadne nov snh, vdy bychom mli zbystit svou pozornost. Pokud sn za bezvt, pokldme za kritick mnostv 30 50 cm, podle podkladov vrstvy. Za vtru me dochzet k vytven velmi lavinzn situace ji od 10 cm novho snhu.
Zkladn rozliujeme snh podle vlhkosti na such (teplota < -2/3 C) a na mokr (teplota > -2/3 C). Dle rozliujeme tvrdost, velikost stic, soudrnost a pilnavost.
Zjitn stupn tvrdosti snhovch vrstev v ternu:
- pst (1)
- tyi prsty (2)
- prst (3)
- tuka (hrot hole) (4)
- n (5)
- led
Podle struktury snhovch krystal pak rozeznvme nsledujc zkladn druhy snhu. Nov snh ( + ) Snh, kter pad nebo je erstv napadan. Jeho krystaly jsou zvisl na klimatickch podmnkch. Nov snh se vyznauje velkou nesoudrnost. Je zkladem prachovch lavin. Plstnat snh ( / ) Na nov snh zane v prvn fzi psobit vtr. Ten zane naruovat prvotn krystalickou strukturu (tzv. destruktivn fze). Stle vak zstv ve vt me zachovna pvodn esteren soustava. Naproti tomu lmn pvodnch krystal zpsobuje vt zaklnn jednotlivch krystal, m se zvyuje soudrnost celku. Plstnat snh bv zkladem deskovch lavin. Okrouhlozrn snh ( ) Jde o such snh, kter vznik z plstnatho vlivem teploty. Na prvn pohled je patrn destrukce krystalick mky a snhov vloky ji vypadaj jako pravideln kuliky, matn bl bez lesku. Tvo pechodovou fzi mezi bortc a vstavbovou metamorfzou. Dky sv pojivov schopnosti se podl na tvorb desek. Hranatozrn snh ( ) Vlivem teploty dochz ke zmnm pvodnho zborcenho krystalu a vnik jeho nov forma. Pokud dochz k velkm zmnm teploty, dochz ke zven difzi vodnch par a jejich pesycen. Toto je zkladnm pedpokladem pro novou vstavbovou zmnu. Takto vznikaj ledov zrna hranatho tvaru. Tento druh snhu je dosti problematick, protoe je velmi pohybliv. Je zvltnm a lavinov nebezpenm druhem snhu zvlt pak v kombinaci s dutinovou jinovatkou. Dutinov jinovatka ( ^ ) Ta se tvo vhradn uvnit snhov vrstvy. Tvo se v uzavench prostorch pi dlouhotrvajcch mrazech (pod -10C). Krystaly maj kalichovit tvar, kter vznik odpaovnm vodn pry z hranatho krystalu. Takto vnikl vzdun prostor ji nedoke elit nporu vrchnch vrstev a hroz zborcen. (viz dle) Firn ( ) Jedn se o zaoblen ledov zrna, kter vznikaj dal zmnou krystalu. K tomuto jevu dochz pedevm dky dlouhodobmu psoben zvench teplot. K vskytu firnu dochz hlavn na jae. Led, ledov vrstva ( E ) Je to firnov nebo ledov kra o rzn sle. Me se vyskytovat v jakkoli hloubce firnu. Jej hloubka a tlouka je zvisl na poas. Je to nebezpen podklad pro nov snh. Ledov vrstva je velmi nebezpen pi oblev!
Smr pevldajcho vtru
Smr pevldajcho vtru ns upozoruje na zvtrn svahy, kde budou uloeny znan vrstvy snhu penesenho vtrem.
Dispozice svahu
Dispozice svahu, neboli orientace. Dleit faktor vlivu na snhovou vrstvu je slunce. Zpravidla se jin svahy rychleji stabilizuj, kdy vlivem ohevu slunenm zenm dochz k vraznjmu provzn vrstev snhu. Obecn plat, e v zim jsou bezpenj jin svahy, na jae naopak severn, nebo na jinch svazch dochz k podtkn snhov vrstvy vodou a je vrazn vy riziko zkladovch lavin.
Ptomnost dutinov jinovatky.
Dutinov jinovatka se vytv ve snhov vrstv zpravidla ze velmi nzkch teplot, nkdy se jako hranin udv 10 C a mn. K jejmu vzniku dochz ve spodnch stech snhov vrstvy a to pedevm vlivem rozdlu teplot povrchu a spodn vrsty, kde je vdy o nco tepleji. Dle pak neprodynost urit sti snhov vrstvy pro pry vznikajc sublimac snhovch krystal.
Dutinov jinovatka se chov jako psek, nebo chcete li kulikov loisko svho nadlo. Jedn se o snhov krystaly s nulovou soudrnost.
Jako kritick pokldme mnostv odpovdajc 5% vky snhov vrstvy uloen nad vrstvou dutinov jinovatky vky snhov vrstvy uloen nad vrstvou dutinov jinovatky.
Nejlpe pedvedeme na modelovm pkladu.
Pi odkopn snhov vrstvy jsme v hloubce 1,5 m narazili na vrstvu dutinov jinovatky o mocnosti 0,05 m. V tomto pipad je riziko uvolnn laviny na tto vrstv relativn mal, nebo svah je stabilizovn svou vahou.
Pi odkopn snhov vrstvy jsme v hloubce 0,8 m narazili na vrstvu dutinov jinovatky o mocnosti 0,10 m. V tomto ppad je nutno bt nanejve obezetn a ppadn try se v mstech pesahujcch sklon 30 stup zct.
Dlen lavin
Zkladn pravidla plnovn bezpenho prbhu try a jej realizace
Co udlat doma nebo na chat
- stanovit potenciln trasu, nebo trasy
- na pedpokldan trase zjistit nejstrmj msta (pozor mapa se nemus rovnat skutenosti!!!, velmi krtk strm vvihy nemusme podle vrstevnic rozpoznat)
- zjistit expozici svah, na nich se budeme pohybovat
- zjistit aktuln stav vypsanho lavinovho nebezpe v dan oblasti
- pipravit asov rozvrh, zvit velikost skupiny a zdatnost jejch len
- zhodnotit zjitn faktory pomoc nkter ze zkladnch rozhodovacch strategi STOP OR GO, 3x 3 Munter, Redukn metoda,
Po pchodu na msto zahjen try zonln filtr
- stav poas a aktulnch podmnek
- pipravenost skupiny
- zkouka lavinovch vyhledva
- znovu zhodnotit faktory na zklad aktulnho stavu STOP OR GO, NIVO TEST
- pi dosaen prvnho vhodnho msta (dispozice svahu a sklon) zjistit historii snhov vrstvy, ppadn provst test klouzavm blokem, nebo Norskou sondu
Praan je ndhern vc a vichni se na nj t, vme ale jestli je svah bezpen?
Pi te
- stle sleduji aktuln podmnky
- vm, kde jsem
- vm svj stav oproti plnovanmu asovmu rozvrhu
- sjezd nerovn se vstup
- v ppad zmny expozice svahu, znovu zjistm stav snhov vrstvy
- pi stoupn od sklonu 30 stup vdy rozestupy min. 15 m
- tempo se d vdy podle nejslabho lena skupiny
- v ppad pochybnost radji vdy zmnm tru na nhradn cl, nebo se j zeknu
- pi sjezdu vdy rozestupy cca 50 m, od sklonu 35 stup vdy jednotliv
- sjezd volit vdy s ohledem na vvoj poas, viditelnosti a snhovch podmnek
- v ppad jakkoli pochybnosti volm sjezd podl stopy vstupu
Mal mnostv snhu nemus znamenat, e tern je v pohod, i pokud jdeme po hebenu,
mli bychom dodrovat rozestupy, nebo se rozhovor me velmi rychle ponkud pesunout...
No a tady bychom pro dneek skonili. Pt se pokusme co nejsrozumitelnji pedstavit, jak jednotliv rozhodovac strategie, tak postupy, jimi je mon zhodnotit stabilitu snhov vrstvy ternu.
Hmm. Dobry aspon vvidim, ze ti ten titul k necemu je. Chtel bych se zeptat k tomu rozdeleni lavin co takhle deskova lavina kam ji zaradit? A bylo by to mozne aby clanek byl prelozen do mluvy normalniho cloveka, protoze si myslim, ze par lidi po tom co si ho precte jenom rekne metamorfoza/ hovnoza a pouceni z nej nebude zadny, coz si myslim nebyl ucel jeho napsani.Nanestesti odlitam uz dnes na Brncalku a tak si komentare prectu az za tyden.
vono teda ty tahy a tlaky ve snhov vrstv: funguje to, ale v praxi je to nemiteln, takov pedstava jako tam nechat zasnit njak tenzometry nebo olejov snmae tlaku (jako teba u nsyp) je ir fantasie. jin vc je, e lovk me nco odhadnout z konfigurace ternu, ale je to vdy jenom odhad a me bt zcela mimo realitu. samozejm zkuenost a znalost konkrtn lokality me tento odhad ponkud piblit skutenosti. ale resum ponkud teoretizujcho vodu je jasn - tuduj, pemejlej, ale nikdy s jistotou nev, a m-li pochybnost, tak tam nelez.
Ty jo Stepane, nemusis to hned cele zhazovat. Ja se treba z toho poucila a cekam nadsene na dalsi porkacovani. Pravda je, ze mne by se to zase libilo zpracovane jako komix, ale asi se tim budu muset prokousat i v jine podobe.
A ja myslela, ze do Tater jedes nakonec vlakem ci autem a na chatu pesky, ja nevedela, ze to mas odtud az na chatu vrtulnikem. Pekny pobyt, hodne fotek.
To jsme se na t Brnle minuli. My si kali, co to nad nma lt, a on Ptek!
Je to velmi zslun prce sepsat nco o lavinch. Jen bych se pimlouval za co nejvt srozumitelnost nm troglodytm. Aby se pestali vyskytovat lid, znajc tisce typ vloek a jdouc se poveselit do praanu v travnatm labu. Teba by se naly i fotky typickch lavinovch zjev na kopcch? Tedy n lid, ale lavin!
ahoj,
velmi schvalujem tento clanok vnasajuci do problematiky lavin to spravne svetlo. Neberte prosim tieto slova na lahku vahu, tu ide ozaj do tuheho..... tesim sa na dalsie pokracovanie
Autori maji uplnou pravdu s nebezpecnymi podklady, travnate svahy jsou jasne, lesy projetelne na lyzich obecne na prvni pohled moc ne - alespon me nebyly, nez jsem potkal v Male Fatre utrhnute snehove bloky par metru pod hrebenem v pomerne hustem lese... kdyz jsou extra snehove podminky, muze lavina spadnout temer vsude
skvely napad, o podobnem clanku uvazuji uz delsi dobu, ale byl jsi rychlejsi. Snad se lide trochu pouci a ubude hlasek typu "jedeme si laviny tak trochu vyzkouset".
Pro komemtatory: nepochybuji, ze se Radek casem dostane k tomu, ze je nemozne binarne urcit LAVINA SE URCITE UTRHNE/NEUTRNE, nybrz pouze urcit jistou PRAVDEPODOBNOST, ze se lavina za danych podminek (lav. nebezpeci, sklon svahu apod.)utrhne.
Pekne opacko :-)
Kdysi jsem byli na horoskole na Brncale, kde nam prednasel o snehu a vzniku lavin jakysi odbornik na laviny. Jmeno jiz neznam, ale kazdopadne tento clanek mi to pripomel...
Druhej den sme ptom litali po doline s lopatou v ruce a studovali snih ;-)
Pekna zkusenost a hodne se toho clovek nauci...
... jest tento pspvek :-) Dobr prce, jen tak dl!
Jen mi vysvtlete, v jak souvislosti je obrzek Roba sypajcho snh do bezvt, s dutinovou jinovatkou. Robo, fotky maj bt bu ilustran, nebo instruktn. Pokud vm, tak dutinovou jinovatku nafotili u ns u v padestch letech, a fotky lze zskat. Nebo to je proto, es chtl bt na fotce u lnku :-)))))
Deskova lavina je zazity terminus technikus, ktery ale prilis v literature a deleni lavin nenalezneme.
Jak tzv. desky nejcasteji vznikaji
1/ pechovanim vetrem (mekke i tvrde)
2/ vlivem otepleni a ochlazeni (tvrde)
3/ napadnutim vlhciho prasanu a jeho sesdnutim (mekke)
Deskova lavina je vzdy lavinou plosnou a vzdy ma carovy odtrh.
Pokud jsou desky mekke, pak pohybem prejde zpravidla v lavinu prachovou, pokud jsou desky naopak tvrde, potom zpravidla hovorime o lavine tekouci.
Kazdopadne pocitejte ze desky jsou asi nejvetsi pruser ktery vas z hlediska laviny muze potkat, protoze mate nejvetsi pravdepodobnost umrti nasledkem primeho mechanickeho urazu, tzn. ihned.
At se vam laviny vyhybaji a koncem tydne pribude dalsi dil.
PS: fotku roba jsem vybral ja, jinou jsme k dutinove jinovatce nenasli, ale musite uznat, ja bejt zenska, no slusi mu to :-)
Radek
Jasn e mu to slu :-) Ale nevm, e Ti tu fotku nepodstril. I kdy, na druhou stranu, kdy se zamyslm, tak kdybych poteboval fotky k lnku o lavinch, taky bych tam nakonec Roba v t pkn bund asi ml (sondou ouchajc; pedpisovou lopatkou kopajc; ppk pedvdjc), on je ouasnej model a na cvich i pravch lavinitch pzuje s oblibou :-))))
Na ty fotky by se opravdu mohl enit.
Pro dmy podotkm, aby nevely hlavu. Pokud zrovna nen voln, jak ho znm, brzy zase bude. Mejl je ve uveden. Napite mu, pot ho to!
lneek o lavinch zcela urit pkn a poun, i kdy v posledn dob se s literatutou na toto tma tm roztrhnul pytel, m vbec nemnm shazovat zaslouil in autor. Problm je vak v tom e za udlostmi v Parichvostu 2004 a Glockneru 2002 nestoj nic jinho ne lidsk blbost. Proto e vydat se i pes upozornn na zven nebezpe, (byla 3-4) do tchto mst, nen opravdu nic jinho ne lidsk blbost a totln absence racionlnho uvaovn. Tak e by zejm mla nsledovat njak spe psychologick "vchova". :o)))
Kdy opominu ji letitou publikaci s nzvem tum "Nebezpe lavin" (upesnn mohu dodat) kter m sice sv roky ale stle plat a je stle k dostn v mnoha obchodech, tak je spousta novch. Napklad je otzka lavinovho nebezpe probrna v, jinak troku primitivn publikaci "Skialpinismus" od njakho tum rakouskho autora, (rovn k dostn v mnoha obchodech). A dle, vechny nae outdoorov i horsk asopisy ns tmto vytrvale zsobuj (Montana, Lid a Hory, Outdoor, atd.) vetn popisu metod STOP OR GO a podobnch. Nicmn, nedlm si nrok na to e vm o vech publikacch s touto tmatikou.
kdy opisujeme od jednoho autora, jedn se o plagit, kdy od dvou a vce, tak je to vdeck prce.
nic ve zlm, sm obas (v jinm oboru) podobn sv dlko utvom. k by byly vdy vechny kompilty tak zdail jako tento.
jin vc je, e jestli deset milion lnk o lavinch zachrn jedinnej ivot, tak je jejich smysl nesporn.
a za dal: je to uren laikm nebo maliko pouenm laikm, a tam je vdy upednostnit pedagogiku oproti vlastnmu vzkumu, originalit a pvodnosti.
Sp mu kla na srdce, a mi tam nepoztrc vercajk. Take: rukavice pivzat dlouhou gumou k bund, rozkldat a skldat opatrn teleskopy, chodit irokm krokem a neprokopnout makama nvleky, nepetovat pek zbytenostmi, nezatloukat ledovcov rouby do skly apod. Ale von vlastn jede s fotrem vod t vodck rodiny, a ten si ho snad vohld, aby zbyten netryskomyil. P.S. Nezapome mu usmait zky! Von se sice bude vzpouzet, e to s sebou pravej autdrovej aktivista nevoz, ale pak Ti za n podkuje.
No, jsem zvdavej, jestli se tam Tryskomy vbec na Brnlu doplaz. Puil jsem mu sice pek, ale podle toho, jak ho znm, tak pothne pknou krysu. acuju ho na jdelnek: 4 vepovky, osmery rybiky, keup, hoice, 4 pecny chleba, marmelda, 2 kondenzovan mlka Tatra v plechovce a 2 karte Zubr. A k tomu et matro. Ale je to vrtk mlad, tak sn cestou nezdechne. dm kolemjdouc, aby nalezen eleza poslali na adresu: Papou, Aussig.
zeky samozejm budou, a m kluk nco do zatku. Byla bych o dost klidnj, kdybys jel Papui s nm nebo jsi velmi zodpovdn opeenec a do dnho nebezpe se nehrne:-))
a na kterou e to tulnu vezmnn hlodavec vynese ty nycly a sudokopytnatce a nsledkem toho bude mt nepotan novch kamard? (tetelm se blahou nadj e na tryhtte, kde mm v merku bt takt internovn)
No jo, ty u si vlastn cvakla majlant za ty gore-aty a kroukovac nin. S takovejma investicema bych se taky o milho bl. Ale von se ti vrt, tak jako tak! Piplatil si za zinek? :-)
jsem zdrcena,s kym si tak pekne zabubnuju a kdo mi bude zpivat samtajms,aby se milehce usinalo...:(( nu coz,ja uz se tam o tu vypravu nejak postaram...
Bednarik? To je ten hosan co mu rikaj Vrtulnik, co vsude nosi nasivky Horsky sluzby i kdyz tam nikdy nebyl a jeho nejvetsi slabost je bezvysledny machrovani na mlady holky?
Jestli mas Jozefe Krenku nejaky problem, res ho,ale napred nahlidni do sveho svedomi. Ja te neznam a tak by jsem si nikdy netrouf rict, jestli mas to a ono a treba i ukoncenou povinnou skolni dochazku. Urcite neznas taky me a tudiz nemuzes vedet kde jsem byl, co jsem delal atd. HOWG.
p.s.Clanek byl o lavinach a ne o me :-.))))
V na mal zemice existuje pouze 61pravidelnch lavinovch drah (107 vetn polsk strany Krkono). Na druhou stranu tady existuje nespoetn mnostv tzv. lavinovch odbornk, kte kad jeden pes druhho hlsaj sv pravdy a hlubok poznatky. M to ale jeden hek, ty pravdy se od sebe li a dokonce si navzjem i odporuj. Jejich poznatky jsou rzn: v lepm ppad jsou zastaral, nebo to jsou jen a pouze jejich smylenkov konstrukce. Mm pocit, e v dob, kdy svt je nekompromisn spoutn internetem a zahlcen vemi monmi informacemi, je tahle situace trochu trapn
NEJHOR, CO TAHLE SITUACE NM VEM ALE PIN JE NESKUTEN ZMATEK VE ZCELA ZSADNCH INFORMACCH.
Na jedn stran vichni volaj po vt informovanosti veejnosti, na druhou stranu u ns maj vemon amati monost vechny mystifikovat a zrove si tm eit njak sv problmy
Mon si eknete, pro tolik kritiky, kdy se pece kad alespo njak sna pomoci. Jenome pi ohroen lavinou rozhoduje o Vaem peit bohuel cel ada detail a krom tst pedevm velmi rychl a sprvn jednn.
PROST NEMTE AS NA CHYBY!!!
A z tohoto jednoduchho dvodu je nutn mt ty nejlep informace. Ale kde je vzt? Jak rozpoznat, kdo m to vsadn postaven a v, a kdo je jen plkal?
Je zejm, e prv proto, e je tady pouze jen tch 61 pravidelnch lavinovch drah, kter navc momentln neohrouj dn celospoleensky dleit centra i objekty (protnaj jen nkolik turistickch cestiek a v jednom i dvou ppadech se otraj o horsk chalupy) nen zjem o njak speciln sttem financovan lavinov zkoumn (Daleko je doba, kdy tady vzkum lavin financovan sttem byl, ale to byla tak doba, kdy se zamlelo nap. vybudovat obrovsk skiarel v Obm a Modrm dole.). Musme proto informace erpat jinde a to pedevm tam, kam teou penze
Takovmi centry jsou:
1. IKAR Intrnationale Kommission fr Alpines Rettungswesen (sdruen horskch zchranskch organizac) jaksi arbitr mezi vemi (zde se centrln zpracovvaj statistiky lavinovch netst, testuj se nov ochrann pomcky apod.)
2. vcarsk SLF Swiss Federal Institute for Snow and Avalanche Research v Davosu,
3. italsk AINEVA - associazione interregionale neve e valange v Trentu,
4. francouzsk ANENA association nationale pour l'tude de la neige et des avalanches v Grenoblu.
My k nim meme jen vzhlet, a jako sprvn echci si od kadho vzt to nejlep. Vdy i nai bval vchodn brati s profesionln a samostatnou Lavinovou prevenc to tak teprve ped nedvnem pochopili a peli na metodiku tchto svtovch lavinovch gigant a opustili tak konen destky let star nae a sten i jejich zastaral postupy.
Z toho plyne jaksi posloupnost, kde nejprve hledat informace:
1. IKAR
2. SLF, AINEVA, ANENA,
3. nrodn stediska lavinov prevence HS
4. asociace horskch vdc
5. dvryhodn chatai (pozor napklad na Terynku )
NIKDY SE ALE NEPOKOUEJTE ZSKVAT INFORMACE U AMATR!!!
Pnov, oba dva mte telefon na mne (a te i mail) a pokud chcete OPISOVAT MOJE lnky (a sem tam pehodit slovosled) a bohuel sem tam doplnit jaksi sv vplody, zavolejte mi. Nevad mi, e se MOJE lnky pod jinmi jmny autor (nepotebuju se producrovat na NETu nap. sedc ve vrtulnku). Vad mi, e je PRZNTE svmi vplody, e vynechvte podstatn vci, e ... e tm podsouvte ostatnm lidem opt zm nesmysl a omyl proti kterm se snam bojovat. NEBUTE JAKO TUREK! BDTE!
Mm npad, napite vdycky svj/mj pamflet a j pak vzpt napu svj s recenz na Vae/moje dlko. Bude to mt alespo vznam na poukzn na vit omyly u ns a ve Vaich pedstavch.
Hur! Mm trojitou radost. 1) J a Frenky se po letech anonymity konen pedstavil. 2) Msto nadvek nabz spoluprci. 3) V jeho seznamu blbc u je i Zoban a Bednak - dostal jsem se do dobr spolenosti.
1.U po tvm prvnm pokusu o lnek (o Glockneru) jsem ti poslal doplujc informace s naivn pedstavou, e to k nemu bude
2. Spoluprci a s tebou? Radi si vem do Pece navc jet stan, protoe pokud bude mt blb kecy, nebude mt kde spt
3. J nemm a nehodlm si zakldat dn seznamy blbc (a rozhodn bych do nj nezaadil nkoho, kdo se sna jinm pomoc). Co se o tob ale ct ned
asi budu muset pehodnotit svoji obvyklou praxi, kdy automaticky pedpokldm, e za debiln pezdvkou a anonymnm machrovnm na webu se skrv podivuhodn potetnec. V relu jsi mi na Dvn pipadal docela rozumnej.
obvm se, e tady dochz k zsadnmu nepochopen smyslu KT (a nejen jeho) lnk. pedstava, e kad lnek m absolutn pesn informovat a vychovvat je na rovni pedstav o jikovi nadlujcm pod stromeek. dejme tomu by to mohlo platit u materil vydvanch njakou instituc (kupkladu horosvazem). a rejpnu si: pro je ten tvj tydlnej lnek (pravdpodobn nejlep z toho s m jsem se zatm setkal) na ukrytm webu jaksi pjovny lodk, kde ho prakticky nikdo nenajde?
kdy lovk publikuje, tak to dl proto, e mu to pin zisk. me to bejt jednak pmej finann zisk (e nkdo za lnek zaplat). tady (u KT nebo Zobanovejch lnk) to sp bude njakej zisk nepmej, teba e autor vstoup do podvdom ir odborn veejnosti a lpe se mu budou prodvat dal lnky, hlsit tudenti do horokoliky nebo honit mecenov na vysok kopce. Ziskem me bt nkdy i uspokojen z dobe vykonan prce, respekt od kamard, ale me to bt i zhanoben protivnka, vytahovn se atd... (zkuste se kadej zaadit).
Hur! Mm trojitou radost. 1) J a Frenky se po letech anonymity konen pedstavil. 2) Msto nadvek nabz spoluprci. 3) V jeho seznamu blbc u je i Zoban a Bednak - dostal jsem se do dobr spolenosti.
Cau Viktore a....Frenky a vubec vsichni*
Nejsem sice priznivcem webovych debat typu ....., ale fakt musim reagovat, nebot se me to tady nejak nelibi. Clanek napsal Zoban a pouzil v nem (samozrejme s mym svolenim) i nejake fotecky a cele me to dal k precteni. Jelikoz v nem nejsou zadne zasadni chyby a myslim si , ze informovat lezce je bohuliba cinnost, rekl jsem ano. Rikas ze clanek je okopceny od tebe. Nevim z jakych zdroju Radek cerpal, ale nakonec je mas uvedeny i pod clankem, kde je zminen i tvuj clanek v OUTDOORU ( mimochodem si myslim ze velice zdarily), takze nechapu ze se te tak strasne dotyka, ze i slovosled (urcite mas na mysli druhy snehu) je stejny. No a navic, kdyz mam pred sebou polozene prelozene skripta a clanky z IKARU a SLF v Davosu (ktere zminujes) atd. , tak mi to pripada taky nejak povedome :-))). Taky jsi z nich cerpal a cerpaji vsichni, protoze opravdovy vyzkum snehu se a lavin se dela tammmmm. Pravdu mas v tom, ze se snazi o lavinach psat kazdy a ne vzdy je to OK. Ovsem to, ze lavinam se venuje jen a jen Viktor Korizek a Frenky se me taky zda trosku pritazene za vlasy. Tim ovsem nechci nejak zpochybnit tvoje zkusenosti a znalosti. Nebo ze by v tom bylo neco jineho? Hmm, v dnesni trzni dobe....
Kdyz jsme spolu sedeli (i se Zobanem) na Devine v Modrem dole a plkali jsme, nebyl jsi takovy nabrouseny a nerikal jsi Ekperti :-)))
No, dost jiz bylo plkani a jdu se nabalit na Kurz do Tater (klidne prijed a uvidis). A k tvoji adrese. Dvakrat jsem ti posilal fotky, co mam od tebe pujcene a dvakrat me dosli zpatky s poznamkou ze sis je nevyzvednul. Takze budu si muset udelat cestu ze Slovenskych hor do Krkonos, a dat ti je osobne. Urcite by jsme dobre pokecali (pokud bys me ovsem nedal snist Frenkymu). Maily jsem ti psal asi tri, ale ani na jeden jsi neodpovedel, takze fakt nevim. Telefon taky nekolikrat ovsem na Devine je prece shit signal.
Koncim HOWG a slibuji, ze do debaty na webu se jiz nikdy nezapojim a radsi pujdu sledovat Metamorfozu :-))
Kontakt na me taky mas(kdyz uz ne, tak ti ho da Dusan) a pod clankem jsou moje stranky a tam je mail.
Cauky
P.S. S usmevem vstric dalsim pruserum
Jak ji jsem pedeslal, u jsem to nkde na webu etl a mm pocit, e "autor" provedl pouze CTRL + C. Ale pesto je to vznamn poin, umstit star lnek na Lezce. Jinak mon podotknout, e nejlep je prevence. Osobn bych alespo zmnil pieps, sondu a lopatku, dobrou informovanost od pomr znalch, info u horsk o lavinovm nebezpe (obas vyhlauj vy stupe kvli przdninm a tak - nekecm, jednou mi borec k, no dali jsme trojku, kvli vkenkm, ale jinak je to v pohod), a pak st, ptt se, zkouet a doufat, e naplnte pytel zkuenost dv ne vyerpte pytel se testm. A hlavn se uit z chyb jinch, nemte tolik ivot. Ale klidn piznvm, e se taky proheuji proti nkterm zsadm a deep pev zdrav rozum. Na zvr podotkm, e ono pln nejlep je sedt doma na zadku, ale pak nechpu pro si vbec nkdo te Lezce.
Jak ji jsem pedeslal, u jsem to nkde na webu etl a mm pocit, e "autor" provedl pouze CTRL + C. Ale pesto je to vznamn poin, umstit star lnek na Lezce. Jinak mon podotknout, e nejlep je prevence. Osobn bych alespo zmnil pieps, sondu a lopatku, dobrou informovanost od pomr znalch, info u horsk o lavinovm nebezpe (obas vyhlauj vy stupe kvli przdninm a tak - nekecm, jednou mi borec k, no dali jsme trojku, kvli vkenkm, ale jinak je to v pohod), a pak st, ptt se, zkouet a doufat, e naplnte pytel zkuenost dv ne vyerpte pytel se testm. A hlavn se uit z chyb jinch, nemte tolik ivot. Ale klidn piznvm, e se taky proheuji proti nkterm zsadm a deep pev zdrav rozum. Na zvr podotkm, e ono pln nejlep je sedt doma na zadku, ale pak nechpu pro si vbec nkdo te Lezce.
Naozaj, odkial je to opisane? Neni tam uveden zadny zdroj, ale podle obrazku a textu je jasne, ze to nekdo skoro cele odnekud okopiroval...
"Lavnov prevencia a manarstvo rizika" - uz tam chybi enom manazerstvo nehod a urazov ako v knihe Stefana Wintera: Skialpinismus
Mohol by mi niekto vysvetlit o co islo tym Cechom v Parichvoste??Byvam v LM a chodim skialpovat do Zapadnych Tatier,ale po tej nehode ich ochrancovia prirodi velmi strazia.Na co sa trepali hore,ked im Horska sluzba jasne povedala nech tam nechodia.Koli takymto blaznom potom nemame kde chodit skialpovat.Myslim ze to je najvacsia chyba vas Cechov.Myslite si ze ste najvacsi krali a ze vam sa nemoze nic stat ,ale len za posledny mesiac zomreli v Tatrach 4 Cesi. Nezabudajte ze najlepsia prevencia pred lavinou je dodrziavat zakazy.
Asi spadm pod oznaen ech, take Ti mohu ci, e moje vina to nen. U nkolik let jezdm radji do Alp, kde nemm ten pocit, e tam nkomu vadm. Tak negeneralizuj.
Ale pokud Ti lezou na nervy ochrani (Slovci, abych pijal Tvj nrodnostn princip), tak vz, e m tak.
Jen poznmka - nejlep prevence ped lavinou je zstat mimo hory. Dodren zkaz jenom sniuje riziko (pokud jsou ty zkazy k nemu - nap. v Taurch o vnocch jsme vidli vybledl cedule na zatku dol, co tam vis celou zimu, a je, jak je).
Sorry, ale nevim, proc by komu meli lezt na nervy ochranari (pausalne), mozna tak ti blbejsi ochranari. Neslysel jsem o nikom, kdo by si stezoval napr. v polskych tatrach.
Jinak, zcela mimochodem, k diskuzi, ktera se tady rozvinula mi nejak chybi vyjadreni od bednarika a zobana...
Ji mnoho destek let, bojuj tatrant o to, aby do Tater: a) tam jezdilo hodn lid a bylo to svtov centrum turistiky. b) aby tam nikdo nechodil a neniil to. Tahle dv, tko sluiten pn se prosazuj zrove. Pi doasnm spchu jednoho z pn se pak ple nad nespchem druhho.
Na F-Ch pomez, nad Brlovicema a amonicema je kopec Montblank. Kad rok se tam pozabj pr destek lid, a zrannch je hafo. Zchrani odv iv do nemocnic, mrtv do mrnic a faktry poslaj pojiovnm, malebn vesniky ij z turist a horolezc a nijak se neznepokojuj. Pedpovdi poas se ti dostane, prvodce si me zaplatit a jinak-jse peci svprvnej.
Peetl jsem si lnek lavina, plus vtinu dalch pspvk (ale vtinou kec) a nestam se divit kolik tento, n patn lnek vzbudil emoc. lnek byl uren pro ns, kte o tom nic nevme a chceme se pouit. Chtl jsem vzt nco rozumu i z pspvk k tomuto tmatu, ale dovdl jsem se pouze, e ti kte padaj do lavin kad vkend si zaali vyizovat sv citov problmy pod tmto lnkem. Jist Vs pspvki neurazm, kdy eknu e jak vlda a poslanci tac lid. Jin pirovnn m a ani nenapad. Lidem se prost nezavd.
Mrky
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Pravidlo slo 1
Ano, iv!