Ve dvou předešlých dílech jsme se snažili poskytnout základní informaci o lavinách a jak se chovat abychom se do té nepříjemné situace, kdy vše není pod kontrolou, vůbec nedostali.

Pokud se tak stane, je pořád ještě vcelku slušná pravděpodobnost, že se dá i z takového průseru jako je lavina vyváznout jakž takž beze ztráty kytičky. Bohužel určité procento šanci vyváznout už nedostane, proto jen tak pro srandu to raději nikdy nezkoušejte.

Tento článek není a neklade si za ambice být zcela odborným textem. Obsah je vstupem a nezbytným minimem pro proniknutí do problematiky. Pokud se chcete pohybovat bezpečně v zimních horách je další studium a případně absolvování lavinových kurzů velmi vhodné.

Nezbytný obsah vybavení

Pokud vyrážíte na lyžařskou, nebo lezeckou túru i do pouze potenciálně lavinézního prostoru, mějte vždy kompletní vybavení a buďte na možnou nehodu připraveni. Obzvláště mne pobavil jeden příspěvek na freeride.cz, kde dotyčný popisoval úžasný terén v kterém prostě laviny nikdy spadnout nemůže. Nevím jak by to vysvětloval mému kamarádovi, přes kterého v této naší domovské oblasti přejel jeden mírně naložený vlak sněhu a kupodivu ani jednou nezahoukal. Byla to dolina kde jsme si tehdy mysleli, že tam nic spadnout nemůže a že by měl někdo pipák, sondu, nebo lopatu...

Takže co od té doby rozhodně nechybí v batohu a na těle

lavinový vysílač a vyhledávač

mobilní telefon

lavinová sonda

kvalitní lopata

lékárna

izofólie

žďárák

4 x karabina

2x 1,5 m , 1x 3m a 1x 5m prusik 6 mm

nůž a čelovka


Obr.1.: Batoh s veškerým potřebným vybavením, včetně oblečení, svačiny a termosky váží cca 7 kg, je to moc, nebo málo?

Pročpak to všechno?

Prostě proto, že to budete v 99 % nosit zcela zbytečně na zádech a u sebe, ale v tom 1 % se Vám to bude zatraceně hodit. K tomu co na co a jak:

Lavinový vysílač a vyhledávač

Všechny vysílače které jsou dnes k dostání na trhu fungují na principu šíření elektromagnetických vln o frekvenci 457 kHz. Můžete se setkat se dvěma základními typy.

Analogový přístroj

má pouze jednu anténu, je založen na zesilování signálu

zpravidla má menší energetickou náročnost

není schopen přesně určit směr k zasypanému

je přesnější v dohledávce pod 3 m od zasypaného

Digitální přístroj

má dvě, nebo tři antény

určuje přesně vzdálenost i směr k zasypanému

u některých typů v současné době problémy s dohledávkou pod 3m od zasypaného

celkově větší energetická náročnost


Obr.2.: Vyhledávače zleva:

Ortovox F1: klasický, velmi spolehlivý přístroj, velmi oblíbený pro svou jednoduchost

Ortovox M1: analogový vyhledávač s digitálním displejem, nepříliš vyvedený přístroj

Arva: analogový vyhledávač s digitálním displejem, velmi jednoduchá obsluha a snadné zacházení, ideální pro začátečníky a výuku, nevýhodou je možnost vybití ve vypnutém stavu v batohu

BCA Tracker: v současnosti nejlepší digitální vyhledávač, určuje směr až k zasypanému, korekce signálu při více zasypaných, diodový displej

Baryvox Mammut: velmi malý digitál, perfektní v při určení směru, horší manipulace při dohledávce, velmi náchylný na nárazy, poměrněsložité ovládání

Ortovox X1: digitál s diodovým displejem, nejhorší stabilita signálu podle testů DAV

Stubai Pieps: tří anténový digitál, v současnosti novinka, první reakce veskrze kladné

Mobilní telefon

Většina pohoří v Evropě je v současné době pokryta signálem operátorů. V případě nehody je možné neprodleně informovat záchranou službu.

Lavinová sonda a lopata

Sondu potřebujeme pro určení hloubky zasypání a polohy těla postiženého. Bez kvalitní lopaty může být vyproštění z laviniště nemožné. Časté jsou dnes plastové lopaty (viz.obrázek), nicméně plech je plech a drží rozhodně víc. Celkem levné a dostupné jsou lopaty BCA,Ocůn, Nicimpex, dražší potom třeba Ortovox. U sondy pozor na dostatečnou tuhost. Lehké a levné sondy tvrdším vrstvám sněhu uhýbají, kevlarovou sondu jsem už viděl zlomenou.

Lékárna, izofólie, žďárák

Prostředky jimiž provedeme základní ošetření postiženého a zajistíme jeho co nejlepší tepelnou izolaci.

Karabiny a smyčky

Pomocí karabina smyček jsme schopni v případě nouze transportovat postiženého.

Nůž a čelovka

Dvě věci, které by pro svou funkčnost neměly chybět v žádném batohu

Lavinové nehody

Na vzniku lavinových nehod se podílí několik faktorů. Pokud bychom chtěli stručné definování, můžeme za tři základní prvky označit:

terén

aktuální podmínky

člověk

Ze stálého vyhodnocování těchto tří faktorů vychází i strategie 3x3 W. Müntera, o té ale dnes řeč nebude.

Jedním z faktorů určujících podmínky je stupeň lavinového nebezpečí. Je vždy uváděn na informačních stránkách o oblasti, případně na stránkách záchranné služby v oblasti. Stupnice je pětidílná, kdy stupeň jedna znamená nejmírnější riziko a stupeň pět riziko největší. Riziko je ale při pohybu v zimním horském terénu vždy, jak ukáže i následující graf nehod a lavinového nebezpečí.



Z tohoto grafu zahrnujícího lavinové nehody registrované týmem S. Harvey ve švýcarském Davosu zcela jasně vyplývá jako nejnebezpečnější třetí stupeň lavinového nebezpečí. Podmínky už nejsou v pohodě, ale zase na druhou stranu není tak špatně, abychom nevyrazili, že... Můžete si povšimnout, že pouze jedno procento nehod je při pátém stupni a i zde se nejednalo o nehody při lezení a lyžování, ale údolní laviny, které zasáhly obydlená údolí. Současně si prosím povšimněte 6% u stupně jedna. Je to sice malé procento, ale je tam. Proto ten důraz na to, aby jste měli vybavení pro řešení lavinové nehody vždy u sebe.

Co se týče terénu jako dva hlavní faktory určujeme expozici svahu a jeho sklon.

Posledním faktorem je pak člověk. Záleží kolik se nás na svahu pohybuje a především jak se v ohroženém terénu pohybujeme.

Podrobnější informace o faktoru expozice svahu, sklonu a lidském faktoru byly uvedeny v minulých dílech.

Takže teď zkusíme krok za krokem od zahájení túry až po řešení průseru...

Doma se připravuji na túru

připravím si plánované trasy, zjistím nejstrmější sklon túry, orientační body

telefonicky, nebo na internetu www.slf.ch, www.hory.sk zjistím aktuální lavinovou situaci a předpověď, také si zjistím předpověď počasí

kolik nás půjde a jaká je dovednost mých společníků

Zahajuji túru, při níž je možný pohyb v terénu ohroženém lavinami

provedu kontrolu vybavení

provedu kontrolu správné funkčnosti vyhledávače a po dobu túry vyhledávač nevypínám (vždy také kontroluji dostatečnou kapacitu baterií)

posoudím aktuální podmínky, zda odpovídají předpovědi, toto posuzování v průběhu túry provádím stále, včetně aktuální kondice zúčastněných


Provedení kontroly:
Jeden člen skupiny poodejde a přepne do vysílacího módu. Ostatní kolem něj postupně procházejí ve vyhledávacím módu a on kontroluje zachycení svého signálu. Po té přepnou ostatní na vysílání a ten který vysílal ,„vyhledává“.Pokud všechny kontrolované přístroje správně fungují, přepne i svůj do vysílání. Všichni mají zkontrolovaný vysílací i vyhledávací mód.

Vstupuji do lavinou ohroženého terénu

odstraním bezpečnostní řemínky z vázání

odepnu si prsní a bederní přezku na batohu

hole držím volně v ruce, bez navlečených řemínků

obléknu si bundu a zapnu odvětrávací otvory

Batoh?: Zde se názory rozcházejí. Někteří odborníci radí batoh vždy odhodit, nicméně pokud je batoh lehký, ale přitom velký, může naši šanci udržení na povrchu laviny zvýšit. Pokud je ovšem těžký, může nám pomoci do nižších pater nánosu. Kde je ta hranice, velikosti a váhy je velmi těžké definovat.

Samozřejmě optimální je lavinový ABS, nicméně zatím jsem se s ním u nás především pro jeho cenu (přes 20.000) nesetkal.

Ocitnul jsem se v oblasti vzniku laviny a sníh pode mnou ujíždí, nebo se na mně shora řítí.

pokud je to možné snažím se lavině, nebo utéct ujet do strany Vždy budete rychlejší šikmo svahem dolů, než napříč)

pokud jsem se dostal do vířícího sněhu masy laviny, jsem v pr...., ale pořád se dá něco dělat. V tomto případě se snažím zmítáním připomínajícím plavání udržet na povrchu a především vykutálet se do strany z hlavního proudu.

v okamžiku kdy lavina začne zpomalovat a nejsem na povrchu, tak to je opravdu špatné. Každopádně pokud jste neztratili vědomí v průběhu „jízdy“, snažte se dostat ruce před obličej a utvořit si dýchací kapsu. Stočení těla do klubíčka a získání co největší prostoru pro Váš hrudník také zvýší šanci.

Poznámka z vlastní zkušenosti: Pokud jedete, nedá se příliš o kontrole vašeho počínání hovořit. Jste pouze mrňavý zvířátko bojující o život. Co se týče zjišťování orientace slinou, nebo jiné bajky jsou náhody s téměř nula procentní pravděpodobností. Vědomí postižení zpravidla ztrácejí téměř okamžitě.


obr.3.: svah se dal pod lyžařem do pohybu, měl štěstí a jízdou ze svahu šikmo dolů se mu podařilo z laviny vyjet

V tuto chvíli začíná běžet čas, je ho neúprosně málo a to jak to dopadne je už v rukou jiných lidí.

Přežití zasypání lavinou

Pokud jsme zasaženi lavinou jsme ohrožení třemi mechanismy úrazu:

mechanický úraz v lavině v průběhu pádu

udušení

podchlazení

Pokud opět použiji statistiku S. Harvey, vypadá procentuelní rozložení mrtvých a přeživších u lavinových nehod následovně.



Asi jste si správně povšimnuli, že u všech stupňů lavinového nebezpečí nepřesahují mrtví polovinu postižených. Pokud bychom vycházeli ze statistiky Tatranské, vypadalo by to trochu jinak. Těch mrtvých by bylo mnohem víc.

Proč?

Jednak rozhoduje terén, kdy v oblasti Tater jsou častější vážné mechanické úrazy a také vybavení. Průměr za sledované období byl u mrtvých ve Švýcarsku nižší než v 60. letech a to i přesto, že skitouringu a volnému lyžování se věnuje více lidí. U nás bohužel základní vybavení pro řešení lavinové nehody u většiny lidí stále chybí. Se zvyšujícím se počtem aktivních lidí proto narůstá i procento raněných a mrtvích.

Pokud rozvineme možnosti přežití v lavině, můžeme si je ukázat na následujícím grafu. Z něho nám také vyplyne, proč je vybavení a kamarádská pomoc v prvních minutách tak důležitá. Stejně jako nám následně i vyplynou rizika při nalezení zasypaného v určité fázi.



t 0 – 1 min

Zpravidla vlastní „jízda“ v lavině, nebo zasypání. V tomto okamžiku zahyne 7% postižených. Vinou je mechanický úraz neslučitelný se životem. Jediné co můžeme ovlivnit je ochrana nejzranitelnějšího místa těla – hlavy. I proto je velmi dobré používat helmu.

t 0 – 18 min: Fáze přežití

Zde se zpravidla rozhoduje o všem. Pokud nedošlo k vážnému zranění přežívá do 18 min po zasypání 90% postižených.

V této fázi je nezbytné postiženého co nejrychleji lokalizovat a uvolnit ze sněhového závalu. Prvořadým rizikem je zde udušení! Z toho nám vyplývá Rychle nalézt – rychle vykopat.

t 18 – 35 min.: Fáze dušení

V tomto čase umírají všichni zasypaní bez vzduchové kapsy. Za vzduchovou kapsu považujeme jakýkoliv prostor před ústy a nosem, případně i pokud má postižený volné dýchací cesty. Termín žádná vzduchová kapsa se používá pouze pokud je ústní dutina a nos vyplněna sněhem, nebo zvratky. Prostor v němž předpokládáme vzduchovou kapsu uvolňujeme vždy rukou a nikoli lopatou. Lopata by mohla tuto cennou a křehkou informaci zničit.

Prvořadým rizikem je stále ještě udušení, ale pomalu se připojuje s každou minutou i riziko podchlazení. Proto zde začíná platit: Rychle nalézt – rychle uvolnit dýchací cesty- opatrně uvolnit ze závalu.

Přežití jedince v této fázi závisí na kombinaci jeho individuální dispozici, velikosti vzduchové kapsy, hustotě sněhu a dalších doposud ne zcela objasněných faktorech. 35 minuty se dožívá 30% zasypaných.

t 35 – 90 min: Latentní fáze

V tomto čase je možné ještě přežít při dostatečně velké vzduchové kapse. Je to čas kdy se zpravidla dostává na záchranáře. V této fázi jsou informace o vzduchové kapse ještě důležitější, než ve fázi dušení.

Jako hlavní riziko stále hodnotíme udušení, ale s každou další minutou stále víc narůstá riziko podchlazení.

Pokud postiženého nalezneme, velmi opatrně je vyprostíme. Základem je nalézt – uvolnit dýchací cesty – velmi opatrně a pomalu vyprostit.

t 90 – 120

Většina doposud přeživších umírá i se vzduchovou kapsou na udušení a podchlazení. 120 minutu přežívají pouze cca 3% postižených.

t 120 - ...

Pokud se postižený dožil 120 minuty je vcelku slušná pravděpodobnost, že přežije i delší časový úsek. Není ohrožen udušením, zpravidla má „otevřenou vzduchovou kapsu“, tedy vzduchovou kapsu spojenou s okolním volným prostředím. Jednak má tedy přísun vzduchu a také tato výměna vzduchu zabraňuje podchlazení těla pod kritickou mez.

Hlavním rizikem je zde jednoznačně podchlazení.

Nejdéle doložené přežití v lavině ve Vysokých Tatrách 1952 Čestmír Harníček 22 hodin. Předloni jsem zachytil něco o 38 hodinách v lavině v Peru, nicméně bohužel tyto dlouhé časy jsou opravdu výjimkou a nikoli pravidlem.

Z uvedených odstavců tedy zcela jasně vyplývá, že pokud chceme postiženému pomoci je rozhodujících prvních 15 minut. Jedinou skutečnou šancí je pro nás lavinový vysílač a vyhledávač. U všech ostatních vyhledávacích metod je úspěch pod 18, kritickou minutu náhodou.

Pro příklad si uvedeme řešení lavinové nehody, pokud máme odpovídající vybavení a pokud nikoli.

Řešení lavinové postižený, jeden záchrance při odpovídajícím vybavení

1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe
2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, pokud je to možné obě místa označ je označ
3) prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu
4) přepni svůj vyhledávač do vyhledávacího módu a zahaj primární fázi hledání
5) zachytil jsi signál, přecházíš na sekundární fázi hledání
6) jsi v oblasti postiženého,proveď dohledání, sondou si označ postiženého (zjistíš přesnou hloubku zasypání)
7) sondu s pozitivním kontaktem nikdy nevytahuj
8) ze strany začni kopat záchranou jámu, aby jsi nepoškodil vzduchovou kapsu
9) co nejrychleji se snaž uvolnit dýchací cesty, uvolnit zraněného ze závalu
10) rychle uvolni, nicméně pozor na rizika poranění, zejména páteř!
11) zajisti vitální funkce postiženého
12) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře
13) v případě zranění proveď základní ošetření a zajištění proti chladu, na vyšetření do nemocnice by měl postižený vždy
14) jen v opravdu nezbytném případě zahaj nouzový transport

Pozor zejména na zařazení kroku 12. Pokud je laviniště rizikové (což je v 90%) a tím, že jdu zachraňovat vstupuji do rizika, kontaktuji záchranáře jako v průběhu kroku 2 a 3. Vaše bezpečnost je prvořadá. Mrtví, nebo zranění nikomu nepomůžete, tím spíše pokud o vás nikdo neví.

Pozor na telefonát a jeho pořadí, je možné, že na dolním konci laviniště nebudete mít signál!

Při hloubce zasypání postiženého cca 1 m, se dá stihnout kroky 1 – 10 kolem cca 5 – 15 min. podle složitosti terénu.


Obr.4.: Pro další pátrání nám pomůže pokud jsme schopni určit bod stržení a bod zmizení (V) postiženého. Následuje primární fáze hledání vedoucí k zachycení prvního signálu postiženého.


Obr.5.: Sekundární fáze vyhledávání, zachytili jsme signál postiženého a podle pokynů lavinového vyhledávače lokalizujeme prostor s nejsilnějším signálem.

V tomto prostoru provedeme dohledání

pokud jsme blíž než 10 m přiblížíme vysílač zcela ke sněhu

vyhledáváčem pohybujeme pomalu a plynule

při dohledání necháváme vysílač stále v ose nejsilnějšího signálu

do kříže si označíme místa slábnutí nejsilnějšího signálu

do středu toho prostoru vpichujeme první sondu kolmo na povrch

pokud není pozitivní, podrobně sondujeme spirálovitě od tohoto bodu okolo

pozitivní sondu nikdy nevytahuji!

Řešení nehody z hlediska 1 záchrance, 1 postižený bez odpovídajícího vybavení

1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe
2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, případně je označ
3) prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu
4) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře
5) důkladně prohlédni laviniště ze závětrné strany, nikde si v prostoru laviniště nesedej, ani neodkládej své věci! Vytvořil by jsi klamné pachové stopy pro psa.
6) pokus se holí prosondovat místa v potenciální dráze postiženého, lavina se chová jako tekoucí voda, vytváří „vracáky“ za stromy a pod výraznějšími skalami, postižený může být právě v těchto místech
7) po příchodu záchranářů co nejpřesněji urči místo stržení a místo zmizení postiženého
8) doufej, že ještě není pozdě...

Nejrychlejší možný časový sled záchrany záchranáři.

t 5 min – kontakt záchranné služby
t 10 min – startuje vrtulník
t 20 min – záchranář se psem na laviništi
t 25 min – pes lokalizuje postiženého
t 30 min – uvolnění dýchacích cest postiženého

Pokud se ti nezadařilo kontaktovat záchranáře telefonem, jdi pro pomoc až pokud máš jistotu, že jsi laviniště skutečně důkladně prohlédnul.

Pravděpodobnost přežití v tomto případě něco přes 30%, pravděpodobnost že akce bude trvat déle výrazně vyšší.
Riziko, že se nedovoláte, protože nemáte signál.
Riziko, že počasí nedovolí start vrtulníku.
Riziko, že není dostupný lavinový pes.

Pokud používáte telefon pro přivolání pomoci, vždy dodržte dané schéma hovoru a nezahlcujte zbytečnými podrobnostmi. Stále běží čas.

Doporučené schéma hovoru:

1) Kdo volá a vaše telefonní číslo
2) Kdo je postižený a kolik – počet postižených, pohlaví, jméno
3) Kde se nehoda stala – místo, významné orientační body, nadmořská výška, GPS
4) Kdy se nehoda stala – čas
5) Jak je postižený – mechanismus úrazu (pád, lavina,...)
6) Stav postiženého – vědomí, dýchání, oběh, bolest,pohyblivost
7) Doplňující informace – aktuální podmínky, počasí
8) Zodpověz všechny dotazy a zavěs až jako poslední

Pokud nenavážete kontakt se záchranáři a hrozí rapidní zhoršování stavu zraněného až pak volíme nouzový transport. Jedná se o skutečně krajní variantu, každý nouzový transport může zraněnému ublížit! V zimě je to snazší, protože se sebou máme často lyže a další drobnosti.

Nouzové sáně z lyží

Budeme potřebovat:

prusiky 6mm: 2 x 1,5 m, 1 x 3 m, 1 x 5 m

dvě lyžařské hůlky

jeden pár lyží

žďárák

batoh

případně další smyčky, lano pro fixaci zraněného a zajištění svozu

Možnost první – lyže mají ve špičce a patce odvrtané otvory, stejně jako jsou otvory odvrtané i na koncích štýlka od lopaty.

1) zablokujeme brzdičky, aby nebránily jízdě lyže
2) vyvážeme špičky lyží do předního kotevního bodu pomocí listu lopaty a jednoho 1,5 m prusiku



3) vyvážeme patky lyží pomocí násady lopaty a jednoho 1,5 m prusiku



4) připravíme si do předního úvazu jeden konec holí



5) pomocí 3 m prusiku vypneme čelní a zadní úvaz k sobě, máme vytvořený základní tuhý rám

3m prusik ukotvíme na čelní straně



po té jej pomocí vůdcovského uzlu a protažené kladky vypneme ke kotvení násady lopaty



6) po vnější straně lyží zafixujeme hole



7) a od špiček pomocí 5m prusiku vytvoříme nosný výplet



8) vyprázdníme jeden batoh,rozepneme bederák a rameňáky, které podvlečeme pod hole



9) rozložíme žďárák a lůžko vysteleme rezervním oblečením, izofólií, v nejoptimálnějším případě připravíme termozábal. Uložíme zraněného, zabalíme ho a zafixujeme pomocí bederáku a rameňáků batohu, další smyčkou, nebo lanem. V případě bezvědomí transportujeme vždy ve stabilizované poloze!



K zafixování zraněného použijeme další smyčky nebo lano, které propleteme kolem hůlek v saních.

10) na čelní a zadní saně saní máme vytažené smyčky jejichž pomocí jsme schopni saně ovládat, pro stoprocentní obsluhu je zapotřebí alespoň tři osoby. Jedna vepředu, dvě po stranách vzadu.

Pokud nemáte odvrtané špičky a patky, použijte na kotvení na špičkách karabiny a na zadní straně násadu upevněte za vázání.




To je konec přátelé!

Pro tuto chvíli je to ode mne vše a přeji Vám, aby jste žádnou ze zde získaných informací nemuseli aplikovat v reálné praxi.

Komu nestačí tato „lidová“ forma, doporučuji články V. Kořízka, které by se měli v nejbližší době objevit na www.horskyvudce.com , a které jsou zcela odborné a úplné.

Použitá literatura:
W.Münter: 3x3 Lawinen, Pohl und Schellhammer – Garmisch-Partenkirchen, 3. vydání,2003
Stefan Winter: Skialpinismus, Kopp, 1. vydání, 2002
P.Schubert, P.Stückl: Alpin-Lehrplan Band 5, Sicherheit am Berg, München, 2000
S.Harvey: http://wa.slf.ch/unfaelle/LawRisikoBulletin.pdf

Užitečné texty:
Obecná zdravověda pro instruktory horolezectví

http://www.vpro.cz/mk/ucebni_texty/zdravoveda/osnova.htm

Užitečné weby:
www.hory.sk - informace o předpovědi počasí, aktuálních podmínkách na slovenských horách a lavinové předpovědi, výstrahy horské služby na Slovensku
www.slf.ch - stránky švýcarské lavinové služby, přes prolinkování lez získat informace o lavinách a jejich riziku v celé Evropě

Možné kurzy a služby horských vůdců:
www.horskyvudce.com
www.climbingschool.cz