Nejvt msto je samotn Aosta, kter je asi uprosted celho dol a d se zde nakoupit nebo navtvit klasick italsk pizzerie. Hned po pjezdu jsme navtvili vmalm msteku Pollone Alberta, a to na jeho bouldrovce, kter je podle nho men trninkov stnka.
Musm jen tak pro zajmavost podotknout, e takovou bouldrovku u ns vesku nemme, co se do velikosti i vky a kvality profilu te. Zde jsme si domluvili pln, kter oblasti a sektory nm Albi uke a co stoj za to vidt nebo lzt.
Mstn materil je vhradn ula neboli granit, vcemn jemnj struktury krystal shndo- erveno-zelenou barvou, kter se mixuj navzjem. A na jedinou oblast, kter je zAlbiho dlny, ta posledn a prv tam se vrtaj projekty, ta je zvpence t nejvy kvality.
Prvn msto nvtvy bylo hned na zatku dol se jmnem Gressoney vnadmosk vce 1700 metr. Ve svahu nad vesnic je ndhern vysok ulov stna, zkter pad vodopd. Vechny cesty jsou zde naturln a to vobtnostech od 6b a po 8c+, vdlkch okolo 30 ale i 40 metr.
Opravdu ndhern okoln proda a zasnen kopce vokol dodvaj zvltn atmosfru. Stna je otoena na severozpad, take zde svt a odpoledne. Ideln je nvtva vobdob erven a z. Opravdu krsn cesty sice stvrd klasou, za to, ale struktura granitu ze spoustou lit a oblin. Dal oblast bylo zvltn msto znzvem Cubo. Star klasick oblast, kde jsou rozesety ulov kameny vlese a je zde oitna a pelezena spousta pevislch bouldr vech klasifikac.
Byly zde nedvno italsk zvody, nco jako mal Mello blocco. Nad tmto leskem se nachz monstrzn obrovsk kmen okolo 25 m vky, zjedn strany docela dost pevisl. Ze zadn mn pevisl a poloen s cestami nejleh klasy 4-5a.
Nikdy pedtm jsem nco podobnho nevidl. Vtina cest sice nen naturln a nezdka jsou zde chyty sekan nebo pouit sika. Jenome sportovn srdce zaples nad silov-vytrvalostnmi cestami po malch litch, drkch, vklasifikacch od 6c a po 8c, ty jsou na hlavn pevisl stran.
Kmen je natoen hlavnm sektorem na severozpad, take slunce zde svt a vpozdnm odpoledni. Klasifikace je zde opravdu tvrd, asi nejtvrd jakou jsem za svj ivot potkal. Cestu vklasifikaci 8a bych jinde klidn vidl okolo 8b, a 8b nebo 8b+ bych urit upgradoval o stupe ve.
Kdy se, ale penesete mimo sla, tak si ale zalezete na skle sperfektnm tenm a opravdu jinm charakterem ne jak na vpenci.
Dle jsme navtvili dv oblasti lec nedaleko od sebe a to Sarre a Villneuve, ob star oblasti zdoby, kdy se moc neeilo sekat i ne. Ale za to svou pevislost a pjemnj klasifikac, kde 7b je 7b a 8a je srovnateln s8a vOspu nebo Arcu.
Sarre se pevisl deska 25 m vysok, je zde jedno 6c ti 7b a asi deset cest okolo 8a-8b, navc pro silky ndhern 8c+ a 9a i projekt 9a+.
Lezen je atletick vpevisu po drkch tko uchopitelnch a klasickch litch. Brzo rno zde svt, take lep je slezenm zat asi po druh hodin vletnm obdob, nebo se zde d lzt skoro cel rok, desky nikdy nezatkaj.
Druh men oblastika, nebo sektrek je nedaleko od vesnice Villneau, je star, ale za to cesty jsou zde zajmav. Zdej ula je opravdu jemn a skoro se zd, e je to pskovec. Nalevo jsou leh cesty vklasifikacch 6a-7b a napravo se stna nakln do bichovitho pevisu. Zde jsou krsn cesty 7b+, 7c+ tak 8a a jedno vytrvalostn 8b, dohromady asi patnct t잚ch cest. Tady slunce svt a vpozdnm odpoledni, daj se tedy oblasti blzko sebe kombinovat.
Na zvr jsme navtvili u zmiovanou oblast Val Sapain, kter je vpenec lehce namixovan ulou. Je opravdu vysoko poloenou oblast nad italskm mstem Courmayer.
Ve dvou tiscch metrech nad moem je ndhern stna, takov mal Ceuse. Okoln nejvy vrcholy Alp, krsn proda a opravdu klid od lidsk civilizace a spousty lezc, kter obvykle potkte vOspu nebo Arcu.
Zde je zatm pelezeno asi ticet cest vobtnostech od 7a-8c. Albi ale pracuje jako vdy a jsou zde projekty, potencil je obrovsk, as uke, co zde me vzniknout.
Nvtvou vokol Aosta Valle jsem byl pjemn pekvapen a lezen sportovnch cest m opravdu pobavilo.
Navce podle prvodce, kter jsem dostal od Albiho, je vAosta Valle vce jak 120 oblast vtinou scestami vobtnostech do 7c a spe kolmj klasick lezen na ule vobtnostech 4a - 6c, prost rj pro nevkonnostnho lezce.
Vce fotek na:
www.tomasmrazek.cz