Jedná se o monumentální vrchol nacházející se v severní části Slovinska v Savinjských Alpách. Markantně převyšuje své okolí až o 1700 metrů a vytváří tak působivou kulisu krásnému turistickému centru - městu Kranj. Ze všech stran vedou k vrcholu ostré skalnaté hřebeny. Severní stěnu brázdí několik horolezeckých cest. Částečně snad i globální oteplování nám dovolilo prohlédnout si vrcholový kříž zblízka v zimním období, v únoru roku 2008.

PRVNÍ PROCHÁZKA MASIVEM

První senzace se konala při výjezdu až několik set metrů pod chatu Dom pod Storžičem (1123 m). Jen zledovatělá, šotolinová cesta nám nedovolila vyjet až úplně k ní. Chata byla v tomto ročním období ještě zavřená, a tak padl za náš noční útulek vskutku luxusní dřevník. Brzký výstup na chatu nám ještě dovolil krásný výlet na blízký vrchol Tolsti vrh (1715 m) ležící v západní protažené rozsoše masivu nazývající se Kriška Gora. Z vrcholu byl díky jasnému počasí pěkný výhled na hřeben Koschuta, nejvyšší vrchol Karavanek Hochstuhl, maximální Triglav a především na ostrou siluetu našeho zítřejšího cíle, vrcholu Storžič. Výstup i sestup je veden stejnou cestou a zabere celkově zhruba 4,5 hod. Poslední úsek výstupu je poměrně strmý, což by při větším množství sněhu mohlo působit problémy. Voda se dá po cestě na Tolsti vrh natankovat u salaší Mala Poljana (1325 m).


Dom pod Storžičem - 1123 m

Malá Poljana a Storžič v pozadi

Pohled z Tolstého vrhu na Julské Alpy s dominantním Triglavem

Storžič ze svahu Tolstého vrhu

VÝSTUP SEVERNÍM HŘEBENEM

Ráno se nám jako vždy po nočním kuropění vstávat nechtělo, ale kolem sedmé u snídaně před chatou pozorujeme alpinisty stoupající severním kotlem, který ve své horní části přechází přímo do severní stěny. Sklidili si náš obdiv aniž bychom tušili co jsme si vybrali za cestu my. Již název Škarjev rob, jak se severní hřeben jmenuje, není přitažlivý název, nicméně se nám zdál jako "mapová normálka" ideální. V lese nad chatou s rozpaky opouštíme vyšlapanou stezku vedoucí do severního vysněženého kotle a dále již sólo pokračujeme podél značení směrem k hřebeni. Ve svém konci již dost strmě za nepříjemného boření se v zasněžené kleči. Zhruba po hodině a půl dosahujeme hřebene a po pohledu na něj nám není zrovna do zpěvu. Délka i expozice sněhové, místy skalnaté hrany je odstrašující. Dáváme se do pochodu, nejprve opět nepříjemným pásmem klečí, později přecházíme na sněhovou hranu, která je místy ostrá jak nůž. Přímo po jejím ostří, někdy traversem kvůli převějím postupujeme pod první výrazný hrb v hřebeni. Zde nasazujeme mačky, protože sním se výškou mění ve firn a postup bez nich by se stal riskantním. Překonáváme strmý hank a ještě ostřejší hranou mixovanou balvany docházíme k poslední, nejhorší části hřebene. Jedná se o posněžené skalky, které se nedají obejít a musí se překonat přímo. V létě tudy vede zajištěná cesta a jistě to není problém, ale v únoru, byť je relativně málo sněhu (50 cm), je to problém no. 1. Dva ze skupiny vzdávají přechod pro svou nebezpečnost, dva se vydáváme vzhůru. Hrana je tak ostrá a strmá, že jí nelze traversovat ani po ní jít. Musíme tedy místy rozkročmo překonat delikátnější pasáže. Přelézáme (II.UIAA) několik skalních bloků a opět rozkrok. Takto se velmi pomalu v úžasné expozici došouráme na konec hřebínku do jakéhosi úzkého sedla. Následuje travers firnem do nejvrchnější části severní stěny na vyšlapanou stopu. Úleva je značná. Toto se již zdá jako procházka. Po vydupaných schodech vycházíme vyčerpaní na vrchol k dřevěnému kříži. Slunce silně hřeje a my toho využíváme k odpočinku a regeneraci vydaných sil pro sestup. Ten vedeme již vyšlapanou cestou, která nám odspoda nevoněla pro svou zdánlivou komplikovanost. Při sestupu se ukázalo, že opak je pravdou a v zimě se jedná pravděpodobně o nejednodušší cestu na vrchol. Sestupujeme k chatě, kde nás již nedočkavě vyhlížejí kolegové. Patří jim můj dík, protože bez jejich podpory ve výstupu na hřeben, kdy nám ušetřili síly prošlapováním, by bylo dosažení vrcholu krajně nejisté.


Severní svahy Storžiče

Severní hřeben - Skarjev rob

Travers návějí na hřebeni

Druhá, strmější část hřebene vyžadovala použití maček

NADMOŘSKÁ VÝŠKA :    2132 m.n.m.
POHOŘÍ :    Savinjské Alpy
OBLAST :    Tržič, Slovinsko
VÝSTUP :    Od chaty Dom pod Storžičem - 1123 m.n.m. od severu 
OBTÍŽNOST :    3
KOLIKA DENNÍ VÝPRAVA :    4
CELKEM KM :    14,3 km
CELKEM PŘEVÝŠENÍ :    3424 metrů celkem / 1100 metrů z vých.bodu
NA TĚŽKO :    12%
DATUM VÝSTUPU :    21.2. - 24.2. 2008
TI KDO TO PŘEŽILI : PÉŤA, LÁĎA, KRÁLÍK, PEPČA

Tuto výpravu podporoval:

Další fotky a články naleznete na .


Závěrečná část hřebene Skarjev rob a nástup do severní stěny

Vrcholová část severní stěny, do které nalézáme a patrný výstup pravým žlebem

Na vrcholu Storžič (2132 m)

Storžič z údolí při odjezdu (severní tvar), vlevo hřeben Skarjev rob