Filmový festival v Teplicích nad Metují hostil o tomto víkendu Mistrovství republiky v boulderingu = YATE boulder cup či session, championship…etc.

Hola! Milí čtenáři a čtenářky okoukněte článeček o jednom malém velkém Mistrovství za sedmero horami a hranami bez chytů..…tři dva jedna….

GO!

Poslední víkend v srpnu již 27 let patří v Teplicích nad Metují filmovému festivalu. Nevím kam až sahá historie lezeckých závodů uskutečněných na tomto fesťáku, bojů o mistra republiky zde moc nebylo. Z naší špičky přijeli zřejmě všichni – až na ty jimž patří titul nejlepší boulderista of the world, ti musí bojovat o další tituly s lanem v sousedním Chuncheon. Časový průběh závodu (ale i dalšího doprovodného programu) ovlivnilo počasí, závod ale i celý fesťák pak dále ovlivňují: chlast, omamné látky, omamné ženy a znovu chlast. V sobotu ráno nikdo nevěřil, že pán Bůh je boulderista. V deštivým ránu jsme posunuli prezenčku na 12 hodinu, stěny ani chyty nám nezmokli ale šlo spíš o diváky a vše okolo… Mezi tím jsme omrkli aladina – odpol bez vody a neděle sunny day, zaměstnali lidi na kterých není vidět bahno… (hláška Mika na sebe, ten černý v předu). Bylo jasný, že finále necháme na neděli.

Kvalifikace
MČR není zábava ale hard core a oddělování siláckých zrn od zrn, pro plevy není místo. Přesto si v kvalifikaci slušně zalezli skoro všichni. Začali chlapi, nahlášeno přes 50 kusů, v izolaci skončilo 49. Zónovalo se poměrně často. Topovali ti nejlepší. V prvním boulderu si na top sáhl jen Martin Stráník, jenže mu nebyl uznán pro dotek horní hrany. To jej posunulo v celkovém pořadí kvalifikace na druhé místo za skvěle lezoucího Poláka Aleksandera Romanowskiho. Finále bylo tedy jenom pro pojídače dvou topinek, co jsem viděl Paul Juena (13. místo, jeden top) tak ten si finále svou výkonností zatím nezasloužil. Dělba zrn byla spravedlivá a regulérní. Jdeme na zrnka a zrnečka, 17 kousků by Popelka přebrala raz dva, my je přebírali přes hodinu. Z kvalifikace bab si každá odnesla nějaký ten bodík. Čára finále se skvěle utvořila za těmi, kdož osahali alespoň jednu topku. Nelly „až“ z pátého fleku, naopak bezchybně a skvěle Lenka Černá a Silva Rajfová. Hodně parádně lezla i Lucka Hrozovic a Peťa Růžičková. Nejen kvůli sportovnímu zážitku se náš tým těšil na finálka. Kdyby na závodech lezli jen ženský tak by pro nás pracovali ochotně všichni zadarmo…stojí za úvahu do příštích let.

Intermezzo
Jak již proběhlo v info před – atmosféru závodu dmýchali DJové z LážoPlážo group (pomáhali jim lahve Beefeateru). Do jejich rytmů a melodií prakticky dokonale pasovali básně, hlášky, komentáře speakera Váni. Všiml jsem si jak se často lidé pohupují do rytmů music a občas zasmějí Váňovým řečem, co pomáhalo jemu…. Mě osobně se atmosféra stáhla (a to mě neovládaly omamné látky) – snad i nej atmo co jsem kdy zažil na pohárový akci. Když nikdo nelezl tak jsem přistihl sám sebe jak mi zní hudba v uších a ten mluvič… „České dráhy zdraví Mistrovství České republiky, strojvedoucí Alois“ jedem dále.

Finále
Těžko říct jestli se počasí řídí aladinem nebo aladin počasím, hlavně že se shodovali – bez deště až do odpoledne. V deset hodin odstartovali baby. Večer jsem viděl, že se většina nenechala smést metlou lidstva a tak se hned po ránu předváděli super výkony. Nelly nenechala nic náhodě a začala krutě drtit od prvního boulderu, zde se vlastně rozhodlo o vítězce – Lucka tady nabrala pokus navíc a to ji stálo druhé místo. Na druhý boulder Krkavec nachystal vypečenou novinku AIX donut s nádory velikosti jedniček, dvojek, pětek…. Během finále zůstal top tohohle problému nepokořen (ale hned po finále jsem viděl nejeden přelez). Na velikosti záleží. Třetí boulder pln skvělých pádu z pod topu, už vylezli jen blonďaté a zrzavé zrnko. Čtvrtý boulder AIX ťapičky cosmix ukázal nej šestici, holky to tady měly o dost jednodušší – jejich výkony popoháněl krutě naspeedovaný Tomík od Brťáků (pro ty jenž ho chtějí do svého lezeckého teamu jeho číslo 77527687X).

Krutá síla a dynamika byla předpokladem k úspěchu mezi muži. Boj a selekce hned na první boulderu. Vinná stezka = druhý kousek k snědku a topinka ve veltlínských hroznech – ukázala medailisty. Hroznový chyt osahali mnozí ale jen tři udrželi, zbytek se alespoň trochu prolétl, parádní podívaná. Problém číslo 3 a nepobratelná redukce na záchodovou mísu (nebo popelník) a předposlední drsná neberoucí lišta vytrápili každýho finalistu. Zónu ve třetím boulderu pokosili všichni a pak už jen pády a lety, až na budoucího vítěze – parádičku v tahu do topu předvedl Martin Stráník (skoro jako výsměch ostatním – hey kluci jste slaboši, nebo něco jako „I am basically weak“). Čtvrtý boulder hard core do zóny jak sviň, pouze pro bílé a první dva.

Final results

Ženy

1. Nelly Kudrová
2. Lucka Hrozová
3. Lenka Černá

4. Rajfová Silvie; 5. Frühbauerová Lenka; 6. Růžičková Petra; 7. Vopatová Edita; 8. Zemanová Ajka

Muži

1. Martin Stráník
2. Romanowski Alexander
3. Chvála Jan (2. místo v ČR)
4. Stráník Štěpán (3. místo v ČR)

5. Nevělík Ondřej; 6. Přibil Jiří; 7. Kozel David; 8. Hlaváček Jakub; 9. Petečel Jaroslav; 10. Jüngling Martin; 11. Beneš Ondra; 12. Bradáč Jirka

Pán Bůh je boulderista – po skončení finále zase časem začalo pršet. Děkujeme za počkání.

 Celkové výsledky ke stažení

Materialismus
Věčná památka od Petra Kysely (viz foto), opravdu neklouzavé nafukovací karimamky od YATE a EVIčky pro ty dobré ale ne nejlepší. Stany a batohy Hannah plus Hannah iglú v izolaci. Outdoor vybavení na zpohodlnění pobytů ve skalách od HUDYsportu. Podpory se nám dostalo od Restdaye, Garra, O.K. sportu a zelenou energii dodal Chimpanzee. Soutěžilo se na chytech od AIX lezlo na Pilka šutru. Celou akci zaštítili Teplice nad Metují – MHFF, Český horolezecký svaz, YATE, Megas, Petr Maštálko. Všem srdečné díky za podporu.

Každého oko vnímá situace velice odlišně, zde jsou postřehy z jiných očí:

Postřeh 1: Přibylo na závodech krásných ženských...
Postřeh 2: Ženské by měly na příště a pro vždy lézt v rytmech samby a bosa novy od brazilské multiinstrumentální dvojice Gilberto a Getz, jak tomu bylo po zahájení jejich kvalifikace... Umocní se audiovizuální stránka věci...
Postřeh 3: Závod se obešel bez slz, snad jen pár bušících pěstiček zoufalých borců tlačících do žíněnky vzkazy a vybrané větičky jako např. "co je to za pičovinu...?"
Postřeh 4: Lajnaři lezou více, než lezci lajnujou...
Postřeh 5: Chlapcii jsou plačky s kapesníčky, ženský zatvrdily...
Postřeh 6: Lepší Primátor v hrsti, než-li sušák na celý večer...
Postřeh 7: Janovice o den více... www.usedlost-janovice.cz
Postřeh 8: Albertův bacil Alkonos usedl v Adršpachu na pramen, a představy o skutečném životě se přesunuly do srdcí individuálních opilců z přilehlého okolí...
Postřeh 9: Mr. Pilka je srdceryvně velkohubý milovník slova PARÁDA...
Postřeh 10: Kamarád Luboš od DJ Vlasti jezdí motokros bez brýlí a zásadně ve slušňáckém vohozu, obzvláště když pilotuje Transportéra Honzík... Prostě jsem Luboše ohodil jak sviň když mě tlačil z bláta. Sorry.Honza
Postřeh 11: Dešťové kapky trilkující na střeše terasy nechť na příště padají nejméně o hodinu později, tj. mezi 5-6 raní...
Postřeh 12: Kdo rozplétá Zelímu copy...?
Postřeh 13: Je Brťák skutečně piča hranatá...? Co mu vlastně šeptala kamarádka Prcek za bezhvězdné noci do ouška...a přikreslila pak dokonce i fixové srdce na čelo a bůhví kam...
Postřeh 14: Existuje těžký a lehký boulder? Nebo jen těžký a lehký boulderista? Zná svobodná mysl pojem těžký a lehký...Bertík Ajnštajnů říká, že vše je relativní...
Postřeh 15: Dokonalý boulder neexistuje, dokonalý je pouze Bůh a Všehomír...i řezka přivrutovaná na čelo Vševidoucího, neotevře třetí oko slepému boulderistovy...
Postřeh 16: Lážo Plážo!!! Paráda!
Postřeh 17: CENZUROVÁNO
Postřeh 18: Kde běhala vopice od Chimpanzee, když všem došlo, že jim už došlo...
Postřeh 19: A kdo je vlastně ten Krkavec, leze vůbec, poslední desítku vylez nejmíň před vosmy lety, vyhořelá mánička co rozfoukává popel do xichtu celýmu českýmu lezeckýmu rybníčku...
Postřeh 20: Ještě že je tu ten Zozulák, šikovnej kluk, to se musí nechat...ale hroznej kruťas a perfekcionista...
Postřeh 21: Ještě že má ten Zozulák tu svoji Míšu, ta na něho snad už dohlídne...jináč nevím, nevím...
Postřeh 22: Postřehy jsou relativní, stejně jako Bertík Ajnštajnů...
Postřeh 23: Takže...? Bylo, nebylo...Co to vlastně bylo?
Postřeh 24: Těžko říct... vím, že nevím vůbec nic...
Postřeh 25: Ale stále jsme tady s váma na té chladivé hroudě svištící vesmírem a těšíme se, až se znova potkáme...

Postřeh 26: Vítězka tohoto závodu v roce 2026: Ela Krkakavec

MY z okolí závodu.

Toliko postřehů. Zasvěcení něco pochopí, něco pochopí i nezasvěcení. K úplnému pochopení doporučuji se příště motat kolem takovéto akce, postačí i jako divák.

Special thanks to:
Budoucímu otci krkavčího mláděte Tomu Doubravskému - stavěč. Mišičce Panáčkové – ultrarychlé výsledky a organizace a moje podpora, střízlivá řidička apod. Speaker herr Váňa! DJ´s group LážoPlážo, Zelí a Tom Brťák – bez nich a piva bychom umřeli. Team rozhodčích – Mike, Iva, Petr, Petr. Jestřábí oko hlavně ženského finále – Doktor! Foto by Lula a Kamil Hodža. Díkes taky divákům. Doufám, že nezanevřete na lezecké závody, atmosféra by bez vás byla řídká jak…..krakonošovo pivo.

Shrnutí a co dále
Posunuli jsme místo závodu, zejména kvůli svahu a divákům – jaký to mělo úspěch musí hodnotit divák. Všechno zlí pro něco dobrý, špatné počasí nás donutilo rozložit závod na dva dny, taky nám ale ukázalo možnou cestu do dalšího roku – přilákat co nejvíc závodníků, připravit třeba i o nějaký ten profil víc – první den si zalézt a druhý shlédnout kvalitu a strhující podívanou. Možná přibude i pevná stříška s pódiem, což taky zvedne závod výš. Chválím bouldery Toma Krkavce– mají myšlenku, grády, diváckou atraktivitu a trefenou obtížnost. Doufám, že se líbili trofeje místo medailí. Vy, kteří jste alespoň okem zavadili o náš závod, kliďo napište něco plodného – co je good, co ubrat, co přidat, nebo i jak na to….

Časem bude i záznám z čt4sport, tak sem hodím odkaz.

Všem čao.

Autor akce: Honza Zozulák von KOROboulder