Horské záchranáøství je stejnì staré, jako lidský zájem o hory a zejména jejich rekreaèní a sportovní využívání. V èeských horách byly první záchranné akce organizovány již na pøelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy zejména v souvislosti s velkým rozvojem lyžaøství v èeských zemích nejenom zaèíná silnì stoupat poèet návštìvníkù hor, ale i poèet úrazù a tragických nehod. ![]() Prvními organizovanými záchranáøi se stávají èlenové koncesované služby prùvodcù a nosièù (podmínìné znalostí první pomoci) a místní èetníci a zejména hasièi, školení v poskytování pøedlékaøské pomoci a záchrany v horách. K tìm se postupnì pøidružují zejména místní èlenové lyžaøských, turistických a sokolských spolkù, v jejichž øadách pùsobí mnoho vynikajících znalcù terénu a hor. Problematické je zpoèátku nejednotné velení. ![]() První jednotná organizace Horské záchranné služby (HZS) byla založena 12. 5. 1935 v Krkonoších. Rozvoj horského záchranáøství nastává až po 2. svìtové válce, kdy postupnì podle krkonošského vzoru vznikají záchranáøské organizace i v ostatních èeských pohoøích. V padesátých letech se již jedná o centralizovanou organizaci, sjednocena je metodika vzdìlávání, zvyšuje se pøipravenost i materiální zázemí HZS. 1. 12. 1954 dochází ke slouèení HZS a Tatranské horské služby (s tradicí sahající do r. 1913, profesionalizované v r. 1950) a dochází k ustanovení HS s celostátní pùsobností. V šedesátých letech se stává Horská služba i èlenem IKAR - Mezinárodní federace záchranných služeb pøi UIAA. ![]() Po rozdìlení republiky v devadesátých letech minulého století je pochopitelnì opìt rozdìlena i HS, v SR dnes pùsobí zákonem zøízená HZS v gesci Ministerstva vnitra, vedle které fungují jako dobrovolné záchranáøské sdružení rovnìž Tatranská horská služba a Horská služba na Slovensku. V Èechách pùsobí Horská služba ÈR, ve které pracuje asi 100 profesionálních záchranáøù, cca 350 dobrovolníkù a 100 èekatelù. Profesionální záchranáøi spadají pod organizaci Horská služba ÈR, o.p.s. jejímž zøizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, dobrovolní èlenové podléhají obèanskému sdružení Horská služba ÈR. o.s. Horská služba pùsobí v Krkonoších, Jizerských, Krušných a Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a na Šumavì. Obecnì prospìšná spoleènost i obèanské sdružení se èlení na 7 oblastí podle jednotlivých pohoøí, základními jednotkami jsou okrsky. ![]() Na snímku stroj Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (LZS resp. Skupina speciálních èinností), vysazující na místì zásadu leteckého záchranáøe Horské služby Den Horské služby si èeští horští záchranáøi pøipomínají 24. bøezna a jedná se o pøipomínku tragického vyvrcholení lyžaøského závodu v roce 1913, který vstoupil do èeské sportovní historie jako pøíbìh pøátelství a vùle, který zdolala smrt. Pøi náhlém zvratu poèasí zùstal na trati jediný bìžec, Bohumil Hanè, kterému však ve vánici docházely síly. Jeho pøítel Václav Vrbata mu dal svùj kabát, aèkoli vìdìl, že tím nasazuje vlastní život, kterým také nakonec za nezištný èin zaplatil. V dùsledku podchlazení však zahynul i Hanè. Tento èlánek pøipravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2009.
|