ÈHS slaví 120 let èeského horolezectví

Èeský horolezecký svaz slaví 120 let èeského horolezectví, jehož vznik se datuje do roku 1897, kdy byl založen Èeský odbor Slovinského planinského družstva. Koncem záøí se výroèí pøipomínalo ve Slovinsku, oslavy v Èesku se plánují na 4. listopadu.

Ve Slovinsku se  pod Triglavem díky spolupráci ÈHS a Slovinského horolezeckého svazu (PZS) uskuteènilo 21.-24. 9. - spoleèné setkání, kterého se za ÈHS zúèastnil pøedseda ÈHS Jan Bloudek a nìkolik našich horolezeckých legend - Alena Èepelková, Sylva Talla, Jirka Švejda, Jura Èermák a Bob Mrózek.
Podrobnosti z akce jsou ve zprávì Aleny Èepelkové na webu horosvazu:

horosvaz.cz: Spoleèná akce ke 120. výroèí èeského horolezectví ve Slovinsku

Další pøipomínkou výroèí má být 4. listopadu v Èeské republice akce, kterou organizuje pøedseda ÈHS Jan Bloudek, jak se uvádí v posledním zápisu z jednání výkonného výboru ÈHS ze 4. øíjna, který vèera horosvaz zveøejnil na svém webu:

Zápis z jednání Výkonného výboru


Triglav, Aljažev dom, foto JakobZ (GNU wiki)

Triglav, Aljažev dom, Julské Alpy, Slovinsko, foto JakobZ (GNU wiki)

sth   [úpravy] 10:09 12.10.2017

Komentáøe

     
...nové pøíspìvkyNový komentáø 

 Èeský odbor Slovinského Planinského družstva09:06:15 13.10.2017
V èervnu to bylo 120 let, kdy byl v Praze ustaven první èeský horolezecký spolek „Èeský odbor Slovinského Planinského družstva“. Už tenkrát se jezdilo do hor, ale nejaktivnìjší byly nìmecké, finanènì silné spolky, které v evropských horách stavìly chaty a budovaly cesty. Tou dobou byl mezi našimi alpinisty velký poèet tìch, kteøí jezdili pod vlivem silného slovanského cítìní do Julských a Saviòských Alp. Slovinci se totiž snažili zabránit širokému pronikání nìmeckého vlivu do jejich hor, kterým kralovala už tenkrát pro Slovince památná hora Triglav (2864 m/m - na níž by mìl každý správný Slovinec aspoò jednou za svùj život vystoupit).

V roce 1893 založili Slovinci v Ljublani spolek s názvem „Slovinsko Planinsko družstvo“, které mìlo mimo jiného zabránit germanizaci slovinských hor.

Aktivitu tohoto slovinského spolku pozornì sledovali v Praze podobnì smýšlející „èeští alpisté“ a v èervnu roku 1897 profesor Karlovy university, MUDr Karel Chodounský s asi stovkou pøátel založili „Èeský odbor Slovinského planinského družstva“.

Profesor Chodounský se narodil 18.kvìtna 1843 ve Studénce u Boleslavi a zemøel v roce 1931; je pohøben na pražském høbitovì na smíchovských Malvazinkách.

Už v roce 1900 byla otevøena první èeská horská chata v Saviòských Alpách pod stìnami Grintavce (2558 m/m) ve stylu èeské chalupy, která byla pojmenována Èeška koèa. Další èeskou chatu Korytnickou koèu postavil akademický kroužek Èeského odboru v roce 1909 v Julských alpách na jižním úboèí Mangartu (2679 m/m).
Hned po ustavení Èeského odboru, v roce 1898, zaèal vycházet èasopis „Alpský vìstník“ jehož vyšlo 16 roèníkù a který informoval zájemce o všem, co se v Alpách dìlo. Obsahoval mapy, kvalitní fotogragfie a otiskoval dokonce vìdecké práce s horolezeckou problematikou.

Vedle propagaèní a literární èinnosti, vedle budování chat a horských stezek v slovinských Alpách vytvoøila tehdejší mladá generace „alpistù“ (Jiøí Èermák, Viktor Dvorský, Karel Hlava, Vladimír Rùžièka) spoustu èeských prvovýstupù.

Dr.Julius Kugy z Terstu ve své knize „Ze života horolezce“ píše: „Pražští horolezci, pánové dr. Èermák, dr. V. Dvorský a øada jejich zdatných spoleèníkù, zèásti bez vedoucího, zèásti s trentským Jožem Komacem, vykonali v tomto nádherném horském zakoutí opravdu systematickou objevitelskou práci…

Michael Beranekodpovìdìt