Jak se brnit a jak vas rozpoznat celkov podchlazen
Celkov podchlazen pat k pomrn astm pinm mrt v horch, jeskynch a dalch extrmnch podmnkch.
Umrali na nj nmonci za vlky v tichomo, sv obti si pravideln vybr mezi speleoalpinisty, i nvtvnky hor, bez ohledu na to, zda se jedn o turisty, kte zabloudili pi nhl zmn poas nebo zkuen horolezce. Nejastji vak celkov podchlazen zabije jinak oslabenho jedince, u kterho nebylo vas pikroeno k preventivnm opatenm, jako nap. po i jinak ivot neohroujcm razu, nebo pi naprostm vyerpn.
Celkov podchlazen je tedy vnm, ivot ohroujcm stavem, ke ktermu je tak takto nutn pistupovat.
Je velmi smutn, e i navzdory ve uvedenmu je tomuto stavu obvykle v zsadch prvn pomoci vnovan jen okrajov pozornost. Ochrana ped chladem bv zdrazovna pouze jako jedno z protiokovch opaten, nsledkm, resp. prbhu se pi vuce zdravovdy laik vnuj pouze specialist, zamen prv bu na hory nebo na jeskyn.
Jen dky tomu mohlo v minulosti dojt k takovm ppadm, kdy podchlazenho lovka jeho zachrnci rozhbali a celou zchranu vidli v pokusu o doveden do civilizace. A zachrnn nepeil.
Celkov podchlazen je ivot ohroujc stav, na tepeln komfort by se nemlo zapomnat ani pi improvizovanm transportu zrannho
Celkov podchlazen je stavem, pi kterm dochz ke snen tlesn teploty (norml 36,6 - 37C) v dsledku chladu, asto s pispnm vlhkosti, proudn vzduchu, nedostatku vivy, vyerpn (v horolezectv i patn aklimatizace), pi kter si organismus chrn teplotu vnitnch orgn (jdrov teplota) na kor teploty ke a svalstva konetin (povrchov teplota). Prv tuto charakteristiku podchlazen je nutn brt v vahu pi zahvn, nebo nhl zedn krve vnitnch orgn chladnj povrchovou krv me zvit nebezpe (ok organismu, kter me vst a k zstav ivotnch funkc). Pznaky: I. stupe - teplota pokles na 36 -34C, nsleduje zpomalen pulsu, zrychlen dchn, chvn se sval, psychomotorick neklid a bolesti sval; II. Stupe - tlesn teplota kles pod 34C, nsleduje zrychlen srden innost, nepravideln dchn a zten vdechu, zhoren reflex, svalov ztuhlost (asto patrn v oblieji), apatie, ospalost, horn konetiny jsou nepirozen pitisknut k tlu; III. Stupe - tlesn teplota pokles pod 30C (kritick 29C), nsleduje pomal, nepravideln srden innost, zpomalen frekvence a zstava dchn, stup svalov ztrnulosti, bezvdom, smrt. Protiopaten:
pomal zahvn, pi zachovalm vdom podvn horkch slazench npoj (bez alkoholu!), sledovat dchn a innost srdce, v ppad nutnosti provdt oivovac pokusy, rychl organizace transportu vlee. Podchlazen bez znmek ivota nesm bt prohlen za mrtvho bez plnho rozmrazen (vznik stav podobn zimnmu spnku a je proto jet nadje na oiven bez pokozen mozkovch bunk pro jejich doasnou snenou citlivost na nedostatek kyslku).
Nejdleitj je pochopiteln prevence. K ve popsanm pznakm by prost nemlo dojt, podchlazen by mlo bt rozpoznno ji v prvnm, nejpozdji druhm stupni. Ji chvn sval z chladu je vznamnm varovnm signlem. Pozdj ztuhlost (pitisknut pae, pro jistou nemotornost postiench a mrn komick zjev hovome o tucch) je signlem k okamitmu zsahu a znan opatrnosti. S tmito pznaky se lze setkat i pi veden try v horch. Vedouc skupiny by ml, zejmna pi nhle zhorench klimatickch podmnkch, pravideln kontrolovat astnky try a vas zashnout. Posledn stupe je ji mimodn vn. S takto postienm lovkem minimln hbme, transport mus probhat na alespo improvizovanch nostkch. Podle monost by se mlo pistoupit k zahvn trupu (grilka, rzn chemick sky schopn po vputn vzduchu reakc vytvet teplo, tlo karbidky zabalen a piloen k hrudnku apod.). Pokud je postien pi vdom, podvn teplch npoj. Ve uveden poznmka o absenci alkoholu je velmi dleit. Alkohol roztahuje cvy, toho lze sice do jist mry vyut pi lb omrzlin, ne vak podchlazen, kdy by alkohol mohl zpsobit stejn efekt, jako prudk rozhbn, tedy nhlmu zhoren stavu, kter me v krajnm ppad vst k mrt.
Velmi dleit je tak sledovat stav postienho po jinm razu (a to a u v ppad transportu vlastnmi silami, nebo pi ekn na zchranu), a podchlazen pedchzet; tedy zrannmu zabezpeit zkladn tepeln komfort.
Prosted jeskyn, vyznaujc se znanou relativn vlhkost a chladem, me bt velmi nebezpen
Soust preventivnch opaten jsou i takov bn zsady, jako nap. nikdy nevyret na horskou tru bez dostaten zsoby rezervnho prdla, teplho obleen, kvalitn bundy nebo pltnky, a v ppad nronjch (zejmna horolezeckch, ale i turistickch tr) bez bivakovac vzbroje. Tou rozumme prostedky nutn pro bezproblmov penocovn v situaci, kdy nemme stan, nebo jej nelze pout. Zkladnm takovm prostedkem je rskho bivakovac pytel, tzv. drk, vyroben z nepromokavho materilu, kter nejenom, e lze pethnout pes spac pytel a zachovat si v nm relativn sucho i tepeln komfort, ale v nouzovch ppadech jej lze s menm komfortem pout i bez spacho pytle. Pouv se tak tedy jako nouzov prostedek, pi nronjch trch by ml bt soust tzv. bezpenostnho obsahu batohu, v ppad zven pravdpodobnosti bivakovn je vhodn t mt s sebou izolan podloku (alespo zkrcenou karimatku i alumatku) a zdroj tepla (vai).
V podmnkch speleoalpinismu se doporuuje pouit zchrann pikrvky napklad Izoflie, kter se pi speleologickch akcch obvykle nos jako soust standardn vzbroje v pilb. Pi nucenm bivaku ve speleologickch podmnkch lze vyut nkolika osvdench postup. Matsek nap. doporuuje tzv. elv metodu, vyadujc nsledujc postup. Sundme nepromokav sti odvu a na nzkm kameni z nich vytvome izolan matraci, na kterou si sedneme. Co nejdokonaleji se pikrvkou pikryjeme tak, aby z n neunikalo teplo. Rozsvcenou pilbu polome mezi nohy pod pikrvku (musme vak dvat pozor na jej pokozen - je holav) Vyvje karbidky drme mezi stehny u stehenn tepny, abychom zajistili psun tepla do nohou, a pae zkme na kolenou a opeme o n hlavu. V tto zchrann poloze lze vydret dlouhou dobu, s minimlnm energetickm vdajem. Mal plamen karbidky a tlesn teplota dok pod pikrvkou vytvoit asi 25C. Pi tto teplot lze brzy vyschnout a zajistit si dobrou morlku pro dal innost. Je ovem nutn obas pikrvku obrtit, a tm odstranit zkondenzovanou pru a odvtrat vlhkost.
Zchrann pikrvka (izoflie) se vyznauje znanou pevnost, snadno se vak pokod o ostr vnlky. Obvykle se dodv sloen s upozornnm, e je urena na jedno pouit, nebo ji nelze poskldat do pvodnho rozmru. Navzdory tomu me, pi etrnm zachzen, poslouit i vcekrt. Flie pro opakovan pouit se na trhu rovn pleitostn objevuj, jejich cena z nich vak in zbo spe nadstandardn. V souasn dob se pouit izofli rozilo i mezi horolezce a stv se prakticky normln soust lkrniky, nebo tzv. balku pro nouzov situace.
nevim, jestli na netu budou ty zabery z televize, ale byl tam zaber na stenu jak mavaji o pomoc, pak byla zase bourka a pak tam byl zaber uz jen na bezvladne visici tela, nemely vubec zadne vybaveni na lezeni v zime, kamarad tam byl zrovna v te dobe a rikal, ze tam bylo pul metru snehu, vsechny cesty zavrene, takze s lezenim byl konec, ma nejake fotky, mozna mu reknu, at je posle na lezce, do Yosemitu pry zima prisla letos holt hodne brzo...
ze uplku spatilo svtlo svta. Ne, e by tenhle lnek lovka zahl, ale mon nkoho zachrn. chce to prost klid a nohy v teple.
O tom nerozhbvn je to u asi i celkem znmo, minimln horsk v Tatrch kdysi udlala ten prvih, e s podchlazenm la dol, ale to u je dvno a o tomhle problmu se nevdlo. Dneska by to u vdt mli.
Tak jsem Tome zvdav, jak tajemstv vthne na svtlo pt.
vdlo. O tomhle problmu se v celkem dlouho. Akort to vichni dost podceovali. Nestalo se to jen v Tatrch. Stvalo se to opakovan, i kdy hlavn "neprofesionlm". Horskm zchranm se to stalo v minulosti tak, dokonce kvliv tomu IKAR pijmal jaksi opaten, smrnici i kho vra. Take se to nestv profkm, ale amatrm. Bnm horolezcm, turistm a jinm lidem ochotnm pomoct. Ovem bez patinho respektu a bez vdomost to me bt na kodu.
Co by m zajmalo (mon by stlo za doplnn)- doufm, e nikdy nebudu potebovat -obvykle se zdrazuje e zahvn u tk hypotermie se m tkat jen tlesnho jdra (chpu jako trup a hlava). Chpu to tak e i kdyby byla monost zahvat cel tlo teba sprchou je lpe to neudlat (stejn problm jako u rozhbn). Sprvn? Druh vc je jak poznat tk podchlazen od smrti. M smysl zkouet oivovat ob studenou teba 25C nebo je lepsi izolovat a neoivovat amatrsky s tm, e je vt ance na oiven v nemocnici (na mimotlnm obhu nebo jak to ohvaj)? Jet se asto uvd metoda zahvn pmm tlesnm kontaktem s normln teplou osobou.
No, Honzo, to je tak. Urit je lep zkusit siln podchlazenho zaizolovat a pokusit se jej dopravit do zazen k tomu urenho. Teba mu pomou.
K tomu prvnmu dotazu: osobn bych jej nesprchoval, ale pouil njak ty tolik doporuovan zbaly na hrudnk. Ale j se v tomhle lnku pecijenom chtl vc vnovat prevenci (o t alespo nco vm - co se tk zbytku textu, mm pocit, e m nai felai seerou :-) navc jsem nepouil posledn verzi jejich skript, takov j byl syk)
A k pouit tlesnho tepla: tak jsem to nkde etl, mm pocit, e v jaksi pruce peit. Jednalo se o propadnut do ledov vody, tedy polrn podmnky. Doporuen znlo svlknout erstv vytaenho postienho donaha a vloit k nmu dv donaha vysvleen osoby, pokud mono opanho pohlav (pr to funguje lpe i psychologicky). Jen si to nedoku pedstavit v relu. K propadnut dojde obvykle za pochodu. Nem stan, m vechno na sanch nebo v batohu a mus jednat proklat rychle. V tto situaci vyad z dalch zchrannch postup dv osoby (jedno jakho pohlav). Pak je mus vechny opatrn pesunout do zbudovanho pste. No fakt nevm... Ale obecn vzato, to zahvn nkm dalm mus zaruen fungovat.
To s tma osobama jsem taky kdesi etl, jet tam bylo, e vechny (tedy jak zmrzlka, tak rozmraovae) oupnout do igelitovho pytle a a potom obalit njakejma dekama. J teda igelitovou rouru s sebou po ledovci nenosm (teba by to nahradil prvn rk a potom a do spacku?). No, kadopdn nic moc akce.
Zahvn vlastnm tlem funguje. To pohlav je dobrm ukazatelem stavu. Pokud je podchlazenmu jedno, kdo se k nmu mak, je to zl.
Jet jedna legenda. Rusk lovk pr ml zmrzlou nohu na kost. I ekl si "no to!"-zmrzl se nekaz, mus se rozmrazit ALE zevnit (sic!!!). I stril nohu do vody. kterou nechal zmrznout a zaal se zahvat horkmi npoji v chat, kam o zmrzl noze doel. A noha pr neodpadla, ale oila. Tak jsem to slyel. Moc se mi to sice nezd...
mne jeden fin hovoril, ze v pripade padu do ladovej vody sa padnutemu po vybrati namaze akymkolvek tukom (oni zo sebou nosievaju tuk ako potravu) minimalne chrbat v oblasti obliciek a hrudnik a potom sa zabali do igelitu alebo niecoho nepriedysneho. tym sa vyrobi zakladna izolacia, na ktoru sa potom daju dat dokonca aj mokre saty(!). ten chlapik to vraj tiez raz zazil na vlastnej kozi a nebol omznuty... aj tak diky, neprosim. ked vsak pojdete daleko hore, moze sa sa to niekomu zist (inac je tam fakt super)
Iba pr malch poznmok k odstavcu speleoalpinizmus:
1. izoflia sa nenos "obvykle" ale je to povinn sas vstroje,
2. Pri akan pod izofliou je doleit nesedie priamo na zemi, ale na nieom tepelne izolujcom, napr. speleovak s lanami,... Ak sa predpoklad dlhie akanie, tak je vhodn ma kus starej karimatky pod zadok. Veci zo seba vyzliekame iba v prpade,e: A nemme naozaj ni nod zadok, B ak obleenie zabrauje odparovaniu vlhkosti,
3. 2 roky star, pomakan a zhuvan izoflia vemi nepomoe, nov je lepia :).
4. Izolflia by mala by obojstrann
Ano, ctverec karimatky cca. 20x20 cm je vyborna vec a nejen pro pripad nouze, ale na kazde akci, kde se daji predpokladat prostoje (mereni, foceni). V nekterych koncinach nosi jeskynari takove sedatko na sirsi gume v pase na zadech asi jako ledvinak, takze kdyz si clovek chce sednout, stahne karimatku dolu a kdyz vstane, ta se samovolne vrati na zada.
Standardni velikost izofolie 160x210 cm je proklate mala, pokud chcete improvizovane bivakovat shora popsanym zpusobem s karbidkou. Clovek dokaze drzet folii dokud neusne, pak ovsem se to vsechno rozvali a muzete zacinat znova - vyzkouseno v praxi :-)
Ano, ctverec karimatky cca. 20x20 cm je vyborna vec a nejen pro pripad nouze, ale na kazde akci, kde se daji predpokladat prostoje (mereni, foceni). V nekterych koncinach nosi jeskynari takove sedatko na sirsi gume v pase na zadech asi jako ledvinak, takze kdyz si clovek chce sednout, stahne karimatku dolu a kdyz vstane, ta se samovolne vrati na zada.
Standardni velikost izofolie 160x210 cm je proklate mala, pokud chcete improvizovane bivakovat shora popsanym zpusobem s karbidkou. Clovek dokaze drzet folii dokud neusne, pak ovsem se to vsechno rozvali a muzete zacinat znova - vyzkouseno v praxi :-)
Mon by nebylo od vci ci, lpe zdraznit, e velik mnostv tepla, a se to nemus zdt, unik hlavou. Jednak je dobe prokrvovna, druhak m velkou plochu a za tet je to asi nejotuilej st tla, take si ji nekrejeme. Take to chce pikrvku na hlavu!!!
No, fyzikln... Kdyby to bylo tleso rovnomrn vyzaujc teplo, tak by to lo i spotat, Ale u lovka jde o teplo v rznch vrstvch o rzn tepeln vodivosti, zahvn nerovnomrn a vlhkost do toho a soli a proudn vzduchu a... Take rzn ty struktury ochran vrstvy za rznch podmnek zahvn a odpaovn a vbec. Tohle asi jde jedin pokusem a ekl bych (nenutim!) e mon je vechno mon a hlavn to nemon mon.
Nevm, ale vlnu jsem z vstroje vyadil ped lety a mj dojem je, e tepeln vlastnosti materil jak pouv teba moira nebo klimatex je dostatenou nhradou, pokud se tk vhy a odvodu vlhkosti, pak se m zdaj nesrovnateln. Pokud se to pekryje njakou hezkou membrnou proti vtru, tak jsem pln spokojen a to i v zim.
Jinak hlava dl hodn, nap. lyask brle na oblieji spolehliv zahej (potil jsem se ve stoupn jak pes, dal je dol a podstatn se to zlepilo, ani jsem rozepnul nco dalho).
Vlna m jednu velkou nevhodu-pomalu schne. Pokud jde o vhu, vyjde to podle mch ven nastejno (zle na tom, jak to je vlna). S tm pohybem mm stejnou zkuenost. U "flz" mm (a nkte dal) pocit, e je tam ostr pedl mezi pohoda-klendra (napklad e zastav a klepe). Me to bt sloitj strukturou materilu podobn jako u pe. Mnostv vzduchovch kapsiek ve struktue svetru je mon vt a vc mnohotvar (na pe to pochopiteln nem).
Majngotesvil! Nikomu nic nenutim!!! Pouze do diskuse.
Jo! To je tak fakt. On svetr i dost dlouho lehkmu deti odolv. Zejmna to dokzaly svetry ze "surov" vlny. Ale kde to seenete! Ovce moc nejsou a je to nkladn vroba a vrobcm se do toho nechce. Slun vlna ani moc nen v obchodech. Loni jsem inovovali z orintlopu. Spokojenost velik.
v zim pokud ztrat cestu a nouzovmu bivaku se nevyhne, bude vdy lep svetr z prav vlny v batohu ne fleece. Sm jsem sehnal ze seke surov nebarven neodmatn svetr z Aljaky ze silnch vlken kanadskch ovc) vha 2 kg) a mu ct, e se z nj voda po snen odpauje stejn rychle jako z umlin. A hlavn super heje, take pln funkci nouzovho bivak.obleen. V kombinaci s lehkou windspoper mamut bundou je super do zimnho poas.
tak potej: bivak.pytel 700g+ peov spack 1800 gr = 2,5 kg+ tvoje fleece bunda 600gr =3,1 kg, co je v soutu daleko vc ne muj polrn svetr!! Nepotm , zde usporu v batohu. Navc , pi jakkoli komplikacch bhem cesty( nap. problmy s vznm, ekn) se se spackem nezaheje .
Hezky jste si pokecali, eano :-)
No abych byl pod svmi lnky vdy za nejchytejho (jsem toti chytrej jak rdio, jestli to jet nevte), dodm pr malikost:
Ne nadarmo se k, e "Kdy t zebou ruce a nohy, nandej si na hlavu epici!" Nejvc tepla unik bez epice a jek ve popsno, tlo chrn sv jdro prv tm, e "stahuje" teplo z okrajovch st.
A k vln. Vlna je dobr. Pro asi myslte, e se mnoho firem v souasnosti k rzn upravovan vln vrac? Prost proto, e by asi bylo mon ji nahradit njakou umlinou, ela nebylo by to tak efektivn. Na opravdovou zimu (teba za Polr) se pouv funkn spodn prdlo s velikm podlem vlny (nap. Ortovox, Smartwool apd.). Vlna doke ukldat podstatn vc vlhkosti ne syntetika, dr proto tlo v suchu a teple (nebo suchu a bezpe?). Vlnn (resp. kombiniovan s velikm podlem vlny) materily jsou tak bjen na span a navc oproti syntetice nejsou tak brzy a tak odporn ctit, co pi delm vletu opravdu ocente :-) Tak.
Voda je pro cloveka v horach dobra jenom kdyz je uvnitr tela. I pro podchlazeni je dobra prevence mit dostatek tekutin v tele. Ale jedna z nejhorsich veci je, mit na sobe mokre obleceni, at je to vlna, fleece, polypro, to je fuk. Jestli je po ruce suche obleceni nebo spacak, tak svliknout ze VSEHO mokreho (rychle) a sup do spacaku nebo sucheho obleceni. Bez vyjimky. Jedine tak se podari z toho lidi dostat. V mokrym obleceni jsou tepelny ztraty prilis vysoky.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Celkov podchlazen pat k pomrn astm pinm mrt v horch, jeskynch a dalch extrmnch podmnkch.
Ano, iv!