Zprva Bezpenostn komise HS (BK) zabvajc se nejzvanjmi razy, tedy tmi smrtelnmi byla dnes publikovna.
Na oficilnch strnkch HS byla vydna ponkud neradostn statistika;
Jde o zprvu, kter pin vsledky ptiletho sledovn smrtelnch raz eskch oban v horskm a horolezeckm ternu (souhrny, statistika, trendy), a zrove, stejn jako v minulch letech, zprva shrnuje ppady, ke kterm dolo v uplynulm roce. V tto sti se BK sna najt piny konkrtnch raz, zhodnotit chyby kter k nim vedly, a mme za to, e me v mnohm bt velice poun.
Zrove zde jsou opt vytaeny i pedchoz zprvy BK o smrtelnch razech eskch oban v horskm a horolezeckm ternu, odkazy na zpravodajstv o razovosti v horch, a rozbor razovosti ech v Tatrch za desetilet.
Tmto bych si dovolil oslovit ctnou lezeckou veejnost s prosbou o informace.
Pokud o nkterm z uvedench ppad znte njak podrobnosti ve zprv neuveden, mte konkrtn pipomnky apod., kontaktujte prosm bu autora tohoto lneku (tedy spoluautora Zprvy BK) na mejlu u podpisu, nebo svaz prostednictvm adresy info@horosvaz.cz. Kad dal daj i posteh me bt pro nai prci velice cenn, a vme e napome zven bezpenosti v horch. Na zklad tchto zprv jsou ve spoluprci s Metodickou komis (MK) a Lkaskou komis (LK) HS realizovny konkrtn opaten ke zlepen situace. Pro hlen raz (v ppad, e se nejednalo o lena HS, lze i zcela anonymn) lze rovn vyut dotaznk Hlen razu ze strnek HS. Zrove ujiuji, e nen zvykem BK zveejovat jmna, a to ani v ppad obt, ani svdk.
Za vechna doplnn a informace pedem dkujeme.
A jet nkolik odkaz na texty BK a LK s tmto tmatem souvisejcch:
lnky pipraven v BK k tmatu razovosti a jejho sledovn, publikovan na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=2504
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3172
Informace pro zajitn bezpenosti ve Slovenskch horch (Varovn BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=71
Varovn ped neoprvnnm vstupem do speleologickch objekt (Varovn BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=73
K tomuto tmatu viz t lnek na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3330
Vybaven pro nouzov situace (Doporuen LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=131
Zdravotnick materil v lkrnice (Doporuen LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=132
Lkov vybaven lkrniky horolezce (Doporuen LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=62&article=45
Zprva je opravdu drsn a potvrzuje pslov, e netst nechod po horch , ale po lidech. Vdy jen 4 ppady mrt za celou monitorovanou dobu byly zpsobeny pdem kamen, co se d vcemn oznait za objektivn nebezpe (vcemn). Zbytek byl tedy pravdpodobn zpsoben chybou nebo chcete-li stenm selhnm lidskho faktoru, protoe ostatn piny lze do urit mry ovlivnit.
Je tedy na ns, abychom byli opatrnj a zodpovdnj k sob i k parkm se ktermi tru podnikme. K tomu urit pat i kvalitnj plnovn try a zjiovn podmnek. Hory tu budou pod a nem cenu kvli patnm podmnkm riskovat to, e se na n nepodvme u nikdy.
No, tak pln ern, jak to vid Milano, to zase nen, ale k tomu je nutn st ty jednotliv ty popisy nehod s vyhodnocenm. Kdy se kouknu na tch pt let zptky, tak bych si troufnul odhadnout, e tch ppad vcemn objektivnch pin, mohlo bt a tch 20% kter obvykle uvd zahranin autoi podobnch zprv. Bohuel, jde pouze o odhad, nebo u ady ppad nm pesnj okolnosti nejsou znm. Do tchto, odhadovanch dvaceti procent, lze zaadit ppady pd po vyvalen skalnch blok (i kdy zde se zase jedn o nzk znalosti geotechnick), nkter ppady lavin (jako teba ta tvoen seraky v Kyrgystnu, o kter se prost nev pro spadla a zavalila adu lid na bn vstupovce, a to v asnm dopoledni, kdy se nepedpokld dn podobn ohroen), ale i ten jedin blesk ve sledovanm obdob zaregistrovan (pedpov dobr, dn bouky hlen, naopak, prognza hlsila stabiln slunen den lo o lokln bouku, kter postien zastihla na sestupu, kter byl veden po umle zajitn cest, nikov cesta nikde). A lo by pokraovat, tohle je jen z hlavy.
Sp z t zprvy vyplv velice drazn varovn, kter by mohlo znt: NEN MALCH CHYB! ada uvedench ppad se toti stala za okolnost, kter jsem mnohokrt vidl prost se to tak bn dl, nebo jde o opravdu malou chybku, kter ve svm dsledku nakonec me mt obrovsk nsledky. Nkdy se nevyplat prvn chyba, teba chybn rozhodovac strategie, na kterou se nabaluj dal (prost najednou nelze vrtit ono prvn chybn rozhodnut kter by nakonec, za jen maliko jinch okolnost, mohlo bt nejlepm vchodiskem). Ty chyby jsou astokrt mnohem subtilnj, ne by se mohlo zdt z tepla komentovn na webech (proto opravdu nemm rd ty hony na lidi na lezeckch i jinch strnkch). Vzpomete si vichni na ten zatek roku, kdy lavina strhla do Parichvostu ty raftery. Prvn reakce byly o tom, e se jednalo o nezodpovdn magory, kte v trojce li prv Parichvost tedy jedno velk lavinit. Ono to tak pitom nebylo. li hebenovku nad nm. Dvali si pozor, potencionln nebezpen seky po jednom (i jitni). K netst dolo pi nvratu ve vlastn stop. Prost podlehli pocitu, e tudy u li a bylo to dobr Ruku na srdce, kolikrt jste nco podobnho kdo udlal? A prv ve vtu prv tch malch chyb, kter mly za nsledek opravdu fatln prser by lo pokraovat velice dlouho. Vlastn se to tk sp vtiny tch ppad, ke kterm mme dostatek informac. S koncem devadestch let vrazn ubylo ppad naprosto nedostaten vybavench jedinc (takov ty kecky, v lepm ppad kanady, na ledovci, borec, co nemaje piklu, si na konci psma vegetace nael vhodnou vtev jako potebnou oporu pro pekonn zledovatlho strmho vvihu, apod. Ale zstvaj prv ty mal chyby, kter velice asto nekon zle. A teba se z nich me stt i zvyk. A prv tady je na mst varovn zvedat prst.
Rozdlen subjektivn vs. objektivn piny mi pijde od zkladu pochybn, take potat podl nebo srovnvat njak sla v procentech snad ani nedv moc smysl.
Vcemn jde o to, co zptn zhodnot jako "pijateln riziko". Napklad lavinov nehody na cest ke Zbojand a ve Splenm lebu maj v principu stejnou "prodn piinu" (prodn lavina z mnostv novho snhu, navc transportovanho vtrem) i "lidskou chybu" (zdrovat se v prodn lavinov drze).
Rozdl je pevn v tom, e jedni se tam zdrovali uvdomle nkolik dn, druz se netastnou okolnost zastavili na chvli, a nebezpe se samozejm vystavuje i ten, kdo po on cest jde za slunenho poas stupn 2 a ohroen msto pekon rychlou chz za minutu. Podl subjektivn versus objektivn je hlavn podle toho, kde kdo nastav laku. Svm zpsobem maj pravdu i hovada z diskus na idnesu, kte tu laku nastav tak, e nebezpen je vbec vydvat do hor (oproti sledovn televize urit), a my blbci co tak inme si za vechny nehody meme sami. Take podl lidskho faktoru je 100%.
Jo, Honzo, m hlubokou pravdu. To dlen pin na jaksi procenta m smysl pi rozdlen nikoli subjektivn a objektivn, ale nehoda, kter bylo mon pedejt (hlubmi vdomostmi, bezpenjm chovnm, vyvarovnm se chyb) a na ty, kde pinou bylo "nco" "naprosto" neoekvatelnho. Pklad: ulice stedoeskho msta za plnho bezvt - a ejhle, spadl Ti na hlavu kvtin. Tos ekat sice mohl, ale jen velmi teoreticky, nebo pravdpodobnost manipulace (a jet k tomu chybn - uputn)s kvtinem nad tvoj hlavou, nen prv vysok. Zatmco kdyby se jednalo o stejnou obec za vtrn smrti, mls vc koukat nahoru. Nebo v te obci, jde po chodnku a zrovna tam nkdo nezvld zen ve stovce a tys vas neuskoil. Rovn jsi to mohl do urit mry pedpokldat, ale ta pravdpodobnost je vrazn vy, bude li v nepehledn zatce, pechzet vozovku a navc s vdomm, e prv v te dob tmto krajem vede trasa oblbenho neleglnho zvodu.
Jen jednou? Ty si to maluje! :))) My buddhisti...
PS Ve stedoeskm mst za bezvt? Copak z toho neplyne, e kdy tam pijede, Novkov se za tebou nutn oto a zakopne, nutn tm nepijde na schzku s Blakovou do kavrny a ta, jak jinak, pide dv dom a najde, ovem to v kad, Blaka s Vonskovou a tedy nutn na n hod kvtin a nutn se netref a kvtin... Klasick subjetivn chyba, pokud t tref!
Ono je to v horch (a leckdy i na skalch) asi jako v boxu. Kdy je soupe mrn, meme udlat sem tam chybu a nemme-li smlu, meme jet vyhrt. A kdy je soupe tvrk... a navc to jet neumme... tak u je to hor, u nemus stait ani velk klika.
Kdo nic nedl,
stejn nepeije,
a jet si pitom,
moc neuije.
Po peten popis jednotlivch ppad musm dt za pravdu, e ne pouze ve 4 ppadech mohla bt pina hodnocena jako objektivn. Upozornm ale jet na jednu vc. Zaznamenal jsem u vcekrt v esky psanch textech, e se hovo o odznut laviny. Toto slovo se objevuje i vcekrt v tomto pomrn odbornm textu. To me u nkterch mn zkuench vyvolat nzor: Aha, musm si dvat pozor, kde prv stojm a kam pojedu, abych neodzl lavinu! Tady je to ale v pohod, sklon je 20 stup.
Chyba! Lavinu toti vtinou neodznete, ale uvolnte! Svrchn vrstva snhu se asto chov (pokud nen prachov) jako spojit vrstva (blna), kter vykazuje v rznch mstech rozdlnou mru spojitosti k hlubm snhovm vrstvm. Zaten vyvolan stoupajcm nebo sjdjcm alpinistou nepsob jen lokln, ale se po snhu a me zashnout msto, kter je slabm mstem svahu a prv zde me bt lavina uvolnna. Me to bt tedy v pmm okol alpinisty, ale i vysoko nad nm.
To jen strun na doplnn, doufm, e to nen moc velk ourn.
Je to asi rok, co jsme vidli na Hochalpenstrasse v Taurch jak se ODEZVAJ laviny. Pracovnk drby silnice jel nad silnic pod skalami a pesn v jeho stopch se odzly laviny, kter spadly na uzaven sek silnice a tady je frzy odklidily.(Zajmalo by m pracovn zaazen tohoto lyae a zajitn jeho bezpenosti. Krom toho , e byl excelentn lya).
Take na termnu ODZNUT laviny nevidm nic patnho.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Zdroj: 
Ano, iv!