Lavina strhla tbor ukrajinskch speleolog v Abchzii
Podle ponkud nejasnch zprv z Abchzie zde strhla mohutn lavina v oblasti Zpadnho Kavkazu 1. 2. 2006 v asnch rannch hodinch tbor speleolog, kter byl umstn ji v psmu lesa.
&text V tboe bylo v okamiku pdu laviny devt jesky, kte sestupovali po dal spn etap vzkumu v Bzybskm masivu. Prvn zprvy dokonce hovoily o netst pi zcen jeskynnho stropu.
Lavinu peilo pt lid, vtina z nich vak utrpla zrann, v nkterch ppadech vn. Navzdory tomu, vak peiv speleologov zahjili sondovn lavinit, a pokusili se o vyprotn svch koleg. Bohuel se jim ve zhorujcm se poas a za stlho snen, podailo nalzt pouze jedno tlo, kter vak sami nebyli schopn transportovat, zejmna proto, e se skupina pedevm musela pokusit do bezpe dopravit zrann. Zbvajc ti obti se tedy nalzt nepodailo, podle nkterch zprv zde cel skupina strvila jet dal den bezvslednm hlednm za neustlho snen, tedy i v dob, kdy ji prakticky nebyla dn nadje na zchranu postiench. V prbhu nsledujcch dvou dn se vem zbvajcm speleologm podailo doshnout civilizaci, a podat o pomoc.
Povtrnostn podmnky neumonily zahjit zchrannou akci bezprostedn, na msto vyrazila men skupina ukrajinskch jesky, kter spolen se zchrannm tmem ze Soi zahjila rekognoskan prce a pipravila zzem pro vt skupinu, pipravenou vyrazit bezprostedn po zlepen podmnek. Podle poslednch (dnench) zprv zde ji prci zahjila vt skupina zchran, sloen z profesionl i dobrovolnk, kte se pokus o transport ji nalezen obti a vyhledn t zbvajcch. Pi tomto netst zahynuli, nebo jsou nezvstn: Danylo Nasedkin (Kyjev), Maxim Gerasimenko (Sevastolol), Dmitrij ernenko (Nova Kachovka) a Igor Bednikov (Samara).
Expedici, kterou postihlo toto netst, podal speleologick klub z Chrakova a mezi dalmi astnky byli rovn badatel z Kyjeva, Sevastopolu, Nove Kachovky (Ukrajina), ale t ze Samary (Rusko), vichni astnci vak byli leny Ukrajinsk speleologick asociace.
Clem expedice bylo navzn na mnohalet vzkum a pokraovn v przkumu jeskyn Boko, v Bzybskm masivu. Jeskyni nali roku 1987 charkovt jeskyi, kte i nadle vedou jej dal przkum. Jedn se o komplikovan podzemn systm, s adou nadjnch smr dalho przkumu; zatm se jde o labyrint cca 6,5 km dlouh, s pevenm cca 500m.
Masiv, ve kterm se jeskyn nachz, je v blzkm sousedstv masivu Arabika, kter je mezi speleology v souasnosti pomrn znm, nebo prv zde jeskyi objevili, a nyn dokumentuj nejhlub jeskyni svta, jmnem Krubera - Voronja. Ukrajinci a Rusov zde v minulosti rovn uspodali nkolik mezinrodnch expedic a tbor, kterch se zastnili mj. i et a slovent speleoalpinist.
V Itlii zavaleni maart speleologov, nejmn dv obti
UDINE (Itlie) 21. nora (TK) - Zatm dv obti si vydalo
netst, kter v pondl postihlo maarskou speleologickou
vpravu v krasov oblasti na severovchod Itlie u hranic se
Slovinskem. Z desetilennho tmu se podle neplnch zprv
podailo zatm pet jen jedin osob. Dnes rno zchrani
vyprostili dal dva jeskye, mue a enu, ale u bez znmek
ivota, informovala agentura ANSA.
Pinou netst byly dv laviny, kter se utrhly krtce po
sob. Druh, mnohem mohutnj snhov zval pohbil speleology v
jeskyni. Zachrnit se dokzal jen jedin, kter tak pivolal
pomoc. Italt alpinist pracuj v mst u od pondlnho
odpoledne.
Pod zvalem snhu pesahujcm ti metry je uvznno sedm
lid, s nimi se italskm zchranm stle neda navzat
spojen. Nadje na jejich zchranu ale trv, a to i navzdory
krajn nepznivmu poas doprovzenmu silnm snenm,
ujistily italsk ady.
as hej
Zprva etky (resp. agentury, z n etka pebrala) je ponkud zkreslen. K netst dolo podle mch informac pi sestupu z hor tlenn skupinky, kter z propasti vyfrala dv. Ostatn zstali v propasti a o nehod vbec nevdli. Psal jsem o tom zprvu na www.horyinfo.cz a dval k n i njak odkazy, take tam je o nco vc.
Jinak jet k lnku nahoe: j ho sem dval, neb mi pipadal zajmav. Dost to pipomn tu neastnou silvestrovskou nehodu v Rohch, jen obt zde bylo, natst, o nco mn.
Ve francouzskch Alpch zabily laviny dal tyi lidi
GRENOBLE (Francie) - Laviny ve francouzskch Alpch dnes zabily ti lyae. Krom toho bylo nalezeno tlo mue, kter byl poheovn od terka. Horsk netst si tak tuto zimu v oblasti ji vydala nejmn 37 mrtvch, uvedla agentura AP bez upesnn nrodnost novch obt.
Ti lyai ve vku 18 a 20 let smetla lavina, kdy vyjeli mimo sjezdovky mezi stedisky Foux d'Allos a Pra-Loup. Dva zemeli a tet byl pepraven vrtulnkem v kritickm stavu do nemocnice. Za podobnch podmnek dnes zahynul tak devatenctilet lya u stediska Saint-Gervais.
Zchrani ve francouzskch Alpch, kter se staly oblbenm clem lya z cel Evropy, vetn eska, pipisuj vtinu tragdi nekzni nvtvnk, kte nedbaj varovn ped monmi lavinami v nkterch mstech a jezd mimo vyznaen a upraven trasy.
Autor: TK
V italskch Alpch spadla velk lavina
M - Jedna osoba je poheovna po pdu velk laviny na severu Itlie. Oznmil to f alpskch zchran Mauro Marucci. Prvn zprva italsk agentury ANSA uvdla, e pod lavinou mon zstaly destky lid.
Dvactku osob museli zchrani z laviny vyprostit, upesnil Marucci. Zprvy o destkch zavalench dementoval.
Lavina vznikla ve vce 2000 metr v jinch Alpch v regionu Artesina a zavalila oblast, kde se konal lyask zvod za asti 250 lya ze 34 zem. Kvli lavinovmu nebezpe organiztoi zmnili trasu zvodu.
Podle fa zchran vyvolali lavinu dva lyai pohybujc se nad oblast, kde se lyask zvod konal.
Autor: TK (http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=175992)
Zprva TK z 23. 2. 2006
Po esti dnech vyprostili italt zchrani speleology
UDINE (Itlie) - Italskm zchranm se konen podailo vyprostit z jeskyn zavalen na severovchod zem lavinou posledn tyi maarsk speleology, kte do krasovho podzem nedaleko hranic se Slovinskem vstoupili ji v sobotu. Dva jeskyi z pvodn desetilennho tmu pili v pondl pod snhovm pvalem o ivot.
Zchrane zavolal na msto netst u v pondl jedin len vpravy, kter se dokzal ze zvalu dostat sm a bez zrann. Ti dal speleology vyprostili italt alpinist nsledujc den.
Zchrannou operaci komplikovalo po celou dobu krajn nepzniv poas doprovzen hustm snenm a tak fakt, e jeskyi se v podzem rozdlili kvli przkumu jeskyn do t skupinek.
Netst zpsobily dv mohutn laviny, kter msto zavalily v pondl krtce po sob. Ob obti museli italt zchrani vyprostit ze snhu nakupenho do ve t metr.
Autor: TK.
Viz: www.ceskenoviny.cz
:: Maarsk jaskyniarska zchrann sluba k nehode v Taliansku
Vyjadrenie tajomnka Maarskej jaskyniarskej zchrannej sluby Dr. Miklsa Nyergesa k tragdii maarskch jaskyniarov v Taliansku z 23. 2. 2006:
20. 2. 2006 postihla maarskch jaskyniarov pri zostupe z hr u v psme lesa rovnak tragdia ako ich ukrajinskch kolegov (v Abchzsku; pozn. red.). Po spenom prieskume li trasou od vchodu jaskyne do najbliej obce, ktor obyajne trv 1 hodinu, traja lenovia expedcie. Vzhadom na vemi zl snehov podmienky krali u p hodn, no aj tak preli asi len polovicu vzdialenosti. Potom ich zasiahla lavna, ktor preili. Vetci sa zachrnili, ale vzhadom na extrmne nebezpen situciu sa nemohli pohn alej. Preto poiadali o pomoc prostrednctvom Maarskej jaskyniarskej zchrannej sluby, ktorej udali svoju polohu pomocou sradnc GPS. ia, zchrann akcia zo vzduchu nebola mon kvli zlmu poasiu. Neskr sa telefnne mobiln spojenie s nimi preruilo. Vzpt ich zmietla druh lavna, ktor u mala tragick nsledky. Preil jeden lovek a ten o svoj ivot bojoval v snehu 3 hodiny. Ani do neskorej noci sa mu nepodarilo njs svojich druhov. Tch u mtvych nali a talianski zchranri nasledujci de. Zrove nali i jaskyniara, ktor preil. al traja lenovia vpravy, ktor svoju prcu v podzem spene zavili, s u v bezpe doma. Talianska zchrann sluba venuje mimoriadnu starostlivos tm tyrom jaskyniarom, ktor pokraovali v prieskume jaskyne a o tragickej nehode dovtedy nevedeli ni. V tvrtok sa u bezpene aj oni vrtili domov. (via WCN)
Ze strnek Slovensk speleologick spolenosti (www.sss.sk)
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano, iv!