Pardn asopis CAO News 06/2007 opt ke staen nabz severoei.
Najdete zde nkolik pknejch lnk o vertiklch. Nenechte si ujt pardn Ksovo povdn o Kalymnosu s pknejma fotkama a detailnma a hodn ikovnejma informacema. Detailn je i popis lezen na Jetdu, romantika. Pak nco o dn severoech na pskovcovejch vch, dobvn stoletch vrchol Karlem Blinou a mnoho dalho.
CAO News 06/2007 ke staen zde na Lezci.cz:
(dokument formtu pdf, velikost cca 1,1 Mb).
Jo u je to zptky. Odstranil to " Strce skal", asi z dvod estetiky. Bohuel u si nedal prci vrtit to na pvodn msto. Zavsil to pouze do jednoho hku, ale i tak dky za to. V jedn diskuzi na tohle tma nkdo psal e to je zhovadilost dvat na psek dva borhky a etz. Mon to opravdu nkomu nelad, ale kdy dolezu k poslednmu borhku a mm od nho slanit, tak bych dal pednost jistot ped estetikou. Navc na Verdonku ten etz je vidt opravdu pouze od slann a tak vm e u to nikoho drdit nebude. Jet mi pipad zvltn, e vichni vrobci lezeckho vybaven se sna o maximln bezpenost svch vrobk, nikoli vak vrobci lezeckch cest. Je fajn, kdy mm na sob vbavu, kter podlh nejpsnjm bezpenostnm pravidlm a ve tyicetimetrov cest potkm pouze jeden borhk. Kdyby to byl alespo podn kruh....
Paz.
Podvej lezu od roku 1983.Dv m to nevadilo e je na cest pouze 1 jitn na konci.Dnes ale budu na svch cestch na konci dvat jitn 2.I kdybych dal kruh HS a ne bhk tak nemm jistotu.
Chpu e se etz nemus lbit a tak jsem i pro variantu pouze 2x mailonka kdy pi slann provlk ob a kdy jist spolulezce tak si taky cvak ob.
David Peterka
Naprosto s tm souhlasm, to je takov prapodivn zvltnost psk, e tandy a slann jsou z jednoho
bodu, leckdy pochybn kvality. Taky asi njaka tradice, i co :-(
Ona tahle zvltnstka a "njak tradice" docela spolehliv funguje u vc ne 140 let (vetn Saxnie). Nechpu, co je nejistho na poctivm pskaskm slaku nebo stnovm kruhu s relnou pevnost kolem 4 tun? Asi to bude tm, e kadej mluvme o nem jinm... Pskaina toti nen jenom lezen v Labku (dokonce bych si dovolil tvrdit, e souasn lezen v Labku nen pskaina).
Vono to bude sp vo tom, e ten "poctivej pskaskej slak" se na hovno vrt. Kdyby ml jednoduchej tvar jako raveltickej borhk (jednu nohu), jak to dlaj soudruzi v NDR, pracovalo by se s nim lp. Ty dv dry na jeho dv nohy se trefujou pkn blb, aby byly rovnobn. A dlat jednu megaouru o prmru cca 36 mm je nepraktick, p to polkne docela dost lepidla. eenim me bt uplit PPS kus jedn nohy. Dal vc je, e bh sou nerez a tady PPS je zatim pozink. A treak: do bh se flknout majlona, kter se v ppad probrouen vymn za novou. Mnit slak je jin lahoda ne peroubovat majlonu. Tak to bylo tak trochu z praxe...
V Labaku jsem byl vsehovsudy dvakrat. Se slanakama v Sasku teda fakt problem nemam, naopak jeden z duvodu proc tam rad a casto jezdim lizt je ten, ze se tam nebojim posadit do slanaku. Je masivni, lepeny, nerezovy, standardizovany a jak rika Papous dobre vymyslene konstrukce. Zpravidla byva osazeny nekym, kdo trochu premejsli kam a jak ho umistit.
Slanak CHS ma prekonanou konstrukci ale slava za nej. Ale asi jsi taky videl slanaky tenke, pruzici, z navohybanyho roxoru, strasne zrezly, hejbaci, uplne vyndavaci, s napul obnazenym drikem, s kratkym drikem ve skale (jo, to vlastne clovek nevidi, ale obcas se to preci jen dozvi :-)
Nebo takovej starej nemeckej zpusob, kdy se natluce kovany, zuzujici se stenovy kruh kolmo do pulky driku do skaly. To musi bejt uzasna paka na ten kus zeleza, kterej je tam od roku asitak 1910.
To aspon beru jako takovou historickou raritu, ale at je kousek vedle natlucenej poradnej slanak.
Stenovy kruhy trpej stejnema problemama, navic jsou treba krouzky blbe svareny, tenky, z nevyhovujiciho materialu.
V tom jsou ale Sasici uplne stejny prasata. Aspon v casto lezenych cestach spustu kruhu vymenili za lepeny nerezaky. Par se jich predtim muselo zabit pri selhani kruhu.
Dalsi otazka je trochu jina:
Dejme tomu, ze takovej kruh udrzi 4 tuny, ale kolik vydrzi ta skala, do ktery je natlucenej ?
Jsou oblasti, kde to moc nevnimam, ale treba na takovy Hruby Skale mam docela problem standovat u historickyho kruhu, kterej je zatlucenej do vosoleny skaly, je kolem nej pavouk jak krava a premejslet pritom o moznych dusledcich dvojkovyho padu.
Naprosto pak nechapu borhaky v mekym pisku ala Svojkov, Dubske a podobne obskurnosti.
Teda nechci tvrdit ze vsechny nebo vetsina kruhu vypada takhle. Ovsem divnejch veci jsem videl taky dost, a nebyly to rozhodne zadny zapomenuty oblasti. Schvalne, zkusis neco z toho poprit ? Myslim ze oba mluvime o te same piskarine.
Cimzto jsem zkratka rad, ze nekdo neco dela poradne. Uff.
Hzet Svojkov do jednoho pytle mekkych pisku preci nejde. Nekde borhaky klidne muzou/mohli spse bt. Nektery steny jsou fakt extremne tvrdy, ze znmejsich napriklad - Zluta Stena na Mozaice (Veril bych tam vic lepenejm borhakum nez momentalne prorezivelejm kruhum), tak severn stna Pradedu (kompaktn elezit stna), horn st hlavn stny na Stelnici a mnoho dalch, vtinou vce ukrytch-schovanch stn. Borhaky jsou tam nekde ok. Spis je volovina davat do skaly lesenarsky kotvy ala mistr Vostel. To bych okamit vytloukl. Jinak asi pro mstnaka Reteza- nedvno jsme vymenili kruh ve spare na Zapomenuty za kvalitni pozink kruh od CHS. Uz se to d bezpecne lizt.
To je ale mimo zdej diskusn msu. Dva slanovaci borhaky s retezem na tvrdych piscich urcite preferuju :))
Nepoprm retezovy argumenty. Sm jsem potkal ve skalch spoustu rotu (nap.v Phrazch na Prask jehle byl jet loni vedle shnil slaovac vrady nov slak, do kterho bych nepovsil ani pytlk se svainou). Take pklad, kdy i dva vratn body jsou na pendrek. pln stejn k niemu je tand ze dvou blb danch borhk, jenom o to hor, e BH m 12 cm a slak (nebo stn.kruh )30. Dal pklady z Yosemit, kde hnzdo nkolika spit (rezatch, tlustch cca 6 mm a zaputnch do skly 2-3 cm, to ve provzno zpuchelm ocelovm lankem) msto ke slann vybz k urychlenmu konvertovn na njakou hodn fatalistickou vru... Jinmi slovy dobe osazen klasika nepotebuje dublovat a blb osazen BH nemusej stait ani ti. Ftip je v tom, e 2 BH s etzem nefungujou zpravidla jako sestup se skly po podn rukou na vrku, ale jako vratn bod pro konkrtn cestu (na jednom utru jich bv vc), ke spoutn nebo rybaen. Prv proto tvrdm, e pro tradin pskainu sta tand nebo slann z jednoho (kvalitn osazenho) bodu. Labk je jin disciplina. Doporuuju kontakt s ou a probrat s nm bezpenostn standardy fixnho jitn.
Kdyz uz jsme u te spousty zeleza, nedavno jsem poprve zavidal na skaly u Bezdecina. Tolik kruhu jsem v zivote na jedny skale nevidel. Poprve jsem mohl zalohovat slanak slanakem. A to nebyly ruzneho stari nebo kvality..
Potvrzuju, byl jsem tam naposled vera odpoledne a opakovan se mi z toho dl nevolno. Bezdn je Labk zatenk. Je to dlo Petra Boka, pt schze VK by se tm mla zabvat.
Kde beres tu jistotu, ze zacatecnik potrebuje takovou spoustu zeleza?? Podle me se potrebuje ucit jiny veci, nez jen cvakani kruhu a lezeni na rybu, zvlaste kdyz jde o lezeni na pisku.
Ale je mozne, ze se pletu. Vzdyt za par let uz bude lezeni tak krasne sjednocene, ze se snad do skal ani nevyplati nosit smycky a kazdy prvovystupce, ktery by chtel davat kruhy dale nez pet metru od sebe bude ze skal vyhnan a nasledne zde na Lezci radne pohanen...
Zatm sp lidi ki, kdy chce nkdo dvat kruhy ve svch cestch po tech, tyech metrech. Jak opovlivost. Teda pardn, u destek u nikdo neki, tam u je to jaksi v podku. Pro teda skoro vicni jezdte lzt do Francie, Itlie, Jury atd. , kdy je tam vude ve skle tolik odpornho eleza ?
V Cechach je sportovnich oblasti docela dost, ale klasickych, krome Skalaku, skoro vubec ne. Diky tomu jak si kazdy dava jisteni jak chce. Neni to docela skoda? V mnoha oblastech jsou vedle sebe cesty sportovni i klasicke, a tak tam jezdi obe skupiny. Bohuzel ta sportovni, co klasicky zrejme lezt neumi a mozna ani nikdy neumela si to chce pretvaret k obrazu svemu. A to je to, co se klasikum, kteri jezdi na klasicke cesty do stejnych oblasti nelibi. Skoda, ze se neumime v Cechach dohodnout a jasne si ty klasicke a sportovni oblasti vymezit, ve svete je to docela bezne, klasici a sportaci se ve stejny oblastech nestretavaji, sva pravidla vzajemne uznavaji a nemusi nic sahodlouze resit.
Navic, my jsme temi klasickymi cestami a stylem lezeni ve svete taky dost vyhlaseni a obdivovani. Ale bohuzel to asi dlouho nevydri, kdyz se tak snazime o tento prim prijit.
To je ale nesmysl.
Sportovnich oblasti je vice nez klasickych? Mozna ano, ale kolik je v nich cest v porovnani s pisky? Do klasickych radis pouze Skalak? A co Prachov? Jizerky? To jsou sportovni oblasti?
Adr neni klasicka oblast, protoze tam z nekolika tisic cest je par desitek sportovnich?
Skalak, Adr, Ostrov, Tisou, Prachov budeme srovnavat s oblastmi typu Slunecni stena u Vltavy, Polinko nebo Koukolova hora, abychom napocitali vic sportovnich oblasti? Vzdyt ani nejvetsi sportovni oblast v cechach Srbsko nema mozna ani desetinu cest, kolik jich je jenom v Ostrove.
Kdyz se na to podivam pres pocty cest, tak naprosto nechapu duvod, proc klasici zacinaji brecet nad porusenim "tradic" vzdycky, kdyz se nekde objevi lepe odjistena cesta. Jeste jsem ochoten pochopit, ze protestujete, kdyz nekdo prida jisteni do klasicke cesty. Ale proc vam kurnik vadi, kdyz vznikne nova odjistena cesta? Sorry, ale neni to nahodou fanatismus?
Doke namalovat v jedn oblasti jasnou ru mezi klasickm a tzv.sportovnm stylem? To je podle m chimra. Mn to troku pipomn rakovinu, kter si nejdv ukznn buj v jednom zasaenm orgnu, pozdji ale velmi rychle a neodvratn metastzuje do mgovn ve stoletch trojkch, dojiovn starch vstup a rybaen klasik.
A pro by nemohli bt v oblasti jak cesty klasick, tak i sportovni. Komu to vad? Kad si peci v kad oblasti najde to sv - od psycho smr, klasickch smykovacch cest i pkn odjitn smry? Vdyt to me bt pohromad.
Symbiza klasickho a sportovnho lezen by asi byla nejlep, problm je, e to v praxi jaxi nefunguje. Mysl, e starousedlci v Matin chtli plot proto, e si jejich nov sousedi obas potichu zazpvali pi kytae u ohnku z parket vlastnho obvku? Myslm, e by je to ani nenapadlo, kdyby nebylo vude hafo odpadk, povyku a do rna, rozbitch oken a vykradench sklep... :-). Dal problm je v tom, e zmna je pijateln, dje-li se dohodou a ne vlcovnm a ignorovnm stvajcch dohod. Sto let se prvovstupy na psku lezly odspodu a mezi kruhy byly respektovny pomrn velk minimln abtandy. Kdyby ddci, nkte dodnes schopn natrhnout lezeckou i ad sportovc, pistoupili na ojebn tradice, byla by spousta dnench hit hotov u ticet let... A spousta cest by u neexistovala, byve spotebovna mocn rybacmi sportsmany...
To je fakt demagogie.
Skoro vsechny lehci linie jsou uz vylezeny a 99procent z nich klasicky. To co dnes vznika, jsou z vetsi casti kvaky. A i z cest, ktere dnes vznikaji, neni prevazna cast sportovnich (staci si spocitat, kolik cest vytvorili nekteri notocky znami nemocni jedinci). To znamena, ze mas k dispozici nejmin deset tisic cest, na ktere nikdo nesaha a vadi ti, ze na obcas na nejakem kvaku vznikne lepe odjistena cesta.
Ano, lezeni jde jinym smerem. Uz to neni sport pro elitni krouzek par odvaznych, kteri umi riskovat svou smrt. Stava se z toho sport i pro mene odvazne. Tomu rikas rakovina?
A co je to vlastne sportovni cesta? Zrovna v sobotu jsem se proletel na "sportovni" ceste v labaku skoro 10 metru. Nehlede na to, ze k prvnimu borhaku jsem se v 10ti metrech pekne vyklepal. Sportovni znamena, ze ta cesta ma na 60ti metrech 8 borhaku.
Celej den, jsem litoval, ze vetsina nadhernych linii je naveky zazdena a jsou to vrazdy a ja si je nikdy nevylezu. A nejsem sam, neleze je skoro nikdo.
Asi to vydm jinak. Mon to je i tm, e oba lezeme pedevm v jinch oblastech. Peci ale ve vtn pskovcovch oblast jsou ty nejpknj (pedevm leh) smry ji destky let vylezeny klasicky s minimem kruh. Z hezkch smr pro prvovstupce asto zbvaj jen ty "t잚" smry, kde se vtinou d minimln nebo vbec ned smykovat, i-li jsou zde kruhy. Peci jenom jak asto se pad ve vykruhovanm IXb i smykovac V. Kad kdo zan s lezenm na psku, tak si stejnak projde fz, e nejprve leze leh (smykovac) cesty a pokud ho to chytne zane zkouet mrn t잚 pes kruhy. Pedpokldm, e kadmu je trnem v oku asi Labk. Jene ty odjitn cesty jsou vtinou t잚, kde jen tak kvalitn smyci nezaloz. Kdy klasitj lezci vid v prvodci, e je v cest 9 borhk, eknou si, e je to pejitn. Cesty maj ale a 80metr, ili vzdalenost jitn se d srovnat s jinymi piskovcovymi oblastmi. Jo a ty slaky? Ve vtn klasik, co jsem lezl, tak ani slaky nejsou (mluvm o masivech), ale doleze se nkam na masiv a jist se u stromu. Jsi Jirko ochran, tak bys ml peci bt pznivce stylu - slak na kadou cestu. ... nevznik pak schzenm z masiv eroze, nebrousime stromy, nco neplame atd... Zvrem - klasickch smru je vtna, otevete si vichni prvodce jakkoliv pskovcov oblasti (vyjma Labaku) a potejte :)))
Jo jinak mi nedvno ukazoval Jirka Rosol nov raveltik borhky v hnd barv, barva jak skla v
Jizerkch. Mete ty mal borhky vymnit za ty velk (podle mne nevkusn) slaky :-)))
Abychom si rozumli, neplivu na tzv.sportovn lezen, a to ani (nkde) na psku. Jenom se snam sdlit, e to je pln jin disciplna ne pskaina, kter m tradici stopadesti let. I ona se ovem vyvjela a reflektovala nejen nov materily a technologie, ale do jist mry i zmny mylen a pravy pravidel. To je evoluce. K emu mm zsadn vhrady, to je zpsob, kterm se nov trendy prosazuj. To nen normln vvoj, evoluce, ale pln obyejn revoluce se vemi jejmi bnmi metodami, ze kterch se mi nedl volno. Je to krtkodob efektn a efektivn, vhledov je to cesta do pekel.. Odtud moje srovnn s rakovinou, kter je pochopiteln nadszkou. Demagogii bych v tom nehledal. Ta je prv jednou z tch velespnch revolunch metod.
Slak na kadou cestu je hloupost a je to jenom zpsob, jak cestu pohodln otevt pro rybaen. Sta jeden normln slak pro jednu v nebo jeden logick sek na masivech (pipoutm podle poteby dobrk na pisichrovn prvolezce).
To, e existuje spousta cest, kter jsem nikdy nevylezl a u nevylezu (a nejen kvli vysokmu slu klasifikace) jsem dvno rozchodil a doporuuju to vem . Existuje milin cest na kter mm a stejn nejsem schopen je vylzt ani za deset ivot. Ne kadej je mistr svta a to je fakt, na kterm nic nezmn ani to, e se tak hromada lid tv...
OK. Je samozejm pravda, e na psku v uritch oblastech probh "revoluce" s novmi trendy. Nepoprm, e jsem momentalne s tm spokojen - hlavn v Labku, kde jsou dky pevnmu materialu na to podmnky. Ale tak s rd obas polechtm morl na strouhankovitm materilu. Tradice jsou urit dobr a nelze je opomjet. Vdy byly na psku party avantgardist a usmrova, dky tomu tu mme unikatn oblasti, tradin a u i modern. Zapla pnbh. Nevidl bych ve tak ern. Jinak to o o demagogii jsem nepsal j. Zdravm do Jizerek. Sehnal jsem si konen topo, tak letos konen otestuju ty vae specifick ulov "krystaly". Mjte se. Miki
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Mj nzor: Pokud "jen neum smykovat", tak to vbec nen jedno, ale prv koen problmu. Prost umn smykovat k lezen na psku pat. Nediv se, e to bez nj nejde. Aby nedolo k nedorozumn: j to taky moc neumim. A spoustu cest si nevylezu. Nevim, jestli momentln, nebo navdy. Ale tu chybu vidm u sebe, ne u autora cesty.
Ono taky zle, co si kdo pedstavuje pod pojmem "umn smykovat".
Jinak se smykuje nkomu, jeho maximum je vysoko nad obtnost pslun cesty, a jinak nkomu, kdo a takovou pevahu nad cestou nem.
S touto lezeckou rezervou i bez n se pak prvolezec asi i jinak dv na kvalitu a funknost vlastnho jitn (kter asto jen pln funkci berliky pro morl nebo drobnho zmrovae pdu).
Podle mho nzoru asi nen pln v podku, aby nezbytnmi pedpoklady pro peit nap. ptky byla fyzick a technick schopnost lzt teba od devtky v a (nebo) bt uzlovm eskamotrem.
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Sta v prvodci doplnit za cestu T jako tradin a S jako sportovn.Co je co m urit autor ppadn stanovit rok dokdy je ve T.Jsem pro to aby se i nkter ve a masivy uzaveli pro vrobu novch cest prv z dvodu zachovn tradice.Tento nvrh jsem kal spravci oblasti ped vce ne 3 lety.Sm nejsem zastnce tradic tak ho neprosazuji tot ve
David Peterka
Piskarina je cinnost kterou provozuji piskari. Piskare poznas podle kostkovane kosile u ktere ma piskar vyhrnute rukavy. Piskar leze pokud mozno v pumpkach, modry vytahany teplaky nebo kratasy se toleruji, je dobry kdyz je to trochu potrhany a spinavy. V zime nosi rolak. Prsak a blembak se doporucuje.
Material ma pokud mozno neleskly, karabiny vetsich rozmeru. Expresky? Maximalne jednu, dlouhou a dukladne votejpovanou kobercovkou nevyrazne barvy.
Boty na lezeni: muzou byt i lezecky, pokud tedy uz pak zasadne s tkanickama, se suchacem nebo natahovacima sprckama by si pripadal trapne. Taky by neme-li by byt jakoliv in, i znacka bot pokud mozno nerozpoznatelna. Klasik by mel mit fousy, nejlepe plnovous (je nabiledni proc Prcas nemuze byt klasik).
Klasik leze rozvazne, rad se dobira ve stenach, na RP nebo jiny podobny podivnosti nehledi. Pod nastupem muze kourit a to i v lese. Rad by byl tichy, avsak hlasite nadava kdyz mu klouzou ruce na "ty bily sracce" nebo kdyz nadava tem magorum kvuli kterym horolezctvi uz nikdy nebude tim cim byvalo driv.
Jinak se prilis od jinych lezcu uz nelisi. Leze vetsinou taky nahoru, mozna snad casteji smyckuje a napr. vecer v hospode se chova velmi podobne jako sportovni lezec.
Mm vhradu, pebhl jsi od pskae ke klasikovi. Jak se v tom m logick pozitivista zorientovat? Je to definice hned dvou termn v jednom pspvku? Nebo plat, e klasik = pska?? :)
Nutnou (a podstatnou) podmnkou pro to, aby nkdo mohl bt oznaen za pskae je, aby opakovan, v rozmez minimln 5ti let, vylezl (tj. vyvedl) na psku cesty obtnosti minimln V s P-hodnocenm minimln P3 (viz http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=4720).
Pska by dle ml bt bezhonn, ctt Boha a vlast,dodrovat pikzn... :)
Pskaina v sob mj. zahrnuje innost, provozovanou pskai, jinak je to ideologie, kterou je obtn popsat...
Ta definice definice mn nramn pipomn slavnou negaci negace, zlat to heb marxistick dialektiky :-). Pskaina nen lezen po pskovci. Co to naopak je, to me naznait text Vaka irla (pedpokldm, e to nen z pera spoluautora Ivana Dieky) v knize Zklady horolezectv. Je to tam vechno, vetn permanentnho napt mezi "starm a novm". Souasn pskaina je to, co se vejde do aktulnch pskovcovch pravidel. Anarchie nen vvojov fze, ale pln obyejnej bordel.
Jakoto odprci anarchie Ti nezbv ne se smit i s tmto pravidlem:
6.4. Umstn fixnch jitn
(3) Kad fixn jitn je nutno umstit tak, aby bylo z lezeck pozice bezproblmov dosaiteln, a to i lezcem men postavy. Fixn jitn se umsuj tak, aby pi souasnm zachovn co nejvtho monho odstupu bylo zajitno dostaujc jitn. Vzdunou arou men vzdlenost mezi dvma fixnmi jitnmi jedn cesty nesm bt krat ne 3 metry. Vjimky jsou mon v odvodnnch ppadech (nap. nebezpe razu). V cest me bt tato vzdlenost zkrcena a na 2 metry, a to jen jednou. Vzdlenost 3 metry se mus dodret tak mezi fixnm jitnm dvou sousednch cest pokud jsou blzko sebe, nebo se kiuj, i na sebe navazuj. Dal vjimky me povolit pslun OVK.
I tohle pravidlo vzniklo na zklad demokratick diskuse a dohody, take s nm v zsad problm nemm a nemusm se s nm nijak nadstandardn smiovat. Mon to ale kad chpeme trochu jinak. J vnmm povolen tmetrov rozestup fixnch jitn jako krajn limit, nikoli jako normu. Pokud se to pouije dvakrt nebo tikrt v padestimetrov cest, je to v podku, pokud se ovem pravidlo vyuije na samu de a nasekaj se vechna jitn psn po tech metrech, je to formln akceptovateln, ale cesta je bez ohledu na obtnost mrn eeno nepoveden a mlo by se o n vn debatovat nejenom v hospodch.
Dle si dovoluji upozornit, e neplat jenom pravidlo 6.4.(3), ale zrove i pravidla ostatn, z nich nkter taky pro zajmavost ocituju :
3.(1) Fixn jitn a slaovac body zanechan ve skle mus odpovdat pslunm normm SN (EN) a poadavkm Bezpenostn komise HS pro danou oblast a dan typ skly.
4.2.(3) Pouit chemickch a minerlnch ltek, kter by mly slouit ke zven ten na skalch (nap. magnesium), je nesportovn a takto proveden vstup i prvovstup neme bt uznn.
6.2.(2) Nen ppustn prostupovat cestu ped prvovstupem nejprve zpsobem odporujcm tmto pravidlm, nebo se zajitnm shora, nebo zkoumat monosti ze slann zmrn vedenho do mst plnovanho prvovstupu.
6.3.(5) Pedchoz umstn jitn, nap. pomoc slann, kiovn nebo s jitnm ze shora nen ppustn.
6.4.(1) Fixn jitn se osazuje z pozice istho lezen, nebo prvovstupce me pout jako zchytn body v souladu s pravidly zaloenou smyku, zvsn hky a max. dva navrtvky, ve kterch vis. Msto navrtvku se sm pout jin pomcka ke skle etrnj.
6.4.(5) Pouita sm bt pouze fixn jitn, jejich pevnost a mry odpovdaj platnm SN (EN) a doporuenm HS. Pokud fixn jitn nen umstno dn, ale pouze provizorn, je nutn zmnit toto ve vrcholov knize a nedostatek neprodlen odstranit....
Atakdle nalo by se jet pr zajmavch bodk, kter velmi problematizuj souasn trendy (nejen) v Labku jako pskainu.
Protoe pravidla se vyvjej, zanedlouho se bude eit dal zmna... Je poteba reflektovat trendy, evidovat poiny na hran souasnch pravidel a debatovat o nich tam, kde se rozhoduje (tedy pslun komise, VV a VH HS - rozhodn nesta ta hospoda nebo piblbl anonymn exhibice na Lezci, i kdy i to je teba). Podle m by se o to vc mlo oficiln diskutovat o cestch, kter vznikly evidentn mimo pravidla.
To je presne ten problem, o kterem jsem tu uz psal. Pravidla jsou stejna pro temer vsechny oblasti v CR. Proto taky vznikl takovy hybrid. Neco pro kasiky (zakaz MG, delani cest od spodu...), neco pro sportovni lezce (jisteni po trech, resp. dvou metrech). Nakonec neni spokojen nikdo.
Osobne bych si dovedl predstavit vic sportovnich oblasti v CR. Klidne si vynytujte Labak treba po metru (pokud je na to material dostatecne tvrdy). Nadruhou stranu v CR neni jedina ryze tradicni oblast. Osobne bych si dovedl predstavit napr. Jizerky bez jedineho fixniho jisteni..
dnes jsme byli lzt ty vae nov cesty na Sarajevsk stn. Cesty jsou hvzdikov, moc pkn, krsn odjitn a klasifikace odpovd. Dky za n!!!!
Jenom m zamrzelo, e star tvrzen "nehzejte paprky v lese" pod Sarajevskou stnou zejm neplat. Co ta przdn kartue lepidla Den Bravenu, co je pohozen do borv pod cestou 8 kul?
Cesty se nm lbli. Byl to docela luxus lzt naprosto neolezenou cestu. Jet tam je prach od vrtn :))). Jinak v spe v osmi koulch jsem chytnul takovou desku, co m tak 40 kilo a ihned se pelomila. Te je v t spe teda voln deska, tak pozor at to nezabije jistice. Nejhezci je asi ta Monarchie.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Pardn asopis CAO News 06/2007 opt ke staen nabz severoei.
CAO News 06/2007
Domovsk strnka CAO: 
Ano, iv!