Adam Ondra je dlouholetým reprezentantem ČR a vynikajícím sportovcem, jehož vnímáme rovněž jako poctivého člověka. Je na něm fascinující obrovský zápal pro lezení, včetně veškerých věcí, které mohou obecně lezení pomoci.

To, že je někdo vynikajícím sportovcem, však neznamená, že je schopen posoudit záležitosti, s nimiž nemá žádné zkušenosti. Příkladem je třeba řízení organizace, práce s mládeží, problematika dotací a řada dalších oblastí. Navíc i odborník v jakémkoli oboru potřebuje k posuzování výhodnosti veškerých návrhů a změn skutečně pravdivé, správné a odborně podložené informace. Aby je jak Adam, tak celá sportovní veřejnost, měli k dispozici, poskytuje ČHS v reakci níže skutečná fakta.

ČHS vždy projevoval zájem vytvářet a nikoliv brzdit přínosné aktivity, případně na nich s kýmkoli spolupracovat. První, kdo začal mluvit o odtržení, či následně o rozdrobení práce ČHS, byli právě zástupci spolku České sportovní lezení.

Vše začalo tak, že zástupci ČSL dle vlastních slov ve spolupráci s Pavlem Blažkem, manažerem Adama Ondry, poslali na IFSC dopis s dotazem, zda by ČSL mohlo fungovat v IFSC bez ČHS. A to zcela bez vědomí kohokoli z vedení ČHS. Teprve když se celá věc provalila, přišli za vedením svazu jednat se slovy, že jej nechtějí nijak obcházet. Na reakci zástupců ČHS, že to už zjevně udělali, označili tento dopis za „chybu“.

Na první jednání však dorazili s jednoznačným prohlášením, že se rozhodli odtrhnout soutěžní lezení od ČHS a převzít ho pod svůj spolek – a to nejlépe už na příští valné hromadě. Na jakékoli věcné dotazy ohledně financování, organizace, péče o mládež atd. reagovali, že jde o detaily, které zatím nevědí. Klíčová pro ně byla jen jejich „vize“ – totální oddělení.  Konkrétně byli schopni říct pouze dvě věci: že chtějí pořádat všechny závody dle vlastních slov jako „komerční produkt“, a že chtějí „ve velkém“ školit trenéry, protože po nich bude na lezeckých stěnách poptávka.

Až na další jednání přišli se změnou taktiky a sami uvedli jako jeden z důvodů této změny, že si ověřili informaci, která od zástupců ČHS zazněla už na prvním jednání. Nově vzniklý sportovní svaz by totiž měl nárok na určitý typ dotací nejdříve po několika letech činnosti. Proto nabídli diskuzi o dalším směřování tohoto sportu, což je jen dočasný úhybný manévr. ČHS není uzavřené společenství. Každý, kdo chce pracovat ve prospěch hor a lezení, má dveře otevřené a může se přidat.  Zástupci ČSL místo spolupráce v rámci ČHS naopak sami iniciativně oslovili klíčové osobnosti českého systému spolupracující s ČHS se snahou získat je pro myšlenku odtržení soutěžního lezení..  Těžko lze tedy říci, že „vznik a činnost ČSL není podkopávání práce ČHS“.

Rovněž Adamova slova, že „První výsledky jejich skvělé práce jsou už teď vidět v podobě perfektních závodů v boulderingu“, jsou zjevně dána tím, že se Adam účastnil v posledních letech jen minima těchto závodů, a to ještě v pozici VIP osoby bez informací o jejich přípravě a organizaci. Tyto závody nejsou pouze výsledkem práce ČSL - ČHS se na nich dost výrazně podílí v řadě oblastí. Lidé, kteří se v lezení pohybují, velmi dobře vědí, že bez zásahu lidí z ČHS by se některé akce nepodařilo uspořádat, některé zase dokončit a většina z nich by neměla správně vyhlášené výsledky. Zástupci ČHS udělali maximum proto, aby se chyby na průběhu a výsledcích závodů neprojevily. A to i v situaci, kdy veškeré finance získané v souvislosti s těmito závody včetně startovného, příspěvků od partnerů i dotací ČHS zůstaly pořadatelům. ČHS si velmi váží veškerých kroků, které pořadatelé z ČSL na zvýšení úrovně závodů v boulderingu odvedli, ale prezentovat to jen jako jejich práci vůbec neodpovídá realitě. Navíc veškeré pozitivní změny, které pořadatelé z ČSL do závodů v boulderingu přinesli, se týkají pouze komerčního potenciálu těchto závodů – tedy přesunu závodů do veřejného prostoru, partnerů a některých mediálních výstupů. Sportovní stránku ale nijak nerozvíjeli a ČHS musel často vynaložit značné úsilí, aby nedošlo k jejímu poškození. Bohužel právě přístup, kdy se cokoli, co ČHS udělá, zajistí, vytvoří či zachrání, obecně považuje za jeho povinnost, zatímco tím, co vzniklo ve spolupráci a se značným přispěním ČHS, se ostatní prezentují jako pouze vlastním úspěchem, ČHS značně poškozuje a demotivuje lidi, kteří s ním spolupracují.


Je nutno reagovat i na poslední slova Adamova vyjádření, která nás velmi mrzí. ČHS v žádném případě nepodkopává dobré záměry ČSL či kohokoli jiného. Každý má právo vyvíjet jakoukoli činnost v lezeckém oboru bez ohledu na ČHS, který to plně respektuje. Pokud ale někdo chce využívat strukturu, značku, prostředky či výsledky práce ČHS, má ČHS plné právo posoudit, zda tato aktivita je pro členy ČHS skutečně přínosná, zda má potřebnou kvalitu i garance a na základě toho se rozhodnout, zda o ni stojí či nikoli. A svůj postoj má právo jednoznačně vyjádřit.

Adam je reprezentantem, do něhož ČHS investoval nemalé finanční prostředky a snaží se mu vytvořit maximální prostor pro to, aby se mohl sportovně rozvíjet dle vlastních představ. Zároveň si vážíme jeho výsledků i práce pro rozvoj lezení a oceňujeme, že komunikace s ním probíhala vždy na přátelské bázi s velkou mírou Adamovy ochoty pomoci. ČHS ale stejně záleží na každém ze svých členů, proto kromě výše uvedené reakce níže uvádíme na pravou míru některá prohlášení, zveřejněná v minulých dnech spolkem České sportovní lezení. Nejsme schopni posoudit, zda nepravdivé či zkreslené informace jsou v nich uvedena z neznalosti nebo záměrně. Stejně tak nemáme prostor reagovat na všechny nepřesnosti. Co víme určitě, že veškeré námi uvedené informace jsme schopni doložit.


Spolek České sportovní lezení ve své reakci na newsletter ČHS mimo jiné uvedl:
NÁSTUP KOMERCE 
ČHS: “vytvořit z českých závodů ryze komerční produkt”
ČSL: Organizace seriálu vrcholných závodů nelze dělat na vysoké úrovni bez výrazné finanční podpory. Finance je do seriálu potřeba dostávat z dotačních programů a ze soukromého sektoru. Velkou přidanou hodnotou vrcholných soutěží je prezentace našeho sportu před obecnou veřejností.

Vyjádření ČHS: ČHS v současnosti ale nezajišťuje jen vrcholné závody, ale i závody mládeže ve všech disciplínách. Z nich lze těžko vytvořit komerční produkt. Ač ČSL tvrdí, že je schopné získat finanční prostředky na své projekty, i u jimi pořádaných vrcholných závodů začali od počátku zvyšovat startovné pro závodníky, následně přesvědčili ČHS  k zvýšení startovného v prováděcích předpisech, po té jej opět zvýšili na ČHS povolené maximum a na poslední letošní schůzce přišli s dalším návrhem na zvýšení maximální hranice startovného. Pokud by pořadatelem i sportovním svazem byla stejná organizace, nic by nebránilo neomezenému a nekontrolovatelnému zvyšování startovného, což by v mládežnických kategoriích mohlo být likvidační.


ČHS: “rozjet ve velkém komerční školení trenérů, zvyšovat členské příspěvky”
ČSL: Školení ve velkém ano a komerční je zavádějící slovo. Moc nerozumíme tomu, kde a proč se podobné věty rodí. Budujeme souhrn poznatků od jednotlivých trenérů z praxe a snažíme se vytvořit podklady pro další trenéry a oddíly.
Zvyšování členských příspěvků nám přijde jako logický krok.

Vyjádření ČHS: Školení trenérů musí být především kvalitní, což nelze provozovat ve velkém – za prvé proto, že není dostatek skutečně kvalitních lektorů. Za druhé proto, že není možné dodržet dostatečnou délku kurzu. Za třetí proto, že určitou kvalitu musejí mít i uchazeči o licenci a ta se „ve velkém“ nedá udržet. Každý, kdo se pohybuje v lezeckém oboru, ví, jak je to s komerčními kurzy pro získání  licence. Instruktor lezení na umělých stěnách, kde jsou školeni úplní začátečníci a za víkend či dva odcházejí jako „instruktoři“. Tato úroveň v oblasti trenérských kvalifikací by pak mohla zásadně poškodit několik generací mladých lezců.

Pokud jde o tvrzení, že ČSL získává souhrn poznatků jednotlivých trenérů z praxe (a v jiné části své reakce uvádí ve svých oddílech přes 900 sportovců), jsou zde na místě pochybnosti o kvalitě trenérů, s nimiž ČSL spolupracuje a poznatků, které přináší. V letošním roce se totiž nikdo z oddílů ČSL nedostal do reprezentace v dospělých ani mládežnických kategoriích a neumístil se na prvních třech místech celkového pořadí Českého poháru, Českého poháru mládeže ani Českého poháru U14 v žádné kategorii ani disciplíně, což je při jejich množství skutečně s podivem. Přitom podstatně menší oddíly i jednotliví trenéři působící v ČHS mají často v reprezentaci i na medailových pozicích v ČP a ČPM hned několik lidí. Pokud v rámci školení trenérů nebudou lektoři i prezentované poznatky skutečně na té nejvyšší úrovni a podložené výsledky, nemohou pak být na úrovni ani absolventi těchto kurzů.

Zvyšování členských příspěvků je krok proti principům, které ČHS zastává. Snahou by nemělo být zatěžovat ekonomicky členy, ale získat z jiných zdrojů dostatek peněz k pokrytí všech činností, které jsou posláním sportovního svazu. Existuje samozřejmě řada dalších oblastí, které mohou napomáhat rozvoji daného sportu, ale nejsou základním posláním sportovního svazu. Ty ale právě patří do komerční oblasti a za ně si pak zájemci mohou připlatit. Zatěžovat vyššími příspěvky každého člena kvůli aktivitám, které se ho netýkají, je proti zájmům těchto členů. ČHS v tuto chvíli dokáže kvalitně pokrýt veškeré činnosti, které jsou posláním sportovního svazu, aniž by zatěžoval své členy zvyšováním členských příspěvků.


SNÍŽENÍ DOTACÍ 
ČHS: “obě nové organizace by dostaly asi jen polovinu finančních příspěvků než jedna větší” 
ČSL: Toto téma je samozřejmě dost zásadní a zatím jsou čisté spekulace o tom, jak by to bylo či mohlo být. My můžeme oponovat tím, že by dotace mohla být na dva subjekty násobně větší. Snažíme se aktivně komunikovat s MŠMT a diskutovat, konzultovat reálné možnosti a dopady. Je to zásadní bod, který musí být zodpovězen v případě naší snahy o osamostatnění. 

Vyjádření ČHS: Nejde o žádné spekulace, ČHS dlouhodobě komunikuje s MŠMT a zpracovává dotační programy z pozice sportovního svazu. I díky tomu se mu podařilo v posledních letech podstatně zvýšit objem peněz získaných z dotací. Proto známe dobře aktuální principy přidělování dotací v jednotlivých programech, takže můžeme jednoznačně doložit, že za současného stavu by byla ztráta dotací zcela nevyhnutelná. Pochopitelně se změnou politické situace a personálního obsazení MŠMT se mohou změnit i pravidla přidělování dotací, to ale nelze předpokládat a založit na tom jakékoli plánování - jde o ničím nepodloženou spekulaci.


OTÁZKA LICENCÍ
ČHS: “nynější trenérské licence jsou státem garantované, jsou vázány přímo na příslušný sportovní svaz, konkrétně ČHS. V novém modelu by část z nich takto zajištěna být nemohla.” 
ČSL: Uvědomujeme si, že v tomto ohledu ČHS podnikl nemalé kroky a že by byla škoda vše zahodit. Na druhou stranu trénování je neustálý proces a vývoj. Školení se neustále vyvíjí a mělo by být odrazem aktuálních trendů a nových poznatků. V našich řadách jsou trenéři všech dosavadních výkonnostních skupin (A,B a C) a řada dalších trenérů či garantů se zkušenostmi a praxí. V případě, že by skutečně došlo k osamostatnění, byla ČSL také udělena akreditace MŠMT na školení trenérů.

Vyjádření ČHS: Právě proto, že školení je odrazem aktuálních trendů a nových poznatků, je garantem všech trenérských školení ČHS špičkový odborník z Laboratoře sportovní motoriky Doc. Jiří Baláš PhD., autor řady odborných publikací a výzkumů, citovaný v zahraničních odborných publikacích. Lektory kurzů jsou pak trenéři reprezentantů včetně semifinalistů, finalistů i medailistů mezinárodních závodů, kteří absolvují zahraniční stáže, soustředění i soutěže.  Pokud jsou v řadách ČSL trenéři, o nichž se sami zmiňují, pak je nutno zopakovat, že v letošním roce se nikdo z oddílů ČSL nedostal do reprezentace v dospělých ani mládežnických kategoriích a neumístil se na prvních třech místech celkového pořadí Českého poháru, Českého poháru mládeže ani Českého poháru U14 v žádné kategorii ani disciplíně. Pokud v rámci školení trenérů nebudou lektoři i prezentované poznatky skutečně na té nejvyšší úrovni a podložené výsledky, nemohou pak být na úrovni ani absolventi těchto kurzů. Je nutno říci, že ze strany ČSL zaznělo několik tzv. „nových poznatků“, které ale nejsou podloženy výsledky ani zahraničními výzkumy, takže jejich neověřená a neodborná aplikace na mládež může způsobit nevratné škody několika generacím.

Věta „V případě, že by skutečně došlo k osamostatnění, byla ČSL také udělena akreditace MŠMT na školení trenérů.“ je zcela nepravdivá. Akreditace pro školení trenérů není MŠMT udělována automaticky žádnému sportovnímu svazu, tu může získat pouze akreditované vzdělávací pracoviště a pouze pro přesně definovanou odbornost. ČHS proto pro školení trenérů akreditaci nemá, ač se to zástupci ČSL vzhledem ke své neznalosti zjevně domnívají. Příslušný sportovní svaz ale musí vytvořit systém licencí a jejich akreditaci zajistit ve spolupráci s vzdělávacím pracovištěm s patřičnou akreditací. V případě osamostatnění by se tedy zhroutil současný systém licencí a na ně navázaných dotací, přičemž vytvoření nového systému a zajištění spolupráce s pracovištěm s příslušnou akreditací a případná nová akreditace odbornosti může trvat poměrně dlouho. Navíc současná požadovaná doba pro akreditovanou trenérskou odbornost je 150 hodin, což se skutečně těžko dá školit „ve velkém“.



ROZPAD SYSTÉMU 
ČHS: “Rozpadne se dlouhodobě budovaná struktura trenérů, stavěčů, klubů, rozhodčích, organizátorů a pořadatelů”
ČSL: Samozřejmě se jedná o zbytečné strašení. Nic z výše vyjmenovaného se nestane.

Trenéři: 
Každý oddíl, každé centrum má velký zájem o kvalitní trenéry a instruktory. S řadou oddílů již aktivně spolupracujeme a konzultujeme a budeme vyhledávat další spolupracující subjekty.

Stavěči:
Stavěči cest a boulderů jsou na neustálém vzestupu. Každá dobře fungující stěna si vychovává své kvalitní stavěče. Samozřejmě jsme v úzkém spojení s hlavními stavěči v ČR a vytváříme podmínky pro růst této profese.

Rozhodčí:
Máme připravených přes 20 lidí, kteří jsou ochotni a schopni se proškolit na “profesionální” rozhodčí a celoročně spolupracovat. 

Kluby / oddíly:
Víme o desítkách možných oddílů, které v tuto chvíli nejsou pod hlavičkou ČHS. Máme systém, jak vytvářet zcela nové oddíly. Právě díky našemu know how jsme nabídli ČHS možnou spolupráci.

Organizátoři a pořadatelé:
Především právě zde dojde k vzájemné spolupráci a propojení pořadatelů. Vzájemná pomoc povede k rozpohybování a vysoké kvalitě jednotlivých seriálů pro různé kategorie.

Vyjádření ČHS: Vzhledem k jednoznačným vyjádřením řady špičkových trenérů, oddílů i organizátorů, která má ČHS k dispozici, že v případě oddělení nechtějí ve své činnosti pokračovat, je rozpad současného systému jistý. Tvrzení, že ČSL má přes 20 lidí, kteří jsou ochotni a schopni se proškolit na rozhodčí, naráží na dva zásadní problémy: o tom, že tyto lidi mají k dispozici, hovoří lidé pod hlavičkou ČSL již několik let, ale na kurz pro hlavní rozhodčí se dosud nikdo z nich nepřihlásil (poslední proběhl letos na podzim). Navíc zda jsou tito lidé nejen ochotni, ale skutečně schopni být kvalitními rozhodčími, lze říci právě až po jejich účasti na školení.



ZTRÁTA TRANSPARENTNOSTI 
ČHS: “Dojde ke zrušení veškerých mechanismů nezávislé kontroly nad pravidly, prováděcími předpisy a průběhem závodů.”
ČSL: Nedojde. Je přece v našem zájmu, aby vysoká úroveň byla v každé oblasti. 

Vyjádření ČHS: Pokud je pořadatelem i garantem pravidel a sportovní stránky závodů stejná organizace, nemůže být kontrola nezávislá. Navíc stanovy ČSL, které jsou přes prohlášení jeho členů stále platné, jednoznačně říkají, že o všem rozhodují pouze tři zakládající členové, ostatní členové nemají hlasovací právo a nemohou tak nic ovlivnit, mohou pouze pracovat a platit příspěvky. Tím je jakákoli transparentnost a nezávislá kontrola rovněž zcela vyloučena. A v zájmu takovéto organizace pak může být úplně něco jiného, než co je v zájmu samotného sportu. Ve srovnání s tím má ČHS systém několikastupňové nezávislé kontroly – práci odborných komisí může kontrolovat výkonný výbor, revizní komise a v případě pochybení i disciplinární komise. Zásadní rozhodnutí pak přijímá valná hromada, kde hlasovat mohou skutečně všichni řádní členové, kteří se jimi chtěli stát, ne jen několik vyvolených, kteří se sami jmenovali.


ÚTLUM AKTIVIT 
ČHS: “Nový projekt, s jediným komerčním kritériem úspěchu, nebude mít zájem o nelukrativní činnosti, které jsou ale pro rozvoj sportu nezbytné (oddíly, trenéry, repre atd.)”
ČSL: Opět zbytečně zdůrazněná a především nesmyslná věta ohledně komerčního kritéria. 
Naše aktivity mají enormní zájem na podpoře a rozvoji oddílů, trenérů atd.

Vyjádření ČHS: V samotné reakci ČSL je obsaženo hlavní úskalí – formulace „Naše aktivity mají enormní zájem na podpoře a rozvoji oddílů, trenérů atd.“ zároveň znamená, že o co enormní zájem mít nebudou, může být utlumeno či zrušeno. A vzhledem k výše uvedené nulové transparentnosti a možnosti nezávislé kontroly to může být cokoli. Soutěžní lezení totiž nejsou jen oddíly, trenéři a vrcholné závody.


OSLABENÍ POZICE
ČHS: “Není zřejmé, kdo bude partnerem zastřešujících organizací typu IFSC, UIAA, ČUS nebo ČOV.“
ČSL: Tento bod je přímo úměrný bodu ohledně snížení dotací. Samozřejmě prvořadá je znalost, zda MŠMT přijme ČHS pod střechou UIAA. Další otázky s tím spojené jsou druhořadé.
Velký otazník visí nad principem, zda jeden národní svaz má být pouze pod jednou hlavní mezinárodní organizací. V ČR ovšem ČHS zastupuje dvě mezinárodní organizace. 

Vyjádření ČHS: Vyjádření ČSL je zcela nesmyslné – všechny zastřešující organizace jsou velmi důležité, ztráta členství či pozice v kterékoli z nich zásadně ovlivní možnosti daného subjektu v ekonomické i sportovní oblasti. Pokud něco z toho zástupci ČSL považují za druhořadé, vůbec se v dané problematice neorientují. Naopak v tom, že ČHS zastupuje v ČR dvě mezinárodní organizace, není žádný problém. Neexistuje žádná legislativní překážka, aby tomu tak bylo a ČHS není jediným sportovním svazem v ČR, který je v této pozici.


MEZINÁRODNÍ OSTUDA 
ČHS: “Ztráta účasti na olympijských hrách v Tokiu 2020 nebo Paříži 2024.”
ČSL: Ztráta účasti na olympijských hrách je zbytečný strašák...Není sebemenší důvod se toto domnívat.

Vyjádření ČHS: Nejde o domněnku, ale o zcela reálnou možnost. Pokud by v rozhodujícím období došlo ke ztrátě členství ČR v mezinárodní federaci, což se může v důsledku problémů spojených s dělením svazu stát, pak dojde i ke ztrátě možnosti se na OH nominovat nebo zde startovat.



ČHS je nadále připraven podpořit každou činnost, která přispěje k rozvoji všech lezeckých aktivit. I když řada tvrzení zástupců ČSL je v rozporu s realitou, na všech prospěšných projektech je ochoten spolupracovat i s touto organizací.  Nadále však bude velmi pečlivě posuzovat skutečný přínos i úskalí každého záměru.

Stejně tak si ČHS uvědomuje svůj nedostatečný přístup v některých oblastech a pracuje s náměty na zlepšení uvnitř své organizace. Jedním z takových bodů je komunikace, kdy ČHS musí o svých záměrech, výsledcích i problémech více mluvit a sdílet je s odbornou i širokou veřejností.