Klid a majesttnost neposkvrnnch zimnch hor pinej opak peplnnm sjezdovkm a lyaskm stediskm.
Kad metr sjezdu je zaslouen nronm vstupem, kter u obtnjch tr zahrnuje i lezeck problmy a potebu vyuit horolezeck techniky. Skialpinistick podniky jsou podle nkterch horolezc skialpinist krlovskou disciplnou alpinismu.
Pro lenonj lyae, kterm jde pedevm o sjezd ve volnm ternu, hovome o tzv. freeride, kdy na zatek sjezdu se doprav lanovkou nebo vrtulnkem a odpad tak nron vstup.
1.1 Historie
Skialpinismus jako pojem zahrnuje podle T. Hiebelera veker horolezeck aktivity v horch, pi nich se vyuvaj lye. Nronost podnik i jejich charakteru je rozdln jak dnes, tak u v samotn historii tohoto sportovnho odvtv. Proto nm tato definice ji zcela nevyhovuje, ale o tom pozdji.
Zpotku bylo ly uvno pedevm pro nron pechody, jako byl napklad Nansenv pechod Grnska roku 1888. V nsledujcch letech se lye dostvaj do Alp a jsou slyovny nkter mn nron alpsk vrcholy (Sonnblick 3.068 m,1896), zakldaj se prvn kluby a roziuje lensk zkladna. U v roce 1904 je H. Myliem a temi horskmi vdci slyovn Mont Blanc. Lye se postupn dostvaj i mimo Evropu. 1916 lyuj Anglian do krteru Kilimandra, ve tictch letech H. Ertl lyuje u i v Himlaji. (Dieka, 1988).
V roce 1933 se objevuje prvn snaha porovnat vkonnost skialpinist a vznik zvod s doposud nejdel tradic Trofeo Mezzalama, kter se s menmi i vtmi pestvkami a zmnami pravidel kon dodnes.
Po druh svtov vlce dolo k jasnmu rozlenn na soutn skialpinismus a tradin skialpinismus. V tradinm skialpinismu se zan dosahovat hranice skiextrmu. Jako prvn definoval skiextrm K. Jeschk jako sjezd, kter m dlku minimln 250 m a sklon pes 40º . Dnen definice skiextrmu oznauje svah pesahujc sklonem 45º a dlkou 250 m.
Centrln leb Vysok, Vysok Tatry, Slovensko
Mezi vysokohorskm lyovnm (skitouringem) a skiextrmem je rozhran nronch sjezd ve sklonech od 30º do 45º, kter mohou podle lokality a charakteru spadat do obou kategori. Poznvac obdob tchto pechodovch sklon vyvrcholilo sjezdy z Aiuguile de Argentiere pes ledovec Millieu (1939), nebo sjezd Auiguille de Triolet Z stnou (1941).
Do skutenho skiextrmu vstupuj alpinist a po druh svtov vlce. Za potek historie se pokld sjezd severnch svah Mt. Blancu. L.Terray a B. Dunavay projeli rozruenou severn stnou na ledovec Bosson v roce 1953. U o sedm let dve vak dokzali L. Lachenal a M. Renoir sjezd jin stnu Col des Droites a na 400 m dlouhm seku lyovali ve sklonu 40º.
V prbhu edestch let bylo sjdn strmch alpskch kulor v plnm proudu. Asi nejvraznj osobnost byl S. Saudan. Jako prvn lyoval ve svazch pes 50º a ukzal smr, kterm ho nsledovali dal. V sedmdestch letech to byl zejmna H. Holzer, kter si pipsal takov prvosjezdy jako Ostruha Brenvy v masivu Mt. Blanc, nebo Alpispitze S-stnou. Mezi dal vrazn osobnosti patili zejmna T. Valeruz, P. Vallencant, nebo pozdji J.M.Boivin.
Jin srzy Mt. Blanc, v prav sti ostruha Brenvy
V prbhu osmdestch let dolo k posunut hranice skiextrmu pes 45º, obtn lyovn v zkch kulorech je prokldno slannm, nebo nronmi skoky. Postupn se doshlo sklon a k 65º, co je zhruba hranice soudrnosti snhu umoujcho lyovn. Zcela pochopiteln byla snaha lyovat i z nejvych vrchol zem. Jako prvn byla sjeta v roce 1979 Annapurna I (8.091 m) Y. Morinem. V urit rovin pak meme pokldat za pln vrchol tradinho skialpinismu sjezd D. Karniara z vrcholu Everestu 8.850 m a do zkladnho tbora v roce 2000. Ve vkovm skialpinismu se dnes vyaduje, aby byl cel sjezd pokud mono uskutenn vdy v jednom dni.
Mt. Everest od zpadu
S rozvojem Snowbordu dolo k prniku tohoto ehlcho prkna i do tradinho skialpinismu a extrmnch sjezd. Prvnmi propagtory byli zejmna B. Gouvy a J.M.Boivin. Snowboardist pouvaj pro vstup snnice, nebo dnes nov prkna umoujc rozdlen na dv lyiny, kter se pro vstup pouvaj jako klasick skialpinistick lye.
Severn stna Les Droites, kuloar Lagarde v lev sti, sjezd na snowboardu A.Bouder 1995, na lych E.Ballot 1997
Z hlediska porovnn vkon vak mme ponkud men problm. Je vtm vkonem ttdenn pechod horskho masivu, kdy sklon svah nepeshne 30º? Horolezeck vstup nronou stnou a pot sjezd z vrcholu jinou, nebo stejnou cestou? Vstup lehkou cestou, nebo vyuit vrtulnku i lanovky a pot sjezd extrmn strmm svahem plnm nronch skok? Vstup nad 8.000 m a sjezd z vrcholu?
Ze snahy o porovnn vkonnosti vzely skialpinistick zvody. Odlouenm zvodnho skialpinismu od tradinho dnes maj nkter skialpinistick zvody spe podobu bhu do vrchu na lych a upraven vybaven by neumonilo sjezd tradinm, nronm ternem, nebo horolezeck vstup.
Kadopdn vak meme oznait skialpinismus a skitouring za sportovn disciplnu mnoha tv a pinejc zbavu a obohacen mnoha rozdlnm lidem.
1.2 Definice discipln
U z nkolika odstavc vnovanch historii nm vyplv, e sportovn vkony spojen s vstupem a lyovnm v horch maj odlinou rove. Zkladn v rmci lyaskch aktivit spojench s vysokohorskou turistikou, nebo horolezectvm hovome o tech disciplnch.
Skitouring nejmn nron a nejrozenj forma lyaskch aktivit ve volnm horskm ternu. Jedn se pechody neledovcovch poho. Jedno, i vcedenn try, pi nich pro vstup i sjezd nen nezbytn uit doplujcho horolezeckho vybaven.
Skitouring meme oznait jako nronj lyaskou turistiku
Skialpinismus aktivita s rznou mrou nronosti jak ve vstupu, tak i sjezdu. Charakter zte je dn ternem, nadmoskou vkou i vlastn nronost vstupu i sjezdu. Obecn je mon povaovat za skialpinistickou tru, pokud je pro vstup, nebo sjezd nezbytn pouit doplujcho horolezeckho vybaven. Jako vysokohorsk skialpinismus oznaujeme aktivity v pohoch pokrytch ledovci. Ve vchodnch Alpch meme pekroit nadmoskou vku 3000 m, v zpadnch Alpch a 4000 m. U ledovcovho ternu je mnohem otevenj a vce fascinujc prostor, oproti neledovcovm horm je ale vrazn nrst rizika v podob trhlin a ledovcovch zlom, pro jejich pekonn je nezbytn zvolit sprvn technick a taktick postup.
A - Gervasutiho kuloar z Mt. Blanc du Tacul, 600 m 50/55º, na lych S. Saudan 1968, B Kuloar Jager 600 m do 60º, na lych J.Bessat 1977, na snowboardu E.Bellin, P.Besse,Ch. Cretin a B. Gouvy 1990
Samostatnou kapitolou jsou pak nron lezeck try, kter lze za idelnch podmnek sjet na lych (
skiextrm), stejn jako i lyovn ve vkch pes 6.000 m (
vkov skialpinismus). Jedn se o krajn rizikov aktivity, kdy ne vdy je sjezd mon a zpravidla nikdy neposkytuje ideln proitek z vlastnho lyaskho pohybu, ale spe z een nronho problmu.
Freeride velmi populrn pedevm pro odstrann fyzicky nronho vstupu. Lyovn se realizuje v oblastech zajitnch st lanovek a sjezd je veden volnm ternem v jejich okol. Nejpopulrnj oblasti v Alpch nalezneme napklad v La Grave, Chamonix, nebo Arlbergu. Nezbytn je zmnit i tzv. heliskiing, kter je populrn zejmna v Kanad a USA. Na zatek sjezdu doprav lyae vrtulnk.
Freeride v oblasti St. Anton pat k nejlepm v Evrop, sjezd z Valugy do Zrs
Oproti skitouringu a skialpinismu m freeride jedno vrazn negativum. Sjezd zahajujeme z vrcholu bez pedchozho vstupu ternem plnovanho sjezdu. Snen fyzick nronost je nahrazena velmi vysokou orientan nronost a vrazn obtnjm posuzovnm lavinovho nebezpe.
1.3 Vybaven
Vybaven pro skialpinismus rozliujeme do t kategori. Materil zkladn, bezpenostn a doplujc. Veker vybaven mus splovat evropsk normy, to znamen, e na vrobku vdy nalezneme odpovdajc slo normy a oznaen CE. Pokud spluje i nronj normy stanoven mezinrodn horolezeckou asociac UIAA je vrobek oznaen znmkou UIAA. Stle bychom mli mt na pamti a je jedno jestli pi tdennm pechodu, extrmnm sjezdu, nebo nenron jednodenn te, e nen patn poas nebo podmnky, ale pouze patn pipraven lid. K tm podmnkm je pak nezbytn doplnit, e dobe pipraven lovk doke patn podmnky posoudit, vyhodnotit a nebezpe odpovdajcm zpsobem optimalizovat.
1.3.1 Zkladn vybaven
Lye
Skialpinistick lye m spoustu monch podob a jej podoba je dna pedevm poadavky uivatele a ternu, v nm se budeme pohybovat. U zvodnch ly bude kladen draz pedevm na vhu, nebo rozhodujc je usnadnn stoupn a o rychlosti rozhoduje kad gram zte. Takov lye vak velmi obtn povede bezpen sjezd v krust, nebo na tvrdm podkladu.
Obecn jsou vlastnosti lye dny dlkou, kou a rdiusem vykrojen. Del lye lpe vede stopu, je stabilnj v oblouku, ale nronj je jej ovldan v zkch labech a kulorech. Krtk lye umouje rychl zmny smru, potebuje men prostor, pi sportovn oteven jzd ale doke bt pkn neposedn. Pro skitouring a skialp se jev jako nejvhodnj lye +/- 5 cm tlesn vky.
ka lye ovlivuje pedevm chovn lye na rznm podkladu. Pro tvrd podklady, led, nebo zmrzl firn je lep lye u, schopn rychlho pehrann. Do praanu, nebo krusty je nejvhodnj lye irok, schopn plavat po povrchu.
Vykrojen, neboli rdius lye je urujc pro polomr oblouku pi postaven lye na hranu. Dnes jsou ji tm vechny lye carvingov, tzn. s vraznm krojenm a polomrem oblouku a pod deset metr. Takov lye vak doke na prolamujc se krust dn potrpit i velmi schopnho lyae. Jako optimln se jev lye s polomrem kolem 18 m a ce pod vznm cca 65 70 mm.
Dal vlastnosti jsou dny rznou tvrdost cel lye, jejch st a torzn tvrdost, kter je rozhodujc zejmna podle vhy a schopnost lyae.
Typick univerzln skialpov lye, rdius 17 - 20 m
Z hlediska pe o lye je nezbytn pravideln drba. Skluznice by mla bt rovn, bez dr a rh, peliv navoskovan a vykartovan, aby pebyten vosk nepokozoval lepidlo na psech. Nabrouen hrany jsou zvlt u nronch sjezd naprostou nezbytnost pro bezpen veden sjezdu. Ne provdt kutilsk opravy doma, je vhodnj penechat pi odbornmu servisu.
Mon vbry ly po internetu, typy, vhy, porovnn, ceny, je poteba volit typ Tour:
www.skitrab.cz
www.kuplyze.cz
Vzn
Oproti sjezdovmu vzn mme nkolik odlinch poadavk. Vzn mus umoovat reim chze, mt pokud mono co nejmen hmotnost a souasn dostatenou torzn tuhost jak pi vstupu, tak i sjezdu. U polohy pro chzi by vzn mlo umoovat nastaven podpry paty pro vstup strmjm ternem. Ocenme tak monost ovldn vzan pomoc hole.
Podle odlinho ternu a poadavk lyae budeme volit odlin typy. Na pechody a zvody budou teba nejleh mon typy jako napklad Dynafit TLT, pro nron lyae schopn vynst njak gram navc pak napklad Fritschi Freeride.
Dleitou soust vzn jsou pak brzdiky. emnky jsou nebezpen zejmna z hlediska stren lavinou. Posledn dleitou soust jsou tzv. harscheisny, neboli stoupac eleza pro tvrd podklad. Vzjemnou funknost celho systmu, tedy sprvnho nastaven vzn, upevnn a funknost brzdiek, monost umsten harscheisen bychom mli vyzkouet a upravit doma a nikoli a v prbhu try.
Fritschi Freeride pat k nejodolnjm a nejvce sjezdovm skialpovm vznm
TLT Dynafit je nejlehm skialpovm vznm a je oblben zejmna u zvodnch skialpinist
Stoupac psy
Stoupac psy byly pvodn vyrbny z tulen ke, jej struktura umoovala skluz vped a zabraovala proklouznut vzad. Dnes jsou psy vyrbny z mohrovch, nebo syntetickch vlken. Pomr mohru a syntetiky uruje pomr skluzu a stoupavosti.
Z hlediska upnn se dve pouvalo emnk, dnes je cel ps pokryt permanentn lepc vrstvou a pro uchycen se pouv kotvcch systm na pice a patce. Sprvn funkce je zajitna pravidelnou vmnou lepic vrstvy (cca jednou za sezonu), impragnac psu a zejmna kontrolou funknosti vypnut a nastaven upnac piky a patky psu.
Ps by ml pokrvat co nejvt plochy lye, po stranch by ml mt k hranm volnou plochu cca 2-5 mm. Pro carvingov lye je proto vhodn uvat ps pmo upravench na konkrtn typ lye.
Stoupac ps osazen hkem na patku, gumovm napnkem na piku a lepic vrstvou v ploe
Psy natahujeme od patky, zahkneme koncovku a nalepme prvnch cca 30 cm, patku opeme o botu a napneme zbvajc st psu, kterou zajistme na pice gumovou koncovkou, po cel dlce ps uhladme a nalepme na skluznici, dvme pozor, aby nedolo ke kontaktu lepic vrstvy a snhu.
Teleskopick hole
Pro oporu pi vstupu pouvme hole. Podle sklonu svahu, pro vstup i sjezd potebujeme mnit jejich dlku, nebo je ppadn sbalit do batohu. To ve jsou dvody, pro pouvme nejastji trojdln teleskopick hole. Podle tvrdosti podkladu mme odlinou velikost talku, pro plnou oporu na zledovatlm povrchu nebo kamenech je dleit ostr a tvrd hrot.
Poutka hol by mla bt pohodln a rychle nastaviteln, dleit je tuhost a vha hol.
Skitouringov - skialpinistick hl je dvoj, nebo trojdln, vhodn je monost uchopen v celm prostoru nejvyho dlu, velkou pozornost tak vnujeme talkm, kter jsou vt a tedy se tolik nebo do hlubokho snhu
1.3.2 Bezpenostn vybaven
Bezpenost vybaven je nezbytn nosit stle se sebou, a pitom vdy vme, e nedojde na jeho pouit. een krizovch situac, jako je lavina, nebo zrann nkterho z len skupiny je bez vybaveni obtn, nebo tm nemon.
LVS lavinov loktor, sonda a lopata
LVS je nezbytn pro een lavinov nehody, rychlou lokalizaci postienho. Kvalitn sonda a lopata umon rychl upesnn polohy postienho a jeho nsledn vyprotn. Vce k LVS, sond a lopat v kapitole o lavinch.
Kvalitn a certifikovan vybaven je v tomto ppad zcela neoddiskutovateln!
Lavinov vyhledvae - zleva Ortovox F1, M2, Arwa, Tracker BCA, Baryvox, Ortovox X1, Stubai DSPo
O dalch monostech jako jsou lavinov ABS, Avalung system nebo Avalanche ball naleznete vce v lncch o lavinch. Tyto pomcky jsou tm v R pomrn nedostupn a finann nron. dn z tchto pomcek nenahrazuje LVS, jsou pouze vhodnm doplkem!
Metodick materily k lavinm V. Kozka, lavinovho preventisty HS Krkonoe
http://www.lezec.cz/clanky.php?key=3621
metodick materily horolezeck koly ClimbOn
http://www.climbingschool.cz/metodika.htm
Jeden z porovnvacch lnk LVS naleznete zde:
http://lavinove.info/index.php/Nov%C3%A1_generace_p%C3%ADp%C3%A1k%C5%AF
Lkrna
Je nezbytnm balkem prvn pomoci. Pro pouit je velmi vhodn umstn lkrny ve svrchn kapse batohu, tak aby byla vdy po ruce. Vdy by mla obsahovat nkolik zkladnch obvaz, pevnou lepc psku, elastick obvaz, trojcp tek, resuscitan rouku, gumov rukavice, izoflii a dal drobnosti umoujc rychl a praktick poskytnut prvn pomoci. Nen a tolik dleit jestli mte v lkarn malou ambulanci, ale spe jak mte znalosti a jak umte s lkrnou, pesnji jejm obsahem naloit.
Bivakovac vak
Vak slo jako ochrana proti nepznivm vlivm poas pi nouzovm penocovn. Z hlediska een krizov situace zrann lena skupiny poslou k izolaci postienho od okolnho prosted a pome zlepit jeho tepeln komfort. Lze jej tak pout na nouzov nostka, zajitn na skluzu z ly a mnoho dalch pouit.
O elovce, mobilnm telefonu a jinch drobnostech, pesnji nezbytnostech, kter by nm nikdy nemly na te chybt, asi nen teba hovoit
1.3.3 Doplujc vybaven
Pod pojem doplujc vybaven zahrnujeme pomcky pro orientaci, veker obleen, batoh a horolezeck materil nezbytn k bezpenmu zajitn vstupu. Dle pak do tto skupiny zahrnujeme vybaven, kter me poslouit pro opravu pokozen nebo jako nhrada ztracen sti vstroje.
Pomcky pro orientaci
Zkladem pro dobrou orientaci v ternu je kvalitn mapa. Obecn se d povaovat za ideln mapa mtka 1:25.000, kter je dostaten podrobn, ale souasn zahrnuji i pomrn rozshl zem.
Za nejdleitj pomcku hned po map povaujeme v horskm ternu vkomr. Kombinac daj vkomru a mapy jsme schopni pomrn pesn urovat svou pozici. Jako nejidelnj se jev vkomr integrovan do hodinek.
Pro zorientovn mapy potebujeme kompas, nebo lpe buzolu podle n se d lpe dret azimut smru postupu. Nkter hodinky jsou vybaveny elektronickm kompasem, jeho spolehlivost je ale bohuel nkdy nzk.
Velmi dobrou pomckou je pak GPS, pomoc n jsme schopni pesn urit svou polohu, meme si pipravit celou trasu, zadat ji do GPS a ta ns pak navd od jednoho kontrolnho bodu k druhmu. Tyto kontroln body je tak mon ukldat do pamti GPS pi vstupu v ternu a v ppad zhoren poas mme jistotu bezpenho nvratu. Kvalitn GPS pstroj v sob zahrnuje i funkci digitln mapy, barometrickho vkomru a elektronickho kompasu. Prost zcela ideln vc, jenom by vm nemly dojt baterie...
I z tohoto dvodu proto lpe paprovou mapu a buzolu vdy se sebou a hlavn s n umt zachzet.
Obleen
Pro skialpinistickou tru je velmi vhodn monost vrstven odv, jejich snadn zmna bez vyzut z lyi, zejmna u kalhot. Obleen by mlo mt dostatenou schopnost odolvat vlhkosti, izolovat proti chladu a souasn dosahovat co nejvt prodynosti. Jako nejvhodnj se jev stretchov a softschelov materily, doplnn do horn vrstvy dvouvrstvm, nebo Packlite lamintem.
Vt st aktivnho pohybu na te tvo vstup, obleen by tedy mlo bt prodyn a lehk, souasn zabraovat ztrtm tepla vtrem a odolvat vlhkosti. Trochu nron poadavky...
Batoh
Batoh by ml bt pedevm pohodln, s monost snadnho uchycen ly, cepnu a lopaty. Mlo by se nm do nj vlzt veker vybaven a souasn by ml bt co nejkompaktnj, aby se na nm pli nezachycoval snh. Velikost bude samozejm odlin pro zvod, jednodenn tru, nebo vcedenn pechod se spanm ve stanu.
Pi pohybu by ml bt batoh pevn fixovan na zdech a neml by vykazovat oproti tlu dn pohyby.
Pokud si budeme chtt lyovn ut, nemla by velikost batohu pekroit 40 l a vha 10 12 kg.
Na batoh je ve strmch stech vstupu nezbytn uchytit lye, souasn ale nesm mt zbyten kapsy a mky, do nich by se chytal snh.
Horolezeck materil
Z horolezeckho materilu potebujeme vybaven odpovdajc nronosti horolezeckho vstupu obsaenho ve vstupov trase. Pokud se jedn o tru na ledovci, vdy bychom mli mt vybaven umoujc zabezpeen proti pdu do trhliny a nsledn vytaen lena skupiny, i pokud je v bezvdom.
Za zkladn sadu vybaven povaujeme pln, nebo polovin lano 30 60 m, sedac vaz, helmu, 5 x karabina s pojistkou, 4 x normln D karabina, 2 x 120 cm it smyka, 2 x 1.5 m, 1 x 3 m a 1 x 5 m 6 mm siln prusik, ledovcov roub 19 cm.
Pro vstup v lezeckch partich se nm pak podle nronosti trasy hod jeden, nebo dva cepny, maky, ppadn dal jistc materil do skalnho ternu. Pokud je vstup lezeckho charakteru, je vhodn pouvat dvojit lano.
Rezervn sada
Pi pohybu na skialpovch lych obas dochz k pokozen, nebo ztrt sti vybaven. Alespo zkladn a nejastj poruchy by n postup nemly ovlivnit. Je velmi dobr se sebou nosit nad pro sezen vzn (roubovk, klet, n), nhradn psy, nhradn talek hole, sjezdov lyask vosk a pot jet univerzln pevnou psku. Nejidelnj je tzv. Ducktape, kter je pevn a tm vdy dokonale lep.
1.4 Zvr
Peji vm astnou ruku pi vbru rovn, jak se budete chtt tomuto sportu vnovat. Zda pouze jako pjemn doplnk strven zimnch dn na lehkch skitouringovch vychzkch, nebo se pustte do odvnch alpinistickch sjezd v Alpch.
Doufm, e tchto nkolik odstavc vm ukzalo urit pohled na toto specifick sportovn odvtv a pomohlo v zorientovn, co a jak je k nmu poteba.
V ptm dle bude na ad plnovn try, technika vlastnho pohybu i taktika vstupu i sjezdu.
Teba nm i letos napadne takto krsn praan
Radek Lienerth
autor provozuje horokolu ClimbOn
Registrace
Metodika
lezec.cz
1. Skitouring, skialpinismus a freeride
Ano, iv!