Z malého městečka Dima se závody přesunuly do větší lokality a to do Duranga. Letos poprvé byl tento master závod bez závodu v lezení na skalách v jeskyni Baltzola.

Celý závodní maratón trval čtyři dny. První den, ještě když jsme přijeli, jsme museli každý závodník postavit jeden boulder problém. Boulder problém takový, který každému co nejvíce sedí a bude ho schopen přelézt jako boulder na závěr.
První kolo závodu proběhlo v pátek formou vyřazovacího duelu na rychlost. Samozřejmě jen fiktivního, všichni pozvaní závodníci měli účast předem přislíbenou organizátory.
Duel byl spíše taková opičárna pro diváky a zároveň kvalifikací pro baskické lezce do sobotního Durangomaster závodu na obtížnost. Tomáš lezl jako šnek, ale nakonec měl nejlepší čas. Nikdo z nás to po pravdě řečeno nebral vážně. Já lezla jako šnek na invalidním vozíčku a bylo z toho sedmé místo---”Uf!!” Kvalifikací jsem se probojovala. Jakpak by ne, když závodilo jen deset žen.
Chris Sharma a Dani Andrada závod na rychlost opravdu sabotovali a nakonec Chris (14. Místo) postoupil do nejlepší osmičky díky Divoké kartě. Na master závodech je občas povoleno cokoliv.

Druhé hlavní kolo závodu proběhlo v sobotu, začínali jsme hodně pozdě okolo dvaadvacáté hodiny večerní. Čtyři ženy daly Top v cestě a po skončení finále mužů je čekalo Superfinále na mužské cestě. Už od začátku tvrdě bouldrovaly a nakonec je zastavil skok. Jediná Mina Markovič skok vyřešila staticky přes stup, ale na další kroky už nebylo. Čekala jsem, že by mohly holky přelézt některé kluky, ale to se nakonec nestalo, mužská cesta je přece jen o něčem jiném. Já jsem spadla ve stropu v kroku do madla, bohužel tak to někdy bývá. Určitě se dalo ještě o kousek výš zalézt.
Mužské finále bylo docela nudné. Pár jich (včetně Tomáše) naprosto bez natečení skončilo v nepřehledném stropě. Byli docela naštvaní. Letos poprvé se podařilo vyhrát Durangomaster místnímu Patximu Usobiagovi. Ten kluk má letos formu jako hrom!
Třetí kolo byly závody v boulderingu. Teda moje parádní disciplína, kterou jsem už ale asi rok nelezla. Všichni jsme byli na pokraji sil, totálně unavení, svalově i psychicky vyčerpaní. Na závodech, ale jakoby vzrostla motivace a konečně jsem si parádně zalezla. Bouldry nakonec oproti očekávání nebyly až tak špatný.
Myslím, že nejvíc bouldrů dala Natalia Gros s Johanou Ernst, a Chris Sharma ten Topoval všechny mužské problémy.
Nešlo ani tak o závody, o to, kdo vyhraje, spíš jsme si to všichni lezecky velmi užili.
Večer po závodech v boulderingu proběhlo nakonec i páté kolo, a to Drinkmaster 2009. Kdo vyhrál, to nevím, ale komu bylo následující den špatně, nebylo podle ranního výrazu obličeje těžké uhodnout.

Po závodech jsme zůstali v Baskicku ještě tři dny na skalách. Počasí bylo pršivé a únava ze závodů byla hodně znát. Lezli jsme společně s Angelou Eiter a jejím přítelem Berniem. Angela dala v jeskyni Baltzola Bílou Zombii za 8c.


Chris Sharma
Helena Lipenská


Tomáš Mrázek
Helena Lipenská


Tomáš Mrázek
Helena Lipenská


Helena Lipenská
Tomáš Mrázek

VIDEA a další fotky na:
www.desnivel.com
www.durangomaster.com
www.tomasmrazek.cz