Už po delší dobu se čas od času objevují zvěsti o tajných pekelných oblastech v Chřibech. Někteří lezci tajemně mlčí. Jiní shánějí informace kde se dá, nebo procházejí nahodile Chřiby, čekajíc na štěstí.

Musím bohužel konstatovat, že Chřiby co se po lezecké stránce týče, nikdy nestály na stejné kvalitativní úrovni jako české písky a ani nebudou. Vlastně nic nového.

Jejich kouzlo je nádherné přírodě, atmosféře při opékání buřtů pod skalami a  popíjení vínečka koupeného ve sklípku v Osvětimanech. To je taky důvod proč se mnozí tak rádi do Chřibů vracejí.

Ale k věci. V Montaně 2/2004 vyšel článek o bouldrech v Chřibech- zveřejněny jsou zde oblasti. Pečínkova skála, Hřeben, Hradby, Kula u Kozla a Kozel. Pečínkova skála je v Chřibech nejkvalitnější boulderová oblast-nic lepšího v Chřibech nenajdete (toužíte-li po kvalitním boulderingu),dvě videa od Brňáků jsou v archívu www.mejcup.cz, všechny oblasti zde zmíněné jsou příjemné díky snadnému přístupu. Ty nezveřejněné oblasti jsou ojedinělé zejména svojí atmosférou a  samotou-to je taky důvod proč místní lezci o nich nemluví. Je to sobecké, ale už by nemuselo být pravidlem, že budou na těchto kouzelných místech sami.

Bradlo a Kameňák

Naše banda

Minulou neděli se banda zewlů z Brna rozhodla odpanit nějaké ty zdejší kvaky. Sraz jsme si dali u Vřesovic, odkud jsme vyrazili na detoxikační tůru po zelené značce směr Bradlo.


Káčulova procházka s košíkem:-))

Cesta příjemně ubíhala, ukazatele směru byly každých 100m a přibývající nadmořskou výškou přicházela dobrá nálada v podobě střízlivění, pocení a odkládání šatstva. Touto zkouškou jsem otestoval připravenost borců nahlédnout do Chřibských tajemství. Po 2,5km jsme došli na vrchol, kde na nás čekal k veliké radosti borců jen jeden zamešenej masív nějaký drobný šutry. Pod skalou jsme si rozdělili role- já jsem čistil šutry, Dlóhys balil vředa, Kódl spal a ostatní se dobře bavili na můj účet a kibicovali. Jakožto milovníci Chřibských hvozdů jsme dali přednost přivázání zavazejícího stromu bokem k jinýmu než jej sprostě přefiknout a mohlo se začít bóchat. Očištěný šutry už lahodily oku estéta a mohli jsme na ně vlítnout. Vyšší vymazlená hrana uspokojila naše libido a přišel na řadu pískovcový pupek- tedy výzva.


Tomáš Kačmařík, Pupek zprava 6B

Šoupli jsme jej zprava, zleva, ale přímo to byl vypečený oříšek a i takoví hovězáci jak Dlóhys a Qido na něm zhořeli jak papír :-))


Killy, Pupek přímo 7?

Byla načase změnit lokál.

Na druhou oblast jsme si trochu popojeli károu a zaparkovali pod hezkým lomem, kde na nás čekal atypický druh lezení v Chřibech.


Karel Kočvara, Ukázka prasečí síly

Největší kámen-Král a jeho Královská hrana byly pro nás výzva co se neodmítá.


Jan Šálek, Zimbabwe 5C


Tomáš Kačmařík, Královská hrana 7A


Tomáš Dlouhý, Královská hrana 7A

Škoda, že se nepodařilo ohnout zavazející strom, tak jsme ji lezli jen do 2/3. Ještě jsme podrtili nějaké pečené skoky a výlezy přes hranu, koukli na pekelnej skok-projekt tak za 8A? a většina se odebrala do velmi blízké hospůdky svlažit hrdlo nějakým škopkem a na šnicl.


Král

Já z Dlóhysem jsme ještě šaškovali na nedalekém šutru, který svým povrchem naprosto ojedinělý nejen v Chřibech.


Klaun

Ze stoje to šlo, ale ze sedu to bylo tak pro Meresjeva a ještě ze silou Rosti Tomance. Tak jsme nakonec sbalili svých 5 švestek a z hospůdky autem směr Štatl.

Fotoprůvodce těchto oblastiček vznikne v blízké době.

Zdraví