Mokr a oslizl podzim utnul touhy po lezen na psku ji na konci z a po dvou mscch na zatku prosince lze povaovat seznu za uzavenou. U ani slunen Vnoce s patncti nad nulou na tom nemohou nic zmnit. Rok 2002 byl pli krtk a letn upocen ekn na chlad podzimu se ukzalo bti marnm. I pesto jsem v Sasku prkrt pobyl a dnes vs mohu zpravit o svch zitcch.
Pohled na ve Jungfer a Eunuch, Schrammsteine
Nejdve se zastavm u nvtvnosti ech. Na Velikonoce jsme jich potkali dva a v ervnu tyi, celkem est. V ervenci pak asi patnct cyklist v Kirnitzschtalu, ale ty na Lezci ani nepotm. Spolen se mnou jezdil pravideln mj otec a obasn kamardi z st, Prahy, Oseka a Psku (zde bych rd jmenoval pedevm Honzu Novka, a ije). Ve vrcholovch knihch jsem narazil na pr znmch jmen, ale asto zapsanch spe v pedchozch letech. esk zpis je v knkch tak jednou a dvakrt za rok, a to jen na nkterch vrcch. Co je neuviteln pi cobykamenemdohoditelnosti z ech. Nejastji byli vidt veterni z Labku Pavel ern s Petrem Latovikou a nejhodnotnj zpis jsem nael na Nonnengrtnera na Affensteinech, kde Petr Resch lezl Superdirekte Wand der Abendrte s novou pmou nstupovou variantou za Xa, kter vypad dost oste. Protoe nen mon bt vdy a vude, vm, e ns v Sasku zakodilo vce, o em svd i krsn zijov lnek Vi Novka z Ostravy (!). Pi etb lezeckch asopis jsem nabyl dojmu, e nejpust st svta, alespo co do vskytu etiny, je prv Sasko. Pid-li se, e do Patagonie je to dl a draeji,.......
Vskyt Nmc byl v Sasku samozejm etnj, ne ten n. Na dnm nstupu do cesty jsme ale nikde nestli frontu. Nejhust provoz jsme zaili v beznu v doln stn Hllenhundu v Rathenu, kde v jednu chvli visely ve stn tyi dvojky, z nich jedna byla tyka. Byly dny a oblasti, kdy se opravdu selo pomrn dost lid a zase jin dny a oblasti, kdy jsme po skalch bloumali pln sami. Stle mluvm o lezcch, protoe Sasci jsou nrod turistick a turist bylo vdy bez ohledu na poas vude mnoho. Zajmav je, e chod po svch, o bikery se tm nezavad. Sasci lezci se povtinou vnovali cestm do osmiek. A na jednu vjimku. Po dlouhch letech jsem ml to tst vidt v provozu podnou pecku.
Na Heringstein vede z dol nkolik velice tkch cest. Mimo jin slavn Arnoldovo Barometer fr Stimmungen Xc (af) a Gntherovo 1000 Torr Xb (af). Novou pmou variantu Barometru v kvtnu nacvioval kluk, jeho jmno bohuel neznm. Obtnost varianty neznm t, ale odhaduji, e pesahuje Xc. V dob, kdy jsme pod stnu pili, pelzal cestu s hornm lanem s jednm odsednutm. Dokali jsem se i ostrho pokusu, opt s jednm odsednutm. Na mst inu jsme, pro pedstavu o technice dobvn, zaregistrovali teleskopick hlo. Po maglajzu ani pamtky a nemyslm, e by ho borec schoval a ped nmi, protoe skla byla ist. Jeho partnerka v pestvkch zkouela s hornm lanem 1000 Torr a lo j to hezky.
Vakuum Xa, Falkenstein, Schrammsteine
Nkter vlastn zitky ze stn jsem vm ji lil. Velkou radost jsem ml z Berg Heil na Grosser Gratturm ve Schmilce s datem 02.02.02. Asi nejt잚m, co jsem letos v Sasku vylezl bylo Vakuum Xa na Falkenstein, Eispalast Xa RP prv na Gr. Gratturm, Quarzspur IXc OS na Schuellernadel na Affensteinech a Fingerloch oder hinunter IXc OS na Panoramafels v Brandu. Jedna z nejhezch letonch cest byla Weisse Taube na Domspitze na Affensteinech, velkolep IXc od pn Cluneho, Gllicha, Geschwendtnera a Arnolda s nejt잚m mstem nad poslednm kruhem a ndhern vraednm dolezem ke kruhu prvnmu.
Nejvzdunj byla urit Direkt Wand die Abendrte na Nonnengrtnera za IXc. Linie cesty zan u prav hrany jen nkolik metr irok a edest metr vysok stny z police v tetin vky. Vzdunm traverzem vede a na levou hranu, kter prov technick schopnosti a d odpoinout a po pti kruzch. Ani by jich bylo pli. Nejt잚 msto se skrv ve zptnm traverzu na pravou hranu a jdeo kov pesahy za jednoprstov drky. Na hran je natst velk madlo, a je ho teba. Mezi poslednm kruhem a lezcem svrajcm toto madlo se tm vodorovn vine est metr lana neruench dalm jitnm a k dalmu kruhu jsou jet dva vesel kroky. Nezkouel jsem to, ale pi pdu z tchto mst by muselo nsledovat nco, za co se v lunaparku plat nekesansk penze. Spolulezcem mi byl otec a pelez byl pro ns o to cenj, e on sm tuto cestu ped dvaceti lety pro zrann z atrakce zapytlil.
Nejvt expedici jsme si uili na Heringsteinu v cest Perfekte Nordostwand za VIIIc. Nejde o nijak extrmn tkou cestu, ale vede v impozantn sti doln stny. Vka urit 70 metr, prostedn tetina lehce pevisl. Chtl jsem tuto stnu prolzt, a to vpodstat mkoliv. Od pohledu se mi lbila. Pmo stedem vede t Direkte Nordostwand za IXa, o kter jsem ml od otce slun informace, jene ze zem se mi zdly ti kruhy na tu vku njak mlo. Vybral jsem si tedy Perfekte. Ta m sice taky jen ti kruhy, ale aspo byly vidt. Nstup je poloenou nejitnou lahdkovou runramenn sprou a plazivm traverzem k prvnmu kruhu. Patnct metr vzhru a bokem od nstupu je teba dobrat spolulezce (opt otec). Od kruhu odlzm s neuritou pedstavou, e a pelezeme to nejhez, njak slanme, abychom se vyhli zvrenmu komnu. m plan nadje. Oblzm druh kruh, cvakm tet a e si jet kousek nadlezu do lehho, abych si jako nekazil on sight. Jene ono to njak nechce bt leh a tak lezu pod dl a na velkou polici. Ta je nad kruhem tak vysoko, e na nvrat nen ani pomylen. A tady zan to prav pskask uvn. Police je v mst, kde kon pevislost stny. Nad n je bicho s odpornou ramenn sprou a dl nen vidt. Lano thne a dl to bez zatandovn nepjde. Podle prvodce by na polici mly bt grosse Sanduhr, velk hodiny. A tak se jmu je hledat. Dvacet minut popolzm sem a tam a nic. Celou dobu lapu nohama v men polici, kter je jet v pevisl sti. Znte to oi u jsou v bezpe, bicho v mstech, kde se stna pokld a nohy natst nic nevid. V jednu chvli se mimodk podvm, kam lapu a notn kus vlevo vidm v rovni chodidel star smyky. Jet dal tvrthodinku si odmtm pipustit, e tam budu muset dobrat. Nakonec do hodin provu vechny smyky, co mm, a za chvli u v nich sedme dva. Pod prdel luft. ( Zde bych rd poprosil vechny ty borce, co zavaj skuten hrzy, co o nich pak tu v asopisech, aby m len brali s rezervou.) Vrcholov partie komnky, do kterch se vejde jen pl tla. Ani bych to chtl pli rozvdt, nen nad pocity, kdy je tlo zaprajcnut do spry, dol to nejde, nahoru nen odvaha, jej zbytky rychle vyprchvaj a nad hlavou krou zchransk vrtulnk, jeho posdka asi zrovna nco nacviuje. Abych se nestal vhodnou zminkou k pokryt nklad na kurz nmeckch bernardn, zatnu zuby, vyvsm se do dol a ... pevm.
Samozejm se mi podailo rozvsit i njak ty pytle. Sprostmi nadvkami jsem poastoval cestu Kaskade na Untertan na Affensteinech za IXb. To je ta, co se na Lezci objevuje v pohyblivm titulku s npisy o divn se kvajcm a chroptjcm individuu. V prvodci m hvzdiku, a tm zaslouenou. Je nejitn k 1.kruhu, patn jitn ke 2.kruhu a nepli dobe ke 3. kruhu, ale je to pkn mrn pevisl silov lezen v pevn skle. Je dobr vdt, e ke 3. kr. se neleze rovnou, ale pkn doprava nahoru a v jeho rovni traverzem k nmu. Ke 4. kruhu je ve v pohod a od nj tkm nstupem do traverzu, kter vede a na hranu, kde je o kus ve kruh pt, a to posledn. O pr metr ve vyrst z hrany vika o velikosti lovka. Pevnou m jen zkladnu a zbytek by se asi dal shodit rozporem. Proto jsem jen velice lehkm rozporem vylezl nad viku, a jet o kousek vce doshl police, kter se ukzala bti nejvym dosaenm bodem. Nad n se nlo klasick bicho, zsti vysolen, zsti proznut slizkou sprou a hlavn vbec nim nenapovdajc, kudy pes nj. Ke krokm z nich nen nvratu jsem se neodhodlal. Zejmna proto, e pokud by k nvratu peci jen dolo, dolo by na znan hloubky. Poraenecky jsem zrozporoval dol viku na spadnut a od plic si zanadval. Na svou nemohoucnost.
Finale VIIIb, Falkenstein, Schrammsteine
Druh zajmav pytel je sp srandovn, protoe si pi nm lovk pipad jako pitomec. V oblasti Rauenstein stoj krsn v Nonne, na tu vede krsn IXa Ohne Ende, vborn zajitn. Jej vadou na krse je, e od poslednho kruhu msto vzhru traverzuje vpravo pry. Proto ten nzev Bez konce. Vada krsy byla pozdji odstranna pmou variantou za Xa ( ? - pozn.autora) s nzvem Fettes Ende. Tak odpovdajc nzev, Tlust konec. Zvr stny je mal kousek zakonen obzorovou hranou, kter stnu dl od vodorovnho vrcholu. Chyty se zdaj bt schovan v poklopen polici a ve se jev jednodue. Police jednou rukou, pehodit nohy, police druhou rukou, nohy, hop a vrchol. Ve skutenosti je to horko tko police jednou rukou, nohy, tm nemon police druhou rukou, nohy a odsednout. Tento postup se zopakuje dle libosti mnohokrt a pot nsleduje slann. Pytel je zaven v okamiku, kdy u byl vrchol doslova nadosah. Ideln je, pokud po celou dobu pracnho lopotn komentuje v vkon zasvcenm vkladem smujcm k spanil div borec, ze kterho nakovec vyleze, e cestu sm nelezl a e ji zn z doslechu. Vy pak celou dobu mrhte silami pi uvdn jeho praktickch rad v ivot.
V kategorii nejvt strach letos pes vechny ostatn okamiky zvtzily chvle pi odlzn od 1.kruhu Varianty Herrenpartie na Hllenhunda. S kruhem u nohou srdce v kalhotech. Pro nevm. Kdyby se lezen dilo podle prodnch zkon vyvodil bych tuto obecnou teorii lezcova relativnho strachu: strach nkterch ( rozumnj specilnch lezc) je nepmo mrn tverci jeho vzdlenosti nad poslednm jitnm.
Jet pr slov ke span v bivacch a k pstupu. Bivaky stle jsou. Je snaha nkter likvidovat a v nkterch vis cedulky o zkazu rozdlvn ohn. Stle se ale najdou msta, kde se d krsn potboit. Mnohokrt zmiovan hranin pechod Hensko je kvli povodnm momentln mimo provoz. Skly povodn nijak nepokodily. Hensko by snad mlo bt v tchto dnes zpstupnno pro chodce. Tm je oteven pstup hlavn do Schmilky. Jinam se mus pout Petrovice a i zde plat nutnost pli neotlet se sndan. S Jirkou imandlem jsme doplatili na pozdn pjezd lezenm v Tis msto v Rathenu.
Sphinx IXa, Schrammsteinscheibe, Schrammsteine
Ven mil pskomilov, tento dl je zejm v letonm roce posledn, protoe se chyst IV. ronk Boulder kolotoe a s tm je njak ta prce. Tak se vm revanuji alespo jet o nco delm dlem ne obvykle. Peju vm vem hezk svtky a do roku 2003 vm na tchto strnkch nemohu nepopt nic ne abyste se do Saska pijeli podvat a nco si ve zdrav vylezli, a mte pt rok na Silvestra co vyprvt.
Jako vdy se dal dl ned jinak ne pochvlit. Doufm, e i v ptm roce se dokme podobn inspirujcch lnk. Jen bych podotknul, e Sasko je mon o to hez, o co je tam mn lezc.
moc pkn ten.Na psku lezu teprve rok ,ale fakt mn to vzalo. V sasku sem sice jee nebyl,ale teba nedalek labk je da na radost.Mam jednu otzku.Jak je to s piskama v zim?Nap loni o velikonocch jsme s pteli byli v tis a tebae v noci mrzlo a vkol leel snh byla zde i spousta lezc.Jestli se d lzt i v zim,tak se pochlubte ,a vm kde(oblasti)a za jakch podmnek.Jinak dky za pkn lnek a peji vem mnoho krsnch zitk ,abychom si pak mli v t hospod o em vyprvt.
Moc se mi to libilo Jardo ! Stale se zlepsujes s fotkama. Na vypraveni uz neni co zlepsit, je to napinavy od zacatku do konce.
Chtel bych Ti napsat, neb me zaujala pasaz o strachu, ze ja mam take prapodivny strach. Nejvice me popada, kdyz prelezu previsek a nebo brisko a lano, ktere je cvakle pod nim, mizi za horizontem hrany. I kdyz vim, ze je tam treba zvakly do kruhu ci borhaku, tak to, ze na nej nevidim, mi zpusobuje mrazeni v oblasti bricha a strev a rikam si, snad lano, v miste, kde uz na nej nevidim , nekdo neprerizl.
Naposled m strach pepadl ne na psku, ale na vpn (!!) ve Francii (!!) v Gorges de la Jonte. Tam je to na mstn francouzsk pomry obcas jitno dce. cesta byla na rozlezen, za 5c+, v kapsch byla vude voda a cel cesta byla pevisl a jak jsem ml borhk metr pod sebou a dal se leskl nad pevskem 3 metry nade mnou a z toho pevisu na m obas kpla voda a vidl jsem jednoho supa, jak m s pobavenm sleduje z nedalek borovice, zejm hladov, tak jsem slezl dol, obtoval starou hasiskou karabinu a z n slanil dol, jet za hodinu potom jsem se nemohl podn napt krabicovho vnka, jak se mi klepaly ruce, ten den byl u s lezenm prost konec. Na druh den jsem cestu vylezl bez zavhn a voda tam byla pod, prost nevm z eho jsem se den ped tm rozklepal, lidsk mozek je neprobdan hlubina, u nkterch ale mm pocit, e nen co bdat:)
Mil ptel Saskho pskaen,
Letos jsem se setkal s malm problmem, a sice s problmem orientanm.Pi kvtnov nvtv Rthenu nm v pli plnovanho pobytu jak jinak
ne zalo pret.Dom se jet nechtlo a tak jsme se jali hledat pro ns nov a dosud neprobdan terny pro pt psoben lezeck.Zajeli jsme k njakmu ,,Muhle" a s prvodkem a podrobnou tur. mapou v ruce se vydali okolo ,,Afik"smrem na Heringstein.Po celodenm vlet mm jen mlhav tuen kde e jsme to vlastn byli. O nlezu ken oblasti a okometrickm przkumu cest neme bt ani e.Je asi mstnm zvykem , e ohromn a krsn ve a masvy se nijak neoznauj na mst tur. popisy a nzvy . Pro ns vce pespoln ( z Brna je to fakt dlka a dostanu se sem jen prkrt za rok ) je to tedy tk problm. Proto prosm nkterho znalce z Vs o radu kde obstarati podrobnj mapu.Dk a pkn svtky
Ahoj Rampiku,
Kdyz uz tak shanis info zkus se zeptat Mary Zaka z Lokalky podle myho to zna v Sasku dobre a kdyz jsem byl v lete naposledy doma tek jsem ho potkal na Stranske. Jeste ted se chlamu kdyz si vzpomenu jak zahlasil o bouldrovani s nechapavym vyrazem ve tvari " Ti mladi ted ti jedou na tyden do Adru a vubec si sebou neberou lano". A vubec bych se nedivil kdyby se ti ho podarilo premluvit aby jel s vama ti to ukazat.
cau jardo, lezce.cz prohlizim teprve asi potreti, zaujalo me povidani o lezeni v sasku, zvlaste v poslednim dile, kde pises o navstevnosti cechu tam a jejich zapisech z vrcholovych knizek, ja z ho mn.hradiste jsem tuto oblast navstivil letos v kvetnu poprve, a to v doprovodu starych piskarskych klasiku napr. pisty berezneho, kteri to tam znaji vice nez dobre a delali nam tzv. zive pruvodce, v rathenu jsme lezli temer sami a v bielatalu se o par dvojcich da hovorit, sasko tot zaklad piskareni vubec bych rekl, steny a veze svou majestatnosti az berou dech, proste parada, ja se pohybuji v klasifikaci zhruba do stupne 8 a nejvice me nadchla udolka na hollenhunda a v bielatalu urcite kleine a grosse herkules saule, to jsou nadhernosti, mas pravdu ve vrcholovkach je jen par ceskych zapisu, nejvetsi skoda vsak je, ze neexistuje zadnej ucelenej aktualni pruvodce v cestine, to by byl teprve CAJK!!! cus honza hluchon
hm, prvodce v etin. to nen jen tak. to by musel nkdo pomrn kvalitn peloit, vydat, a kadejch pr let aktualizovat. a prodat padest vtisk od kadho svazku a dostat se tak nkam k cen dvou tiscovek kaek za svazek. anebo udlat paskvil k lezen nepouitelnej, nco jako "pskovcov skaln oblasti NDR, Olympia 1977", kde je znt dobr vle, ale vsledek vynaloenmu sil neodpovd.
ale upozoruji t, e lezeck nmina je jazyk pomrn nesloit, vysta si se zsobou 50 slovek, kter se nau za odpolednem, takov to vlevo, vpravo, spra, komn, traverz, a kdytak si pinese v kapse slovnek a nic t nezasko.
Opakujte po mn: Wo ist der Ring? - Kde je kruh?
Wo ist die Abseiloese? - Kde je slak?
Wo ist die Unfalhilfsstelle? - Kde je stanice prvn pomoci padlm hrdinm?
Zweimal Bier, bitte - Dv piva prosm...
Ten prvodk byl prvnm impulsem a pro zatek celkem stail. Kouzeln na nm je, jak u mli ke konci autoi t nminy pln zuby a v plncch v zvru se nachzej popisky jako: Die Schoden, nebo smr do Brummergnellovic a Albertfelsenova a podobn.
Mho kamarda z Lipska to tak fascinovalo, e za Schoden vyvinul odvetn termn "Stufy" (ti tufy) :-)
Proc ty cesty postupne nezadavat do denicku na lezci.cz a kdyz nechces denicek, tak do databaze, za par let bude tech 15 tisic cest, ci kolik, co si Sasici vytvorili v nasi databazi a pak si muze kazdy vytisknout na par listu cesty z oblasti, kam chce jet. No mozna ze to neni nejlepsi napad, ale kazdopadne, Jardovo clanky jiz prinesly komentare a popisy pro hezkou radku cest a to uz pomalu vyda na maly prehled po piskovcovych oblastech Saska.
Zadvat cesty do databze je sice uiten, ale sp jen pro tipy, co ppadn lzt. Podle popisu tam se vtina cest v Sasku ned najt, pokud to tam dobe nezn. Mimochodem, v databzi mi chyb statistika nejpknjch cest, nejlpe s monost filtru oblasti (ili nejpknj cesty nkde....) a to, e krom statistiky nejkomentovanjch cest se ned zjistit, m-li cesta koment jinak, ne otevt jej zznam a to je zdlouhav. Stailo by v seznamu teba barevn odliit njak pole a podobn, protoe komentovan cesty jsou zpravidla taky nm zajmav.
Statistika nejpknjch cest, nejlpe s monost filtru oblasti se dostane snadno tak, e se v databzi cesty vybere urit oblast nebo poloha v comboboxu a pak se klikne hvzdiku nahoe v poslednm sloupci. To sead vybran cesty dle zadan kvality vzestupn, Kdy se klikne podruh tak sestupn.
Vypisovat v seznamu cest i pocet komentaru dost dobre nejde, protoze mam obavy, ze by to moc zatezovalo server. Uz snad brzy ale koupime novy a tam by to mozna slo. Budu nad tim premyslet. Taky by se mi to libilo. Ostatne v pruvodcich ten pocet komentaru a prelezu ale u cest je.
S tmi hvzdikami m pravdu. Pokud se koment tk, poet by byl fajn, ale mn lo o to, alespo signalizovat, jestli cesta njak koment m, nebo nem. Vtina cest v databzi v prvpdcch zaazen nen, a asi ani nikdy nebude, to nemete stihnout.
databze cest na sassko u dvno existuje, a to na www.teufelsturm.de, kde je nkolik tiscovek cest vetn fotek a koment. nevidm tvod, pro se snait o nco co je u hotovo jinde. databze na lezci m ped sebou (ohledn sasska) shromdit esk popis nkolika destek hvzdikovejch cest.
(ovem jsou servery kter by nevhaly a z teufelsturmu by si to hned pekoprovaly (ukradly), dovufm, e lezec takovmu pokuen nepodlehne)
Jene na Teufelsturm.de (ale taky gipfelbuch.de) to je nmecky a to je pro mnoho lid u ns pekkou. Myslm, e je lep, kdy databze vznik pirozenou cestou, to jest kdo co lezl, to tam nape, ppadn okomentuje. Tak se tam ty dobr cesty postupn taky dostanou.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Mokr a oslizl podzim utnul touhy po lezen na psku ji na konci z a po dvou mscch na zatku prosince lze povaovat seznu za uzavenou. U ani slunen Vnoce s patncti nad nulou na tom nemohou nic zmnit. Rok 2002 byl pli krtk a letn upocen ekn na chlad podzimu se ukzalo bti marnm. I pesto jsem v Sasku prkrt pobyl a dnes vs mohu zpravit o svch zitcch.
Ano, iv!