Letní lezení v zimě je prej super, tak jsme to jeli zkusit. 

  Na konci února jsme se nechali inspirovat články Jirky Siky o lezení na Mallorce. Nejlépe to vyšlo zase s Fisherem, ale vzhledem k omezenému rozpočtu jsme zvolili tu nejlacinější variantu. Koupili jsme si jenom zpáteční letenku a zbytku jsme nechali volný průchod. Letenka nás vyšla na 4.990 Kč (pro mladé do 26 let). Po příletu zjišťujeme, že znalost tří světových jazyků je nedostatečná. Jsou to opravdu nacionalisti, mluví zásadně katalánsky (španělsky). Na otázku kam se kudy jede dostáváme pořád stejnou odpověď: Taxi. Tomu sice rozumíme, ale přeci jenom volíme jinou variantu. Protože byla neděle odpoledne a chuť na lezení obrovská, jedeme z Palmy vlakem (1,05 euro), aby se už druhý den lezlo. Průvodce máme staženého z netu a volba padá na Alaro. Oblast v kopcích, která je asi 30 km severně od Palmy. Po třech stopech se dostáváme pod kopec a po hodině nočního pochodu konečně vidíme stavení, kde je rodinná hospoda. Nabíráme vodu a jdeme spát. V noci je kolem nuly a tak klepeme trochu kosu. Ráno na kafe a hurá do skal.

  Do sektoru pod hradem nedoporučuji chodit, nejsou tam nic moc cesty. To sektor zcela vpravo je super. Třicetimetrové převislé cesty po rampušácích stojí za to. Jenom pozor na hlavu. Kámoš ukopl asi metrový krápník o průměru 40 cm a měl jsem co dělat abych uskočil. Tam kam spadl seděli den předtím dva Němci. Byli by na kaši. Za tři dny máme prsty do krve prolezený a tak dáváme rest day. Stopem jedeme do Palmy koupit průvodce (3 euro).
  Dalším cílem je Cala Magraner. Super zátoka lemovaná z jedné strany většinou převislými stěnami s několika jeskyněmi. Za tři dny přelezáme skoro vše co je v našich silách. Se spaním máme problémy. Druhou noc se zvedlo moře o 5 metrů a naše ležení bylo pod vodou. Nic moc pocit, dvě hodiny v noci, 5 stupňů, silný vítr a spacák plnej vody. Jedinou záchranou je jeskyně, kde překlepáváme noc a čekáme na ranní slunce. Přes den je pohoda – 25 stupňů na slunci. Zbývající noci už trávíme v jeskyni. Zátoka je velice oblíbená mezi místňáky i cizinci, tak že občas je třeba s některými přelezy počkat. Pro našince je Mallorca skvělým zimním rozlezením. Stop je v pohodě, vlak je levnej, autobus drahej, jídlo a pití jako u nás. A lezení je opravdu bonbónek.
  Tak za rok se tam potkáme.