Zatkem jara jsme vyhlsili dal pisatelskou sout o lano s uzvrkou msc ped przdninami.
Zpodn vyhodnocen, za kter se zejmna pispvatelm omlouvme, bylo zpsobeno, tm, e potek lta lezce zastihl pevn nkde v kopcch nebo na skalch ne ped klvesnicema pota a tud nebylo pli co vyhodnocovat.
Po dlouhm zvaovn, kter lnek vybrat, co se nakonec z ady dvod prothlo skoro pes cel lto, jsme se shodli, e lnky byly pkn, ale dn z nich nevybooval tak, aby to byl zrovna on.
Jarda
foto by R. tefnek
Krom jedinho, a to "Lezen v Sasku L. dl".
Ano mte pravdu, v padestm dle autor Jarda Mark ani nepopisoval novou oblast, ani se jinak nepokouel o njak pbh ze skal i hor, ale bilancoval svou prci. Ale i tak je to text, za kter by se nemusel stydt ani renomovan bsnk, takov osobn vyznn, vzpomnky a zamylen. A tak mezi nmi adminy nakonec jednoznan uzrl nzor, e vtzem je a lano si tentokrt odnese Jarda Mark.
Jardo, ale i vichni dal pipvatel dky a tme se na dal vai tvorbu.
Vyherci gratuluji, Jardovy clanky o Sasku moc rad ctu a urcite si za ne lano zaslouzi. Jako uz mnozi bych se primlouval za jejich hromadne vydani treba v jednom pdf a nebo jako knizku.
---------------------
Neodpustim si vsak dve fakticke pripominky. Vyhlasit soutez o lano s vyhodnocenim "zacatkem" cervna" a vyhodnotit ji o 3 mesice pozdeji je z meho pohledu neseriozni. No a vybrat clanek vydany 19. cervna, cili dle meho nazoru davno po planovane uzaverce taky.
Pro uplnost uvadim, ze jsem byl spoluautorem jednoho clanku v "souteznim" obdobi a proto jsem soutez a jeji vyhodnoceni sledoval.
Vyhrl lnek, kter by se dal pojmenovat "Pro miluji skanzen". Sasko bylo dve pln ech, protoe za tote a na pr vjimek nikam jinam nemohli. Tenkrt jedin dostupn lep skly s levnmi hospodami, nyn relativn neatraktivn, podivn odjitn lezen svzan prastarmi pravidly a drah hospody. Dnes nen tot, tak na jezdit do njakho dikttu. Navc se tento "posledn pomnk istoty" v posledn dob zapinil pr kostlivci ze skn a prsaky, e ve nebylo zase tak ist, jak se traduje. A zde je jdro pudla - napsat tiv lnek o oblasti, kter se vtina dnench lezc vyhne, to je opravdov umn. Proto asi Jarda zvtzil. "Sladk 80. lta" se nikdy nevrt. Jarda je vlastn astn lovk, nael si svj lezeck rj, do kterho lidi nechtj jezdit. Krsn proda, romantika, bivaky, dn fronty na cesty... Je to nesobeck, chtt se o to podlit, ale co riziko, e se lidi fakt chyt a s davem se vyskytne i pr pitomc, co dlaj bordel. Tak od toho jsou rangers... Je to RAJ!
Pi svch obasnch nvtvch v Sasku jsem si viml docela velk lezeck nvtvnosti :-) Myslm, e naprost vtina lezc je spokojena s tamnmi pravidly a striktn je dodruje.
Tuhle mi jeden nmec tvrdil, e se v Sasku smi lezt s tekutym magneziem, ze ho tam pry normalne pouziva, protoze nezanechava stopy.
No byl dokonce mistni Drazdanskej. Tak bych to striktni, az jakoby dobrovolne, dodrzovani pravidel nevidel jednoznacne.
Mladi nemecti lezci jezdi do sveta a tam se vsude leze z magem, na umelych stenach taky, rekl bych ze je ten zakaz docela toci.
Striktn - skvl slovo, zaadm si ho do slovnku. Jo, uznvm, e jsem teba na Teichsteinu vidl dost lezc, starch i docela hodn starch, mli stran smyek, skoro pipomnali njak westernov mexikny oven nbojovmi psy. Stli fronty na njak VIIb a VIIc. O kus vedle byla i na mj vkus pkn stna s chlupatmi kruhy a spoustou pavuin. V muzech bv taky hodn dchodc, i spokojench:-)) Na dalch vch ani noha.
Zail jsem situaci na Domwchterovi: pila partika mon patncti lid, Sask - v tom bylo i pr mladch maminek a ratolstek. Lezci si rozebrali tamn cesty: bhem pr hodin odspodu nacvakali minimln 3 desetbka (RP 10c - nevm, jestli to ale dali RP) a podoplovali to do potu njakmi devtkami. dn zsadn problmy, zcela samozejm. Ovem dn zapisovn do knek, nadlzt posledn kruh a dol... Nevm, o koho lo, ale nepsobili jako tamn reprezentace, prost partika. Jsou tam taky a lezou.
Pokud jde o Teichstein, to asi nen zrovna optimln msto pro posuzovn tradinosti - na Sukch je taky pr kotl, ale vtinou se tam lezou sedmy, kvli kterm se tam sjdj davy. Teichstein je skla, kam se jezd prv na ty klasick sedmy. Arnoldovy IXc a X za rohem psob i trochu neodjitn pod druhmi kruhy... Nevm, nelezl jsem, prv z obavy, abych si nenabhl pod druhm.
Nazdar Bdo, mm dojem, e jsi vedle jak ta jedle:-) A nejen ta ze Saska. N oddl, rozumj HOSOHOPO, tam jezd nkolikrt do roka a moooc si ty zjezdy pochvalujeme. A e to nejsou nijak mal zjezdy:-) Nijak ns neprud dodrovat tamn pravidla, neb bez mga vichni lezeme i v echch.
Ostatn pokud si vzpomnm na Jardm "Mj v Sasku", tak ast je rok od roku vy a naden nezmrn. To zkus zajet nkdy s nmi, teba zmn nzor...
love, Bdo, nco bych poopravil.
On to zas takov skanzen klasiky nen (tzn. obecn neodjitnost, siln tradin pstup - a s tm by nkdo mohl spojovat teba i mlo tkch cest, stagnujc rozvoj, jak naznaoval teba Ra Litochleb v rozhovoru v CAO-News...)
Spousta lid tak Sasko vnm, asi dost proto, e ho zas tak nezn, a taky protoe ho tak vnmat chce - je to zkrtka u takov zait schma, kter leckomu vyhovuje. Taky nm takov pohled mon trochu lichot - my jsme pak teba ti "progresivn".
Je tu, pravda, ta maglajzov pekka. Ale vnmat jenom maglajz jako dltko progresivnosti a tradicionality by bylo zjednoduujc. A jinej "diktt", kterej bych nenael u ns, snad ani nevidm. Pokud jde o nelezen na masivy: mon se to asem zmn, ale myslm, e je to oboustrann snesiteln dohoda mezi saskmi lezci a tamn ochranou prody - vzhledem k mnostv saskch vrchol to tam tak bolav vnmat nemusej. (Z Labku by samozejm zbyla desetina.)
V Sasku je u fakt dost tkch cest a nov pod vznikaj. (Posledn dl prvodce: Wehlen/Rathen/Brand uvd u adu dvanctek; dejme tomu, e ty mohou bt jet diskutabiln, ale potvrzen jedenctky tam kadopdn najde a nesta ti na jejich spotn prsty; v destkch jsou tam stovky cest. Umm si pedstavit, e po nvtvch OB a TS by byly mon trochu deklasovan, ale pod by tam sportovn hodnotn sla zbyla, to bych se nebl.) Troufm si ct, e ada z tch tkch cest je odjitn srovnateln s Labkem (pedevm ty novj; akort tam nejsou borhky, ale zhruba ve stejn vzdlenosti kruhy - teba po 4 metrech). Jsou tam kupodivu i njac lezci, kte je obas lezou (taky je nkdo musel udlat) - i kdy procentueln by jich snad nebylo tolik, troku se v t obrovsk "klasick sask lezeck zkladn" na pohled ztrcej... Ale jsou tam a nikdo jim tam nebere prvo na ivot. Roziuj se tam mezi mladmi i takov ryze progresivn manry jako hzet si cesty shora, rybait, dolzat jen k poslednm kruhm... (:-)
Take skanzen snad na prvn pohled, a hlavn pro toho, kdo si nem zjem poopravit nzor. Pro nkoho jinho je to teba oblast s obrovskm potencilem. Klasickch cest je tam samozejm hromada, ale pokud m zjem o modern problmy, neboj se, e bys je nenael. Myslm, e Jarda se sna ve svch lncch, ale i v tom, jak sm k lezen pistupuje, ustt hranici mezi obma ply. Mon je to trochu nevdn: lyrick pase jeho lnk snad mohou vst nkter sportovn lezce k nzoru, e lezen v Sasku je sp tramping, a klasifikace cest, o kterch se ve lncch asto pe, zase nkter klasiky k tomu, e Sasko nen pro lidi. Pe asto o destkch, kter u se njak zapsaly a maj i svj historick vznam, "zklasitly". Urit je i rd leze, ale nevyhb se kvli nim tm pln modernm a novm. Je to pln logick vbr tmatu - m smysl sp pst o legend ne o trnct dn starm problmu, kter obzvl v echch ale jet nikdo moc nezn.
A pokud jde o kostlivce ve skni - zase mm pocit, e je to sp problm tch, kte Sasko vnmali njak podivn nerealisticky - a u jako ideln oblast, kde se na psku nemaglajzuje, a tak je to vlastn rj (protoe mo je pece ve skalch tm absolutnm zlem, kter me asi i za vtino toho ostatnho), a nebo z tch dvod jako peklo. Kostlivci jsou myslm vude. A historky o tom, co se tam kde oidilo (stejn jako v dru, Labku...) se trousily odedvna. Urit na nich bude podn kus pravdy. Je to oblast, ve kter lezou a cesty dlaj taky jenom lidi, asi nebudou o moc jin ne my, kdy bydl jen o pr kilk vedle.
Pu to cel proto, e mi toti tvj koment zn, jako bys lezen v Sasku povaoval za jaksi nik z (lezeck) reality. Jako by skoro nemlo tamn lezen se skutenm (sportovnm) lezenm nic moc spolenho - to je asi to slovo skanzen. Tak to nen. Jardv pstup k lezen je sportovn dost. Akort se na nj neomezuje ve svch lncch.
Na webu NaVylet.cz objevte pestrou paletu turistickch cl a tip na vlet nap celou eskou republikou. Nechyb ani oblben lezeck oblasti jako esk rj s pohdkovmi skalnmi vemi i dramatick Labsk pskovce, kter lkaj dobrodruhy i horolezce z cel Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Zatkem jara jsme vyhlsili dal pisatelskou sout o lano s uzvrkou msc ped przdninami.
lnky od Jardy: 
Ano, iv!