Najít v dnešní době další pěkné skály není snadné, ale ještě rostou.

Dvě vápencové stěny koutem rozdělené, lehce položené, místy dokonce kolmé a hladké, s cestami skoro 30 metrů dlouhými, sportovně odjištěnými. Skoro třicítka cest obtížnosti cca 5-8 UIAA, přístup 20 minut po rovině. To je výsledek 5 měsíců lezení a "práce" i zábavy s kamarádama, co si udělali čas jít ven. Ještě se tu ale pracuje.


vypadá to dobře, jdeme do toho! (2/2014)
foto © Martin Tučka

Trochu omáčky, možno přeskočit:
  Byť se tyto skály nacházejí v CHKO Český kras a současně v NPR Karlštejn, jedná se o bývalé lomy, které postupně zarůstají náletovými dřevinami. Všude v okolí rozstřílená vytěžená skála v několika etážích, s jednou kompaktní plotnou a jednou kamenitější a policovatější stěnou. Vedou tady turistické značky, naučná stezka, nedaleko je Svatý Jan pod Skalou nebo lom Velká Amerika, nad stěnami trať místní muzejní železnice, v okolí je spousta jeskyní a vůbec sem chodí už tak spousta lidí, proto že i tak je tu kolem stále krásně. Lom se jinak nazývá také Paraple, část u skal je někdy přezdívána jako Čolkárna (většinu roku jsou tu podešťová jezírka a louka je podmáčená).


na výletě do skanzenu (5/2014)
foto © František Mezera

  Patřím mezi spoustu lidí, kteří na tyhle stěny koukali dlouho, páč sem každou zimu jezdím i s jeskyňářema, kteří tu již kdysi cvičili jednolanové techniky a záchranu. Rozhodně ale nebýt Holajze, který se podělil o tenhle tip č. 1 na svém seznamu (navíc s původně odhadovanou výškou 40 m) a nebýt zkušeností s povolováním dalšího lezení na Srbsku a poměrně dobrých vztahů s místními ochranáři, prostě by mě vůbec nenapadlo, zajít na horoelzecký svaz za Boženkou, aby nejprve oficiálně požádala CHKO o povolení lezení, prostě to zkusit. V zimě jsem to vyrazil omrknout, nafotit a na jaře jsme s Boženkou ze sekretariátu a Karlem z vrcholové komise vyrazili na místní šetření s ochranářema. Naštěstí jsme (v turisticky frekventovaných) lomech, takže skálu můžeme očistit od volného kamení i náletových dřevin.


místní šetření: Vojen Ložek, Božena Valentová a Karel Berndt (3/2014)
foto © Martin Tučka


místní šetření: Karel Berndt, Božena Valentová a Vojen Ložek (3/2014)
foto © Martin Tučka

  Povolení lezení je pravomocné od května 2014 (vyznačeno na skále značkou) a my už jsme tady i s ostatníma bláznama, dobrodruhama a lezcema. Obhlížíme kudy to pustí a kde to skála kreslí, vymýšlíme jak to celé co nejlíp zrealizovat, pojmout a cesty přibývají postupně, jedna vedle druhé, po práci se snažíme si taky vše přelézt a porovnat. S přestávkami tu trávíme každý měsíc několik dní nebo odpolední a postupně sem nakukují i kolemjdoucí zvědavci. Pravidelně jsem si vše fotil, kreslil a zapisoval, letos jsem tu zatím o víkendech i v týdnu strávil přes 30 dní nebo odpolední a se mnou častěji i pár nejvěrnějších spolumakáčů a parta kolem Příbramského oddílu. Snažili jsme se to udělat co nejlíp, aby se to lezlo, protože i my to máme poblíž a chceme tu lézt. Ne všechno se povedlo, něco ještě není hotové, ale rozhodně je to (nová) lezecká oblast, na kterou už u nás nenarazíte každý den. Dá se čekat, že se to i tady brzy oklouže a zase to není oblast tak veliká, takže někdy bude možná i přecpaná. Výhodou je, že do okolí můžete vzít na výlet celou rodinu, jen pozor dole pod skálou, kdyby něco spadlo.


Algena a Marťan tu mají na svědomí většinu cest (9/2014)
foto © Petra Králová

Poděkování patří:
  "Hlavnímu panu Lorencovi" - Petru Holíkovi, který si tu bohužel kvůli zranění letos zatím moc nezalezl, ale přispěl nejen cennými radami, jeskyňářům ze skupiny Geospeleos za informace i společně strávené chvíle, Boženě Valentové za administrativu kolem, ochranářům za vstřícnost, Karlovi Berndtovi, který se stará o naše vrcholové komise i správce a materiál, firmě Singing Rock za letošní sponzorský dar - nemalou část materiálu na jištění pro OVK Prahu a Střední Čechy, Michalovi Šatavovi a Petru Melicharovi, kteří mi pomáhali s kultivací okolí nejen první víkend, Františkovi Mezerovi a příbramským horolezcům, kteří zde odjistili a přelezli pěkné cesty, manželům Vaníkovým a Košařovým z Plzně, kteří dorazili pomáhat i lézt, největším pajcrům Petrovi Markovi a Martinovi Petrašovskému z Domažlic, kteří dorazili pomáhat, za další čištění, lezení a cesty Jakubovi Rumlerovi, Petrovi Slamákovi, Lukášovi Čermákovi, Romanovi Blahníkovi, Martinovi Kulajtovi Martinovi Válkovi a Michalovi Mestkovi, díky i "mašinkářům" za pivo a přístřeší a Jirkovi Sikovi za pomoc s průvodcem, ostatním za další fotografie. I doma díky za trpělivost a podporu.

Fotogalerie z prvních prací a prvního lezení:

Petr Uzlař Melichar a Michal Šatava čistí první směry (5/2014)
foto © Martin Tučka


Petr Holajz Holík a Zdeněk Vaník v BC uctivě vzdáleném od stěny (5/2014)
foto © Martin Tučka


první cesta v oblasti - Horolezecký vápno 6+, no nebudou to tady zase takový choďáky (5/2014)
foto © Martin Tučka


Algena už má také navrtáno (5/2014)
foto © Martin Tučka


Algena si umí vybrat čistý a pěkný směr... , první RP cesty Vacátko 7- (5/2014)
foto © Martin Tučka


První tři cesty v sektoru Panoptikum (Orchestrion 5+, Pěnička a Paraplíčko 7, Vacátko 7-), Algenu jistí Holajz (5/2014)
foto © Martin Tučka


cestou domů obdivujeme nedaleké lomy Velké Ameriky
foto © Martin Tučka


Michal Šatava a Marťan, Algena a Slamák čistí a vrtají další cesty
foto © archiv Martin Tučka


Slamák, první RP cesty Sedm let na Borech (5/2014)
foto © Martin Tučka


Algena, první RP cesty Hříšní lidé (5/2014)
foto © Martin Tučka


další den při práci, jsou tu i Uzlař, Algena a Vaníci (5/2014)
foto © Martin Tučka


Zdeněk Vaník, první RP cesty Mrázek a pes 3 (6/2014)
foto © Martin Tučka


Jakub Rumler vrtá jištění v cestě Jáchym jede na prázdniny (6/2014)
foto © Martin Tučka


věrný přítel čolek z jezírka (6/2014)
foto © Martin Tučka


Rámus, první RP trošku pískařsky odjištěné plotny Šlágr 8- (6/2014)
foto © Martin Tučka


Algena lepí borháky v nové cestě (6/2014)
foto © Martin Tučka


Algena, první RP cesty Brdská Galérka 7+, místy rajbas a nehťáky, místy no-hand (6/2014)
foto © Martin Tučka


zas ráno na místě, věci si necháváme dál od skály, původně jsme výjimečně přišli lézt, ale déšť nás přemluvil k drobným dodělávkám
foto © Martin Tučka


Symbolické otevírání skal proběhlo první zářijový víkend a zúčastnili se ho střídavě ve dvou dnech horolezci z Bubovic a okolí, Domažlic, Kladna, Plzně, Prahy, Příbrami, Rakovníka i Ústí nad Labem. Sice bylo slunečno, ale všichni si zalezli a bylo to fajn. Díky všem.

Fotogalerie z otevírání skal a lezení:

někteří už tuší a lezou (8/2014)
foto © Petra Králová


ještě spousta práce na laně, deštivé počasí a do otvíračky těžká nestíhačka (9/2014)
foto © Martin Tučka


první dorazili Lída a Zdeněk Vaníkovi, lezeme cestu Mordyjé 5+ (9/2014)
foto © Martin Tučka


přijel se podívat i Míkus, OS cesty Sedm let na Borech (9/2014)
foto © Michal Vaněček


dorazila posila: Bahno už se těší, až Marťan dodělá nástup k nejtěžší cestě (9/2104)
foto © Michal Vaněček


Algena, speleozáchranáři čekají před začátkem ukázky pro veřejnost (9/2014)
foto © Michal Vaněček


sešly se nám tu dvě akce, ale umíme se domluvit a vejít, speleozáchranka vyprošťuje figuranta (9/2014)
foto © Michal Vaněček


diváci sledují ukázku záchrany i lezecké pokusy v nejtěžší cestě v oblasti, včetně odborných komentářů záchranky (megafon) a našich nepublikovatelných komentářů (megafon netřeba) (9/2014)
foto © Michal Vaněček


Roman Blahník si okartáčoval nejtěžší chyty a dlouho pokusuje první přelez (prej 8-), takže zapisuju Belaz 8 a jdeme se s Algenou navázat, uf (9/2014)
foto © Michal Vaněček


větší jezírka nevysychají vůbec, v okolí je všude krásně (9/2014)
foto © Michal Vaněček


U Kosů zapíjíme ty naše skály i s vrchním a těšíme se, kdo za námi dorazí lézt v neděli, Standa Holec, František Mezera, Martin Tučka, Petr Holík a Eva Holíková (9/2014)
foto © pan hospodský U Kosů


Eliška z Domažlic leze za taťkou tákovouhle dlouhou cestu, Mrázek a pes 3 (9/2014)
foto © Petr Marek


těžké nedělní ráno, nalevo něco kutí Algena s Marťanem, nejvýše zdvojený Keson jištěný Standou Holcem, Šárka a Adam z Dobříše, vpravo ladí Ivoš Semrád se Standou Ratajem (9/2014)
foto © Petr Marek



Milan, Marťan a Standa, první páteční průvodce už je v sobotu zastaralý, o víkendu přibyly další 4 cesty (9/2014)
foto © Petra Králová


Petr Marek, Vacátko 7-, jistí Algena a vedle Petra Králová (9/2014)
foto © Petr Marek


celá sobota i večer byl tak náročný, že si vybíráme k odjištění nový kamenolom a i když nám na očištění nezbývají síly, Algena mi předvedl, že má páru v cestě Retro, 7? (9/2014)
foto © Petra Králová


že to prý rozhodně musíme zdokumentovat, Marťan a jeho nářadí (9/2014)
foto © Petra Králová


i děti dorazily v hojném počtu a za odměnu se šly podívat ke vchodu opravdové jeskyně
foto © Petr Marek

Solvayovy lomy

Příjezd:
Autem po dálnici D5 (Praha-Plzeň) do Loděnice (exit 10) a do Bubovic. Na kole, nebo autobusem do Bubovic (Zličín, Beroun, Loděnice). Vlakem do Vráže. Ze Sv. Jana je to do kopce.

Tip:
Odpoledne v týdnu bus ze Zličína 15:45 nebo 16:45, zpět 20:30 z Bubovic, tj. 2-3 hodiny lezení (17/18-20 hod) za 2x24,- Kč, případně širák v okolí a ranní bus.


od křížku doprava vede pod závoru zkratka širokou lesní cestou
foto © Martin Tučka

Přístup:
Pěšky do 20 minut skoro po rovině. Auto zaparkujte slušně někde v Bubovicích nebo okolí, ještě před zákazem vjezdu do CHKO a vydejte se PĚŠKY po některé z cest do skanzenu Solvayovy lomy. Orientačním bodem jsou dvě závory u vstupu do areálu skanzenu, kde se vydáte vlevo dolů po šterkové cestě, která se postupně stáčí doprava až do etáže pod úzkokolejnou muzejní dráhou (cestou minete odbočku k jeskyni Arnika vlevo a ještě jeden jalový lom po pravé straně). Skála je vpravo, koleje jsou nahoře, jiné stezky sutí a trním jsou pouze pro lesní zvěř. Také se dá přijít ze Sv. Jana pod Skalou (placené parkování) nebo od Hostimi nejlépe přes jeskyni Arnika.

GPS: 49°58'20.572"N,14°8'40.686"E

Počasí:
Skály jsou orientované na západ, svítí sem odpoledne a v létě není téměř nikde stín. Po dešti se dá lézt velmi brzy, ale přístupová cesta je zablácená. Ideální podmínka je pokud je teplo ale zataženo. (Pokud jste tu v létě celý den, namočte si hlavu nebo šátek a mezi 14-16 hodinou se raději skočte občerstvit do stínu ve skanzenu, navečer se dá opět pěkně zalézt.)

Lezení:
Dříve zde trénovali jen jeskyňáři a speleozáchranka, případně něco lezli TR, ve skále je několik nýtů bez plaket. Nové výstupy byly udělané zhora.

Panoptikum - pravá hladká kompaktní trojúhelníková plotna, rajbas, lišty, obliny, vlevo výrazná trhlina a v pravo hrana. Cesty jsou rovnoběžné linie, které se nahoře mírně sbíhají, štandy cest v pravé části byly využité při lezení pravého hřebene. Nejtěžší pasáž většiny cest je za polovinou, kde je skála několik metrů kolmá. Celá stěna je poměrně přehledná a "využitá", některé cesty si lze ztížit i zlehčit, už vlastně sousední cesty jsou tu variantami a tak někdo občas zahne vedle s přímého směru.

Paraple - místní název jsme ponechali levé stěně, která za koutem navazuje na plotnu. Nejtěžší pasáže jsou ve spodní části, kde je skála více kolmá a hladká, spíš s bočními chyty, uprostřed je výrazná široká police, poté je skála lehčí, více rozlámaná a s menšími policemi, ale stojí za dolezení (k pevnému štandu). Vápenec je na omak rozdílný, takový horský, nechytovatý, ale kapsy ani dírky ani tady nenajdete. Aktuálně se snažíme celou stěnu ještě jednou zamést zhora dolů, lézt se dá, ale není to zatím hitparáda.

  Ještě se vám bohužel v příštích měsících může stát, že si sem přijedete zalézt v době, kdy budeme ještě nějakou část skály zametat a není příjemné stát při tom pod skálou - to, že zveřejňuji informace v době, kdy zvláště levá stěna není zdaleka ještě očištěná, je způsobeno množstvím prachu a kamínků na policích členité stěny (je to taková plocha, že očistit jí prostě trvá dlouho) i (spěchem) hladem veřejnosti po informacích o zdejším lezení. V této lokalitě se lezení navíc utajit nedá. I vám se tedy může hodit jemný kartáček nebo dokonce košťátko.


štandy na konci cest, jen 2 borháky s maillonou (9/2104)
foto © Martin Tučka


horší příklad procvaknutí lana pro spuštění ze štandu a jištění spolulezce TR, zde raději (delší spojení) např. s expreskou nebo dvěmi karabinami HMS
foto © Martin Tučka

Jištění:
Každá cesta má samostatné jištění lepenými borháky, můžete to v nejhorším kdykoliv zabalit a slanit. Je jich akorát, najdou se i odlezy (pro někoho morálové), každá cesta je jiná lezením i jištěním. Doufali jsme, že přímé linie budou jasné a usnadní vám orientaci, no chce to trochu se rozkoukat. V podstatě nová moderní oblast, žádné dojišťování starých cest, vlastní jištění není třeba.
V souladu s povolením jsou cesty postupně ozančené pouze černými šipkami a přibližnou klasifikací, bez nápisů.
Slanění mají cesty také samostatné, pod horní hranou stěny, vždy 2 borháky a v jendom je zalepená maillona (takže to tolik nesvítí jako řetězy). Jako ideální se jeví odsednout si do druhého jištění, provázat po vylezení lano maillonou a pro druholece můžete ještě posychrovat jištění (pomocí smyc, karabin, nebo expresek v horním borháku štandu, nebo expreskou v posledním jištění pod štandem), které poslední po dolezení cesty vyndá. Rozhodně ani tady nejistětě jenom přes borháky a cvakněte si lano do vlastních karabin, když už. Díky. Cesty, které nejsou hotové, jsou ozančené smyčkou v prvním jištění jako i jinde. Klasifikace by měla z většiny odpovídat, tvrdá není, delší tu kupodivu mají výhodu.

Doporučené vybavení:
- přilby (kamení na policích, okolní lezci, vysoká stěna)
- lano 60 m (s 50m to jde taky, ale bacha na konce!)
- 10 expresek, karabiny a smyce do štandu
- plachta pod lano, kobereček na lezečky

Horolezecký PRŮVODCE:
barevný dokument pdf, 3 stránky:  Solvayovy lomy - průvodce
průvodce na Lezci

Pozor:
Na louce před skálou vám může natéct do bot, bývají tam louže.
Délka cest je přibližná, často musí stát jistič ještě pod nástupem, opravdu pozor na konce lan.
Pod skálou je horší mobilní signál, musíte jít dál.

Občerstvení:
studna s vodou je u cesty ze skanzenu do vesnice
skanzen Solvayovy lomy (jen v sezóně) - klobásy, pivo, limo
Loděnice - pizzerie, potraviny
Bubovice - dvě hospody (jedna nalevo trochu nóbl, Svijany, otevřeno 10-22, pá-so do 22, druhá "U Kosů" asi víc horolezecká, Staropramen, vaří se všude)
Hostim - další vyhlášená hospoda "U Grobiána"

Prosba a varování:
! Rozhodně nejezděte auty přes zákazy na polní a lesní cesty, nestojíme o problémy s ochranáři, lesáky a zemědělci, obcí, policií, ani s kluby nadšenců ze skanzenu nebo jeskyní, které tu mají nemovitosti a jezdí sem pracovně. Při parkování neblokujte vjezdy (navíc v poslední době je v Bubovicích policie často).
! V případě, že dorazíte ve větší skupině, rozhodně neblokujte (ani zde) lezecké cesty deseti lanama rozvěšenýma ve štandech a podobně, myslete na to, že tu nejste sami.
! Pokud máte zájem navštívit některé z (uzavřených) jeskyní v okolí, kontaktujte místní jeskyňářskou skupinu, není třeba se nikam dobývat.
! Kdyby náhodou někdo na skalách chtěl pořádat jakési závody, nebo cvičení záchranářů, kromě toho že žádáte o povolení akce ochranu přírody, zkuste dát vědět i příslušným správcům skal, ať potom nejsou lidi nasraný, když si jdou zalézt.
Dík!



Odkazy:
Český horolezecký svaz: povolení lezení v NPR
Skanzen Solvayovy lomy
ČSS ZO 1-05 Geospeleos
Dopravní info - mapa (aktuálně uzavírka Řevnice-Lety)
Počasí v Bubovicích - yr.no