Ve středu jsme se utrhli ze škol a zaměstnání trochu dřív, počasí ideoška, volba padla na odpoledním sluncem zalité Roviště.

Ve středu jsme se utrhli ze škol a zaměstnání trochu dřív, počasí ideoška, volba padla na odpoledním sluncem zalité Roviště. Štěpán Neůstupný tam prý dlouho nebyl a já tam mám co lézt nejméně do smrti. Krásně jsme si zatlapkali v Černém břichu, Ondrovině a Čáře života. Štěpán se tam byl rozlézt a já si tam pořídil parádní bandasky. Co dál bylo nasnadě. Tak Azbest, sem s těma Zlatejma koulema, co si vo nich povídal. Tak jsme pod ně šli. Posadil se do toho, prohlížel, čistil, mezi zuby cenil tý fole, spustil se, dvakrát poladil nástup, stáhnul lano dal dvě Bé-Béčka (to je reklama) navázal se a prostě to na PP vysmahnul. Obtížnost potvrdil 9+/10-. Koncert. Pak už jen pomalu zapadlo slunce. Nikoli však za jeho výkonem. Příště mu asi řeknu o cestě "Kam mám dát futra". Pěknej den.