Zde je slíbený rozhovor s Adamem Ondrou o cestě Chilam Balam.

Jak je dnes ve Španělsku, odpočíváš?
Azůro, fouká vítr, ideální podmínky na lezení, minimálně včera ve stínu byly.  Dneska ještě lezu, odpočívat budu až zítra.

Takže Chilam Balam má 80 metrů? To je neskutečné, nekonečné. Co sis říkal po prvním nálezu do cesty?
Napoprvé jsem nalezl do cesty a dostal se jen do půlky, protože zde bývala dlouhá fixní expreska a vítr s ní lomcoval tak, až uvolnil hmoždinku nýtu a odpadla celá plaketa i s expreskou. Tudíž tam chyběl nýt a nemohl jsem se přes toto místo dostat. Ze začátku se mi to jako linie úplně nelíbilo, přece jenom je to takový traverz, ale logiku to má. Cesta pořád sleduje jasnou linii krápníků a ty kroky mi přišly naprosto fantastický už v prvním pokusu a do toho místa, kde jsem skončil, velice lezitelný. Na druhý pokus jsem vkuse spadl těsně pod tímto místem.

A 80 metrů…jaké převislosti?
Ze začátku 45 až 60 stupňů, uprostřed traverz téměř střechou, posledních dvacet metrů je v mírném převisu, kde se těsně pod vrcholem nachází jasně nejtěžší místo.

Kolik boulderů taková cesta má? Jaké místo bylo nejtěžší? Nepiš, že v 75 metru bylo nejtěžší místo:)
Ale ono to opravdu tak je. Cestu bych popsal jako 8c+ do 8c do 8c, ale to poslední 8c je jasně nejtěžší, když se leze vkuse a také nejbouldrovější. Poslední pět metrů je asi 14 silových pohybů, kde se nezastavíš a musíš je přesprintovat.

Dělalo ti nějaké místo výrazný problém?
Cestu jsem vylezl třetí den pokusování. Druhý den jsem kromě uklouznutí na začátku kvůli mokrému chytu dolezl vkuse 3 nýty pod slaňák. Ale ten poslední boulder mi přišel hodně těžký. Těch posledních 14 kroků jsem nedokázal v kuse přelézt a už vůbec ne po 70 metrech lezení i s odpočinkem u nýtu. Po dni volna jsem přišel a chtěl jsem ten den nacvičovat do zblbnutí ten poslední boulder (sem se dá natraverzovat z 8a). Dal jsem si ten poslední boulder jednou s tím, že tam už nic lepšího nevymyslím, a že to teda zkusím vkuse. No a výsledek už víte.

Dalo se v cestě odpočinout?
Počet odpočinků jsem nepočítal, ale 10 jich tam bude. Některé jsou jen na pár sekund, některé i na třicet sekund, ale vždy jsou to jen kolena, ze kterých na konci bolí celé tělo. Cesta je zvláštní v tom, že si člověk v „no handu“ dobře odpočine, připadá si zase relativně svěží, ale celková únava je už znát. Pak udělá tři kroky a má nateklo znovu.

Kolik pokusů jsi byl schopen za den dát ?
Prolézací dva až tři, seriózní jeden. Možná se dá dát jeden ráno a jeden večer.

Kde jsi nejvíc padal?
V podstatě jsem to dal prvním pokusem, kdy jsem si řekl, že tam je malá jiskřička naděje, že bych to mohl dát. Ale tu jsem neviděl vyšší než 1%. V jednom kroku ze spoďáků nahoře jsem opravdu nevěřil, že tu "dvojprstovku" držím. Ale vím, že kdybych neměl štěstí, mohl bych v klidu padat v těchto krocích 5 dní. Vynecháme-li poslední tři nýty, cesta není těžší než 9a/a+.

Cestu asi dlouho nikdo nelezl. Musel jsi jí vyčistit?
Musel jsem ji trochu pročistit, ale žádná hrůza. Naposledy ji zkoušel Patxi v roce 2008.

Jedná se vlastně o první opakování této cesty. Víš o někom dalším, kdo cestu zkoušel?
Cestu zkoušel Chris, Dani a Patxi. Všichni se shodli, že vrchní boulder je hodně těžký a Patxi neměl dostatečně dlouhé rozpětí na boulder u třetí expresky. Stejně dopadl Ramon, který cestu už dál ani nezkoušel.

Cestu s tebou měl zkoušet i Chris?
Nemohl přijet, protože měl nějaké pracovní - sponzorské povinnosti.


Jak je to tedy s klasou?
Řekl bych takové jedlejší 9b. V porovnání s Chaxi Raxi je to asi lehčí.

V okolí je prý neskutečný potenciál pro nové cesty. Už ses do nějakého prvovýstupu pustil?
Nahlédl jsem do jednoho projektu včera večer. Jinak potenciál k lezení je v Andalusií neskutečný. Troufám si říct, že ještě větší než v Katalánsku, akorát zde nežije Dani Andrada s Chrisem.

Jak tamní skála vypadá – kvalitní?
Velmi dobrá. Oranžová, pevné krápníky všemožných tvarů, nahoře šedá s malými lištami.

Na závěr: Stál Chilam Balam za to?
No to je otázka. Ač traverz, je to fakt pěkná linka a hlavně to bylo záhada, které nebylo rozřešeno 8 let, což mě taky do této cesty hodně motivovalo. Jestli Bernabe cestu skutečně vylezl, to se asi nikdy nedozvíme, ale jasné je, že cesta je lezitelná, krásná a volající po přelezech vytrvalostních specialistů.

Díky za rozhovor a ještě jednou gratulace!