Lezec - Zpravodaj

Údajne byla vybudována na přání saského kurfiřta, či jak se nazýval, proto, aby se místní vládce mohl ze svých luxusních nosítek pokochat pohledem na úchvatné skalní útvary mezi Blosstockem a Kleiner Winterbergem. A že se v tehdy prý nezalesněné krajině museli Wolfsturm, Friensteinwarte, Friensteinkegel i Siegfried s Bergfriedem krásně vyjímat.

Právě pod Kleiner Winterbergem se Affensteiny končí a pocestný vstoupí do říše Kleiner Zschandu. Pěšina jej neomylně provází celou touto krásnou oblastí kolem Heringsteinu, Bärenhornů, Elfiturmů, Pechofenhornů a Wartburgu až po Winterstein a Bärfangwarte. Prvními dvěma věžemi, které vyrůstají téměř z cesty ve směru od Affensteinů jsou Südlicher a Nördlicher Gleitmannsturmy. A právě sem dnes míříme.

Při pohledu od cesty jsou obě věže viditelně vysoké a ne příliš přehledné. Přesto zejména Südlicher Gleitmannsturm nabízí krásné linie. Netušeně romantickou se však stane návštěva sedla při náhorních stěnách Gleitmannsturmů, odkud je krásný výhled na rozlehlý Kirnitzschtal, vládne tu klid nerušený procházejícími turisty a kupodivu je i zde zajímavý výběr cest. A jakých? Nu, považte sami.

Pohled ze sedla na Kanstein, Teichstein, Winterstein a zcela vpravo uprostřed skrývající se Wartburg

Südlicher Gleitmannsturm

Z náhorní strany:

Südhangel VIIc, bez post. VIIIa, RP VIIIb - při pravé hraně náhorní stěny na lávku ke kruhu, stavěním, které je zcela zbytečné, do krásného sokolíka ke druhému kruhu a doprava na hranu a na polici; z police ještě zbývá vylézt na samotný vrcholový blok; cesta má variantu Paraglider RP VIIIb z letošního roku s napřímením přes kruh na nástupu i při výlezu, kolem prvního kruhu je klíčové místo; od toho posledního lze sjet dolů.

Kleiner Wurm VIIIc - krásná logická linie kombinující několik starších klikatějších cest; nastupuje ve spáře uprostřed náhorní stěny; v průvodci od Heinickeho je u ní psán kruh, ale ve skutečnosti tu není; na nástupu a asi uprostřed lze založit uzle; spárka se vylézt nechá, ale těm, kdo se ve spárách dobře necítí, bych ji nedoporučil; od konce spáry lehce doleva položenou stěnou ke kruhu; tady už jsou to trochu nervy, ale nic těžkého; dá se úhybne zajistit o kruh dva metry vpravo od konce spáry; a pak už přímo přes další kruh pod vrcholovou stěnu s převisem a s dalším kruhem nad ním; odtud lze sjet dolů.

Direkte Westwand VIIIc, RP IXa - od levé náhorní hrany nejištěným pětimetrovým traverzem a stěnou ke kruhu; riskantní a opticky neschůdný rajbas v sobě skrývá chyty v tajných kapsách a nechá se bez potíží přelézt; pak už stále přímo, nahoře přes převis a dva kruhy; moc pěkná cesta, kterou se vyplatí lézt až na vrchol.

Looping direkt IXa, IXb - zajímavě vyhlížející cesta při levé hraně náhorní stěny přes celkem pět kruhů; prý není zadarmo a stojí zato.

Náhorní stěnou vedou ještě další cesty, ale tyto čtyři jsou svými přímými směry tím nejlepším výběrem. Mezi nástupy Kleiner Wurm a Südhangel se vyjímají i dvě desítky. Wurmloch Xa, RP Xb vpravo a Grosser Wurm IXc, RP Xa vlevo. Nástup do Grosser Wurmu se zdá být poněkud riskantní. Ve stěnce pod slaněním do sedla mezi Südlicher a Nördlicher Gleitmannsturmem vede ještě dvoukruhové Baby IXa, které, jak jsem na vlastní oči a uši viděl a slyšel, jeden přeběhne a druhý předře. Záhada.

Z údolí se lezou čtyři úžasné cesty, z nichž dvě jsou saskými legendami:

Dynamopfeiler VIIc, bez post. VIIIa - údolní položenou hranou vpravo od výrazné rajbuňkové stěny přes dva kruhy na pilíř; zde buď návrat na zem, nebo komplikovaně a přitom již lehce na vrchol; legenda a povinná četba.

Tabellenletzter VIIIc, RP IXa - pětikruhový rajbásek hnedle vlevo od Dynamopfeileru; nádhera.

Tornado IXb, RP IXc - druhá legenda; jedna z cest, na kterou se dříve sjížděli i mnozí dobří čeští lezci; trochu nahání strach nástupovou patnáctimetrovou spárou k prvnímu kruhu, ale úplne zbytečně; v mírně položené stěně a s mnoha chyty a stupy kolem jde o lahůdkové lezení, které nekončí ani při oblézání druhého a třetího kruhu; největší obtíže jsou u druhého, chce si to jen trochu popřemýšlet o rukosledu; cesta nevysiluje a času na přemýšlení je tak dost; skála je krásná s chyty utajenými v nenápadných děrách; bohužel nad třetím kruhem své kouzlo dokonale ztrácí, když se mění na předlouhou, nejištěnou a lámavě odpudivou pouť na vrchol; s čistým svědomím proto utečte v poruše nad třetím kruhem doprava ke kruhu následující cesty a šup zpátky na zem.

Schlafender Riese Xa AF i RP - super cesta vpravo od Tornáda přes pět kruhů do poruchy, nad níž je schován kruh šestý, ten, o němž byla řeč u Tornáda; od něj rovněž s klidem dolů, protože jinak je dolez stejný a stejně hrůzný, aniž by to mělo vliv na obtížnost; jde o dobře zajištěné, mírně položené, technické a trochu objevitelské lezení, hlavní potíže čekají ve druhé polovině cesty, zejména k a kolem čtvrtého kruhu; pátý kruh je trochu víc vlevo od skutečného směru a dolez od něj do poruchy se odehrává poněkud nepříjemně skoro po hraně stěny; v každém případě úžasná linie, která stojí za hřích.

Na jednu věž je na Südlicher Gleitmannsturmu lezeního víc než dost, nezdá se vám? A to je vedle ještě severní kolega, podstatně chudší, ale přeci jen ...

Nördlicher Gleitmannsturm

Cupgewinner VIIIb, RP VIIIc - z údolí od pěšiny čtyřkruhová hrana na balkon, z něhož raději jakkoliv dolů na zem; hrana vypadá pěkně a lézt prý jde.

Breitmaul Xa, RP asi také Xa - naprosto skvělá cesta, alespoň až k jejímu třetímu kruhu; nastupuje z travnaté lávky se stromkem ve středu severozápadní stěny; stěnkou přes první kruh pod převísek, přes něj ke druhému, šikmo vlevo ke třetímu, dále vlevo vzhůru skoro až do výše čtvrtého, traverz vpravo kolem něj a vzhůru do lehkého terénu; připouštím, že kličkování nad třetím trochu kazí dojem, ale úsek od převísku ke třetímu je naprosto neuvěřitelný, úžasne tvarovaná skála s oblými a i hlubokými děrami a super lezení; doporučuji. Z lehkého terénu nad čtvrtým kruhem se lze vrátit.

Gleitmannsturmy určitě potěší a přinejmenším jeden lezecký den naplní radostí až po okraj. Takže vercajk, svačinu, schön Wetter, auto ve Felsen Mühle a tradá do ráje.