V loňském roce se na českém knižním trhu objevil horolezecký a trekový průvodce Centrální Kavkaz, který zaplnil poměrně citelnou mezeru knižní produkce.

Bohatě ilustrovaná publikace s topo mapami 1:100.000 přijde vhod určitě každému, kdo se chystá na stále populárnější Kavkaz.

Centrální Kavkaz, Dombaj, Prielbrusie, Bezengi
Nakladatelství SKY 2006 (více info na http://www.treking.cz/knihy/kavkaz.htm).

Autoři: Otakar Brandos, Michal Kleslo a kol.

ISBN: 80-86774-04-X

Na 320 stranách naleznete popisy těch nejatraktivnějších turistických, trekových a horolezeckých túr Západního a Centrálního Kavkazu, který má velehorský ráz. Vzhledem k nestabilní politické situaci a poměrně vysokým bezpečnostním rizikům byly vynechány takové atraktivní horské oblasti, které se nacházejí na území horkého Čečenska, Osetije aj. Rovněž východní a západní části Kavkazu, kde toto mohutné pohoří nabývá spíše horský než velehorský charakter byl vynechán. Přece jen drtivá většina návštěvníků zavítá právě do hor některé z  popisovaných oblastí Západního nebo Centrálního Kavkazu. Vedle popisů túr a velkého množství praktických informací naleznete v knize velké množství fotografií (220), nákresy výstupových cest, ale také výřezy map popisovaných oblastí v měřítku 1:100.000. Kniha navíc získala prestižní ocenění na mezinárodní soutěži Tourmap 2006 - Jury Prix.

320 stran, formát 114×188 mm
DPC 450 Kč

Ukázky z knihy:



Dombaj Glavnyj (Dombaj Ülgen, 4 047 m)

Nejvyšší vrchol a jediná čtyřtisícovka oblasti Dombaje nabízí velmi těžké výstupové trasy, z nichž jediná dostupná středně výkonným horolezcům vede po severním hřebeni a je ohodnocena 3B/III+. Celý výstup ze sedla, kde lezecká cesta začíná je nutné jistit. Využijeme zde frendy, vklíněnce, ale i skoby. Na mnoha místech cesty visí staré smyce jako postupové jištění, není však radno spoléhat jen na ně. Nutný je cepín a mačky. Výstup vede překrásnou exponovanou hranou, z níž máme vzdušné pohledy do stěn této nádherné hory…


Centrální Kavkaz dosahuje největších nadmořských výšek a největšího zalednění. Dělí se na tři základní výraznější skupiny: Prielbrusie, Bezingi a Kazbek. Nejvýznamnějšími vrcholy této oblasti je Elbrus (5 642 m), Ušba (4 710 m), Donguz Orun (4 437 m), Šchelda (4 369 m), Džajlyk (4 537 m), Ljalver (4 350 m), Gestola (4 860 m), Katyntau (4 970 m), Džangitau (5 049 m), Šchara (5 204 m), Dychtau (5 203 m), Mižirgi (5 012 m), Koštantau (5 145 m), Pik Puškina (5 047 m) aj. V Bezingách dosahuje Hlavní kavkazský hřeben svých největších nadmořských výšek, nejvyšším vrcholem celého Hlavního kavkazského hřebene je Šchara (5 204 m). Hlavní hřeben tedy nedosahuje absolutně největších nadmořských výšek Kavkazu, neboť Elbrus je vysunut k severu mimo hlavní hřeben Kavkazu do tzv. Bočního hřebene…

S rozpadem Sovětského svazu a odštěpením nyní sousedních zemí se pro turistiku a původně poměrně volný pohyb po Kavkaze zavedla řada omezení. To v souvislosti s tím, že všechny doliny přimykající se k hranicím Gruzie (na východě i k Ázerbajdžánu) jsou prohlášeny za pohraniční zónu se sousední Gruzií a není sem možné vstoupit bez povolení! To je často i přímo v terénu vyžadováno stálými i pohyblivými hlídkami pohraničních vojsk, někdy i několikrát denně. Jediné místo, kde je možné povolení získat je oddělení pohraničních vojsk. Do roku 2002 bylo jeho vyřízení formalitou na 10 minut, od roku 2003 se vše protáhlo na jeden den pro Rusy a na dva dny pro cizince. Naštěstí při úplatku 50 R na osobu lze získat povolení obvykle ještě týž den. Zde se opět projeví výhoda najatého transportu, protože většina taxikářů (maršrutkářů) má potřebné konexe i zde. Postup je takový, že si podle údajů uvedených níže vypíšete třikrát jakýkoliv papír (stačí vytržený z deníčku a psaný rukou, ovšem pouze azbukou), podáte jej (podle potřeby s peněžní přílohou) ve vrátnici u vojáků a čekáte. Vojáci dopíšou, že nemají námitek a připnou jakýsi dodatek. V horách je nutné mít…