Rok se sešel s rokem a my jsme opět na parkovišti na Paničišti u chaty Pionerska. Tentokrát s jiným záměrem – ledovým lezením. Skialpy jsme nechali doma a díky závějím nového prašanu toho zanedlouho všichni litujeme.

Opět házíme na záda těžký batoh a míříme tentokrát na jinou chatu – na stavení podoby normalizačního horského hotelu jménem Skakavica. Nachází se v dolní části stejnojmenné doliny, která se může pochlubit krásnými a lehce dostupnými ledy. Jmenujme aspoň Malý Skakavec, Visulkite a Golemijat led. Naším cílem je poslední jmenovaný.
Golemiat led je se svou délkou 60m a obtížností čtvrtého stupně hodnotným skalpem. V chatě je příjemný chatař, který velmi rychle pochopil, že pokud nebude na chatě teplo, tak utečeme na jinou chatu. Proto nakládal do kamen jak na pokoji, tak v jídelně a bufetu dostatek dřeva, takže se po prvním dni syrová chata rychle vyhřála na snesitelnou teplotu a my zde nakonec vydrželi celý pobyt. Od chaty je lehké dojít pod led, stále dolinou nahoru až se octnete pod ním. První den, kdy jsme stopu prošlapávali, nám to trvalo asi hodinu a půl. Další dny již chodíme za třicet minut. Abychom nemrzli, zatímco ostatní polezou, rozhodli jsme se vykopat záhrab pod ledem. Postupně dosahoval větších a dokonalejších tvarů, takže na konci pobytu již měl dvě místnosti, boční sklepy, lavice na sezení, klenbu nad průchody a police na vaření. Nefoukalo do něj. Podivuhodné bylo, že ačkoliv jsme byli ve výšce asi 1800m, tak ani pod odkopání dvou metrů sněhu jsme nebyli na trávě či kosodřevině.
Do Rily jsme tentokrát přijeli po delším odměku a opětovné nasněžení asi 60cm sněhu. To se projevilo na kvalitě ledu, který byl měkký a místy z něj crčela voda. Když jsme si nechali v půlce ledu pověšený štand na druhý den, tak jsme jej ráno našli zalitý 10cm hluboko v novém ledu a nastalo velmi nepříjemné vykopávání. V ledu je možné udělat dvě až tři cesty, každá se nejlépe leze na dvě délky. Pokud si shodíte lana shora (led je možné obejít strmou strání plnou skalek a borovic), vyjdou vám padesátky lana tak akorát na dolní okraj ledu. Každopádně lezení ledu na plných padesát metrů je silný zážitek, hlavně závěrečný kolmý výlez. Led je poměrně obtížný, nalezneme na něm několik kolmých pasáží, z nichž ty řazené pod vrcholem jsou nejpikantnější. Nahoře nad ledem, na jeho levé straně je vybudovaný štand ze tří nových borháků. Jsou umístěny různě vysoko nad terénem, proto pokud najdete jen některé, vězte, že jsou ukryté pod sněhem, ale jsou tam.
Po lezení seběhnete za dvacet minut zpět na chatu a můžete se krásně občerstvit – pivo, rakija, nebo něco z výtvorů chatové kuchyně. Chata má jen turecké záchody (plastika Entropa nelhala) a žádnou sprchu, což chatu diskvalifikuje při výběru ubytování na delší dobu než pár dní. Nicméně naše akce trvala pouhé čtyři dny, prostě prodloužený zimní víkend v Bulharsku. Vězte, že to jde. Po dálnicích Maďarska a Srbska to není problém.
Akci pořádal Pamir7000, www.pamir7000.cz

V ledopádu, konec první délky na dvoudélkové cestě

Golemiat led, nástup

Chata Skakavica

Ledy Visulkite přímo za chatou

Mixová stěna doliny Skakavica

Golemiat led

Plnotučná délka 50m