Listopad 2005, kolem stolu číslo 5 v plzeňském bouldercafé sedí skupina rozesmátých lezeckých tváří.

Pod veselou maskou se však skrývá smutná tvář dítěte, kterému sebrali jeho oblíbenou hračku. Hnusné a deštivé počasí je vyhnalo ze skal a bouldrů do nevlídného prostředí umělých stěn. Jako blesk z čistého nebe přichází návrh na výlet do francouzského Fontainebleau. Už ani nevím kdo byl praotcem (nebo snad pramatkou) této myšlenky, ale není pochyb o tom, že máme mezi sebou génia. Okruh podezřelých bude ale poměrně úzký. Z přítomných to v danou noční hodinu mohla být jedině myčka půllitrů nebo digitální teploměr na mrazicím boxu.


Luky v sektoru Grotte des Soupirs, Cresciano
foto by Klemi

Datum odjezdu je stanoven na 16. listopadu, počet účastníků 15. Pozorného čtenáře asi napadne, proč má článek nadpis "Bouldering ve Švýcarsku". Zdánlivě schizofrenní nadpis je důsledkem bleskového rozhodnutí, které padlo prakticky den před odjezdem, že místo do Fontainebleau pojedeme do bouldrových oblastí ve Švýcarsku. Ač se zdá, že v půlce listopadu nemohou být ve Švýcarsku příznivé podmínky pro bouldering, opak je pravdou. Nejjižnější švýcarský kanton Tessin nebo raději po italsku Ticino (úředním jazykem je zde italština) se vyznačuje téměř celoročním slunečným počasím a příjemnými teplotami. My máme namířeno do oblastí Cresciano a Chironico.


Lišin leze bouldr Schattenspiel 6c+, Cresciano
foto by Katschka

Z Plzně odjíždíme ve středu 16. listopadu večer a v brzkých ranních hodinách jsme v prvním cíli naší cesty, městečku Cresciano, které je ještě zahaleno do tmy. Po dopoledním spánku naše skupina hladově stoupá k bouldrům, které jsou rozesety po svazích nad Crescianem. Druhá část výpravy odjíždí zdolávat vícedelkové cesty. Žulové bouldry nabízí všechny možné i nemožné problémy. Je jedno jestli máte rádi ostré mikrolišty, oblé chyty, převisy nebo kolmé linie. Najdete zde úplně všechno. Průvodce dokonce tuto oblast řadí mezi "top bouldering areas in Europe".


Marťas, Chironico
foto by Klemi

Následující tři dni trávíme pokořováním bouldrů a rekordů v množství vypitého vína. Z Plzně přicházejí zprávy a padajícím sněhu a nízkých teplotách, což se nám, lezoucím v tričkách v půlce listopadu a ještě ve Švýcarsku, zdá docela srandovní. Na čtvrtý a zároveň poslední den výletu přejíždíme do oblasti Chironico. Trochu přituhlo, tak zkoušíme jen menší množství cest podobného charakteru jako v Crescianu a odpoledne nabíráme směr zpátky domů.


Kemp bivak:
Jako místo vhodné pro přespání se ukázalo parkoviště nad Crescianem.


Voda:
Po silnici z parkoviště nad Crescianem dolů, asi po 100 metrech narazíte na veřejný zdroj pitné vody.


Plánek - Cresciano
nákres by Klemi


Plánek - Chironico
nákres by Klemi


Zdroje:
Na internetu je k dispozici free průvodce pro Cresciano i Chironico na http://www.harycane.privat.t-online.de/chneu.htm, kde jsou popsány i přístupy k bouldrům. Dále je možné zakoupit knižního průvodce pro bouldrové oblasti v Alpách. Web průvodce je na http://www.gebro-verlag.de a cena asi 23. Obě verze jsme měli k dispozici, ale měly zmatky v klasifikaci téměř většiny bouldrů. Další knižní průvodce, kterého jsme ale neměli, je prezentován na http://www.crescianoboulder.ch, zatím jen pro Cresciano, ale autoři se dušují, že na jaře 2006 už by měl být i pro Chironico.