Lezec - Zpravodaj

Tentokrát však nikoli tím, že se začalo čistit, vymýšlet, plánovat, ale tím, že jsem se nechal ukecat, abych závodil na umělé stěně, a tak zatímco Petrohrad vesele zarůstal, brousil jsem vytrvalost, abych si neudělal moc velkou ostudu…

Petrohrad tedy přišel na řadu až po ME v Paříži a v ten okamžik bylo jasné, že už není čas na to, vrhnout se na zcela novou oblast, ale že budeme muset hodně vycházet s již alespoň částečně připravených věcí (jaká mýlka, čištění bylo úplně stejně). Zároveň jsem začal přemýšlet o dárku pro závodníky a ještě jedna souběžná událost – došly zásoby starého průvodce. No a teď (začátkem prosince) co dál…

Skoro celou zimu jsem jezdil vysekávat petrohradské výlezy z ledu, abych alespoň částečně mohl určit klasifikaci. Karel letos dodělával barák, takže se připojil až ve finiši a zatímco mamince se doma kulatilo bříško (Standa jí včera nazval svatou ženou, s čímž nelze než souhlasit) a noci padly na průvodce (zaplaťpánbů, že to Jirka tak parádně překreslil a všichni šikovní „mačkálisté“ dodali tak krásné fotky), já jsem jezdil s většíma klukama dělat ohýnky na Petrohrad. Však materiálu bylo dost…

Musado v jednom z Highbolů na Vyhlídkovou stěnu, (DFS) Deep Forest sooloing
foto by © Michal Maděra Myssak

No výsledek jste viděli sami. Famózní průvodce, nedotažená orientace v terénu i systému závodu. Excelentní linie, ještě poněkud větší bordel v klasifikacích, než jsme zvyklí. Úžasná párty, hroznej startovní výstřel…

V pátek jsme s Karlem do půl osmé ještě dočišťovali, ale pak to začalo plynout tak, jak jsem si představoval. Zatímco jsme začali prezentovat a později zasedli k ohýnku s muzikou, do kempu přijížděli řady aut, které jasně napovídaly o počtu lidí, kteří tu v sobotu budou.
V sobotu ráno jsme tentokrát bez větších front zvládli prezentaci, a protože jsem letos nechtěl nic říkat, dostali jsme od kamaráda „světlici“, domněle jasný to startovní povel. Ze světlice se však vyklubala prapodivná rachejtle, takže zatímco jsem zašlapával zárodky hořícího lesa, ti chudáci, kteří byli startu nejblíže počítali propálené díry v oblečení a výbavě. To, že se jednalo o startovní výstřel samozřejmě nikdo nepochopil.

Philipe na 5C Skobová spára
foto by © Michgal Maděra Myssak

Lidé se rozutekli, špička se poskládala pod „ Noodledrem“ 8A/A+. Partička Němců okamžitě začala atakovat „ Ufobábu“, 14 let starý, do té doby nezopakovaný kousek Zdendy Resche. Dlouho však nikdo nic, a tak první vzrušení obstaral Adam Ondra, který se po kratším zkoušení prvním ostrým pokusem nezadržitelně blížil na vrchol „ Perného dne“ za 8B. Poslední krok ve výlezovém 7A, Adamovi smekává z oblé lišty pravá ruka a padá. Ozve se strašná dávka nadávek, vytryskne krev. Dva prsty totálně na kaši, zbytek slušně načatý. V ten okamžik jsem myslel, že Adam skončil, protože by to asi udělal kdokoli jinej… Za necelou hodinku už Adam zasedl do jednoho z nejúžasnějších boulderů Petrohradu, Ufobáby, které udělal první SD přelez za 8A+.

Markéta v cestě Wave up
foto by © Michal Maděra Myssak

Pouštět začal i „Noodledream“, finta se špičkou zabrala a „nudlový sen“ si nechali zdát Kuba Hlaváček a Martin Spilka, noční můrou se stal pro Ondru Nevělíka, který se několikrát sesypal z výlezu. Tření fakt nebylo bůhvíjaké. Mezi tím vším se lesem potuloval Rosťa Štefánek, obešel na Růžové zahradě od oka nastřílené projekty, zhodnotil, že na 8C (mnou nastřelené 8A+/B) nejsou podmínky, přelezl „ Magnézium 7C+/8A“ a rychle utekl z téhle části, kde osmičková pšenka nekvetla.
Značná část startovního pole si užívala nádherné „hajbóly“ přímo na Nočníkem. Mezi skupinu kluků snažících se o přelez parádní „ Arény “ se zařadila i Katka Fickuliaková, která i po několika solidních odletech vybojovala nejtěžší ženský bonusový boulder (7A+). Paradoxně zůstal bez přelezu ten nejlehčí ženský bonus, Nožičky za 6A. Tenhle přeskok z kamene do veliké díry nepřesáhl k našemu údivu ani Kuba Hlaváček. Fakt psycho, ač za 6A.
Sumář prvního dne – Adam jedno 8A+, jedno 8A, Rosťa jedno 8A a jedno 7+/8A, Martin Spilka a Kuba Hlaváček každý po jednom 8A/A+. Je jasné, že druhý den rozhodne vyrovnanost výkonů, tedy řekněme dopočtové bouldery, protože na prásky už asi nebude síla a/nebo kůže. Mezi ženami odskočila silná zahraniční trojka, kde bylo jasné, že právě tyto závodnice se postaví na „bednu“.
Tak a přestaňme chvíli závodit. Někdy kolem sedmé hodiny večerní nastartovala večer kapela De Blue, kterou jsem poprosil, aby hodila nějakou znělku a pak řeknu pár organizačních věcí. V ten okamžik se probudil na chatce malý Péťa a polonahatý přiběhl za tatínkem. Rozhodně se netvářil na to, že by šel s tátou na pódium nebo se nechal někým konejšit. Zhruba pět minut tedy kempem zněly týž „čtyři tóny“, než přišlo pro kluky s De Blue vysvobození a po krátkém organizačním projevu mohli rozjet večer.

Honza Hlaváček
foto by © Michal Maděra Myssak

Pak přišla na scénu kapela Wanmensonk a to už atmosféra pod pódiem začala hodně houstnout, vyhlásil jsem za fantastické bouřlivé atmosféry něco málo ocenění a večer na pódiu zakončila letos dost tvrdá MeGusta. To, co se dělo pod pódiem, se dá těžko popsat a můžeme si jen gratulovat, že pódium bylo (díky Venco), protože bez něj by asi lidi MeGustu ušlapali. Paralelně se ještě promítaly fotky z prvního lezeckého dne a Filip z Francie předvedl hodně solidní ohnivou šou. Kvůli nočnímu klidu jsme tu hlučnější část ukončili o půlnoci a pak se ještě klábosilo, pilo, hrálo u ohně…

foto by © Michal Maděra Myssak

V neděli byla postavena slíbená high lajna a protože v sobotu se v kempu hodně trénovalo, zájemců bylo dost. A dost se i padalo. Fakt hezký zpestření. No a taky se samozřejmě lezlo, co kůže pustila a ve dvě jsme se všichni sešli u Nočníku (zdalipak víte, proč se to jmenuje Nočník). Postupně si na něj pro ceny vylezli mladší děti, starší děti, ženy i chlapi. Asi největším překvapením bylo, že nevyhrál Adam. Osobně jsem hrozně rád, že vůbec závod dokončil v tom stavu v jaké byl, neboť věřte či nevěřte, rozpětí hodnocené Adamovy osmičky bylo od 6A+ (15 bodů) do 8A+ (1050 bodů). Rosťa si vítězství vybojoval díky vyrovnanému skóre přelezů od 7B do 8A.

Daň boulderingu
foto by © Michal Maděra Myssak

A zde tedy čísla:

Mladší děti:
1. Tomáš Plevko 29 bodů
2. Rosťa Kleveta 6 bodů
3. Jindra Resch 5,5 bodu

Starší děti:
1. Kristýna Zlatníková 15 bodů
2.-3. Lucka Maršíková 6 bodů
2.-3. Vojta Hořejší 6 bodů

Ženy (všechny, které odevzdaly, nad 100 bodů):
1. Katka Fickuliaková (SK) 840 bodů (nejtěžší „Nízké pudy 7C“)
2. Layla Mammi (D) 610 bodů (max. 7B+)
3. Aleksandra Balakireva (RUS) 580 bodů (max. 7B)
4. Ekaterina Volodina 392
5. Edita Vopatová 295
6. Lenka Frühbauerová 250
7. Karolína Nevělíková 242
8. Jitka Mátlová 200
9. Markéta Jirásková 185
10. Dominika Dupalová 173
11. Momo Kuhn-Gaberová 164
12. Tereza Havlíková 162
13. Zuzana Plšková 154
14. Jiřina Čechová 140

Muži (všichni, kteří odevzdali, nad 500 bodů):
1. Rosťa Štefánek 2950 bodů (nejtěžší „Když mé prsty tiše pláčí 8A“)
2. Adam Ondra 2690 bodů („Ufobába SD 8A+“)
3. Martin Spilka 2230 bodů („Noodledream 8A/A+)
4. Kuba Hlaváček 1860
5. Jonas Junker 1800
6. Pavel Peskin 1600
7. Andrej Chrastina 1310
8. Ondra Beneš 1230
9. Felix Fromm 860
10. Stano Klimo 780
11. Jirous Přibil 770
12. Marek Rottenborn 700
13. Rasťo Šulík 660
14. Jirka Švácha 650
15. Frank Seidl 630
16. Venca Kučírek 590
17. Karel Pavlů 570
18. Daniel Pisár 540
19. Milan Pidrman 530
20. Jarda Maršík 520
21. Majkl Fišer 517
22.-23. David Matoušek 510
22.-23. Anonym 510

Zbylé výsledky:
Všichni, kteří odevzdali:

MUŽI

24. Thomas Dauser 415
25. Karel Wimmer 410
26. Jan Hlaváček 397
27. Tomáš Hladký 375
28. Mirek Matějec 360
29. Jan Šálek 355
30. Jan Zíma 325
31. David Liškutin 295
32. Richard Pařil 280
33. Jan Šomvársky 272
34.-36. Tobias Plail 270
34.-36. Radovan Čapliar 270
34.-36. Václav Vančara 270
37.-39. Maxmilian Dauser 260
37.-39. Petr Pokorný 260
37.-39. Š.Nosek 260
40. David Chudoba 255
41. Jiří Krajcar 253
42.-43. Braňo Goga 250
42.-43. Ernst Wander 250
44. Jan Nebeský 200
45. Uli Schlieper 215
46. Petr Piechowicz 203
47. Petr Skoumal 190
48. Jakob Měkota 165
49. Jan Jeliga 162
50. Laďa Petráš 161
51. Jacek Rekosiewicz 150
52. Filip Čech 147
53. Martin Berger 145
54. Petr Janhuba 124
55. Martin Szentasi 117
56.-57. Michael Hoyer 115
56.-57. Alexandr Uihlein 115
58. Jan Šauli 112
59. Petr Hartmann 110
60. Jan Chlumský 107
61. Michal Čiviš 102
62. Dominik Mika 99
63. Pavel Mika 91
64. Honza Vajc 89
65. Tomáš Haken 86
66. Michal Štěpánek 80
67. Jan Vojík 76
68.-69. Míla Šramota 73
68.-69. Dirk Ziegra 73
70. Zothan Fuchs 70
71.-72. Jan Daněk 68
71.-72. Jirka Blecha 68
73. Rudolf Jůza 62
74. Andreas Kronsteiner 58
75. Jan Holota 57
76.-77. Christian Brazzale 56
76.-77. Jiří Popek 56
78. Jan Hrdlička 55
79. Milan Přikryl 54
80. Vladimír Vrobl 51
81. Vladimír Fuka 36
82. Martin Trčka 21
83. Jakub Knapp 5

ŽENY A DÍVKY:

15. Gábina Houdová 77
16. Dagmar Hejčová 69
17. Štěpánka Šedková 68
18. Jindra Ledunová 56
19. Anna Kuchařová 40
20. Kristýna Vernerová 34
21. Lucie Brešová 25
22. Julia Schmid 19
23. Oli Ramešová 14
24. Blanka Pechačová 11

Daň boulderingu
foto by © Michal Maděra Myssak

Celkem prezentovaných 332 lidiček, vítěz tipovací soutěže nechť kontaktuje firmu PAD: www.pad.cz.

Zhruba stovka účastníků byla ze zahraničí, žen bylo padesát a dětí desítka. Kolik bylo lidí celkově se nedá zcela odhadnout, ale v kempu bylo v noci ze sobotu na neděli kolem 150 aut.

Několik jmen a názvů:
PAD však vy víte, již od prvního ročníku, kde bylo 35 lidí
ROCK PILLARS bonusy
OCÚN bonusy, sběrač
AIX, ČHS všechno možný
MATY vínečko
Já, Karel však víte
Venca Schwarzinger všechno kolem muziky
Venca, Míla, Blanka, Bára prezentace
Anička to je moje žena

Vyhlášení holky
foto by © Michal Maděra Myssak

A co příště? Hodně zapomenutá oblast, od prezentace rovnou ke kamenům a lézt (čili žádný trapný starty), lepší značení v terénu…(teda jestli neumřeme).

Dodal jsem ještě pěkný Azbestovo fotky (30kousků) do galerie nazvané Petrohradské xichty

PADání Petrohrad 2009

Jak to bylo…

A zde tedy čísla:

Komentáře