Praktick zkuenosti z jedn z nejdostupnjch skalkaskch oblast se subtropickm klimatem. Pes 2200 vyntovanch cest na ule, lezen mezi palmami. Dostupnost a teploty srovnateln s Arcem.
Jak je to se sportovnm lezenm ve vcarskm kantonu Ticino jsem u popsal ped rokem v lnku.
Skalkaen v Ticinu I. . Do t doby jsme tam byli dvakrt a kad z navtvench oblast byla perla. Bhem roku jsme uskutenili dal 3 nvtvy, pi nich jsme otestovali nkolik dalch oblast. Nkter z nich jsou jen oblastnho vznamu, nkter se piadily k perlm a jedna okamit obsadila prvn pozici v mm osobnm ebku.
Zkladn atributy zjezd do Ticina zstvaj stejn, jako v loskm lnku. Zamknout litu, ustt plochu, vytrvat, ubalancovat, zamknout oblinu. Koupaky v jezerech, vlapy ke skalm a taky k to pelepen dlnin znmky z auta na auto.
Tento lnek je vlastn jen charakterizace vech sektor, co jsme v Ticinu navtvili. Neekejte zbavn ten, ekejte manul, kter me lezcm pomoct s rozhodovnm, jestli do Ticina vbec vyrazit a jestli ano, tak kter z mstnch sektor si ke sportovnmu lezen vybrat. Dopedu upozoruji, e pokud nemte rdi lity, jete radi jinam. Postehy z prvnch dvou vjezd byly uvedeny v loskm lnku, toto je jeho pokraovn.
Zjezd slo 3
Z 2010, Svat Vclav vybz ke tydennmu lezen, ale doma pr, v Jue pr, a Arcu pr. Na posledn chvli vyrme do Ticina. Tam sice pr taky, ale tinsk ula nezatk. Hned prvn den experiment,
sektor Russo. Nachz se pomrn vysoko v horch, lezen pedchz plhodinov cesta autem po horsk silnice. Samotn vesnice Russo je tvoena stylovmi domy se ulovou stechou a i prosted skal je romantick.
Charakteristick flra spolu s mstn architekturou, obec Russo
foto by Ondras
Samotn lezen ale bylo mrnm zklamnm. V sektoru se sice nachz mnoho lehch cest kolem 6c, ale ty jsou pevn v hodn uklonnch plotnch. Pestoe bylo po deti, plotny byly rozpeen od slunka a lezen na nich nebylo pjemn. Hez je lezen v podsektoru Makako, kter navc brzo odpoledne zapad do stnu. Jsou tu dlouh pevisl cesty na bl ule. Vyhlen jsou pr pedevm tyi vytrvalostn 7b+. Z nmi lezench cest urit doporuujeme
In groppa alla mula 7a.
Lezen v Russu, Mihal v cest Club elegance.
foto by Ondras
Ale jsou tu i lep oblasti, proto jet veer prchme na vdy pvtivou Ponte Brollu settore est. Dal den dal experiment a zase trochu lpnut vedle:
sektor Prato. Monumentln stna vysoko nad dolm, dlouh pstup autem, dlouh p vlap a a pod stnou zjistte, e ta pevisl bl stna host cesty od 7c+ po 8b. To kvantum 6cek je zase na ern plotn rozpeen od slunka. Ale jo, nakonec jsme zalezli, ale 8ka by si tu zalezl daleko lp. Doporuit tady mu asi akort cest Bullog 6b+, krtk silovka s tvrdou klasou na sraen sebevdom.
Obtnj ast sektoru Prato.
foto by Ondras
Tet den a tet experiment:
Cresciano. Bouldristi to tu u znaj, od bouldr ke skalm je to jet dalch 20 minut do kopce. A vsledek te u vrazn lep, ne pedchoz dny. Velice pestr lezen, pevn pevisl cesty s bouldry pes pevisl bicha, ale tak thl litovaky. Mezi nimi je bohuel dost nelezench cest zarostlch vegetac.
Ondras v cest Palle di neve 7a
foto by David Prak
Doporuen cesty:
La banda del buco 6c+, pes ti schodovit pevisy, docela neiteln na OS
Palle di neve 7a a
Anals 7a+, oboje pardn litovaky do mrnho pevisu. Zkuste si je ob, pijde mi toti, e klasifikace by sprvn mla bt obrcen.
Cresciano nen patn oblast, ale uvme-li dlouh pstup a celkem omezen vbr cest, je to mstn podprmr. Kdyby vs mstn skalky zklamaly, mete se projt mezi bouldry svtovho vznamu a pmo u parkovit pak stoj za prohldku mstn popelnice. Jsou zde kontejnery na rekordnch 23 druh tdnho odpadu, vechny pod dohledem kamerovho systmu. Jt v Crescianu s koem asi bude nron process, protoe kontejner na smsn odpad chybl.
Posledn den u jen na dolezen
Sektor Arcegno Fiama. Je zde spousta lehkch cest v kolmicch, leze se na slunku a je odsa hezk vhled na jezero Lago Maggiore. Na dolezen dobra oblast, nic na plnn vkonnostnch ambic.
Zjezd slo 4
jen 2010, pedpov hls sluneno a 16 a 18C. To je moment, kdy je teba se nenpadn spakovat a jet do Ticina. Nezavhali jsme a zaili jsme cel tden perfektnch podmnek. Teplota takov, e nemrznou prsty a pitom je ten. lovk se nezapa vlapem ke skle, ale opalovaka u jezera o resdayi taky je. Akort den u je krat, take to chce disciplnu a hospodait s asem. Objdli jsme hlavn odzkouen oblasti, ale pak pila i chu na experimenty.
Sektor Claro se nachz vysoko nad dolm Bellinzonsk Riviry. Autem se d dojet po zpoplatnn silnici a na rove skal, silnice ale byla bhem na nvtvy v rekonstrukci a tak jsme museli vystoupat 500 vkovch metr pky. Stihli jsme to za 45 minut. Skly jsou orientovny na jihozpad, take se do nich opr odpoledn slunce a tm je oblast vhodn sp na chladnj sti roku. Nkter sektory jsou ale ve stnu strom, take se d i za tepla. Lezen v Claru pat k naprost pice toho, co Ticino nabz. Je zde asi stovka cest od 6a po 8c+. Vtinou mrn pevisl cesty kolem 25 metr dlky. Vbr chyt je pestr, spolenm jmenovatelem cest bv vytrvalost a technika nohou.
Doporuen cesty:
Mouline Rouge 6c, hodn poloen cesta naped po litch, pak u jen na ten. Torouv OS na rozlez z nho v mch och udlal boha.
California 7a, Tup trhlina thnouc se 26 metr dlouhm pevisem
Senza look non si cucc 7a+, mnoho bouldk proloench dobrmi odpoinky
Sektor Osogna
Nachz se ve stejnm dol jako Claro, ale p pstup zabere jen asi 20 minut. Osogna je tvoena uskupenm pevn kolmch a poloench skal tvoench ernou ulou. Orientace skal je jihozpadn, take je to dal oblast vhodn na zimu.
Osogna se zejm stala bitevnm polem mezi tradicionalisty a sportovnmi lezci. V prvodci je fotografie lezce lezoucho vyntovanou cestu Linda poco Linda 6c+, nty pitom vynechv a zaklda smyky do trhliny. Dnes u v tto cest dn nty nejsou, stejn tak v nkolika dalch cestch v oblasti byly nty po pelezu po vlastnm ze skly odstranny. Cest tu ale stle zbv vce, ne stovka. Vtinou jsou to dlouh kolmice, kter v poslednch metrech pechzej do rajbasu. Dolezy se dost podobaj lezen v Labku. ern, hrub krystalick ula je opravdu k nerozeznn od pskovce a nty tak po pti metrech pocit z Labku jen dokrm.
Oblast to nen patn, hlavn pro pskae na zimu mu doporuit. Nm se ale mstn lezen jevilo jako monotnn a po nkolika cestch jsme radi pejeli jinam.
Doporuen cesta:
Temibile Hilti 6c. Dole silov bouldk, pak dlouhatnsk plotna.
Nic jinho nen teba doporuovat, vechno kolem vypad stejn.
Zjezd slo 5
Zatek dubna 2011, po dlouh zim se tme do tepla, ale pedpovdi hls nesnesitelnch 26C. Nikdo tomu nevme a jedem. Nakonec tch stup bylo a 29. Navc jsme za zimu zapomnli, e 29C, to u je vedro! Lzt na slunku nejde vbec, dokonce i restday u jezera se stv utrpenm. Musme pozmnit plny, z objevovn novch sektor schz, lezeme jen ve znmch sektorech s orientac na vchod. Dote jsme lezli jen sajty a flee, to tentokrt nepjde, potencil u v tchto oblastech mme z vt asti vyten. Aspo se podvme do t잚ch cest.
Sektor Ponte Brolla settore Est
Kdy jsem tu byl prvn, zaekl jsem se, e se vrtm. Od t doby jsem se vrtil u estkrt a pokud doiju, pijedu zas. V sektoru je vyntovno celkem 77 cest, pkn jedna vedle druh. Obtnost cest od 4c po 8c. Dlka cest od 6 do 50 metr. Pevn se leze v mrnch pevisech, prudce pevislch cest je tu ale taky dost. Hodn se tu leze po ostrch, nebo neutrlnch litch. Vjimkou nejsou ani negativn lity a od tch u je jenom kousek k oblinm. Ten mstn uly je vborn, i za letonch veder se ve stnu dalo zalzt solidn. Tentokrt jsme se tu seli ve vkonnostn pestr part, nae ambice sahaj od 6a po 8a, Ponte Brolla pokryla poteby ns vech.
Lezen na Ponte Brolle, Mihal v Outbacku 7b+. Vypad na kolmici, jen expresky a natekl bandasky prozrazuj reln sklon.
foto by Ondras
Na Ponte Brolle nem moc smysl doporuovat cesty. Vechny jsou tady pardn. Doporum jen cesty, kter mi pily vstedn, takov, e podobnch po svt moc nenajdete.
The crew 69 6b+, stran dlouh cesta v kolm desce, prvnch 15 metr je tak za 5b, ale pak u jen tkne a u slaku se kde kdo radi chytne etzu.
Terracom 7a, 30 metrov prudce pevisl oteven kout. Nevyaduje ani tak slu prst, jako sp spopnost zpevnit cel tlo, to pak rovnomrn natejk. A perfektn zajitno, ohromn expozice nahn strach.
Outback 7b+, vypad na 6c, protoe skla opticky skrv svou pevislost. V relu pak rychle dochz sla a v nkterch mstech chytte takov vrata, e je lep nohy nechat vyvlt a peshybovat to.
Il traditore 8a, nejlezenj 8go v Ticinu. Ke tvrtmu ntu lehce, pak nsleduje osmimetrov boulder po bokch. V nm plat, e kad nsledujc krok je zase o kousek t잚, ne ten pedchoz.
VoKo v cest Il traditore 8a. V pozad se rsuje mohutn strop cesty Terracom 7a.
foto by Ondras
Sektor Arcegno - Guffeto
Lezli jsme tu hned pi na prvn nvtv Ticina a cesty jsem tehdy hodnotil jako krsn s velice tvrdou klasou. Te se ukzalo, e jim tady klasa trochu lt, asi nebudu pehnt tvrzenm, e se tu najdou 7a leh, ne jin 6c. Nenechte se tm odradit, cesty jsou tu krsn a navc je cel sektor skoro po cel den ve stnu.
Terka krokuje Poste restante 6c
foto by VoKo
Urit si vylezte cesty, co jsme doporuovali minule. K tomu je dobr se rozlzt v
Rastafari 6a+, v
SNZ 6c+ si zvit sebevdom a pak se povsit do
Cacarolly 7b+. Je to ukzkov litovaka do mrnho pevisu, docela iteln a docela lehk, take kdo m natrnovno, a se neboj zkusit OS. V okol Guffeta je kouzeln krajina svdc k piknikovn v trv. Prosm respektujte soukrom pozemky nlec k okolnm stavbm a nevstupujte na n, sektor u byl jednou kvli nevoli starousedlk doasn uzaven.
VoKo fleuje cestu Cacarolla 7b+, stropem v pozad vede Grahamovo Occitane 8c.
foto by Tereza Pavelcov
Sektor Cevio
Pes vborn hodnocen mstnch lezc jsme Cevio dlouho obchzeli obloukem. V jeho nabdce toti zcela chyb lehk cesty, take se snadno me stt, e tady lovk nic nevyleze. Pi tvrtm zjezd jsme sem nakoukli a dlouho zrali, ne se pustili do lezen. Cevio je toti monstrzn! A 50 metr dlouh cesty v mrn pevisl lutooranov ule vypadaj sp jako vpencov tesy. Nen to nhoda, povrch skal je z velk sti pokryt sintrovm povlakem, take to do jist mry vpenec je. Ale tvary zstvaj ulov. V oblasti je 42 cest od 6c+ po 8b. Dominuj 7cka. Vechny cesty jsou pevisl, vtinou jsou dlouh kolem 30 metr a ve vtin z nich krom standardnch lit a bok potkte tak pro Cevio typick miskovit prohlubn, kter podle tvaru dosahuj velice pestrho rozsahu uchopitelnosti.
Pi prvn nvtv jsme pekonali ostych a nakonec jsme zalezli pardn. Pi odchodu jsme pokukovali po t잚ch cestch s tm, e a namakme, pijedem zas. Ten moment nastal neekan brzo. Ne, e bychom tak rychle natrnovali, ale bhem dubnovch veder se vchodn stna Cevia jevila jako vhodn alternativa. Pmo u skal jsme sice namili 28C, ale pi pofukujcm vtru se celkem dalo lzt. Ruce se nepotily a ten bylo slun, akort se ukzalo, e pi tchto teplotch u takhle dlouhch cest me bt problm s doplovnm tekutin. Doporuuju jako vmluvu, sm jsem po kadm pdu z nespchu vinil pornou ze.
VoKo a kus Cevia. Doly nm baterky ve foku, take lep fotku nemme
foto by VoKo
Tko vybrat cesty k doporuen. Tak abychom fdn nepropagovali cesty, ve kterch se zadailo, doporume ty krsky, co ns odmtly.
Ederinik 7a. Jedin go sektoru a na sajt m setslo. Ale nezanevel jsem, je krsn. Dole silovka v pevise po tupm odtpu, pak dlouh sekvence po miskovitch prohlubnch v kolmici.
Micronism 7a+. Dlouhm pevislm bichem po litch podl trhliny. Torou el nadjn za sajtem, a pln v zvru zachyboval.
Porte Celesti 7c. 35 metr dlouh cesta rozplen nohandem. Spodek kolm, bouldrov, hoejek pevisl, vytrvalostn a zakonen bouldrem za obl spoky. V tomhle mst jsem dvakrt vypadl, pesto uznvm, e cesta je to ndhern a na svoj klasu sp leh.
Pirat 7c/c+, bvalo to 8a, ale s boomem umlch stn lidem narosta vytrvalost, cesta byla shozena. Mrn pevisl cesta bez odpoinkovho msta rozdlen na 3 zny se zcela odlinmi typy chyt. Vla cestu lehce zkroknul, ale spojit ji nedokzal. Mlo chodil na smchovku. Ale pr se na ni vrt, nen to pro nho velk slo, ale i tak ohromn vzva.
Cevio sice postrd lehk cesty, ale pro vkonnostnho lezce pedstavuje naprostou piku toho, co Ticino nabz.
Sektor Galbisio Movenpick
Na posledn den hledme nco novho pobl dlnice na dolezen. Nemme u vbec dn oekvn a tak volba padla na mal sektor Movenpick se spe lehmi, pevn kolmmi cestami. ek ns velice pjemn pekvapen, ula je tu zase pln jin, zd se bt trochu metamorfovan (spe migmatit, ne ula) a je protkna tenkmi ilkami krystalickho kemene. Podl ilek se tvo ostr lity. Dky mrnmu zvlnn ilek je orientace vtiny chyt podobn, v mnoha ppadech tm svisl. Charakteristickm rysem lezen pak je nahmatvn ostejch mst na ilkch a jemn prce nohou v kombinaci s rovnovnou, po verej rudlovace v pevisech to pro ns byla vtan zmna, bez ohledu na to, e klasifikace v Movenpicku se zdla bt pomrn tvrd.
Doporuen cesty:
Couca 6c, ukzkov ilkovaka prov slu v litch, balanc a kvalitu lepiky.
Oblast doporuujeme, sla tu nenahonte, ale rozhodn nebudete mt pocit, e pesn tuhle cestu u jste nkdy lezli.
Na zvr u jen doplnn toho, co bylo popsno v loskm lnku
Ideln obdob: Sezna vrchol v beznu, dubnu, v jnu a listopadu. Nkdy se ale i v tomhle obdob udl moc teplo, to se pak leze ve stinnch sektorech, tch je mlo. Mstn prskai kaj, e forma se tady lad na leden a nor, kdy jsou podmnky i ve slunnch sektorech, kterch je vtina.
Tipy na nkupy:
Potraviny jsou ve vcarsku veobecn drah, ale i lakomec z ech, pokud se dobe rozkouk, si pijde na sv.
Pivo: loni jsme propagovali Anker, byl v Coopu v akci za 12 CHF 24 pllitr. Na podzim byl zase v akci Efez, pjemn to navodilo vzpomnky na Geyikbayiri. A letos nebylo v akci nic, ale pivo znaky Pivo za 0,5 CHF se taky dalo pt. Ostatn nejezdme sem za zitkovou gastronomi, ale za lezenm. V horkch dnech jsme zjistili, e asi jedin opravdu levn potravina je tady zmrzlina. Napklad napodobenina Magnumu znaky Zmrzlina v Migrosu v rodinnm balen vyjde asi na 11 korun. Velk balen zmrzliny v dzch taky za velice slun ceny.
Doprava:
Pi cest od Mnichova na Chur je dobr se vyhnout prjezdu msta Bregenz pouitm tunelu a nkolika kilometr rakousk dlnice. Nen teba kupovat dlnin znmku, sta zakoupit Corridor vignette. Kupuje se ped vjezdem do tunelu za sjezdem na Lindau a plat po sjezd 23 na Diepoldsau. Zde pesednete na vcarskou dlnici. V opanm smru je teba Corridor vignette opt zakoupit u njezdu na dlnici v Diepoldsau. Jednosmrn prjezdn znmka stoj 2 . Pro pouit vcarskch dlnic plat stejn pravidla jako loni, tedy nepenosn celoron dlnin znmka, kter je dky absenci ochrannch prvk bn nelegln pouvna jako penosn a tak obchodovna na ernm trhu. Nov stoj 40 CHF (776 K), ojet na ernm trhu obvykle 400 a 500 K.
Prvodce:
Pouvme prvodce od Glauca Cuginiho, zahrnuje cel Ticino a to nejen sportovky, ale i horsk cesty. Prvodce je to pehledn, jsou tam vechny podstatn informace, jen design je trochu neatraktivn a chyb anglitina. Stl asi 62 CHF
Levnj alternativou me bt prvodce od nedvno zesnulho propagtora lezeckch park Jrga von Kennela. Jeho prvodce zasahuje i do Itlie do okol Comskho jezera. Nm se nelbil, nkresy jsou stroh, informace k cestm pli strun.
Pro sportovn lezce se jev jako ideln tet varianta a tou je nov vydan prvodce pouze po sportovnch oblastech Ticina. Oproti nmi vlastnnmu prvodci je atraktivnji zpracovan, obsahuje vce hezkch fotografi a jsou v nm i nkter nov sektory. Stoj asi 40 CHF. Pravdpodobn existuje i anglicko-jazyn mutace. Bohuel jsem si nezapamatoval jmno autora, ale v knihkupectv u tohoto prvodce urit poznte.